|
|
|
||
|
Cílem přednášky je posluchače ve třech dílčích přednáškách seznámit se základním vývojem a aspekty dějin polské,
maďarské a slovenské literatury 19. století. Přednáška je rozdělena do tří povinných bloků: Dějiny slovenské literatury, Dějiny polské literatury, Dějiny maďarské literatury. Student si osvojuje základní vývojové tendence literatury svého areálového jazyka (polština, maďarština, slovenština) a je seznámen se základními poznatky o vývoji bezprostředně sousedících a paralelně se vyvíjejících literatur. Tematické okruhy vycházejí z problematiky vývojové dynamiky a periodizace novodobých literatur (slovenské, polské a maďarské). Výuka je zaměřena nejen na postižení proměn estetických a ideových východisek, ale zároveň usiluje o poetologickou a žánrovou charakteristiku jednotlivých vývojových fází. S ohledem na středoevropský kontext je v této souvislosti třeba reflektovat samotné kulturně historické pojmy: klasicismus, romantismus, realismus a symbolismus. Tento aspekt komparace vývoje literatur je významným předpokladem komparativního výkladu vývoje literatur 19. století. Poslední úprava: SVSPATKO (20.05.2008)
|
|
||
|
Základní studijní literatura:
Dějiny polské literatury: Janion, M.: Romantyzm. Studia o ideach i stylu. Warszawa, PIW 1969. Markiewicz, H.: Pozytywizm. Warszawa, Wyd. Uni. Warszawskiego 1980. Nycz, R.: Język modernizmu. Wrocław, Fundacji na Rzecz Nauki Polskiej 1997. Poslední, P.: Polské literární symboly. Hradec Králové, Gaudeamus 2003. Štěpán, L. a kol.: Slovník polských spisovatelů. Praha, Libri 2000. Štěpán, L. a kol.: Cesta k realitě. (Literatura a kultura v druhé polovině 19. století.) Brno, Středoevropské vydavatelství a nakladatelství REGIONY 2004. Další odborná literatura: Bartoš, O. a kol.: Slovník spisovatelů. Praha, SPN 1974. Literatura polska. Przewodnik encyklopedyczny, 1-2. Warszawa, PWN 1984-85. Paczoska, E.: Młoda Polska. Warszawa, Wyd.Wyższej Szkoły Humanist. 1998. Witkowska, A., Przybylski, R.: Romantyzm. Warszawa, WSiP 1998. Žáček, V.: Čechové a Poláci roku 1848, I-II. Praha 1936. Feldman, W.: Současná literatura polská. Praha, WM Kozłowski 1936. Polska krytyka literacka (1800-1919), 1-4 Jakubowski, J. Z. (red.). Warszawa 1966. Wyka, K.: Rzecz wyobraźni. Warszawa, PWN 1959. Pelikán, J.: Nástin dějin polského divadla. Brno, UJEP 1988. Dějiny maďarské literatury: ARANY, J.: Tanulmányok és kritikák. Debrecen, Csokonai Kiadó 1998. BARTA, J.: Klasszikusok nyomában. Budapest, Akadémiai Kiadó 1976. BERKES, T.: Recepce maďarské literatury v Čechách před rokem 1848. In: Amicus-Reuve, roč. XI, č. 1-2. Praha 2002. BÍRÓ, F.: A felvilágosodás korának magyar irodalma. Budapest, MTA 1994. DÁVIDHÁZY, P.: ?Hunyt mesterünk?". Budapest, Argumentum 1992. FRIED, I.: Utak és tévutak Kelet-Közép-Európa irodalmaiban. Budapest, Magvető Könyvkiadó 1989. IMRE, L.: Műfajok létformája XIX. századi epikánkban. Debrecen, Kossuth Egyetemi Kiadó1996. Jókai, M., SZILASI, L.: Asszonyt kísér - Istent kísért. Budapest, Ikon Kiadó 1995. PRAŽÁK, R.: Česko-maďarské vztahy. In: Dějiny Maďarska. Praha, LN 2002. Další odborná literatura: KOLMANOVÁ, S.: Mladý Čech - maďarský romanopisec Mór Jókai ve světle českých překladů (se zaměřením na žánrovou problematiku jeho tvorby). Praha, FF UK 2006. KOLMANOVÁ, S.: Nová Zrínyiáda konce 19. století. Zdroj: http://www.soumar.cz/?q=cs/node/186 Slovník spisovatelů - Maďarsko. Rákos, P. (ed.). Praha, Odeon 