|
|
|
||
|
Předmět je koncipován jako seminář k přednáškám Bulharská literatura II a Bulharská literatura III, zaměřuje se
tedy primárně na interpretaci vybraných děl bulharské literatury od nástupu moderny do počátku 21. století, přičemž budou rozebírány výhradně originální texty v bulharštině. Cílem semináře je analyzovat specifické rysy bulharské literatury jednak modernistické, avantgardní a meziválečné (symbolisté, expresionisté, diabolisté, autoři vesnické a historické prózy), jednak celého období poválečného. Zejména u děl modernistických a avantgardních bude možno sledovat problematiku recepce evropských uměleckých podnětů v bulharském prostředí a konkrétní projevy bulharské adaptace evropských literárních směrů a proudů. U literatury poválečné bude poukázáno na zásadní proměnu (nahlíženo prizmatem literárního života meziválečného), kterou v literárním vývoji celého balkánského kulturního společenství způsobila nová politická situace po roce 1944/1945 (k politickým převratům totiž došlo nejen v Bulharsku, ale i v Rumunsku, v Jugoslávii a v Albánii). V důsledku těchto změn se literatura značně ideologizovala a na semináři bude sledován a komentován proces neustálého soupeření hodnotné, čistě umělecké literatury s totalitní mocí a jejími bezvýhradnými požadavky na angažovanost umění v intencích tzv. socialistického realismu, bulharské, jakož i dalším balkánským literaturám direktivně vnucovaného podle sovětského modelu. V zorném poli účastníků semináře se dále ocitnou díla svědčící o překonávání a odmítání vnucované doktríny (tvorba tzv. dubnových básníků, inovovaná vesnická povídka s folklorními prvky magična a fantastična, díla účtující s „omyly“ minulosti), až po literaturu ve znamení postmoderny, která je jevem celoevropským. Zvláštní pozornost bude věnována zejména próze – hlavně žánru románu, který se v tomto období překotně rozvíjí ihned od prvních poválečných let. Každý student si během semináře zvolí určité téma, které zpracuje tvůrčím způsobem, a s výsledky své práce seznámí ostatní ve formě referátu, o němž se bude v semináři diskutovat. Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (28.05.2016)
|
|
||
|
Základní studijní literatura:
Бурова, А.: Литературата и фрагментаризираният свят. София, 2015. Дойнов, П.: Българската литература и началото на ХХI век. 2004-2012. София, 2013. Янев, С. (et al.): Атлас на българската литература 1915-1944 [Том II]. Пловдив, 2005. Янев, В.: Възприемане и характер на българския литературен авангардизъм. [on-line; cit. 11. 8. 2015] Юда, Ц.: Под знака на НРБ. Българската култура и литература в капана на идеологията. София, 2006. Колевски, В. (et al.): Очерци по история на българската литература след девети септември 1944 година в две книги. 1. Теория, роман, драма. София, 1979. Koška, J.: Bulharská básnická moderna. Bratislava, 1972. Kouba, M. - Kozár, A.: Jihoslovanské literární avantgardy: přehledová studie. Tahy… Literárněkulturní ročenka, 2011, s. 14-48. Ликова, Р.: Българската белетристика между двете световни войни. София, 1965. Попов, З. (et al.): Очерци по история на българската литература след девети септември 1944 година в две книги. 2. Поезия, повест и разказ. София, 1980. Шишкова, М. (ed.): Речник по нова българска литература (1878-1992). София, 1994. Další odborná literatura: Balabanovová, Ch. - Prokešová, V. (edd.): Podoby hrdinu v literatúre a v kultúrnej pamäti. Bratislava, 2008. Бумбалов, Л.: Българският роман между двете световни войни. София, 1989. Burova, A.: Vyslovení fragmentárního světa. Host 2004, č. 4. Černý, M.: Výmluvná i skrytá podobenství o lidské duši zvířete a o bestii v člověku. In: Kenarov, D.: Apokryfní zvířata. Praha, 2012, s. 87-103. Černý, M.: Velkolepost umírání aneb Spění k smrti má být očistné…. In: Dimova, T.: Adriana. Praha, 2013, s. 109-120. Десподов, С.: Постмодернизъм и други глупости. София, 1994. Hodrová, D.: Žánrový půdorys tzv. budovatelského románu. In: Vztahy a cíle socialistických literatur. Praha, 1979, s. 121-141. Хранова, А.: Езикът и неговите речи. София, 2000. Ликова, Р.: Проблеми на българския символизъм. София, 1985. Penčev, B.: Modernita v postmoderním světě - bulharská literatura devadesátých let. Aluze 2006, č. 1. Penčeva, A.: Zavraždit anděla aneb Tragédie bez katarze. In: Dimova, T.: Matky. Praha, 2015, s. 149-158. Стефанов, В.: Българската литература ХХ век - дванадесет сюжета. София, 2003. Стойчева, С.: Приказките на Николай Райнов - между магиката и декорацията. София, 1995. Сугарев, Е.: Българският експресионизъм. София, 1988. Táborská, J.: Vývojové problémy socialistického realismu. In: Vztahy a cíle socialistických literatur. Praha 1979, s. 95-119. Povinná četba: Багряна, Е.: Избрани стихотворения в 3 тома. София 1988; Meteority. Přel. Lumír Čivrný. Praha, 1963. Българска христоматия. София 1995. Dalčev, A.: Svátky v drobných starostech. Přel. Vilém Závada a Dana Hronková. Praha, 1970; Стихотворения. София, 1965, 1969. Дилов, Л.: Тежестта на скафандъра. София, 1969; Пътят на Икар. София, 1974; Жестокият експеримент. София, 1985. Димитрова, Б.: Светът в шепа. София, 1962; Лавина. София, 1971; Нощен дневник. София, 1992. Димов, Д.: Осъдени души. София, 1945; Тютюн [1. verze]. София, 1951 (1992). Димова, Т.: Майките. София, 2005; Адриана. София, 2007. Elin Pelin: Jan Bibián. Přel. Věnceslava Havlíčková [= Bechyňová]. Praha, 1948; Větrný mlýn. Přel. Alena Maxová. Praha, 1956; Съчинения в 2 тома. Том I-II. София, 1987. Енев, Д.: Българчето от Аляска. София, 2011. Фотев, Х.: Баладично пътуване. Малки песни и балади. София, 1961; Избрани стихотворения. София,1984. Господинов, Г.: Естествен роман. София, 1999; И други истории. София, 2001; Балади и разпади. София, 2007. Хайтов, Н.: Шумки от Габър. София, 1966; Диви разкази. София, 1967. Игра на сенките. Пловдив, 1983. Javorov, P. K.: Pod Vitoší. Přel. Hana Reinerová. Praha 1958; 2. vyd. Praha, 1959; Nežiju - hořím. Přel. Jarmila Urbánková a Dana Hronková. Praha, 1964; V bdění i ve snu. Přel. Ludmila Kroužilová. Praha, 1997 [paralelní český a bulharský text]. Jovkov, J.: Borjana. Přel. Ludmila Kroužilová. Praha, 1976; Pieseň kolies [obsáhlý výbor s doslovem J. Košky]. Prel. Nikolina Dolčinková a Ján Koška. Košice, 1981; Staroplaninské pověsti. Přel. Zdeněk Urban a Věra Urbanová. Praha, 1963; Statek na hranici. Přel. Miloš Vojta. Praha, 1975; Žnec. Přel. Zdenka Hanzová. Praha, 1946; Съчинения в 2 тома. Том I-II. София, 1989. Каралийчев, А.: Приказен свят. София, 1929; Ръж. София, 1925; české pohádkové výbory. Караславов, Г.: Танго. София, 1946; Избрани романи. Татул. Снаха. София, 1964 (1968); Durman. Přel. Zdenka Hanzová. Brno, 1949; Snacha. Přel. Zdenka Hanzová. Praha, 1948, 1975; Spořilov. Přel. Zdenka Hanzová. Praha, 1951. Milev, G.: Den hněvu. Přel. a doslov napsala Dana Hronková. Praha, 1973; Съчинения в 3 тома. Том I-III. София, 1975-1976. Мутафов, Ч.: Избрано. София, 1993. Мутафчиева, В.: Случаят Джем. София, 1967. Павлов, К.: Агонийо сладка. Стихове. София, 1991. Пасков, В.: Баладата за Георг Хених. София, 1987; Германия - мръсна приказка. София, 1992. Петров, И.: Мъртво вълнение. София, 1961; Преди да се родя. И след това. София, 1968; Хайка за вълци. София, 1982. Půlnoční historky. Antologie bulharského diabolismu. Z bulharských originálů přel. kolektiv pod vedením M. Černého. Praha 2014. Радичков, Й.: Суматоха. Януари. Лазарица. Опит за летене. София, 1979; Избрани произведения в 2 тома. София, 1979. Райнов, Н.: Богомилски легенди. София, 1994. Сарандев, И. (ed.): Български литературен авангард. Антология. София, 2001. Станев, Е.: Крадецът на праскови. София, 1948; Чернишка. София, 1950; Легенда за Сибин, преславския княз. София, 1968; Антихрист. София, 1970. Stojanov, L.: Cholera. Přel. a předmluvu napsala Ludmila Nováková. Praha, 1971. Strašimirov, A.: Choro. Přel. Zdenka Hanzová. Praha, 1951; Tchyně. Přel. Hana Reinerová. Praha, 1958; Upír. Přel. Ludmila Kroužilová. Praha, 1981; Съчинения в 7 тома. Том I-VII. София, 1962-1963. Теофилов, И.: Антология на българския символизъм. София, 1995. Тодоров, П. Ю.: Идилии, разкази, драми. София, 1972. Вежинов, П.: Синият залез. София, 1947; Втора рота. София, 1949; Сините пеперуди. София, 1968; Нощем с белите коне. София, 1975. Zagorčinov, S.: Den poslední. Přel. Hana Reinerová. Praha, 1954; 2., přeprac. vyd. Praha, 1976. Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (28.05.2016)
|
|
||
|
1. Symbolistní básnictví a ornamentální próza (Trajanov, Liliev, Rajnov). 2. Expresionismus a objevení fenoménu velkoměsta. 3. Diabolismus - mezi pozdní hrůzostrašnou romantikou, expresionismem a groteskou. 4. Význační prozaici meziválečného období (Elin Pelin, Zagorčinov, Jovkov). 5. Hledání hrdiny (Daskalovova Cesta versus Odsouzené duše D. Dimova a Modravý západ slunce P. Vežinova). 6. Dubnoví básníci (L. Levčev, P. Karaangov, Ch. Fotev). 7. Magický realismus a regionalismus - J. Radičkov, N. Chatov. 8. Perestrojkový román I. Petrova Lov na vlky. 9. Socialistická sci-fi (L. Dilov). 10. Evokace středověku a jeho aktualizace (E. Stanev). 11. Proměny ženského subjektu (D. Gabe, E. Bagrjana, B. Dimitrova). 12. Georgi Gospodinov mezi poezií a prózou. 13. Román o dětském násilí (Matky T. Dimovy). Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (28.05.2016)
|