|
|
|
||
|
Kurz se věnuje literárnímu obrazu umělého člověka v evropské literatuře 19. a 20. století. Z literární tradice vybírá tituly mající povahu zakladatelských textů žánru.
Kurz je součástí PVP Světová literatura. Poslední úprava: Krásová Eva, Mgr., Ph.D. (23.08.2025)
|
|
||
|
Pravidelná docházka a průběžná příprava, referát. Zkouška se realizuje závěrečným projektem, který může mít jednu z těchto podob
Všechny projekty budou prezentovány na závěrečném sympoziu (během zkouškového období) Poslední úprava: Krásová Eva, Mgr., Ph.D. (23.08.2025)
|
|
||
|
Primární: Asimov, Isaac. Já robot. Přel. Oldřich Černý. Praha: Odeon, 1981. Dostupné z: http://krameriusndk.mzk.cz/search/handle/uuid:d871cc70-341d-11e4-8f64-005056827e52 Bradbury, Ray. Kaleidoskop. Přel. Pavel DOMINIK, Jarmila Emmerová, Jiří Hnuš, Jaří Janda, Tomáš Korbař, Stanislava Pošustová, Alžběta Rejchrtová. Praha: Odeon, 1989. Dostupné z: http://krameriusndk.mzk.cz/search/handle/uuid:554a2d40-3bb9-11e3-b77f-005056827e51 Dick, Philip K. Blade Runner: Sní androidi o elektrických ovečkách? Přel. Linda Bartošková. Praha: Argo, 2017. Goethe, Johann Wolfgang von. “Druhé dějství”. In Faust. Přel. Otokar Fischer. Praha: Academia, 2005, s. 249–308. Haraway, Donna. „Manifest kyborgů: věda, technologie a socialistický feminismus ke konci dvacátého století“. Přel. Jolana Navrátilová. Sociální studia. 2002, roč. 7, s. 51–58. Haraway, Donna. „A Cyborg Manifesto: Science, Technology, and Socialist-Feminism in the Late 20th Century“. In: WEISS, Joel et al., eds. The International Handbook of Virtual Learning Environments. Dordrecht: Springer Netherlands, 2006, s. 117–158. DOI: 10.1007/978-1-4020-3803-7_4 Hoffmann, Ernst T. A., 1976, „Pískař“. Přel. Vladimír Procházka. In Mistr Blecha. Ed. Jiří Stromšík. Praha, Odeon, 1976, s. 29–62. Meyrink, Gustav. Golem. Přel. Eva Pátková. Praha: Argo, 1993. Shelley, Mary Wollstonecraft, 1969. Frankenstein. Přel. Tomáš Korbař. Praha: Lidové nakladatelství. Var: SHELLEY, Mary Wollstonecraft, 2022. Frankenstein. Předmluva Marie Michlová. Praha: Take Take Take. Schulz, Bruno. Skořicové krámy. Přel. Petr Motýl. Praha: Malvern, 2024. Villiers De l’Isle-Adam, Auguste de. Budoucí Eva. Přel. A. Růžičková. Praha: F. Topič, 1920.
Povinná sekundární literatura: JAMESON, Frederic. Archaeologies of the Future: The Desire Called Utopia and Other Science Fictions. London: Verso, 2005. Latour, Bruno, 1999. We have never been modern. Cambridge: Harvard University Press. Shelley, Mary Wollstonecraft, „Introduction“. In: Frankenstein: Or, The Modern Prometheus [online]. London: Henry Colburn And Richard Bentley, 1831. Dostupné z: https://www.gutenberg.org/files/42324/42324-h/42324-h.htm Tassanyi, Pavlína. Robot jako cizinec: analýza vývoje literární menšiny ve sci-fi. 2025, Disertační práce, Univerzita Karlova, vedoucí práce doc. Libuše Hezcková. Voldřichová Beránková, Eva, 2012. Učiňme člověka ke svému obrazu: Pygmalion, Golem a automat jako tři verze mýtu o umělém stvoření (nejen) v Budoucí Evě Villierse de l’Isle-Adam. Praha: Karolinum.
Poslední úprava: Krásová Eva, Mgr., Ph.D. (23.08.2025)
|
|
||
|
Stvoření umělého člověka je oblíbeným toposem či literárním mýtem romantické literatury. Umělý člověk sám má řadu podob: může být čistě mechanickým automatem (Hoffmann), organickou hmotou přivedenou k životu (Shelleyová) či prchavým výsledkem chemických experimentů (Goethe). Každá z těchto variant vede k poněkud jinému pojetí podstaty i deficiencí umělého člověka a tedy k různému chápání jeho vztahu k vlastnímu stvořiteli. Motiv vzpoury je proto přítomen jen v některých příbězích a má různou podobu. Specifickou problematikou je potom stvoření umělé ženy, těžící většinou z genderových stereotypů dané epochy a stavící na asymetrickém vztahu mezi stvořiteleem a jeho stvořením. Předmětem našeho zájmu bude hlavně stvořitelský akt provedený člověkem, způsoby jeho artikulace a filosofické implikace v jednotlivých textech obsažené. V souvislosti se základem zkoumaného obrazu v literárním mýtu o Pygmalionovi a Golemovi se často mluví o nápodobě božského stvoření a o rozdílu mezi židovsko-egyptskou a řeko-římskou literární tradicí. V minulém semestru jsme pod titulem titanismu zkoumali obraz vypjatého individualismu hrdiny spojeného se vzpourou vůči Bohu. Tentokrát budeme pokračovat sledováním jednoho z možných aktivních výstupů titánského pocitu vzpoury – rozhodnutí sám se postavit do role stvořitele. Ukáže se, že většina knih neoslavuje stvořitelský akt, ale zkoumá ho jako bytostně blasfemický, nepřirozený zločin, mající nevyhnutelně své negativní důsledky. Jednotlivé instance problému nám umožní ptát se po hodnotovém půdorysu, na kterém se celý problém odehrává: opozice příroda – kultura, láska – věda a rozum – cit se v problému umělého člověka otevírají a ukazují ve své plnosti. Skrze zkoumanou figuru budeme mít příležitost se ptát po jejich přesnější podobě. Kurz bude průběžným dialogem se dvěma pracemi, které se tématu věnují: Knihou Učiňmě člověka ke svému obrazu Evy Voldřichov= Beránkové a nedávno obhájenou disertační prací Pavlíny Tessanyi Robot jako cizinec.
Aktualizovaný program (28.11.2025): 30. 9. Úvodní přednáška 7.10. E. T. A Hoffman: Pískař 14.10. Mary W. Shelley: Frankenstein 21.10. Fantasmagoriana/ Goethe Faust II 28.10 – státní svátek 4.11. Bruno Schulz: Skořicové krámy 11.11. Gustav Meyrink: Golem 18.11 – Týden humanitních věd 25.11. výuka zrušena 2.12 Villiers de l'Isle-Adam: L'Ève future 9.12. Bradbury: „Marionety s. r. o“, Step, Trest bez zločinu (in Kaleidoskop, s. 189-220) 16.12. Asimov: Já, robot 6.1. Dick: Sní androidi o elektrických ovečkách? 13.1 (náhradní hodina ve zkouškovém období) Haraway: Manifest kyborga Poslední úprava: Krásová Eva, Mgr., Ph.D. (02.12.2025)
|