1971. Szegedy-Maszák, M.: Kemény Zsigmond. Budapest, Szépirodalmi Könyvkiadó 1989. Szauder, J.: Az estve és az álom. Budapest, Szépirodalmi Könyvkiadó 1970. Szörényi, L.: Multaddal valamit kezdeni. Tanulmányok. Budapest, Szépirodalmi Könyvkiadó 1989. Szörényi, L.: Álmaim is voltak, voltak... - Tanulmányok a XIX. századi magyar irodalomról. Budapest, Akadémiai Kiadó 2004. Dějiny slovenské literatury: Slovník slovenských spisovateľov. Mikula, V. (ed.). Praha, Libri 1999. ŠMATLÁK, S.: Dejiny slovenskej literatúry I, II. Bratislava, NLC 1997, 1999. ŠMATLÁK, S.: Dve storočia slovenskej lyriky. Bratislava, Tatran 1979. ŠTEVČEK, J.: Dejiny slovenského románu. Bratislava, SPN 1988. VOJTECH, M.: Od baroka k romantizmu. Literárne smery a tendencie v slovenskej literatúre v rokoch 1780-1840. Bratislava, UK 2003. Čítame slovenskú literatúru I-III. Bratislava, Ústav slovenskej literatúry SAV 1997-1998. ČÚZY, L., KÁKOŠOVÁ, Z., MICHÁLEK, M., VOJTECH, M.: Panoráma slovenskej literatúry I. Bratislava, SPN 2004. Dejiny slovenskej literatúry II, III, IV. Bratislava, Vydavateľstvo SAV 1960, 1965, 1975. ChMel, R.: Dejiny slovenskej literárnej kritiky. Bratislava, Tatran 1991. MIKULA, V.: Od baroka k postmoderne. Levice, LCA 1997. MARČOK, V.: Dejiny slovenskej literatúry druhej polovice 20. storočia. Bratislava, Literárne informačné centrum (LIC) 2004. Další odborná literatura: BAKOŠ, M.: Vývin slovenského verša od školy Štúrovej. Bratislava, SPN 1966. BAKOŠ, M.: Z dejín slovenského verša. Bratislava, Veda 1984. ČEPAN, O.: Ideové rozpory v slovenskom romantizme. In: Slávia 48, 1979, s. 352-359. ČEPAN, O.: Stimuly realizmu. Bratislava, VSAV 1984. HAMADA, M.: Zrod novodobej slovenskej kultúry. Bratislava, SAP 1995. Kraus, C.: Slovenská romantická balada. Bratislava, SAV 1966. MARČOK, V.: Počiatky slovenskej novodobej prózy. Bratislava, SAV 1968. NOGE, J.: Slovenská romantická próza. Bratislava, SAV 1969. PIŠÚT, M.: Romantismus v slovenskej literatúre. Bratislava, SPN 1974. Slovenská literárna kritika I, II, III. Bratislava, SAV 1977, 1979, 1981. Poslední úprava: SVSPATKO (20.05.2008)
|
|
||
|
Dějiny polské literatury
Vyučující: Doc. PhDr. Petr Poslední, CSc.
Cílem přednášky je seznámit posluchače s vývojem polské literatury od romantismu k Mladému Polsku a objasnit žánrově-tematické souvislosti ve středoevropském kontextu z hlediska topologie (topoi, archetypy, stereotypy, symboly). Zkoumání proměn obraznosti umožňuje vymezit vznik romantické tradice vedle tradic tzv. pozitivismu a modernismu a soustředit se na dnešní interpretaci ?obnovování významů" minulých vývojových etap v rámci literárněhistorické hermeneutiky.
1. Metodologie literární sémantiky a otázky literární kultury. 2. Etapy polského romantismu v evropském kontextu. 3. Míšení genologických principů v souvislosti s novými ?časoprostory" a intertextualitou. 4. Fenomén ?věštců" na pozadí Velké emigrace. 5. Faustovské téma a spor o ?revoluční" romantismus. 6. Role ?masky" v romantické divadelnosti. 7. Koncept organické práce a tendenční realismus. 8. ?Město" jako zkouška charakteru a pole pro naturalismus. 9. ?Venkovanství" tzv. kresů a historická vize. 10. Hymnická poezie modernistů a symbolismus. 11. Diskuse o Żeromského ?doktoru Judymovi". 12. Wyspiańského pokusy o syntézu tradic s moderností. 13. Druhá vlna Mladého Polska a Brzozowského kritika.
Dějiny maďarské literatury Vyučující: PhDr. Simona Kolmanová, CSc.
