PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Základní etapy historického vývoje východní Evropy 20. století - AVS100037
Anglický název: Basic Periods of Historical Development of Eastern Europe in the 20th Century
Zajišťuje: Ústav východoevropských studií (21-UVES)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2013
Semestr: zimní
Body: 4
E-Kredity: 8
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:6/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. PhDr. František Stellner, Ph.D.
PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.
Mgr. Pavel Štoll, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Cílem předmětu je posluchače ve třech dílčích přednáškových cyklech seznámit se základními vývojovými
tendencemi ruských, resp. sovětských a litevských a lotyšských dějin 20. století (od konce 19. století do
současnosti). Posluchačům budou prezentovány nejvýznamnější etapy v rámci příslušných národních dějin
zvoleného jazyka A (ruština, ukrajinština, litevština a lotyština), ale posluchač zároveň získává základní poznatky o
dějinném vývoji bezprostředně sousedících etnik (národů). Tento komparativní přístup je významným
předpokladem k snadnějšímu porozumění a reflexi historického vývoje dějin východoevropského prostoru ve 20.
století. Nedílnou součástí přednášky budou dílčí diskuse nad danou problematikou a interaktivní metody výuky
(dataprojektor, počítačová prezentace, ukázky z dokumentárních filmů, naučné CD-ROMY, internet apod.).
Posluchači budou v rámci výuky seznámeni s historickými encyklopediemi, časopisy a vybranými odbornými
publikacemi a budou vedeni k pojímání historického procesu v souvislostech a v interdisciplinárních vztazích s
jinými předměty a obory. Obecné dějiny budou doplněny přehledem dějin pobaltské kultury v 19. století, a to v
období meziválečné nezávislosti, sovětské okupace, západního exilu a po roce 1990.
Poslední úprava: Kedron Katerina, Mgr., Ph.D. (02.03.2011)
Literatura

* Dějiny Ruského impéria a Sovětského svazu 20. století

Základní studijní literatura:
BOJKO, O. D. - GONĚC, V.: Nejnovější dějiny Ukrajiny. Brno 1997.
FIGES, O.: Lidská tragédie. Ruská revoluce 1891-1924. Praha, Plzeň 2000.
MALIA, M.: Sovětská tragédie. Dějiny socialismu v Rusku v letech 1917-1991. Praha 2004.
PIPES, R.: Dějiny ruské revoluce. Praha 1998.
VYKOUKAL, J. a kol.: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha 2000.

Další odborná literatura:
APPLEBAUM, A.: GULAG. Dějiny. Praha - Plzeň 2004.
BARSENKOV, A. S. a kol.: Istorija Rossii 1938-2002. Moskva 2003.
CROZIER, B.: Vzestup a pád sovětské říše. Praha 2004.
DURMAN, K.: Útěk od praporů. Kreml a krize impéria 1964-1991. Praha 1998.
JAKOVLEV, A. N.: Rusko plné křížů: od vpádu do pádu bolševismu. Brno 2008.
MEDVEDĚV, Ž.: Stalin a židovský problém. Praha 2006.
MOULIS, V., Běsové ruské revoluce. Praha 2002.
PICHOJA, R. G.: Istorija sovremennoj Rossii: krizis kommunističeskoj vlasti v SSSR i roždenije novoj Rossii: konec 1970-ch - 1991 gg. Moskva 2008.
SAHANOVIČ, H. - ŠYBIEKA, Z.: Dějiny Běloruska. Praha 2006.
SERVICE, R.: Lenin. Praha 2002.
SERVICE, R.: Rusko od roku 1991 do současnosti. Experiment s jedním národem. Praha 2006.
SERVICE, R.: Soudruzi! Světové dějiny komunismu. Praha 2009.
STELLNER, F. a kol.: Hospodářské dějiny (16.-20. století). Praha 2006.
ŠVANKMAJER, M. a kol.: Dějiny Ruska. Praha 1995.
ŠVEC, L.: Dějiny pobaltských zemí. Praha 1996.
TAUBMAN, W.: Chruščov. Člověk a jeho doba. Praha 2005.
The CAMBRIDGE HISTORY of Russia. Vol. 3, The twentieth century, ed. by Ronald Grigor Suny.
Cambridge 2006.
TUCKER, R. C.: Stalin jako revolucionář. Studie dějin a osobnosti 1879-1929. Praha 2003.
TUCKER, R. C.: Stalin. Na vrcholu moci. Revoluce shora 1928-1941. Praha 2000.
VLČEK, R.: Ruský panslavismus - realita a fikce. Praha 2002.
VOLKOGONOV, D.: Lenin - počátek teroru. Liberec 1996.
WANNER, J.: Brežněv a východní Evropa. Praha 1995.

Sociokulturní vývoj ruské a ukrajinské jazykové oblasti 20. století

Základní studijní literatura:
FIGES, O.: Lidská tragédie. Ruská revoluce 1891-1924. Praha - Plzeň 2000.

FIGES, O.: Natašin tanec. Kulturní historie Ruska. Praha - Plzeň 2004.

Další odborná literatura:

BACON, E. - WYMAN, M.: Contemporary Russia. London 2006.

BOJKO, O. - GONĚC, V.: Nejnovější dějiny Ukrajiny. Praha 1997.

EXNEROVÁ, V.: Islám ve Střední Asii za carské a sovětské vlády. Praha 2008

FIGES, O.: Lidská tragédie. Ruská revoluce 1891-1924. Praha - Plzeň 2000.

FLETCHER, W. C.: Soviet Believers. The Religious Sector of the Population. Kansas 1981.

GRAY, C.: The Russian Experiment in Art, 1863-1922. London 1962.

IKONNIKOV, A.: Russian Architecture of the Soviet Period. Moscow 1988.

JONSON, L.: Vladimir Putin and Central Asia. The Shaping of Russian Foreign Policy. New York 2006

KING, D.: Red Star over Russia. A Visual History of the Soviet Union from 1917 to the Death of Stalin. neuvedeno

ЛАЗАРОВИЧ, М. И: I було пекло на землi… Голодомор 1932-1933 рокiв в Украïнi: передумови, механiзми здiйснення, наслiдки. Тернопiль 2008.

LEVIN, N.: The Jews in the Soviet Union Since 1917, I., II. London - New York 1990.

MARKS, S. G.: How Russia Shaped the Modern World. From Art to Anti-Semitism, Ballet to Bolshevism. Princeton 2003.

RALEIGH, D. J.: Experiencing Russia?s Civil War. Princeton 2002.

ROSEFIELDE, S. - HEDLUND, S.: Russian Since 1980. Cambridge 2009.

ROSENBERG, W. G. (ed.): Bolshevik Visions. First Phase of the Cultural Revolution in Soviet Russia I, II. Michigan 1990.

RZHEVSKY, N. (ed.): The Cambridge Companion to Modern Russian Culture. Cambridge 1998.

STITES, R.: Russian Popular Culture. Entertainment and Society Since 1900. Cambridge 1992.

SUBTELNY, O.: Ukraine. A History. London 1988.

ŠŤÁHLAVSKÝ, D.: Rusko mezi řádky. Praha 2000.

YOUNGBLOOD, D. J.: Movies for the Masses. Popular Cinema and Soviet Society in the 1920s. Cambridge 1992.

ZUBOK, V.: Zhivagoʼs Children. Cambridge - Massachusetts 2009.

 

* Moderní dějiny pobaltských států

Základní studijní literatura:

BERESNEVIČIUTE - NOSÁLOVÁ, H.: Litva. Praha 2006.

BOJTÁR, E.: Oloupení Evropy. Praha 1993.

DEJMEK, J.: Lotyšsko. Praha 2010.

EIDINTAS, A. - ŽALYS, V. - SENN, A.: Lithuania in European Politics. New York 1998.

ILMJÄRV, M.: Silent Submission: Formation of Foreign Policy of Estonia, Latvia and Lithuania. Stockholm 2004.

Latvijas vésture: 20. gadsimts. Riga 2005.

Lietuva 1940-1990. Vilnius 2005.

MISIUNAS, R.: Taagepera, R.: The Baltic States: Years of Dependence 1940-1991. Berkeley 1993.

ŠVEC, L.: Dějiny pobaltských zemí. Praha 1996.

Další odborná literatura:

BLEIERE, D. - BUTULIS, I. - FELDMANIS, I. - STRANGA, A. -  ZUNDA, A.: History of Latvia. The Twentieth Century. Riga 2006.

20. gadsimta Latvijas vésture, I-II. Riga 2000-2003.

Die baltischen Staaten, 2. vyd. Köln 1991.

DURMAN, K.: Popely ještě žhavé. Světová válka a nukleární mír. Praha 2004.

DURMAN, K.: Popely ještě žhavé. Konce dobrodružství. Praha 2009.

EIDINTAS, A.: Jews, Lithuanians and the Holocaust. Vilnius 2003.

EZERGAILIS, A.: The Holocaust in Latvia 1941-1944: the Missing Center. Riga 1996.

HIDEN, J. - SALMON, P.: The Baltic Nations and the Europe. London 1991.

Latvijas véstures atlants. Riga 1998.

Lietuvos istorijos atlasas. Vilnius 2002.

ŁOSSOWSKI, P.: Kraje bałtyckie na drodze od demokracji parlamentarnej do dyktatury (1918-1934). Wroclaw 1972.

MYLLYNIEMI, S.: Die Neuordnung der baltischen Länder 1941-1944. Helsinki 1973.

NÁLEVKA, V.: Světová politika ve 20. století I., Praha 2000.

NÁLEVKA, V.: Světová politika ve 20. století II., Praha 2000.

PLAKÁNS, A.: The Latvians. Stanford 1995.

RAUCH, G.: Geschichte der baltischen Staaten. Stuttgart 1970.

TANNBERG, T. a kol.: History of Estonia. Tallinn 2000.

The History of the Baltic Countries. Tallinn 2000.

Poslední úprava: SVSTUMIS (28.09.2011)
Požadavky ke zkoušce

Část P. Štolla

- písemná práce - srovnání vybraných a probraných etap v lotyšské, litevské a estonské kultuře, celkem 5 normostran a pohovor

Poslední úprava: STOLP3AF (21.11.2012)
Sylabus

* Dějiny Ruského impéria a Sovětského svazu 20. století
Vyučující: Doc. PhDr. František Stellner, Ph.D.

Věnuje se ruským (sovětským) politickým dějinám v 20. století. Poskytne základní přehled o politickém, hospodářském a kulturním vývoji a seznámí s výsledky současného výzkumu daného fenoménu. Nedílnou součástí přednášky budou dílčí diskuse nad danou problematikou a interaktivní metody výuky (dataprojektor, počítačová prezentace, ukázky z dokumentárních filmů, naučné CD-ROMY, internet apod.). Posluchači budou v rámci výuky seznámeni s historickými encyklopediemi, časopisy a vybranými odbornými publikacemi a budou vedeni k pojímání historického procesu v souvislostech a v interdisciplinárních vztazích s jinými předměty a obory.

1. Základní problémy ruského vývoje na přelomu 19. a 20. století
2. Kolaps monarchie za první světové války a dvojvládí
3. Říjnová revoluce
4. Vznik Sovětského Ruska, Leninova éra
5. Přelom dvacátých a třicátých, kolektivizace a industrializace, Stalinova éra do 1941
6. Velká vlastenecká válka
7. Konec stalinismu, vznik východního bloku
8. Chruščovovy reformy
9. Brežněvova éra
10. Přestavba a krize východního bloku
11. Zánik SSSR
12. Postsovětská východní Evropa
13. Kolokvium

* Sociokulturní vývoj ruské a ukrajinské jazykové oblasti 20. století
Vyučující: PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.

Cílem přednáškového cyklu je seznámit posluchače se společenským a kulturním vývojem sovětské společnosti (se zvláštním důrazem na Rusko a Ukrajinu) ve 20. století. Přednášky zahrnou časově nejen tzv. krátké století, tedy období po bolševické revoluci do pádu Sovětského svazu v roce 1991, ale pojednají také o vývoji tohoto jazykového areálu na přelomu 19. a 20. století i o nových výzvách po rozpadu SSSR. Kurz, který je projektován částečně chronologicky i tematicky, soustředí pozornost na hlavní trendy vývoje sovětské (ruské, ukrajinské) společnosti, zejména na sociální politiku státu a jeho prostředky k udržení sociální stability, vývoj populace, stratifikaci společnosti, genderovou problematiku, vzdělávací politiku a instituce, roli armády a náboženství ve společnosti a dopady etnického uspořádání sovětské společnosti (zejména ve vztahu k Rusku a Ukrajině). Velká část tohoto kurzu bude podrobně analyzovat hlavní aspekty kulturního vývoje nejen v oblasti tzv. vysoké kultury (high culture), ale i tzv. nízké (low culture) či lidové, masové kultury, jež měla ve vývoji Sovětského svazu své zvláštní místo.

 

Tematické vymezení:

1. Sociokulturní vývoj Sovětského svazu po bolševické revoluci (1917-1929/34)

2. Stalinova éra urychlené výstavby a nástup socialistického realismu (1929/34-1941)

3. Společenský a kulturní vývoj Sovětského svazu za druhé světové války a v počátcích studené války (1941-1953)

4. Chruščovova éra tání (1953-1964)

5. Brežněvova stagnace a její dopady na společnost a kulturu (1964-1982/5)

6. Gorbačovova perestrojka a společenské a kulturní uvolňování (1985-1991)

7. Kulturní a společenské důsledky rozpadu Sovětského svazu (1991-)

8. Chaos na Ukrajině - Ukrajina po bolševické revoluci a po skončení první světové války (1917-1921)

9. Sovětská a západní Ukrajina ve dvacátých letech

10. Hladomor a čistky - traumatická třicátá léta na Ukrajině

11. Ukrajina za druhé světové války a v období poválečné výstavby a rekonstrukce (1939-1964)

12. Ukrajina v éře stagnace a na cestě k nezávislosti (1964-1991)

13. Politický a kulturní vývoj Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu (1991-)

14. Ukrajinci v emigraci

 


* Moderní dějiny pobaltských států
Vyučující: Mgr. Pavel Štoll, PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.

Cílem přednášky je seznámit posluchače s historickým vývojem pobaltského areálu a jeho sociálními, kulturními a hospodářskými proměnami od počátku 20. století do rozpadu Sovětského svazu a obnovení estonské, lotyšské a litevské státnosti. Vývoj Pobaltí bude zasazen do širšího kontextu vývoje východoevropského areálu i evropské a světové politiky 20. století.

1)      První světová válka a vznik samostatných pobaltských států

2)      Meziválečný vývoj Litvy, Lotyšska a Estonska

3)      Pakt Ribbentrop - Molotov a jeho důsledky; druhá světová válka

4)      Pobaltské republiky v éře Sovětského svazu

5)      Perestrojka a obnovení nezávislosti pobaltských států

6)      Litva, Lotyšsko a Estonsko po rozpadu sovětského impéria

Poslední úprava: SVSTUMIS (28.09.2011)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK