|
|
|
||
Kurz se skládá z přednášky a cvičení, které se navzájem doplňují. Studenti se naučí porozumět vztahu mezi strukturou organických sloučenin a jejich reaktivitou. Cílem je naučit se aktivně používat fyzikálně chemické metody na konkrétních příkladech, kdy si studenti postupně osvojí schopnost návrhu zkoumání a optimalizace mechanismů organických reakcí. Získané znalosti pomohou studentům orientovat se v odborné literatuře a interpretovat výsledky experimentálních a teoretických studií.
Poslední úprava: Matoušová Eliška, PharmDr., Ph.D. (19.08.2019)
|
|
||
Povinná literatura E.V. Anslyn, D.A. Dougherty: Modern Physical Organic Chemistry, University Science Books 2006. ISBN 1891389319 Doporučená literatura I. Fleming: Molecular orbitals and organic chemical reactions. John Wiley & Sons, 2010. ISBN 9780470746585 P. Klán, J. Wirz: Photochemistry of Organic Compounds: From Concepts to Practice. John Wiley & Sons Ltd., 2009. ISBN 978-1-4051-9088-6 Poslední úprava: Matoušová Eliška, PharmDr., Ph.D. (19.08.2019)
|
|
||
Podmínky k udělení zápočtu: účast na cvičení (min. 75 %), vypracování domácích úloh (min. 75 %), úspěšné absolvování testu uprostřed semestru (min. 60 %). Podmínky ke zkoušce: získání zápočtu ze cvičení, závěrečná písemná zkouška (min. 60 %) a ústní zkouška. Požadavky ke složení písemné a ústní zkoušky: znalost základních principů vztahu mezi strukturou a reaktivitou, schopnost aplikovat fyzikálně chemické principy na studium konkrétních příkladů organických reakcí, schopnost návrhu klíčových experimentů pro zkoumání reakčních mechanismů a optimalizaci jejich parametrů.
Po dobu omezení prezenční výuky probíhá výuka v SISu rozvrhovaném čase systémem online přednášek a seminářů prostřednictvím platformy Google Meet na adrese https://meet.google.com/szu-ywvp-twe Seminář navazuje na přednášku a je veden formou řešení domácích úkolů, které jsou každý týden zadávány. Prezentace, zadání, řešení domácích úloh dostávají účastníci emailem a nahrávky přednášek jsou umisťovány jako neindexované záznamy na youtube, jejichž odkaz jsou studentům zasílány. Také je všechny materiály dostupné v SIS. Poslední úprava: Jindřich Jindřich, doc. RNDr., CSc. (02.11.2020)
|
|
||
1. Úvod. Definice fyzikální organické chemie. Základní metodologické koncepty. Empirická pravidla pro určení mechanismů organických reakcí. Rozměr, čas, rychlost a energie v chemii. Chemická vazba. Lewisovy struktury. Teorie valenčních vazeb. Rezonance. Elektronegativita. Hybridizace. VSEPR. Dipóly, kvardupóly, polarizovatelnost. 2. Molekulární orbitaly a reaktivita. Sestrojení molekulárních orbitalů. Salem-Klopmanova rovnice. MO-LCAO pro H2, CH4, vodu, ethan, ethylen, formaldehyd. Walshovy orbitaly pro cyklopropan. Hückelova aproximace. Korelační diagramy. Woodwardův-Hoffmannův, Dewarův-Zimmermanův, Fukuiho (FMO) model. Výběrová pravidla. 3. Aromaticita, antiaromaticita, homoaromaticita. Hücklova, Woodward-Hoffmannova, Bairdova, Clarova pravidla. NICS, ACID metody. Aromatické ionty a dipóly. Polycyklické aromatické molekuly. Pericyklické reakce: elektrocyklizace, cykloadice (Diels-Alder, keteny), sigmatropní přesmyky, enové reakce, reakce přenosu atomu. 4. Stabilita molekul. Termochemické výpočty. Energie disociace vazeb (BDE). Bensonovy tabulky. Konformace acyklických a cyklických uhlovodíků a jejich derivátů. Torzní a stereoelektronické vlivy. A-hodnoty. Bredtovo pravidlo. Hyperkonjugace. Anomerní efekt. Racionalizace stereoelektronových efektů pomocí FMO. Baldwinova pravidla. Thorpe-Ingoldův efekt. 