|
|
|
||
|
Cílem přednášky, která probíhá ve čtyřech realizacích podle zvoleného areálového jazyka A (bulharský jazyk, slovinský
jazyk, chorvatský jazyk, srbský jazyk) je studentům prezentovat základní okruhy otázek syntaxe a slovní zásoby příslušných areálových spisovných jazyků. Hlavním úkolem přednášky je seznámit posluchače s různými lingvistickými teoriemi příslušných národních filologií v oblasti lexikologické a syntaktické charakteristiky konkrétní národní filologie. Náplň první části výuky tvoří výklad o podstatě věty, syntagmatice, větných členech, gramatickém a sémantickém principu ve stavbě věty a hierarchizaci větné stavby. V lexikální části se pozornost zaměřuje na problematiku slova jako jazykového znaku, jeho arbitrárnost a motivovanost s koncentrací na slovotvorně motivovaná slova a derivaci, diferencované přístupy k lexikální sémantice, paradigmatické vztahy v slovní zásobě, diferenciaci slovní zásoby z různých hledisek a její lexikografické zpracování. Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (30.03.2009)
|
|
||
|
Cílem přednášky je seznámit studenty s teoretickými základy syntaxe a lexikologie současné spisovné chorvatštiny a provedení srovnání se syntaxí a lexikologií současné češtiny. Součástí výkladu bude chorvatské, české a latinské názvosloví a paralelní pohled na syntax a lexikologii v pojetí chorvatských a českých jazykovědců. Teoretický výklad bude systematicky ilustrován na konkrétních příkladech, přičemž bude brán zřetel nejen na samu existenci jazykových jevů, ale i na jejich rozšíření a frekvenci v současném jazyce. Teoretický výklad vede studenty k pochopení systému chorvatské syntaxe, uvědomění si shod a rozdílů oproti češtině a využití těchto poznatků k praktickému zvládnutí cizího jazyka. Lexikologická část přednášky seznámí studenty s metodami klasifikace slovní zásoby a způsoby jejího zpracování ve slovnících různého typu. Pozornost bude věnována rovněž různým modelům slovotvorby.
Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (30.03.2009)
|
|
||
|
Základní studijní literatura:
Anić, V., Silić, J.: Pravopis hrvatskoga književnog jezika. Zagreb 2001. Anić, V.: Veliki rječnik hrvatskog jezika. Zagreb 2003. Barić, E. a kol.: Hrvatska gramatika. Zagreb 1995. Barić, E. a kol.: Hrvatski jezični savjetnik. Zagreb 1999. Klaić, B.: Rječnik stranih riječi. Zagreb 2001. Pranjković, I.: Hrvatski jezik 3 (sintaksa). Zagreb 1995. Raguž, D.: Praktična hrvatska gramatika. Zagreb 1997. Težak, S., Babić, S.: Gramatika hrvatskoga jezika. Priručnik za osnovno jezično obrazovanje. Zagreb 2005. Další odborná literatura: Čechová, M. a kol.: Čeština - řeč a jazyk. Praha 2000. Čermák, F., Blatná, R.: Manuál lexikografie. Jinočany 1995. Daneš, F. a kol..: Mluvnice češtiny 3 (Skladba). Praha 1987. Dokulil, M. a kol.: Mluvnice češtiny 1. Praha 1986. Filipović, R.: Teorija jezika u kontaktu. Zagreb 1986. Babić, S.: Tvorba riječi u hrvatskom književnom jeziku. Zagreb 1986. Grepl, M. a kol.: Příruční mluvnice češtiny. Praha1997. Grepl, M., Karlík, P.: Skladba češtiny. Olomouc1998. Katičić, R.: Sintaksa hrvatskog književnog jezika. Zagreb 1986. Pranjković, I.: Druga hrvatska skladnja. Zagreb 2001. Svozilová, N. a kol.: Slovesa pro praxi. Praha1997. Šonje, J.: Rječnik hrvatskog jezika. Zagreb 2000. Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (30.03.2009)
|
|
||
|
Student v rámci výuky vypracuje semestrální práci z příslušné oblasti syntaxe a lexikologie zvoleného areálového jazyka. Práce je podmínkou připuštění ke zkoušce. Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (30.03.2009)
|
|
||
|
1. Syntax: věta a výpověď, aktuální členění výpovědi; gramatická struktura věty; větné členy. 2. Přísudek (slovesný, jmenný, jmenný se sponou); valence a intence sloves; predikátní kategorie. 3. Podmět, shoda přísudku s podmětem, vyjádření podmětu. Předmět. Příslovečné určení. 4. Přívlastek. Přístavek. Doplněk. Vztahy mezi větnými členy. 5. Souvětí souřadná. Poměry mezi hlavními větami. 6. Souvětí podřadná, druhy vedlejších vět, vedlejší věty podmětné, přísudkové, předmětné a přívlastkové. 7. Vedlejší věty příslovečné a doplňkové. 8. Výstavba textu, tematické posloupnosti, větné vzorce. 9. Lexikologie: lexikální jednotky a jejich význam; významové vztahy. Slovní zásoba chorvatštiny: vrstvy slovní zásoby, změny ve slovní zásobě. 10. Slovotvorba: základní pojmy, způsoby tvoření slov (odvozování, skládání, přejímání a adaptace). 11. Tvoření podstatných jmen. 12. Tvoření přídavných jmen. 13. Tvoření sloves a příslovcí.
Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (30.03.2009)
|