PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   Přihlásit přes CAS
Jazykový seminář z areálového jazyka II (srbština) - AJS100024
Anglický název: Seminar in the Language of the Chosen Area II (Serbian)
Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
Body: 2
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Poznámka: student může plnit i v dalších letech
Garant: Mgr. et Mgr. Helena Stranjik, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Seminář probíhá ve čtyřech realizacích podle zvoleného areálového jazyka (bulharština, slovinština, chorvatština, srbština)
a tematicky navazuje na přednášku Synchronní struktura areálového jazyka II. ze syntaxe a slovní zásoby dnešních
spisovných jazyků. Cílem semináře je uvést studenta do problematiky příslušného areálového jazyka ze synchronního
hlediska a seznámit ho s různými lingvistickými teoriemi v příslušných národních filologiích. Programem semináře je
konkretizace a procvičování dílčích okruhů přednášené látky, syntaktická a lexikální analýza textu, referáty z předepsané
literatury. V syntaktické části je cílem přivést studenta ke schopnosti správně tvořit a analyzovat syntaktické konstrukce,
poznávat jejich formu a rozlišovat významy a stylové charakteristiky, v lexikální rovině pak zvládnout komplexní
charakteristiku lexému v jeho paradigmatických a syntagmatických vztazích.
Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (22.05.2008)
Podmínky zakončení předmětu

Zahraniční výměnní studenti mohou být v tomto předmětu klasifikováni dle stupnice ECTS.

International Exchange students may gain an ECTS grade in this course.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (16.12.2012)
Literatura
Jazykový seminář z areálového jazyka II. - srbský jazyk
Češko-srpski rečnik u dva toma. Beograd 2000, 2001.

Klajn, I.: Tvorba reči u savremenom srpskom jeziku. Beograd, 2002.

Kovačević, M.: Gramatičke i stilističke teme. Banja Luka 2003.

Moskovljević, M. S.: Rečnik savremenog književnog jezika s jezičkim savetnikom. Beograd 2000.

Novotná, V.: Rečnik srpsko-čeških homonima. Beograd 2003.

Ristić, S.: Ekspresivna leksika u srpskom jeziku, teorijske osnove i normativno kulturološki aspekti. Beograd 2004.

Sintaksa savremenog srpskog jezika, prosta rečenica. Beograd 2005.

Srbocharvátsko-český slovník. Praha 1982.

Vasić, S., Vasić, D. Frekvencijski rečnik savremenog srpskog jezika. Beograd 2004.

Další odborná literatura:
Čechová, M. a kol.: Čeština - řeč a jazyk. Praha 2000.

Čermák, F., Blatná, R.: Manuál lexikografie. Jinočany 1995.

Daneš, F. a kol.: Mluvnice češtiny 3. Praha 1987.

Dokulil, M. a kol.: Mluvnice češtiny 1. Praha 1986.

Grepl, M., Karlík, P.: Skladba češtiny. Olomouc 1998.

Grepl, M. a kol.: Příruční mluvnice češtiny. Praha 1997.

Sedláček, J.: Stručná mluvnice srbocharvátštiny. Praha 1989.

Simić, R.: Srpska gramatika. Sintaksa. Beograd 2002.

Srpski jezik na kraju veka. Beograd 1996.

Stanojčić, Ž., Popović, V.: Gramatika srpskoga jezika za srednje škole. Beograd 2000.

Svozilová, N. a kol.: Slovesa pro praxi. Praha 1997.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (22.05.2008)
Sylabus

1. Opakování srbské morfologie.

2. Určování predikátních kategorií. Procvičování valence sloves v srbštině - srovnání s valencí v češtině.

3. Procvičování shody přísudku s podmětem. Příslovečné určení.

4. Větný rozbor - určování větných členů.

5. Určování větných členů a poměrů mezi větami hlavními.

6. Určování hlavních a vedlejších vět, stanovování poměrů mezi nimi.

7. Určování hlavních a vedlejších vět, stanovování poměrů mezi nimi. Obměňování a tvorba souvětí podle zadaného schématu.

8. Analýza souvětí. Větné vzorce. Tvorba souvětí podle zadaného schématu.

9. Základy lexikografie. Seznámení se základními slovníky a způsobem jejich zpracování.

10. Práce s jazykovým korpusem. Ověřování platnosti teorie na dostupných datech a reálných textech.

11. Tvoření podstatných jmen.

12. Tvoření přídavných jmen.

13. Tvoření sloves a příslovcí.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (22.05.2008)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK