|
|
|
||
|
Pro přelom 13. a 14. století byl charakteristický postupný proces narůstání francouzské dominance v burgundském prostoru, což sebou přinášelo i francouzskou (kapetovskou) interpretaci paměti spojené s nomen Burgundiae. O sto let později se však situace stala komplikovanější. Králové Valois sice ovládli téměř beze zbytku historická burgundská území, strategie, kterou zvolil císař Karel IV., však přinesla rovněž některé efekty. Za podstatný úspěch lze považovat Karlovu cestu do Paříže na přelomu let 1377/78. Císař uhájil pro Říši a své nástupce především burgundskou symboliku a snažil se přizpůsobit starší tradici novým poměrům. Nomen Burgundiae se přesto stalo téměř výlučným vlastnictvím francouzského prostředí, avšak zbaveno svých některých původních atributů. Komplikací zásadního charakteru se stalo selhání vlády Karla VI. uprostřed stoleté války, jež Francii přetvořilo v klasické konfliktní společenství. Dominantní strany sporu, armagnacko-orléanský tábor a burgundští vévodové vedlejší větve Valois, tak umožnily, aby se okolo nomen Burgundiae/Burgundionum formovaly nové konotace. Textová analýza hlavních burgundských autorů (Monstrelet, Chastellain) a její konfrontace s dobovou písemnou produkcí královských ideologů (zejména Jean Juvénal des Ursins) představuje jádro přednášky. Pokouší se prokázat, že navzdory jejich oficiálním postojům, loajálním Francii, postupně užívají burgundských označení odchylně od této tradice a často tak, že pod ním intuitivně chápou entitu oddělenou a protichůdnou od François.
Hlavní tématické okruhy:
Literatura: Přehled pramenů a základní literatury bude náplní úvodní přednášky.
Atestace: Zápočet: pravidelná účast, plnění zadaných úkolů podle pokynů přednášejícího Poslední úprava: DRSKV8AF (28.09.2011)
|