|
|
|
||
|
Cílem přednášky je seznámit posluchače se základními momenty novodobého literárního vývoje v bulharském
jazykovém prostředí. Je tedy koncipována jako úvod do bulharské literatury epochy národního obrození, jež je vzdáleným ohlasem evropského racionalismu a osvícenství v literatuře a kdy se začínají paralelně s procesem národní emancipace zároveň formovat novodobé literární formy, a období následujícího – od osvobození Bulharska (1878) do nástupu moderny (90. léta 19. století). Posluchači se v ní seznámí s hlavními specifiky literárního vývoje ve sledovaném období – s problematikou vzniku a vývoje žánrů novobulharské umělecké literatury a s kanonickými osobnostmi a díly bulharské literatury téměř celého 19. století (kromě modernistů sdružených kolem časopisu Misăl). Pozornost bude věnována rovněž evropskému kontextu bulharského literárního vývoje vymezeného období a srovnání s obdobnými procesy v českém prostředí. Bude sledována úloha literatury ve společnosti a její postupné proměny zahrnující vzájemné vazby mezi národně emancipačními procesy a literaturou, růst významu sociální tematiky, proměny ve vnímání národní (literární) historie a uvolňování vazeb literatury na národní program, včetně postupného osvobozování od národně a sociálně konstitutivní úlohy slovesného umění. Do programu výuky bude zahrnuta problematika vzájemných literárních a kulturních česko- bulharských kontaktů. Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (28.05.2016)
|
|
||
|
Základní studijní literatura:
Аретов, Н.: Българското възраждане и Европа. София, 2001. Аретов, Н.: Българската литература от епохата на националното Възраждане. София, 2009. Божков, С. (et al.): История на българската литература 2. Литература на Възраждането. София, 1966. Dorovský, I. (et al.): Slovník spisovatelů - Bulharsko. Praha, 1978. Hroch, M.: Na prahu národní existence. Praha, 1999. Hroch, M.: V národním zájmu. Požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století v komparativní perspektivě, Praha, 1996. Игов, С.: История на българската литература. София 2001; 2., rozšířené vyd. София 2010; zkrácená verze Кратка история на българската литература. София, 2005. Янев, С. (et al.): Атлас на българската литература 1740-1877 [Том 0]. Пловдив, 2012. Macura, V.: Znamení zrodu. Jinočany, 1995. Николова, Ю.: Записки по българска възрожденска литература. Пловдив, 2004. Радев, И (et al.): Енциклопедия на българската възрожденска литература. Велико Търново, 1996. Радев, И: История на българската литература през Възраждането. Велико Търново, 1997. ЦАНЕВ, Г, ред.: Речник на българската литература I-III. София 1976-1982. OTČENÁŠEK, J. (ed.): Romantismus, národní hnutí a počátky novodobých literatur jižních Slovanů, Rumunů a Albánců. Praha 2016 [v tisku; studie M. Černého o bulharské literatuře a o literárním životě v Makedonii v 19. století]. Rychlík, J.: Dějiny Bulharska. Praha, 2000. Další odborná literatura: Bechyňová, V.: Místo Paisije Chilendarského v slovanských literaturách. Slavia 34, 1965, s. 227-250. Bechyňová, V.: K otázce bulharského literárního baroka. Slavia 37, 1968, s. 270-292. Българска възрожденска интелигенция. София, 1991. Българското възраждане и Русия. София, 1981. Чернокожев, Н.: От възраждане към прераждане. София, 2003. Даскалов, Р.: Как се мисли Българското възраждане. София, 2002. Děržavin, N. S.: Ivan Vazov. Přel. Milena Balašová-Flíčková, verše přel. Zikmund Skyba. Praha, 1951. Динеков, П.: Възрожденски писатели. София, 1964. Dorovský, I.: Райко Жинзифов. Воздействие русской и украинской литературы на его творчество. Spisy Univerzity J. E. Purkyně v Brně - Filozofická fakulta, č. 275. Brno, 1988. Генов, К.: Романтизмът в българската литература. София, 1968. Генчев, Н.: Българскo възраждане. София, 1988. Генчев, Н.: Българо-руски културни общувания през Възраждането. София, 2002. Nathan, J.: Bulharské obrození. Přel. Alena Maxová a Prokop Maxa. Praha, 1950. Ничев, Б.: От фолклор към литература. Увод в южнославянския реализъм. София, 1976. Пенев, Б.: История на новата българска литература I-IV. София, 1977-1978. Urban, Z: Z dějin česko-bulharských kulturních styků. Praha, 1957. Wollman, F.: Slovanství v jazykově literárním obrození u Slovanů. Brno, 1958. Wollman, F.: Bulharské drama. Bratislava, 1928. Povinná četba: Botev, Ch.: Moje píseň. Přel. Jan Pilař a Dana Hronková. Praha 1974; Výbor politických statí. Přel. Prokop Maxa a V. Krandžalova-Petříková. Praha, 1949; veškerou básnickou tvorbu v originále (bezpočet vydání). Bulharsko v povídce. Přel. Zdenka Hanzová. Praha 1950, s. 41-81 [prózy I. Vazova, A. Konstantinov, T. G. Vlajkova]. Динеков, П. (ed.): Възрожденски страници. Антология. Том I-II. София ,1969. Chitov, P.: Z pamětí bulharského junáka. Přel. Konstantin Jireček. Světozor 10, 1876, s. 3, 6, 17, 19-20, 37-38, 51, 54, 70-71, 103-104, 114-115, 136-137, 150-151, 168-169, 179-182. karavelov, L.: Bulhaři za starých časů. Přel. Zdenka Hanzová [et al.]. Praha, 1951; 1 prózu v originále. Konstantinov, A.: Baj Gaňu a jiné prózy. Přel. Zdenka Hanzová. Praha, 1953; Бай Ганьo v originále. Paisij Chilendarský: Předmluva těm, kdož chtějí číst a poslouchat, co bylo napsáno do těchto dějin. Přel. Věnceslava Bechyňová. In: Uličný, O. (ed.): Čítanka bulharské literatury. Praha, 1983, s. 72-73. Slavejkov, P. R.: Kytice. Přel. František Mareš. Sofie 1983; 1 poému v originále (např. Изворът на Белоногата). Sofronij Vračanský: Život a utrpení hříšného Sofronije. Přel. V. Bechyňová. Praha, 1981. Stojanov, z.: Zápisky o bulharských povstáních. Přel. Hana Reinerová. Praha, 1978. Svobodu nebo smrt. Pásmo z prací bulh. spisovatelů na téma osvobození Bulharů z tureckého jha. Přel. Milada Minčevová, Karel Paťha [et al.]. Praha, 1978. Vazov, I.: Strejcové. Přel. Zdenka Hanzová. Praha 1949; Nemilí - nedrazí. Přel. Zdenka Hanzová. Praha, 1950; Balkánské písně. Přel. Zikmund Skyba a Zdenka Hanzová. Praha 1951; Tři poémy [Prokletí; V království víl; Zahořanka]. Přel. Zikmund Skyba a Zdenka Hanzová. Praha 1952; Pod jařmem. 3. vyd. Přel. Zdenka Hanzová a Alena Maxová. Praha, 1968; Přimluvte se u ministra. Přel. Dana Hronková. Praha 1977; Pod naším nebom. Přel. Ján Koška. Bratislava, 1980; 1 básnickou sbírku, novelu Немили - недраги a román Под игото v originále. Veličkov, K.: Sonety. Přel. Vladislav Šak. Praha 1900; V žaláři. Vzpomínky na rok 1876. Přel. Vladislav Šak. Praha, 1907. Z bulharského Parnasu. Ukázky novodobé poezie bulharské. Část 1. Usp. Alfréd Rudolf, přel. různí autoři. Praha, 1909.
Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (28.05.2016)
|
|
||
|
1. Periodizace bulharského národního obrození - jeho vnitřní chronologie a hlavní střediska. 2. Rané obrození - osobnost Paisije Chilendarského a jeho žáka Sofronije Vračanského. 3. Od 20. let 19. století do krymské války (1856) - nové školské tendence, boj za nezávislou církev (Neofit Bozveli) a vznik novobulharské sylabotónické poezie (Najden Gerov). 4. Literární situace po krymské válce (1856) - sentimentalismus, poezie Dobriho Čintulova a pokus o národní epos revolucionáře Georgiho S. Rakovského. 5. Počátky obrozenského dramatu (Dobri Vojnikov, Vasil Drumev). 6. Renesanční osobnost Petka R. Slavejkova. 7. Makedonští básníci a sběratelé folkloru a mystifikace Veda Slovena, české objevování bulharské slovesnosti. 8. Vznik bulharské umělecké prózy (Vasil Popovič, Vasil Drumev, Ilija R. Blăskov). 9. Literatura 70. let 19. století (obecné vývojové rysy, periodika a vznik kritiky). 10. Literatura versus revoluce - Ljuben Karavelov a Christo Botev jako vrcholné umělecké zjevy obrozenského období a ohlas jejich díla v Čechách. 11. Od osvobození na práh moderny - literatura 80. let 19. století (obecné vývojové rysy, dvě literární centra - Plovdiv a Sofie; Zachari Stojanov a jeho Zápisky z bulharských povstání, Konstantin Veličkov a Stojan Michajlovski). 12. Patriarcha bulharské literatury Ivan Vazov. 13. Realistická próza přelomu 80. a 90. let 19. století (Todor G. Vlajkov, Michalaki Georgiev, Aleko Konstantinov). Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (28.05.2016)
|