|
|
|
||
|
Cíl: Prohloubení a komplexní pochopení principů české slovotvorby a fungování lexikálního subsystému ve vztahu k potřebám učitele českého jazyka.
Vymezení lexikologie jako vědní disciplíny, základní jednotky.
Lexém, jméno obecné a vlastní.
Jazykový znak, jeho různé pojetí.
Paradigmatické a syntagmatické vztahy mezi významy.
Paronymie.
Frazeologie, kolokabilita.
Expresivita.
Metafora v kognitivnělingvistickém pojetí.
Český národní korpus.
Slangy.
Slovotvorba, slovotvorné procesy.
Poslední úprava: Nedvědová Blanka, PhDr., Ph.D. (09.09.2024)
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
Časová zátěž studenta: 137 hodin
Poslední úprava: Nedvědová Blanka, PhDr., Ph.D. (09.09.2024)
|
|
||
|
Slovotvorba Povinná literatura: Machová, S. - Mališ, O.: Současný český jazyk. Praha 1992, část I. Slovník afixů užívaných v češtině. Karolinum, Praha 2017. http://www.slovnikafixu.cz/heslar/-0
Doporučená literatura: Adam, R. – Beneš, M. – Bozděchová, I. – Martínek, F. – Prokšová, H. – Synková, P.: Gramatické rozbory češtiny (výklad a cvičení s řešeními). Praha, Karolinum 2017, s. 43–66 (Slovotvorba). Čechová, M. a kol.: Čeština – řeč a jazyk. 2. vyd., Praha 2000, kap. III 4 (M. Dokulil: Tvoření slov), s. 92–147. Daneš, F. - Dokulil, M. - Kuchař, J.: Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen. Praha 1967. Dokulil, M.: Tvoření slov v češtině l. Teorie odvozování slov. Praha 1962.
Otázky lexikologie Povinná literatura: Čermák, F.: Lexikon a sémantika. Praha, NLN, 2010. Vybrané kapitoly. Nový encyklopedický slovník češtiny, Praha 2016. https://www.czechency.org/ Filipec, J. - Čermák, F.: Česká lexikologie. Praha 1985. Vybrané kapitoly. Hauser, P.: Nauka o slovní zásobě. Praha 1981.
Doporučená literatura: Čechová, M. a kol.: Čeština – řeč a jazyk. 2. vyd., Praha 2011, kap. III 1 a 2 (Pojmenování. Slovo), s. 53–85. Machová, S. - Mališ, O.: Současný český jazyk. Praha 1992, část II. a III. Příruční mluvnice češtiny (Lexikologie, s. 65–108). Praha 1995.
Povinná literatura k dílčím tématům (je součástí zkoušky): 1. Čermák, F. - Cvrček, V.: KOLOKACE (Základní kap.). In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/KOLOKACE. 2. Hladká, Z. - Novotná, R. (2017): VÝKLADOVÝ SLOVNÍK. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/VÝKLADOVÝ SLOVNÍK. 3. Hubáček, J. - Krčmová, M. (2017): SOCIOLEKT. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/SOCIOLEKT. 4. Jaklová, A. Budeme argot nově definovat? Slovo a slovesnost, 1999, roč. 60, č. 4, s. 293–300. 5. Janovec, L. Neologie. In Dynamika českého lexika a lexikologie. Studie k moderní mluvnici češtiny. Olomouc, 2013. 6. Machová, S. – Švehlová, M.: Sémantika a pragmatická lingvistika. Praha 2000, kapitola Sémantika, s. 9-35. 7. Martinková, M.: O víceznačnosti. In Dynamika českého lexika a lexikologie. Studie k moderní mluvnici češtiny. Olomouc, 2013. 8. Nekula,M. (2017): ADAPTACE VÝPŮJČEK (včetně Rozšiřující kap.). In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/ADAPTACE%20V%C3%9DP%C5%AEJ%C4%8CEK. 9. Nekula, M. (2017): ZNAK (včetně Rozšiřující kap.). In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/ZNAK. Poslední úprava: Nedvědová Blanka, PhDr., Ph.D. (09.09.2024)
|
|
||
|
Zápočet má písemnou formu. V zápočtovém testu student prokazuje pochopení slovotvorného rozboru. Za vyhovující práci bude považována taková, v níž student správně analyzuje patnáct slov z dvaceti. Test má dva opravné termíny. Termín písemné práce: na posledním semináři. Opravné termíny budou stanoveny dle domluvy. Semináře dr. Nedvědové úterý 7. 1. 2025, resp. čtvrtek 9. 1. 2025 Semináře Mgr. Strejčkové čtvrtek 9. 1. 2025 Zkouška má podobu ústní. Student při ní prokáže orientaci v disciplíně, a to na základě samostudia zadané literatury a seminářů. Úspěšně složená zkouška je klasifikována výborně – velmi dobře – dobře, do systému bude známka zapsána bezprostředně po zkoušce. Nelze požadovat zkoušení po skončení zkouškového období. Student dostane u ústní části zkoušky dvě otázky, které vycházejí z okruhů studijní literatury v oddíle Literatura (Otázky lexikologie). První otázka (viz Povinná literatura) bude zaměřena na obecné otázky lexikologie, druhá (Povinná literatura k dílčím tématům) na literaturu vztaženou k vybraným lexikologickým otázkám. Obě otázky si student vylosuje. Student zkoušku úspěšně složí, pokud zodpoví dostatečně obě otázky. Okruhy ke zkoušce (první otázka; obecné otázky lexikologie) 1) Úvod do lexikologie – lexikální subsystém, lexikologické disciplíny. Vývojové tendence a zachycení slovní zásoby ve slovnících. Český národní korpus. 2) Základní jednotka lexikálního systému (slovo, pojmenování, lexém, motivovanost slova). Ustálené kolokace - víceslovné lexikální jednotky, frazémy. 3) Slovní zásoba češtiny (jádro vs. okrajové vrstvy; neutralita vs. příznakovost, variety národního jazyka). 4) Význam pojmenovávacích jednotek (struktura významu, jeho konstituování). 5) Mnohoznačnost a jednoznačnost. Polysémie, homonymie, paronymie. 6) Významové vztahy lexikálních jednotek – paradigmatické a syntagmatické (synonymie, hyperonymie, hyponymie, opozitnost; kompatibilita, kolokabilita). 7) Změny slovní zásoby – sémantické tvoření (pojetí metafory a metonymie v kognitivní lingvistice). 8) Změny slovní zásoby – přejímání (a adaptace), internacionalismy, neologie. 9) Slovotvorba – pojetí slovotvorby, základní pojmy, slovotvorné způsoby, úpravy, postupy a typy; onomaziologické kategorie. 10) Derivace (základní pojmy; substantiva, adjektiva, slovesa, adverbia). 11) Kompozice a zkracování (+ univerbizace). Dílčí otázky lexikologie (druhá otázka) 1. Čermák, F. - Cvrček, V.: KOLOKACE (Základní kap.). In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/KOLOKACE. 2. Hladká, Z. - Novotná, R. (2017): VÝKLADOVÝ SLOVNÍK. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/VÝKLADOVÝ SLOVNÍK. 3. Hubáček, J. - Krčmová, M. (2017): SOCIOLEKT. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/SOCIOLEKT. 4. Jaklová, A. Budeme argot nově definovat? Slovo a slovesnost, 1999, roč. 60, č. 4, s. 293–300. 5. Janovec, L. Neologie. In Dynamika českého lexika a lexikologie. Studie k moderní mluvnici češtiny. Olomouc, 2013. 6. Machová, S. – Švehlová, M.: Sémantika a pragmatická lingvistika. Praha 2000, kapitola Sémantika, s. 9-35. 7. Martinková, M.: O víceznačnosti. In Dynamika českého lexika a lexikologie. Studie k moderní mluvnici češtiny. Olomouc, 2013. 8. Nekula,M. (2017): ADAPTACE VÝPŮJČEK (včetně Rozšiřující kap.). In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/ADAPTACE%20V%C3%9DP%C5%AEJ%C4%8CEK. 9. Nekula, M. (2017): ZNAK (včetně Rozšiřující kap.). In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/ZNAK.
