PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   Přihlásit přes CAS
Synchronni struktura areálového jazyka I (chorvatština) - AJS200026
Anglický název: Synchronic Language Structure I (Croatian)
Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Je zajišťováno předmětem: AJS100011
Poznámka: student může plnit i v dalších letech
Garant: Mgr. Karel Jirásek, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Cílem přednášky, která probíhá ve čtyřech realizacích podle zvoleného areálového jazyka A (bulharština, slovinština,
srbština, chorvatština), je prezentovat základní problematiky fonetického, fonologického a morfologického (tvaroslovného)
systému areálových spisovných jazyků. Prezentují se základní otázky hláskosloví, vztah fonetiky a fonologie, inventář
hlásek a jejich kombinatorika, stavba slabiky a prozodické vlastnosti, principy ortoepické výslovnosti a poměr mezi
fonetickým a ortografickým systémem. Morfologické přednášky se orientují na vymezení morfologie v rámci jazykových
rovin, morfologickou typologii, obecnou charakteristiku slovních druhů, morfologických kategorií a morfologické
paradigmatiky. Probírají se specifické otázky tvarosloví jednotlivých slovních druhů.
Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (08.10.2010)
Cíl předmětu

Cílem přednášky je seznámit studenty s teoretickými základy fonologie a morfologie současné spisovné chorvatštiny a provedení srovnání s fonologií a morfologií současné češtiny. Součástí výkladu bude chorvatské, české a latinské názvosloví a paralelní pohled na fonologii a morfologii v pojetí chorvatských a českých jazykovědců. Morfologické přednášky se orientují na vymezení morfologie v rámci jazykových rovin, morfologickou typologii, obecnou charakteristiku slovních druhů, morfologických kategorií a morfologické paradigmatiky. Teoretický výklad vede k pochopení fonologického a morfologického systému chorvatštiny, uvědomění si shod a rozdílů oproti systému češtiny a využití těchto poznatků k praktickému zvládnutí cizího jazyka.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (30.03.2009)
Literatura
Základní studijní literatura:
Anić, V., Silić, J.: Pravopis hrvatskoga književnog jezika. Zagreb 2001.

Babić, S. a kol.: Povijesni pregled, glasovi i oblici hrvatskoga književnog jezika. Nacrt za gramatiku. Zagreb 1991.

Barić, E. a kol.: Hrvatska gramatika. Zagreb 1995.

Barić, E. a kol.: Hrvatski jezični savjetnik. Zagreb 1999.

Silić, J.: Hrvatski jezik 1. Zagreb 1998.

Silić, J.: Hrvatski jezik 2 (morfologija). Zagreb 1995.

Težak, S., Babić, S.: Gramatika hrvatskoga jezika. Priručnik za osnovno jezično obrazovanje. Zagreb 2005.

Další odborná literatura:
Čechová, M. a kol.: Čeština - řeč a jazyk. Praha 2000.

Dokulil, M. a kol.: Mluvnice češtiny 1. Praha 1986.

Grepl, M. a kol.: Příruční mluvnice češtiny. Praha 1997.

Jirásek, K., Vlašić, M.: Česko-chorvatská konverzace. Praha 2006.

Komárek, M. a kol.: Mluvnice češtiny 2 (Tvarosloví). Praha 1986.

Palková, Z. a kol.: Fonetika a fonologie češtiny. Praha 1997.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (30.03.2009)
Sylabus

1. Současná norma spisovného chorvatského jazyka a okolnosti jejího vzniku. Jazyk jako systém a standard - vymezení pojmů. Názory chorvatských a zahraničních lingvistů na postavení a normu chorvatského jazyka.

2. Hláska a foném. Tvorba hlásek, jejich vlastnosti a dělení. Pravidla distribuce fonémů.

3. Fonologicky podmíněné alternace (asimilace znělosti a asimilace místa tvorby, ztráta souhlásek). Morfologicky a slovotvorně podmíněné alternace (pohybné samohlásky, přehláska, rozšíření kmene, vokalizace).

4. Palatalizace, sibilarizace, jotace, alternace souhláskových skupin, alternace -ije/-je/-e/-i.

5. Prozodický systém spisovné chorvatštiny: distribuce přízvuků s ohledem na jejich délku a intonaci, nepřízvučná délka, větný přízvuk; Tendence ve vývoji přízvuku současné chorvatštiny (úvahy o změně prozodické normy).

6. Morfologie - základní pojmy. Slovní druhy. Podstatná jména: klasifikace, mluvnické kategorie, dělení podle rodů a kmenů, deklinace.

7. Přídavná jména: klasifikace, mluvnické kategorie, deklinace složených a jmenných tvarů, stupňování, přivlastňovací přídavná jména.

8. Zájmena: klasifikace, mluvnické kategorie, deklinace zájmen. (Zájmena osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá).

9. Číslovky: klasifikace, mluvnické kategorie, deklinace. (Číslovky základní, řadové, násobné, druhové).

10. Slovesa: klasifikace, mluvnické kategorie, konjugace. (Tvary sloves: infinitiv, prézens, imperativ, perfektum, pluskvamperfektum, aorist, imperfektum).

11. Slovesa: (futurum I a II, kondicionál I a II, příčestí, přechodníky).

12. Příslovce (klasifikace, stupňování). Předložky (klasifikace, význam, užití).

13. Spojky. Částice. Citoslovce.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (30.03.2009)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK