Areálový jazyk v konfrontaci s češtinou (srbština) (2011/2012) - AJS1000115

• Anglický název: Language of the Area in Confrontation with Czech (Serbian)
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Poznámka: student může plnit i v dalších letech
• Garant: Mgr. et Mgr. Helena Stranjik, Ph.D.

Anotace

Přednáška probíhající v šesti realizacích podle zvoleného areálového jazyka A (albánština, bulharština,
chorvatština,
srbština, slovinština, rumunština) si klade za cíl prezentovat strukturu studovaného jazyka ve srovnání s češtinou.
Tento
předmět volně navazuje na předmět „Synchronní struktura areálového jazyka I., II.“ a všímá si typologických a
genetických shod i rozdílů mezi studovaným jazykem a češtinou. Předmět si klade za cíl odstranit některé
nežádoucí
interference češtiny na studovaný jazyk ve všech jazykových plánech.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (03.06.2011)

Cíl předmětu

Cílem přednášky je prohloubit znalosti o areálovém jazyce (srbštině) v konfrontaci s mateřským jazykem (češtinou).

Probírány jsou strukturní rozdíly mezi oběma jazyky, a to zejména v rovině slovotvorby, lexikologie a frazeologie.

Studenti se seznámí jak s obecnými základy lexikologie, tak i s konkrétními rozdíly v užívání a produktivitě modelů

slovotvorby v srbštině a češtině. Součástí předmětu je také úvod do praktické lexikografie zaměřený na principy

uplatňované při tvorbě různých typů překladových slovníků.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (03.06.2011)

Podmínky zakončení předmětu

Zahraniční výměnní studenti mohou být v tomto předmětu klasifikováni dle stupnice ECTS.

International Exchange students may gain an ECTS grade in this course.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (03.10.2013)

Literatura

Základní studijní literatura:
Češko-srpski rečnik u dva toma. Beograd 2000, 2001.

KLAJN, I.: Tvorba reči u savremenom srpskom jeziku: Slaganje i prefiksacija. Beograd 2002.

MILOŠEVIĆ, M.: Gramatika srpskog jezika, priručnik za poznavanje srpskog književnog jezika. Beograd 2003.

Srbocharvátsko-český slovník. Praha 1982.

STANOJČIĆ, Ž. - POPOVIĆ, V.: Gramatika srpskoga jezika za srednje škole. Beograd 2000.

Další odborná literatura:
ČECHOVÁ, M. a kol.: Čeština - řeč a jazyk. Praha 2000.

ČERMÁK, F. - BLATNÁ, R.: Manuál lexikografie. Jinočany 1995.

ČERMÁK, F. a kol.: Slovník české frazeologie a idiomatiky 1-4, Leda 2009.

DOMOVIĆ, Ž. - ANIĆ, Š. - KLAIĆ, N.: Rečnik stranih reči. Beograd 2001.

FEKETE, E. - ĆUPIĆ, D. - TERZZIĆ, B.: Srpski jezički savetnik. Beograd 2005.

GREPL, M. - KARLÍK, P.: Příruční mluvnice češtiny. Praha 1997.

KOVAČEVIĆ, M.: Gramatičke i stilističke teme. Banja Luka 2003.

MOSKOVLJEVIĆ, M. S.: Rečnik savremenog književnog jezika s jezičkim savetnikom. Beograd 2000.

NOVOTNÁ, V.: Rečnik srpsko-čeških homonima. Beograd 2003.

RISTIĆ, S.: Ekspresivna leksika u srpskom jeziku, teorijske osnove i normativno kulturološki aspekti. Beograd 2004.

SIMIĆ, R. - JOVANOVIĆ, J.: Osnovi teorije funkcionalnih stilova. Beograd 2002.

Srbsko-český, česko-srbský slovník. Praha 2002.

SVOZILOVÁ, N. a kol.: Slovesa pro praxi. Praha 1997.

SVOZILOVÁ, N. a kol.: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. Praha 2005.

VASIĆ, S. - VASIĆ, D.: Frekvencijski rečnik savremenog srpskog jezika. Beograd 2004.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (03.06.2011)

Sylabus

1. Obohacování slovní zásoby - slovotvorné způsoby a postupy. Slovotvorná motivace (slova motivující a

motivovaná, slova značková a popisná). Fundační vztah (slova fundující a fundovaná.

2. Odvozování slov, odvozovací typy a podtypy; kritéria jejich klasifikace.

3. Sémaziologicko-onomaziologické vztahy, odvozovací onomaziologické kategorie (mutační/relační, modifikační,

transpoziční, reprodukční).

4. Tvoření slov skládáním, kompozita vlastní a justapozice, tvoření kompozičně-derivační. Onomaziologické

kategorie kompozit. Klasifikace kompozit podle vztahu jejich členů.

5. Abreviace; tvoření zkratek a zkratkových slov, multiverbizace a univerbizace.

6. Frazeologie a idiomatika; hlavní charakteristické znaky, příklady.

7. Přejímání slov, cizí vlivy; hybridní výrazy, kalky.

8. Lexikologie, základní pojmy. Lexikální jednotka, formální a významová stránka.

9. Základy jazykové sémiotiky, lexikální sémantika, složky lexikálního významu, základní pojmy. Změny

lexikálního významu, motivace jeho rozšiřování; lexikální metafory a metonymie. Polysémie.

10. Homonymie, typy homonym a jejich vzniku. Slovnědruhová konverze. Paronymie.

11. Synonymie a antonymie; jejich typy. Hyperonymie, hyponymie a kohyponymie.

12. Lexikografie jako teoretická i praktická disciplina. Popis slovní zásoby ve slovnících.

13. Druhy slovníků a práce s nimi. Výstavba slovníkového hesla. Základy onomastiky.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (03.06.2011)