Komunikace obrazem - AFV00191
|
|
Rozvrh Nástěnka
|
||
|
Bude třeba určit: a) Co je komunikace?
b) Co je obraz? Při té příležitosti zjistíme, co je informační věk, spektákl, aparát, dispozitiv, performativ, moc, pravda, rám, světlo, oko, pohled, barva, informace, příběh, tvar, stín, znak, text, film, zrcadlo, socha, slovo, obrazovka, kino, katedrála, počítač, myšlenka, horizont, médium, mysl, člověk a svět. Je možné, že to nezjistíme tak docela, ale budeme se o tom bavit. Budeme o tom komunikovat. Budeme se na to dívat jako na obraz. Je velmi málo pravděpodobné, že bychom některou ze zmíněných věcí definitivně určili. A to včetně komunikace a obrazu, jejichž určení je cílem naší přednášky. Žijeme v neurčité době. V době, která prý komunikuje jako žádná jiná. Hlavně obrazy. Na většinu z uvedených pojmů, věcí, slov, obrazů či problémů narazíme při studiu mediální archeologie a vizuální ontologie. Půjde o nástin dějin obrazů a jejich používání. Nelze oddělit obraz od pohledů, které vyvolává, a které se rozhodly se na něj upřít. Těžištěm přednášky je četba a přemýšlení o textech M.Heideggera, P. Virilia, G.Deborda, M.Foucaulta, H.Beltinga, W.J.T.Mitchella a dalších. Není zřejmé, zda-li jsou uvedení myslitelé obrazy, anebo dívajícími se subjekty. Proto bude studium textů probíhat průběžně, během celého semestru a nikoli pouze na jeho konci, během zkouškového období, neboť stejně tak není zřejmé, zda-li jsou studenti této přednášky vyučovanými, anebo vyučujícími se. Na obrazy, stejně jako na dějiny obrazů, je možné nahlížet výhradně z přítomnosti. Nikdy jindy komunikace ani neprobíhá. Od studentů předmětu bude tedy vyžadována přítomnost. Což neznamená, že se by se nikdy nemohlo na hodinách chybět, ale znamená to, že když už tam jedna/jeden je, očekává se, že bude přítomně aktivní. Pasivní komunikace není komunikace. No, možná trochu ano, otroci aparátů bývají často otroky dobrovolně... uvidíme. Každopádně půjde o přednášku velmi teoretickou, plnou filosofie a dalších mentálních pohybů. Komu se něco podobného příčí, ať raději volí jiný předmět. Co je film v době, kdy politická scéna zcela závisí na své vizualitě? Kdy končí filmové natáčení, pokud jsou veřejné prostory plné nepřetržitě zapnutých kamer? Kudy se vychází z kinosálu, když je na každém telefonu filmové plátno a telefon má každý v kapse? Kdo napsal scénář a co když se točí bez scénáře? Je planeta Země menší, když se vyfotografuje z vesmíru, anebo větší? Ví toho člověk o sobě víc, jestliže si prohlédne záběry ze svých střev? Dají se obrazy jíst? Dá se obrazy uživit? Lze filmem něco sdělit? A jestliže ano, proč se po aktivisticky myslícím filmu z pravidla vůbec nic neděje? Je život film? Je počítačová hra film? Jaký je rozdíl mezi snem a filmem? A kde se nachází hranice mezi filmem a člověkem? Další probírané otázky závisí na zájmech a zvědavosti přítomných studentů. Poslední úprava: Svatoňová Kateřina, prof. PhDr., Ph.D. (15.09.2015)
|
|
||
|
Úvodem k úvodu může být tato přednáška Alaina Badioua: Cinema and Philosophy https://www.youtube.com/watch?v=Arwso3fy50M Poslední úprava: Svatoňová Kateřina, prof. PhDr., Ph.D. (15.09.2015)
|