5. Nekovalentní interakce a solvatace. Chemie v různých fázích. Efekt rozpouštědla. Klecový efekt. Solvatochromismus. Huges-Ingoldův model. Vodíková vazba. Halogenová vazba. Kation-π interakce. π-π interakce. Hydrofobní efekt. CT interakce. Molekulární rozpoznání. Supramolekulární interakce. Iontové kapaliny. Chirální solvatace. 6. Kyseliny a zásady. Acidobazické rovnováhy v různých rozpouštědlech a fázích. Aciditní funkce. Brønstedova rovnice. Efekt substituce na sílu Brønstedových kyselin a zásad. Kinetická kyselost. Superkyseliny. Příprava termodynamicky nestabilních kyselin. Fotokyselost. 7. Chemická reaktivita. Teorie měkkých a tvrdých kyselin a zásad, nukleofilů a elektrofilů (HSAB). Ambidentní nukleofily a elektrofily. Indexy reaktivity. Rychlostní konstanty a transitní stavy. Aktivační a hnací síla reakcí. Aktivační entalpie a entropie. Kinetika. Arrheniova a Eyringova rovnice a jejich spojení se statistickou termodynamikou. Hammondův postulát. Bellův-Evansův-Polanyiho princip. More O'Ferrallovy-Jencksovy diagramy. Curtinův-Hammettův princip. 8. Termodynamika a kinetika a další nástroje pro studium reakčních mechanismů. LFER, Hammettova rovnice. Taftova rovnice. QSAR. Kinetický izotopový efekt. Singletonův experiment. Izotopové značení. Křížové experimenty. Stereochemická analýza. Kinetická analýza, určení řádu reakce, experimentální kinetické metody, diferenciální fitování získaných dat. 9. Katalýza. Termodynamický cyklus. Specifická a obecná acidobazická katalýza. Brønstedovy koeficienty. Lewisovy kyseliny a zásady. Intramolekulární katalýza. Katalýza přechodnými kovy. Imobilizované a heterogenní katalyzátory. Langmuirův model. Katalyzátory přenosu fází. Asymetrická katalýza. 10. Fotochemie. Elektronová excitace. Fotofyzikální a fotochemické procesy. Jabłońskiho diagram. Přenos energie. Sternova-Volmerova analýza. Nástroje pro studium fotochemických procesů. 11. Přenos elektronu. Koopmansův theorém. Ionizační potenciál, elektronová afinita a CT komplexy. Marcusova teorie. Přenos elektronu v SN reakcích. Nerovnovážný přenos elektronu. PeT, conPet. Fotoredoxní katalýza. 12. Efekty externích vlivů na reaktivitu: teplota, tlak, koncentrace. Le Chatelierův-Brownův princip. Neklasické aktivace. Spinová chemie. Efekt magnetického pole. Mikrovlnná chemie. Sonochemie. Mechanochemie. Radiační chemie. Plazmová chemie. Chemie ve vesmíru. Modálně specifická fotochemie (VIPER). Poslední úprava: Matoušová Eliška, PharmDr., Ph.D. (19.08.2019)
|
|
||
Student po absolvování kurzu: Molekulární orbitaly - Sestrojí molekulové orbitaly jednoduchých biatomických molekul a složitější organické molekuly pomocí skupinových molekulových orbitalů - Chápe význam Salemovy-Klopmanovy rovnice pro mixování orbitalů různých tvarů a energií - Umí používat FMO model pro vysvětlení selektivity a specificity pericyklických reakcí Aromaticita - Chápe význam aromaticity podle Hückelova a Bairdova modelu - Umí předpovědět a vysvětlit (anti)aromaticitu molekul a molekulárních iontů - Popíše a identifikuje typ pericyklické reakce, včetně stereochemie a orbitalů aktivních v tranzitním stavu Termochemie - Vypočítá slučovací a spalné teplo organických molekul na základě Bensonových tabulek - Určí pnutí v molekule na základě experimentálních a vypočtených slučovacích enthalpií - Nakreslí a identifikuje příklady konformací jednoduchých uhlovodíků - Zná rozdíl mezi konformerem a konformací - Vypočítá rovnovážnou konstantu dvou izomerů polysubstituovaných cyklohexanů a jiných šestičlenných nasycených heterocyklů na základě A-hodnot - Nakreslí a vysvětlí stereoelektronové vlivy vedoucí k anomernímu efektu a alfa-halo ketonovému jevu - Uvede příklady pozitivní, negativní a ‚neutrální‘ hyperkonjugace - Dokáže aplikovat Baldwinova pravidla a Thorpeho -Ingoldův efekt na cyklizační reakce Nekovalentní interakce a solvatace - Uvede příklad efektu rozpouštědla na geometrii a reaktivitu organických sloučenin - Dokáže vysvětlit vliv nekovalentních interakcí (vodíková vazba, ion-dipólové interakce, halogenová a chalkogenová vazba) na strukturu a reaktivitu - Uvede příklady a vysvětlí princip solvatochromismu, molekulárního rozpoznávání a chirální solvatace - Vysvětlí hydrofobní efekt a uvede příklady relevantní v biologii Kyseliny a zásady - Předpoví zastoupení kyselé a bazické formy za různých pH - Navrhne experimenty pro stanovení kyselosti v nevodných rozpouštědlech - Vysvětlí rozdíly mezi Brondstedovými a Lewisovými kyselinami a bázemi - Zná pKa základních organických funkčních skupin a prototypických molekul - Navrhne strukturu superkyseliny a vysvětlí principy, které superkyselost způsobují - Zná příklady přípravy termodynamicky nestabilních kyselin a základní principy fungování fotokyselin Chemická reaktivita - Pomocí teorie HSAB dokáže vysvětlit reaktivitu nukleofilů s elektrofily - Zná omezení teorie HSAB a dokáže aplikovat alternativní teorie pro vysvětlení a předpovězení reaktivity - Umí kineticky zpracovat několikakrokové reakční mechanismy, například pomocí aproximace stacionárním stavem - Chápe rozdíl mezi Arrheniovou a Eyringovou rovnicí - Dokáže uvést příklady a vysvětlit jevy pomocí Hammondova postulátu, Bellova-Evansova-Polanyiho principu a Curtinova-Hammetova principu - Sestrojí More-O’Ferrallovy-Jencksovy diagramy pro vybranou reakci ovlivněnou dvěma parametry a dokáže předpovědět vliv změny jednoho parametru na rychlost reakce a charakter transitního stavu Termodynamika a kinetika - Pomocí LFER dokáže předpovědět vliv substituce na reakční rovnováhu nebo kinetiku - Dokáže vysvětlit a uvést příklady primárního a sekundárních kinetických izotopových efektů - Umí navrhnout použití izotopů pro zkoumání reakčních mechanismů (značení, křížové experimenty) - Pomocí stereochemické analýzy objasní mechanismus adičních, eliminačních a pericyklických reakcí - Z naměřených dat určí kinetiku reakce a vyvodí z ní konkrétní výstupy ke zrychlení reakce a získání vyššího chemického výtěžku produktu Katalýza - Zná rozdíl mezi obecnou a specifickou kyselou/bazickou katalýzou a dokáže jej aplikovat na vysvětlení vlivu pH na reakční rychlost - Uvede příklady intramolekulární acidobazické katalýzy - Vysvětlí funkci nekovalentních katalyzátorů Fotochemie, Přenos elektronu a další vlivy - Nakreslí Jabłońskiho diagram a vysvětlí vliv jednotlivých fotofyzikálních procesů na reaktivitu - Navrhne určení mechanismu zhášení (statické v dynamické) pomocí Sternovy-Volmerovy analýzy - Na základě Koopmansova theorému vysvětlí rozdíl v ionizačním potenciálů a elektronové afinitě molekul po excitaci - Pomocí Marcusovy teorie a LFER vysvětlí vliv substituce na rychlost přenosu elektronu - Uvede příklady substitučních reakcí s přenosem elektronu - Chápe vliv externích efektů na průběh chemických reakcí
Poslední úprava: Slanina Tomáš, doc. RNDr., Ph.D. (24.09.2024)
|