|
|
|
||
|
Komunistické hnutí v Evropě bylo neodmyslitelně spojeno s odkazem říjnové revoluce a existencí sovětského státu. Proto je chronologicky tento dvousemestrální kurs vymezen rokem 1917 a zánikem "světové socialistické soustavy" na počátku 90. let, přestože v řadě evropských zemích více či méně úspěšně dosud působí komunistické strany a v jiných částech světa stále existují režimy s ideologickou výbavou leninského komunismu. V přednášce budou představeny klíčové momenty v dějinách tohoto hnutí. Pojem "hnutí" není automaticky převzat z někdejší marxisticko-leninské koncepce. Více než na "vysokou politiku", tvořenou čelnými představiteli komunistických stran a států (ač byla označována za iniciativu mas), se bude pozornost soustředit na autentické podoby komunistického hnutí "zdola". Budeme si klást otázku, do jaké míry byla politika komunistické strany, resp. stran a celého hnutí ovlivňována či spoluutvářena požadavky a podněty nižších stranických kádrů a řadového členstva. Pomocí komparativní metody bude ukázáno na odlišné zdroje, formy činnosti a dokonce i cíle komunistů v prostředí různých evropských zemí. Poslední úprava: USDVOJTE (04.03.2009)
|
|
||
|
Vybraná literatura: Komunismus obecně: SERVICE Robert, Comrades! A History of World Communism, Harvard University Press, 2007. ELEY Geoff, Forging Democracy. The History of the Left in Europe, 1850?2000. Oxford University Press 2002. NOVÁK Miroslav (red.). François Furet, Alain Besançon a další. Komunismus a fašismus. ISE. Praha 2002. REIMAN, Milan, O komunistickém totalitarismu a o tom, co s tím souvisí, Praha 2002. BESANÇON Alain, Nemoc století. Komunismus, nacismus a holocaust. Themis. Praha 2000. HOLZER Jerzy, Der Kommunismus in Europa. Politische Bewegung und Herrschaftssystem. Frankfurt am Main 1998. Od říjnové revoluce do napadení SSSR. 1917?1941: McDERMOTT Kevin, AGNEW Jeremy, The Comintern: A History of International Communism from Lenin to Stalin, New York 1997. JACKSON George D., Comintern and Peasant in East Europe 1919-1930, New York/London 1966. CHASE William J., Enemies Within the Gates? The Comintern and the Stalinist Repression, 1934-1939. Yale University Press, New Haven and London 2001. VATLIN A. Ju,, FIRSOVA F. I., Komintern: pervyje desjat' let : istoričeskije očerki doplnit. ULUNJAN Ar. A., Komintern i geopolitika: Balkanskij rubež 1919-1938 gg. doplnit ADIBEKOV G. M., ŠACHNAZAROVA E. N., ŠIRINJA K. K., Organizacionnaja struktura Kominterna: 1919-1943, ROSSPEN, Moskva 1997. HÁJEK Miloš, MEJDROVÁ Hana, Vznik Třetí internacionály. Praha 2001. DRACHKOVITCH Milorad M., LAZITCH Branko, The Comintern - Historical Highlights. Essays, Recollections, Documents. Hoover Institution Publications. New York ? London 1966. WEBER, H., Die Kommunistische Internationale. Eine Dokumentation, Hannover 1966. DEGRAS Jane (ed.), The Communist International 1919-1943. Documents. Volume I. 1919?1922. London/New York/Toronto 1956. Období 1941?1989: Komunistické režimy ve Východní Evropě: FEJTÖ, François, Die Geschichte der Volksdemokratien, Band I, Die Ära Stalin 1945-1953, Graz/ Wien/Köln 1972. NAIMARK Norman, GIBIANSKII Leonid (eds.), The Establishment of Communist regimes in Eastern Europe, 1944 ? 1949. Westview Press. Boulder, Colorado/Oxford 1997. SCHMIDT-HARTMANN Eva (Hrsg.) Kommunismus und Osteuropa. Konzepte, Perspektiven und Interpretationen im Wandel. München 1994. VYKOUKAL, J., LITERA, B., TEJCHMAN, M., Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989, Praha 2000. MORAČA Pero a kol. (red.) Narodni front i komunisti. Jugoslavija. Čehoslovačka, Poljska 1938?1945. Beograd-Prag-Varšava 1968. HODOS, George H., Show Trials. Stalinist Purges in Eastern Europe. 1948-1954. New York/Connecticut/London 1987. KAPLAN, Karel, Nekrvavá revoluce. Praha 1993. KAPLAN, Karel, Zpráva o zavraždění generálního tajemníka. Praha 1992. Komunistické strany a hnutí v Západní Evropě: BARTOŠEK, Karel, Zpráva o putování po komunistických archivech. Praha - Paříž (1948-1968), Praha/Litomyšl 2000. RIEBER Alfred J., Stalin and The French Communist Party 1941?1947, Columbia University Press. New York and London 1962. DALMA Alfons u. a., Euro-Kommunismus. Italien. Frankreich. Jugoslawien, Spanien. Portugal. Zürich 1977. TIMMERMANN Heinz, The Decline of the World Communist Movement. Moscow, Beijing and Communist Parties in the West. Boulder and London 1987. Informbyro a roztržka s Jugoslávií: ADIBEKOV G. M., Kominform i poslevojennaja Jevropa 1947?1956 gg., Moskva 1994. ADIBEKOV G. M. a kol. Soveščanija Kominforma 1947, 1948, 1949. Dokumenty i materialy. Moskva 1998. PROCACCI, Giuliano (ed.): The Cominform. Minutes of the Three Conferences 1947/1948/1949. Milano 1994. GIBIJANSKIJ, Leonid, Informbyro a východní Evropa, Soudobé dějiny I / 4-5 (1994), s.463-472. GIBIJANSKIJ, Leonid, Moskva a východní Evropa: Některé aspekty vzniku sovětského bloku. Soudobé dějiny 1 (1996), s. 26?41. EGGELING, Wolfram, Das sowjetische Informationsbüro. Innenansichten einer sowjetischen Propagandainstitution 1945-1947, Osteuropa 2 (2000), s. 201-215. 1948 ? Jugoslavija i Kominform. Pedeset godina kasnije (studije i dokumenti). Beograd 1998. ADIBEKOV, Grant M., Kominform i poslevojennaja Jevropa: 1947-1956, Moskva 1994. KAČAVENDA, Petar, TRIPKOVIĆ, Djoko (ed.), Jugoslovensko-sovjetski sukob 1948. godine. Zbornik radova sa naučnog skupa. Beograd 1999. DEDIJER Vladimir, Izgubljena bitka Josifa Visarionoviča Staljina. Sarajevo 1969. BANAC, Ivo, Sa Staljinom protiv Tita. Informbirovski rascjepi u jugoslovenskom socijalističkom pokretu. Zagreb 1990. NIKOLIĆ Miodrag, Informbiro, 2 sv., Zagreb 1989. Komunistické hnutí v Československu: RUPNIK, Jacques, Dějiny Komunistické strany Československa. Od počátků do převzetí moci. Praha 2002. MARJINOVÁ, Valentina V., Od důvěry k podezíravosti. Sovětští a českoslovenští komunisté v letech 1945-1948. Soudobé dějiny IV/3-4 (1997), s. 451-467. FIALA Petr a kol., Komunismus v České republice. Vývojové, systémové a ideové aspekty působení KSČM a dalších komunistických organizací v české politice. Brno 1999. CABADA, Ladislav, Komunismus, levicová kultura a česká politika 1890-1938. Plzeň 2005. Poslední úprava: USDVOJTE (04.03.2009)
|
|
||
|
přednáška, práce s texty. Poslední úprava: USDVOJTE (04.03.2009)
|
|
||
|
Zimní semestr: 1.Vymezení problému. Pojem komunismus jako ideologie - politické hnutí - režim. Komunismus v kontextu socialistické ideje a dělnického hnutí od 19. století do první světové války. Základní trendy socialismu a dělnického hnutí v 19. století - marxismus a konkurenční socialistické ideje, radikalismus a revizionismus. 2. Krize socialistického hnutí za první světové války, internacionální proletářská solidarita a sociální patriotismus, protiválečné konference, říjnová revoluce a její ohlas v mezinárodním socialistickém hnutí, revoluční vlna v Evropě - pokusy o revoluci - Německo, Maďarsko. 3. Založení komunistické internacionály, její organizační vývoj, od organizace mezinárodního hnutí k nástroji sovětského státu, vztah mezinárodního komunistického hnutí a SSSR. 4. Kominterna a její organizace. Dvojí pojetí, dvojí tradice - organizace založené na tradici sociální demokracie a organizace jako nástroj centra. 5.Pojetí komunistické strany - masová strana proletariátu nebo předvoj dělnické třídy? Politická strana nebo bojová jednotka světové revoluce? Strana vycházející ze specifických poměrů či sekce komunistické internacionály? Nároky na člena strany, stranický pracovník - profesionální revolucionář. Komunistická ideologie a doktrína jako pseudonáboženství. Komunismus v kontextu pojetí politiky v době svého vzniku 6. Vztah vývoje v SSSR a v mezinárodním komunistickém hnutí II - bolševizace komunistických stran. 7. Komunistické hnutí na politické scéně, oponenti - protivníci - nepřátelé - spojenci. Teorie a praxe Lidové fronty; komunismus a fašismus - komunistický pohled na fašismus, definice fašismu v komunistické teorii, komunistické hnutí ve 30. letech - antagonismus dvou krajností. 8.Mezinárodní solidarita proletariátu. Akce na podporu revolučního hnutí ve světě, příklad občanské války ve Španělsku - interbrigády 9. Komunistické hnutí a sovětský stát III - cesta ke Stalinově osobní diktatuře - odraz v mezinárodním komunismu. Stalinský teror a jeho ohlas v komunistickém hnutí. Zahraniční komunisté - oběti stalinského teroru. 10. Mezinárodní komunistické hnutí a sovětský stát IV - pakt Molotov-Ribbentrop a jeho ohlas v kom. hnutí. Vnitřní diskuse, postoj KI a komunistických stran k válce, konkrétní projevy v jednotlivých státech. 11. Komunistické hnutí v druhé světové válce, nová změna taktiky, rozpuštění KI, podoby komunistického odboje - Československo, Francie, Jugoslávie. 12. Komunistická teorie v praxi I. Vliv politické tradice, sociálního prostředí. Komunistická strana v systému parlamentní demokracie ? KSČ. 13.Komunistická teorie v praxi II. komunistická strana v podmínkách ilegality - Komunistická strana Jugoslávie Poslední úprava: USDVOJTE (04.03.2009)
|