|
|
|
||
|
Předmět Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství je moderně pojatý, integrální předmět, vertikálně prostupující třemi roky studia (část A ve druhém ročníku, část B ve třetím ročníku a část C ve čtvrtém ročníku, zakončený dílčí částí státní závěrečné zkoušky) a horizontálně navazující na řadu preklinických a klinických předmětů. Zahrnuje v sobě jednak témata z klasické hygieny a epidemiologie, ovšem s hlubokými přesahy do jiných lékařských oborů . Jeho koncepce předpokládá úzkou spolupráci s kliniky, takže zahrnuje mnohdy vedle primární prevence nemocí (což je doména hygieny a epidemiologie) i prevenci sekundární či terciární (viz preventivní kardiologie či diabetologie). V tomto pojetí je akcentována problematika hodnocení zdravotních rizik, epidemiologie neinfekčních nemocí a důkladné zvládnutí epidemiologických metod práce. Nemenší pozornost je věnována podpoře zdraví, v podobě výchovy ke zdraví, využití metod sociálního marketingu, ovlivnění zdravotně rizikového chování, výživy a pohybové aktivity, zvládání stresu, podpora screeningových programů, vakcinace, odstranění nerovnosti ve zdraví apod.
Část A (2. ročník) zahrnuje zejména problematiku epidemiologie neinfekčních hromadně se vyskytujících nemocí, epidemiologické metody práce a možnosti jejich využití napříč obory.
Část B (3. ročník) zahrnuje zejména vztahy mezi životním a pracovním prostředím a zdravím, problematiku epidemiologie infekčních onemocnění a prevence nákaz souvisejících s poskytováním zdravotní péče.
Část C (4. ročník) pak zahrnuje širokou problematiku výživy a pohybové aktivity, zátěže při práci a problematiku ochrany a podpory zdraví dětí.
Studenti se seznámí s hlavními problémy z oblasti výživy (požadavky na příjem živin, výživa různých skupin populace, výživa v prevenci chronických onemocnění, nutriční toxikologie, prevence alimentárních nákaz), ochrany a podpory zdraví dětí a mládeže a ochranou zdraví při práci, jakož i s vybranými tématy z tělovýchovného lékařství. Prakticky se studenti naučí vyšetřovat a hodnotit nutriční stav, předepsat vhodnou pohybovou aktivitu v primární i sekundární prevenci nemocí, hodnotit zdravotní rizika, spojená s provozem předškolních zařízení, škol a se školní zátěží a hodnotit zdravotní rizika související s prací.
Poslední úprava: Michenka Petr, MUDr., Ph.D. (19.03.2020)
|
|
||
|
Studenti se seznámí s hlavními problémy z oblasti výživy (požadavky na příjem živin, výživa různých skupin populace, výživa v prevenci chronických onemocnění, nutriční toxikologie, prevence alimentárních nákaz), ochrany a podpory zdraví dětí a mládeže a ochranou zdraví při práci, jakož i s vybranými tématy z tělovýchovného lékařství. Prakticky se studenti naučí vyšetřovat a hodnotit nutriční stav, předepsat vhodnou pohybovou aktivitu v primární i sekundární prevenci nemocí, hodnotit zdravotní rizika, spojená s provozem předškolních zařízení, škol a se školní zátěží a hodnotit zdravotní rizika související s prací. Poslední úprava: Michenka Petr, MUDr., Ph.D. (25.12.2019)
|
|
||
|
Předmět je zakončen zápočtem. Podmínkou k získání zápočtu je úspěšné složení zápočtového testu a účast na výuce v požadovaném rozsahu. Povinná je účast na minimálně 70 % seminářů a/nebo praktických cvičení (tzn. 20 z 28) doložená přes elektronický systém v učebnách. Při vyšší absenci je možná náhrada docházky ze závažných/výjimečných důvodů po odsouhlasení vedoucím katedry (doc. Pavel Dlouhý, budova A, 6. p., dv. č. 620). Náhrada je formou seminární práce na zadané téma, přičemž minimální povinná účast pro zadání seminární práce je účast na 50 % seminářů/ praktických cvičení. Ze seminární práce bude vytvořena prezentace ve formátu PowerPoint, která bude následně ústně představena garantům předmětu. Studenti si musí sami hlídat docházku a požádat včas o zadání tématu seminární práce v případě nedostatečné docházky. Na předmět navazuje státní závěrečná zkouška z Oborů preventivního lékařství. Poslední úprava: Hrnčířová Daniela, Mgr., Ph.D. (15.09.2025)
|
|
||
|
Základní literatura: DACH: Referenční hodnoty pro příjem živin. Společnost pro výživu, Praha, 2011 KASPER, Heinrich and Walter BURGHARDT. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada, 2015. Češka R. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií. Triton Praha 2012 Fajt T. Vrablík M. Češka R. Preventivní medicína. Maxdorf 2011. Tuček M. a kolektiv: Hygiena a epidemiologie. Karolinum, Praha, 2012 Máček M.,Radvanský J. a kol.: Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Galén 2011 Kolektiv autorů: Prevence v pracovním lékařství, 1. vyd. Praha: Nadace Cindi, 3. LF UK, 2010, 181 s.
Doplňující literatura: US Dep. of Health and Human Services and U.S. Dep. of Agriculture: 2015-2020 Dietary Guidelines for Americans, Washington, 2015 Nešpor K. Návykové chování a závislost. Praha: Portál 2018 Hronek M. Barešová H. Strava těhotných a kojících. Forsapi 2011.
Poslední úprava: Dlouhý Pavel, doc. MUDr., Ph.D. (06.12.2019)
|
|
||
|
Přednášky, semináře, praktická cvičení, e-learning. Poslední úprava: Dlouhý Pavel, doc. MUDr., Ph.D. (06.12.2019)
|
|
||
|
Předmět je zakončen zápočtem. Podmínkou k získání zápočtu je úspěšné složení zápočtového testu a účast na výuce v požadovaném rozsahu. Povinná je účast na minimálně 70 % seminářů a/nebo praktických cvičení (tzn. 20 z 28) doložená přes elektronický systém v učebnách. Při vyšší absenci je možná náhrada docházky ze závažných/výjimečných důvodů po odsouhlasení vedoucím katedry (doc. Pavel Dlouhý, budova A, 6. p., dv. č. 620). Náhrada je formou seminární práce na zadané téma, přičemž minimální povinná účast pro zadání seminární práce je účast na 50 % seminářů/ praktických cvičení. Ze seminární práce bude vytvořena prezentace ve formátu PowerPoint, která bude následně ústně představena garantům předmětu. Studenti si musí sami hlídat docházku a požádat včas o zadání tématu seminární práce v případě nedostatečné docházky. Na předmět navazuje státní závěrečná zkouška z Oborů preventivního lékařství. Poslední úprava: Hrnčířová Daniela, Mgr., Ph.D. (15.09.2025)
|
|
||
|
HEPL C / VÝŽIVA Základní požadavky na přívod živin. Principy správné výživy: Charakteristika a dělení živin, potřeba, zdroje, rizika z nadbytku a nedostatku. Zásady správné výživy, výživová doporučení. Pitný režim. Prevence alimentárních nákaz a intoxikací: Alimentární nákazy a intoxikace mikrobiálního původu: možnosti prevence s ohledem na epidemiologické charakteristiky, na úrovni individuální a při ochraně veřejného zdraví. Prevence alimentárních nákaz a intoxikací mikrobiálního původu při cestování. Problematika saprofytických organismů. Nutriční toxikologie: Problematika toxických (kontaminujících) látek v potravinách a látek, které vznikají při výrobě, skladování nebo kuchyňském zpracování potravin a s nimi spojená zdravotní rizika, možnosti prevence, jejich biotransformace a interakce v organismu. Akutní otravy z potravin. Otravy houbami. Výživa vybraných skupin populace: Výživa kojenců a malých dětí. Výživa těhotných a kojících žen. Výživa seniorů. Prevence onemocnění souvisejících s výživou: Prevence nadváhy a obezity, aterosklerózy, diabetu, nádorových onemocnění, osteoporózy. Lidský mikrobiom a jeho vztah ke zdraví. Probiotika a prebiotika. Alternativní směry ve výživě: Charakteristika hlavních alternativních směrů, možné zdravotní výhody a rizika Vyšetřování a hodnocení nutričního stavu, hodnocení spotřeby: Antropometrické, biochemické, hematologické a další metody hodnocení nutričního stavu, interpretace výsledků. Metody sledování spotřeby živin.