Cílem přednášky je seznámit posluchače v rámci středoevropského kontextu s dějinami maďarské literatury období 1772-1905, tedy od vzniku novodobé národní literatury až po nástup modernismu. V úvodní části (období osvícenství, klasicismu) je kladen důraz na specifika ideová a filosofická, která se odrážejí zejména v přístupu k národnímu jazyku a otázce jazykové příbuznosti, v pojímání národní minulosti a fenoménu vlasti. Ve druhé části se bude přednáška věnovat období romantiky, lidovosti a počínajícího realismu - zaměřuje se jednak na problematiku žánrovou, především na roli eposu, jednak na odraz společensko-politických aspektů doby reformní v literatuře. Ve třetí části bude věnována pozornost ohlasu revolučních událostí 1848-49 v maďarské literatuře, prolínání romantiky a realismu, prohlubování žánrových specifik (vztah eposu a románu, role balady, specifika dramatu). Závěrečná část výuky pojednává o konfrontaci domácích tradic a nových západoevropských směrů a o jejich odrazu v oblasti žánrové (role novely), ideové, filosofické.
1. Periodizace literatury 19. století, vymezení hlavních tendencí a fází. Změny v maďarské prozodii na přelomu 18. a 19. století. Hlavní ideové a literární tendence období 1772-1817 (osvícenství, klasicismus, preromantika). Přístup k národní minulosti, fenomén národního eposu. 2. Počátky lidovosti v literatuře - Mihály Vitéz Csokonai. Představitel klasicismu - Dániel Berzsenyi. Jazyková obnova. Organizátorská role Ference Kazinczyho. 3. Období 20. a 30. let - specifika maďarské romantiky a lidovosti. Odraz idejí doby reformní v literatuře. 4. Ferenc Kölcsey, vznik literární kritiky. 5. Mihály Vörösmarty - romantický epos a filozofické drama. 6. Počátky maďarského románu - András Fáy, József Eötvös, Miklós Jósika. 7. Sándor Petőfi - novátor maďarské poezie. 8. Od romantiky k realismu - historický a psychologický román. Zsigmond Kemény. 9. Revoluce 1848 a její zobrazení v literatuře. Alegorie a balady. 10. János Arany - problematika novodobého eposu a završení národního klasicismu. 11. Maďarská próza druhé poloviny 19. století. Mór Jókai - novátor maďarské prózy. Od tendenčního románu k literárním experimentům. 12. Imre Madách a specifika maďarského dramatu. 13. Tradice a kosmopolitismus. Kálmán Mikszáth. Sándor Bródy. Nové tendence v poezii konce století.
Dějiny slovenské literatury Vyučující: Doc. PhDr. Rudolf Chmel, DrSc.
Cílem přednášky je seznámit posluchače s dějinami slovenské literatury klasicismu, romantismu, realismu a symbolismu s důrazem na interpretaci textu a širší společenské a meziliterární souvislosti. Pozornost bude zacílena na filozofická východiska a ideové tendence jednotlivých vývojových období: fáze národního obrození, specifika slovenského klasicismu, geneze slovenského literárního romantismu a jeho žánrová struktura a typologie, geneze a jednotlivé fáze realismu a symbolismu. Literárněhistorický pohled bude doprovázet poetologická charakteristika literárního díla pokrývající chronologii slovenské literatury 19. století: prozodické otázky, vývoj žánru, balada v klasicismu, romantismu a realismu, žánrová a tematická struktura prózy, parnasistické tendence v poezii, česko-slovenské a slovensko-maďarské literární vztahy v širším středoevropském kontextu, počátky slovenské literární kritiky.
1. Typologie slovenské poezie a prózy v první fázi slovenského národního obrození, poezie (Ján Hollý) a próza (Jozef Ignác Bajza) v období osvícenského klasicismu. 2. Preromantické tendence (tvorba Jána Kollára a Karola Kuzmányho) a vývoj balady (od klasicismu k romantismu) - vliv lidové balady a jarmareční písně. 3. Lyrickoepické skladby, reflexivní a milostná poezie v období romantismu (Andrej Sládkovič, Samo Chalupka, Ján Botto a Janko Kráľ) - žánrová struktura a prozodické systémy. 4. Žánrová a tematická struktura slovenské romantické prózy (Jozef Miloslav Hurban, Ján Kalinčiak). 5. Diferenciace literatury v období postromantismu (Jonáš Záborský, Ľudovít Kubáni). 6. Geneze a nástup realismu, typologická charakteristika, žánrová a tematická struktura prózy. 7. První realistická generace: prózy Svetozára Hurbana Vojanského. 8. Prózy Martina Kukučína. 9. Lyrika Pavla Országha Hviezdoslava a veršovaná epika. 10. Druhá realistická generace: Božena Slančíková Timrava. 11. Povídky Jozefa Gregora Tajovského a Janka Jesenského. 12. Ivan Krasko a poezie symbolismu. 13. Vývoj literární historie a kritiky v období romantismu a realismu. Poslední úprava: SVSPATKO (20.05.2008)
|