|
|
|
||
|
Předmět podrobně rozvíjí některá témata předmětů povinného základu Mezinárodní právo veřejné I a Mezinárodní právo veřejné II.
Po absolvování předmětu budou studenti znát základní pojem mezinárodní bezpečnost, vztah k odzbrojení, k řešení sporů, k právu ozbrojených konfliktů. Dále budou znát pravidla, na kterých spočívá mezinárodní bezpečnost: zákaz použití síly, zákaz vměšování do vnitřních záležitostí států včetně dovolených způsobů vměšování, další pravidla, na kterých spočívá mezinárodní bezpečnost. Budou znát i institucionální aspekty mezinárodní bezpečnosti, otázky úlohy mezinárodních orgánů a organizací OSN, oblastní organizace, organizace kolektivní sebeobrany. Budou schopni aplikovat příslušné právní normy na konkrétní případy, které se týkají otázek mezinárodní bezpečnosti, zejména otázek použití ozbrojené síly. Studenti budou znát i základní pojmy práva odzbrojení, jeho pojem, historický vývoj, jednotlivé oblasti úpravy a smlouvy o omezení zbrojení a odzbrojení včetně kontroly v oblasti odzbrojení, jednotlivých metod a prostředků kontroly a na úlohu mezinárodních orgánů a organizací v oblasti kontroly. Studenti se budou orientovat v příslušné mezinárodně právní úpravě smluvní i obyčejové. Budou schopni vyhledat relevantní judikaturu, která je výsledkem činnosti mezinárodních orgánů a pochopí její význam. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
|
|
||
|
Výuka probíhá ve formě přednášek, přednášky jsou prezenční v čase a místnosti stanovené podle rozvrhu. Poslední úprava: Ondřej Jan, prof. JUDr., CSc., DSc. (07.10.2024)
|
|
||
|
1. Předmět Právo mezinárodní bezpečnosti a odzbrojení je zakončen ústní zkouškou, která je samostatnou formou kontroly studia předmětu. 2. Za úspěšné absolvování předmětu student získá 3 kredity. 3. U ústní zkoušky si student vylosuje dvě otázky ze seznamu otázek. 4. U zkoušky není možné používat právní dokumenty ani jiné materiály. 5. Obecně k vymezení zkouškových otázek: - U každé otázky je za účelem zvýšení objektivity a předvídatelnosti ústní zkoušky uveden demonstrativní výčet základních oblastí, institutů apod., které do příslušné otázky spadají. - Cílem vymezení těchto jednotlivých podotázek je vytvoření rámcového vodítka pro zkoušené, aby bylo postaveno najisto, že tyto oblasti, instituty apod. do příslušné otázky spadají. - Zkoušený by však měl být schopen odpovědět i na jiné související podotázky, které se dané otázky týkají nebo s ní souvisí, a prokázat tak základní znalosti a orientaci v tématu příslušné otázky.
6. Seznam zkušebních otázek: 1. Vymezení základních pojmů - bezpečnost, mezinárodní bezpečnost, kolektivní bezpečnost, - hrozby pro mezinárodní bezpečnost 2. Komponenty, na kterých spočívá mezinárodní bezpečnost - právní zásady, na kterých spočívá mezinárodní bezpečnost - organizace zajišťující mezinárodní bezpečnost (OSN, oblastní dohody a orgány, organizace kolektivní sebeobrany) - institut mezinárodní odpovědnosti - smlouvy uzavírané státy pro potírání terorismu, mezinárodního organizovaného zločinu apod. 3. Historický vývoj mezinárodní bezpečnosti (otázky míru a války) - vývoj po roce 1648 - význam mírových konferencí - význam a úloha Společnosti národů - Briand-Kelloggův pakt z roku 1928 4. Zásada zákazu použití síly a hrozby silou - vymezení pojmu zákaz použití síly (Charta OSN, Deklarace zásad mezinárodního práva z roku 1970) - síla přímá, nepřímá - výjimky ze zákazu použití síly 5. Zákaz vměšování do záležitostí jiných států - vymezení pojmu - případy, které se nepovažují za zakázané vměšování (např. akce Rady bezpečnosti) - problematika humanitární intervence 6. Zásada pokojného řešení mezinárodních sporů - vymezení pojmu - právní úprava v Chartě OSN (část VI) - Deklarace zásad mezinárodního práva z roku 1970 7. Úloha OSN v oblasti mezinárodního míru a bezpečnosti - úloha Rady bezpečnosti, - úloha Valného shromáždění OSN v oblasti mírového urovnávání sporů (kap. VI Charty OSN) 8. Rada bezpečnosti - akce při ohrožení, porušení mezinárodního míru a bezpečnosti (kap. VII Charty OSN) - akce bez použití síly - akce s použitím síly 9. Mírové operace OSN - právní základ, význam 10. Význam úloha jiných mezinárodních organizací při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti - oblastní dohody a orgány podle kap. VIII Charty OSN - AU, OAS, LAS, OBSE 11. Organizace kolektivní sebeobrany a jiné - Organizace severoatlantické smlouvy (NATO) - úloha Evropské unie 12. Právo na sebeobranu, jiné případy dovoleného použití ozbrojené síly - znaky pro uplatnění legálního práva na sebeobranu - kolektivní sebeobrana - preemptivní a preventivní sebeobrana - krajní nouze 13. Postavení nestátních aktérů a jejich vliv na mezinárodní bezpečnost - teroristické organizace, mezinárodněprávní normy