HEPL C / TĚLOVÝCHOVNÉ LÉKAŘSTVÍ Preskripce pohybové aktivity v primární a sekundární prevenci: Preskripce v primární prevenci. Zásady přístupu k výběru pohybové aktivity, základní parametry v preskripci -intenzita, trvání, četnost. Motivace, adherence. Moderní koncepce pohybové aktivity pro zdraví. Preskripce pohybové aktivity v sekundární prevenci vybraných onemocnění, zvláštnosti při preskripci, kontraindikace pro provádění jednotlivých sportů. Vyšetření pacienta v primární či sekundární prevenci se zaměřením na následnou preskripci pohybové aktivity. Adaptace organizmu na trénink: Morbidita a mortalita a její ovlivnění pravidelnou PA. Účinky na kardiovaskulární systém, na kosterní sval. na tukový a sacharidový metabolismus, antropometrické parametry. Reakce organizmu na krátkodobou tělesnou zátěž: Energetické zdroje pro tělesnou práci. Aerobní a anaerobní hrazení energie. Spotřeba kyslíku při tělesné zátěži. Maximální potřeba kyslíku a anaerobní práh. Kardiovaskulární, respirační a metabolická odpověď na tělesnou zátěž Zátěžové testy: Indikace, kontraindikace. Druhy zatížení. Laboratorní testy, terénní testy. Dynamické ZT: zdroje zatížení, jednotky zatížení. vybavení laboratoře, bezpečnostní opatření. Hodnocení zátěžového testu. Praktické provedení zátěžového testu. Doping: Problémy dopingu ve sportu. Organizace antidopingové kontroly. Seznam dopingových látek. Podpůrné látky ve sportu. Výživa při sportu a fyzické zátěži: Výživové metabolismy při fyzické zátěži. Doporučené složení potravin. Výživa před, během a po tělesném výkonu.
HEPL C / PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ Ochrana zdraví při práci: · Primární prevence: Základní principy a strategie, legislativa, implementace preventivních opatření. · Sekundární prevence: Monitorování zdravotního stavu zaměstnanců, pravidelné lékařské prohlídky, včasná diagnostika. · Terciální prevence: Rehabilitace, návrat do práce po nemoci nebo úrazu, podpora dlouhodobě nemocných zaměstnanců. Hodnocení jednotlivých rizikových faktorů při práci: · Kategorizace prací: Definice a význam, legislativní rámec. · Rizikové faktory: Fyzikální, chemické, biologické a psychosociální faktory, metody hodnocení a měření. Pracovnělékařské služby – kazuistiky z praxe · Posuzování zdravotní způsobilosti k práci: Kritéria a postupy, příklady z praxe. · Běžný dohled v podniku: Role pracovního lékaře, spolupráce s managementem a zaměstnanci, preventivní opatření. Energetický výdej při práci · Hodnocení energetického výdeje při práci: Metody měření, interpretace výsledků. · Posuzování zdravotní způsobilosti k práci: Vliv energetického výdeje na zdraví, doporučení pro různé typy prací. Měření a hodnocení celkové a lokální svalové zátěže a pracovní polohy · Metody měření: Ergonomické analýzy, nástroje a techniky. · Posuzování zdravotní způsobilosti k práci: Dopady na zdraví, preventivní opatření. Nemoci z povolání · Definice a klasifikace: Nejčastější nemoci z povolání, legislativní rámec. · Diagnostika a léčba: Postupy, role pracovního lékaře, rehabilitace a návrat do práce.