Moodle: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=13776 Poslední úprava: Nedvědová Blanka, PhDr., Ph.D. (09.09.2024)
|
|
||
|
1) Úvod do lexikologie – lexikální subsystém, lexikologické disciplíny. Základní jednotka lexikálního systému (slovo, pojmenování, lexém, víceslovné lexikální jednotky, motivovanost slova). Frazeologie. 2) Slovní zásoba češtiny (jádro vs. okrajové vrstvy; neutralita vs. příznakovost). Sociolekty. 3) Význam pojmenovávacích jednotek (struktura významu, jeho konstituování). Mnohoznačnost a jednoznačnost. Polysémie, homonymie, paronymie. Slovo jako jazykový znak a jeho různá pojetí. 4) Významové vztahy lexikálních jednotek – paradigmatické a syntagmatické (synonymie, hyperonymie, hyponymie, opozitnost; kompatibilita, kolokabilita). 5) Změny slovní zásoby – sémantické tvoření (pojetí metafory a metonymie v kognitivní lingvistice), přejímání a adaptace, internacionalismy, neologie 6) Slovotvorba – pojetí slovotvorby, základní pojmy, slovotvorné způsoby, úpravy, postupy a typy; onomaziologické kategorie. 7) Derivace – substantiva 8) Derivace – adjektiva 9) Derivace – slovesa 10) Derivace – adverbia; kompozice a zkracování 11) Vývojové tendence a zachycení slovní zásoby ve slovnících. Český národní korpus. Poslední úprava: Nedvědová Blanka, PhDr., Ph.D. (09.09.2024)
|
|
||
|
Studující: - vysvětlí základní pojmy z lexikologie; jednotlivé pojmy dokáže demonstrovat na příkladech a uvést do souvislostí lexikálního systému - charakterizuje pojem frazém, odliší jednotlivé typy; frazém identifikuje v textu a osvětlí jeho funkci - charakterizuje lexikologii jako součást jazykového systému češtiny; dokáže slovní zásobu češtiny vztáhnout k ostatním jazykovým rovinám - dokáže definovat základní pojmy slovotvorby a provést slovotvorný rozbor slova (substantiva, adjektiva, verba a adverbia) a nově utvořené slovo zařadit ke slovotvorné kategorii - vysvětlí rozdíl mezi cílem rozboru slovotvorného a morfematického - vysvětlí podstatu pojmu onomaziologická kategorie, dokáže onomaziologické kategorie identifikovat - objasní podstatu derivace, kompozice, abreviace a univerbizace, dokáže k jednotlivým slovotvorným procesům uvést příklady, u jednotlivých slov slovotvornou podstatu objasnit - pojmenuje a charakterizuje vrstvy slovní zásoby, uvede příklady; lexémy dokáže zařadit k jednotlivým vrstvám slovní zásoby a vystihnout jejich funkci v textu - vysvětlí podstatu pojmů neutralita vs. příznakovost, svá tvrzení dokáže doložit příklady a ověřit jejich funkčnost užitím či identifikací v textu - objasní podstatu konstituování významu pojmenovacích jednotek a jeho strukturu, svá tvrzení dokáže doložit příklady a uvést je v takovém kontextu, aby bylo zjevné, že rozumí rozdílu mezi polysémií a homonymií; chápe podstatu jednoznačnosti, chápe podstatu a zdroje mnohoznačnosti - objasní různá pojetí pojmu jazykový znak, svá tvrzení vztáhne k významu lexikálnímu - objasní podstatu významových vztahů lexikálních jednotek v kontextu vztahů formálních a formálně-významových; jednotlivé významové vztahy charakterizuje, doloží příklady a postihne jejich význam pro koherenci a percepci textu - vysvětlí jednotlivé typy změn slovní zásoby, na příkladech doloží, že chápe podstatu jejich vymezení - dokáže postihnout podstatu pojetí metafory a metonymie ve strukturálním a kognitivním přístupu - vysvětlí pojem adaptace v souvislosti s přejímáním lexikálních jednotek z cizích jazyků a svá tvrzení doloží příklady - objasní a uvedením příkladů doloží základní vývojové tendence slovní zásoby češtiny a její zachycení ve slovnících a v korpusech; prokáže orientaci v základních výkladových slovnících současné češtiny a v mikrostruktuře a makrostruktuře slovníku; prokáže základní orientaci v ČNK - stručně a výstižně pohovoří o poznatcích získaných z dílčí literatury k jednotlivým tématům (viz požadavky ke zkoušce) Poslední úprava: Nedvědová Blanka, PhDr., Ph.D. (19.09.2024)
|