pro jejich postihování - úloha Rady bezpečnost v boji s mezinárodním terorismem 14. Základní pojmy práva odzbrojení - odzbrojení - omezení zbrojení, kontrola zbrojen, regulace zbrojení, ověřování (verifikace) 15. Historický vývoj v oblasti odzbrojení - Haagské mírové konference 1899 a 1907 - Úloha Společnosti národů, odzbrojovací konference ve 30. letech 20. století 16. Prameny práva odzbrojení - mezinárodní smlouvy (zejména otázky změny a zániku smlouvy) - mezinárodní obyčejová pravidla - jednostranné akty států (případ jaderných pokusů 1974) - jednostranné akty mezinárodníc organizací (zejména Rada bezpečnosti OSN a valné shromáždění) 17. Odzbrojení a omezení zbrojení v oblasti jaderných zbraní - mnohostranné smlouvy o omezení zbrojení (Smlouva o zákazu jaderných pokusů ve třech prostředích z roku 1963, Smlouva o nešíření jaderných zbraní z roku 1968) - Úloha Mezinárodní agentury pro atomovou energii v oblasti kontroly (záruk) - dvoustranné smlouvy mezi SSSR/Ruském a USA o omezení zbrojení a odzbrojení - Úmluva o zákazu jaderných zbraní z roku 2017 18. Odzbrojení v oblasti chemických, bakteriologických zbraní - charakteristika a zhodnocení Úmluvy o zákazu bakteriologických zbraní z roku 1972 - charakteristika a zhodnocení Úmluvy o zákazu chemických zbraní z roku 1993 - Organizace pro zákaz chemických zbraní a její úloha 19. Odzbrojení v oblasti konvenčních zbraní - Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě z roku 1990 - Úmluva o zákazu protipěchotních min z roku 1997 - Úmluva o zákazu kazetové munice z roku 2008 - význam Smlouvy o zákazu některých konvenčních zbraní způsobující nadměrná zranění a zbytečné útrapy z roku 1980 pro oblast omezení zbrojení 20. Problematika kontroly a donucení v oblasti odzbrojení a omezení zbrojení - pojem a význam kontroly (ověřování-verifikace) ve smlouvách o omezení zbrojení a odzbrojení - úloha mezinárodních organizací v oblasti odzbrojení a omezení zbrojení (Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Organizace pro zákaz chemických zbraní) - donucení v oblasti odzbrojení a omezení zbrojení, zejména úloha Mezinárodní agentury pro atomovou energii, Mezinárodní organizace pro zákaz chemických zbraní, Rady bezpečnosti OSN Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (15.07.2021)
|
|
||
|
V rámci výuky předmětu je pozornost věnována těmto tématům: - Vymezení základních pojmů (bezpečnost, mezinárodní bezpečnost, kolektivní bezpečnost), hrozby pro mezinárodní bezpečnost, komponenty, na kterých spočívá mezinárodní bezpečnost. - Historický vývoj mezinárodní bezpečnosti (otázky míru a války), vývoj od Vestfálského míru do druhé světové války. - Zákaz použití a hrozby síly, dovolené případy použití ozbrojené síly. - Zákaz vměšování do záležitostí jiných států, problematika humanitární intervence, pokojné řešení mezinárodních sporů. - Úloha OSN v oblasti mezinárodní bezpečnosti, zejména Rady bezpečnosti (základní otázky, úloha v oblasti mírového urovnávání sporů, akce při ohrožení, porušení mezinárodního míru a bezpečnosti), mírové operace. - Právo na sebeobranu a jiné případy dovoleného užití síly. - Úloha jiných mezinárodních organizací při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti (oblastní dohody a orgány – AU, OAS, organizace kolektivní sebeobrany apod.). - Základní pojmy práva odzbrojení (odzbrojení, omezení zbrojení, kontrola zbrojení), vývoj v oblasti odzbrojení, prameny práva odzbrojení. - Problematika jaderného odzbrojení. - Odzbrojení v oblasti chemických, biologických, - Odzbrojení v oblasti konvenčních zbraní, - Problematika kontroly a donucení v oblasti odzbrojení Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
|
|
||
|
Základní literatura:
1. ONDŘEJ, J., MRÁZEK, J., KUNZ, O. Základy mezinárodního práva veřejného. 2. vydání. Praha: C. H. Beck. 2023, 293 s. ISBN 978-807400-928-0.. 2. ONDŘEJ J, POTOČNÝ, M. Obecné mezinárodní právo v dokumentech. 4. vydání. Praha, C. H. Beck. 2016, 339 s. ISBN 978-80-7400-612-8. Ostatní literatura: 1. ONDŘEJ, J. Odzbrojení prostředek zajištění mezinárodní bezpečnosti. 2. Vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 343 s. ISBN 978-80-7380-129-8. 2. ČEPELKA, Č., ŠTURMA, P. Mezinárodní právo veřejné. 2 vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, 549 s. ISBN 978-80-7400-721-7. 3. TUMA, M. Íránská jaderná dohoda a širší mezinárodní souvislosti. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2016, 271 s. ISBN 978-80-87558-27-0. Poslední úprava: Ondřej Jan, prof. JUDr., CSc., DSc. (07.10.2024)
|
|
||
|
Pro zapsání předmětu Právo mezinárodní bezpečnosti a odzbrojení je vhodné, aby student měl absolvován nebo alespoň zapsán předmět Mezinárodní právo veřejné II. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (26.07.2024)
|