HEPL C / ZDRAVÍ DĚTÍ Kojení: Výhody kojení podložené výzkumy, doporučení o optimální výživě v raném věku, kontraindikace kojení, prevalence kojení v ČR, strategie na podporu a ochranu kojení uplatňovaná ve zdravotnických zařízeních (WHO/UNICEF Baby-Friendly Hospital). Hodnocení růstu a vývoje dětí a mládeže: Faktory ovlivňující růst, antropologické výzkumy v ČR, metody hodnocení růstu, percentilové grafy a práce s nimi, hodnocení růstu v kojeneckém věku, hodnocení nízké hmotnosti, nadváhy a obezity, sekulární trend. Obezita u dětí a mládeže: Prevalence obezity u dětí a mládeže v ČR – aktuální stav, dlouhodobé trendy, etiopatogeneze, diagnostika nadváhy a obezity, hodnocení zdravotního rizika, metody hodnocení redukčního procesu, vliv obezity na růst a pubertální vývoj, postupy prevence. Prevence obezity a poruch příjmu potravy u dětí: Prevalence nadváhy, obezity, podváhy u školních dětí, přístupy na podporu správné výživy a prevenci obezity a PPP ve školách (edukace, školní stravování, podmínky pro pohybovou aktivitu), přístupy praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) na podporu správné výživy a prevenci obezity a PPP, edukace v rámci pravidelných preventivních prohlídek, časná identifikace podváhy/podvýživy, nadváhy, obezity a krátká intervence, doporučení specializované péče (nutriční terapeut, STOB, obezitolog, klinický psycholog, psychiatr) Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku: Obecné znaky vývoje; tělesný, funkční, psychomotorický, psychosociální vývoj, charakteristika předškolního, školního období a období dospívání, hodnocení školní zralosti. Rizika poškození zdraví spojená se školní zátěží: Rizika poškození zdraví z provozu a režimu předškolních zařízení. Zdroje nepřiměřené zátěže ve škole; reakce dítěte na nepřiměřenou zátěž, poruchy učení, poruchy chování; psychické poruchy spojené se stresem, smyslové vady; prevence vadného držení těla, úrazů, násilí. Hygienické požadavky na školy, školská zařízení, zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí. Podpora zdraví ve školských zařízeních, edukace a podmínky pro zdravé fungování ve škole. Prevence závislostí u dětí: Zneužívání návykových látek (tabák, nikotin, alkohol, nové drogy a další) a informačních technologií u dětí a mládeže, preventivní strategie ve škole a v primární zdravotní péči. Podpora duševního zdraví u dětí a mládeže: Současné výzkumy o stavu duševního zdraví (DZ) dětí, mládeže a VŠ studentů v ČR, preventivní projekty na podporu DZ ve školách (NÚDZ, SZÚ/ŠPZ), přístupy praktického lékaře pro děti a dorost na podporu DZ - edukace v rámci pravidelných preventivních prohlídek, časná identifikace duševních obtíží a rizikového chování a krátká intervence, doporučení specializované péče (pedagogicko-psychologická poradna, klinický psycholog, psychiatr, adiktolog), možnosti posilování odolnosti vůči stresu a vyhoření u studentů medicíny. Poslední úprava: Hrnčířová Daniela, Mgr., Ph.D. (27.09.2024)
|
|
||
|
Znalosti z předmětů Hygiena, epidemiologie a preventivní lékařství ze 2. a 3. ročníku. Poslední úprava: Dlouhý Pavel, doc. MUDr., Ph.D. (06.12.2019)
|
