|
|
|
||
|
1. část:
Stvoření světa a člověka v představách patristiky a středověku Lenka Karfíková ZS 2016/17, úterý 15,50-17,20 FF (Nám. J. Palacha) místnost 225V Kurs ukazuje představy o stvoření světa a člověka od Platonova Timaia a biblické knihy Genesis do dvanáctého křesťanského století. Jako důležitá východiska patristického myšlení budou zmíněni také Cicero a Filon Alexandrijský. Formou četby a interpretace vybraných děl kurs sleduje otázky příčin stvoření, strukturujícího vzoru, evoluce a jejích mechanismů, místa člověka ve stvořeném universu. Od účastníků se krom diskuse v semináři očekává, že připraví jedno zasedání na základě vybraných textů a sekundární literatury a zvolené téma zpracují v cca desetistránkovém eseji. Doporučený termín odevzdání eseje: leden 2017 nebo červen 2017. 2. část: Arabská středověká filosofie Dita Válová ZS 2016/17, čtvrtek 9,10-10,45 FF (Nám. J. Palacha) místnost 225V V této části kurzu k dějinám středověkého filosofického myšlení budou představena specifika tzv. arabské filosofie (falsafy) a vybraná díla čtyř význačných osobností, která v mnohém navazují na Platónovy a zejména Aristotelovy koncepce. V centru našeho zájmu budou texty Saadji gaona (882-942), al-Fárábího (Alfarabius, 872-950), Moše ben Majmona (Maimonides, 1138-1204) a ibn Rušda (Averroes, 1126-1198). Vybrané texty: Saadja gaon, O vírách a názorech (pracovní překlad D. Boušek a D. Válová) al-Farábí, O ctnostné obci a Státníkovy aforismy (pracovní překlad, D. Válová) Maimonides, Průvodce tápajících (pracovní překlad D. Válová) a Osm kapitol o lidské duši a mravním konání (překlad B. Nosek, Praha: SEFER, 2001) Averroes, Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie (překlad O. Beránek, Praha: Academia, 2013) Zápočet lze získat na základě pravidelného navštěvování kursu a napsání seminární práce v rozsahu 8-10 stran. Práce by měla mít výstižný název a v úvodu je třeba vyložit zvolené téma a metodu, jíž zkoumání postupuje. Závěr práce pak přináší shrnutí výsledků a vlastní stanovisko. Nesmí chybět seznam literatury. Téma a zvolenou literaturu je třeba předem konzultovat s vedoucím kursu. Znalost arabštiny ani hebrejštiny se nepředpokládá. Poslední úprava: Mokrejšová Eva, Mgr. (21.09.2016)
|
|
||
|
Literatura: • M. Baltes, Die Weltentstehung des platonischen Timaios nach den antiken Interpreten, Leiden 1978. • S. Blackwood, The Consolation of Boethius as poetic liturgy, Oxford 2015. • Th. Böhm et alii (vyd.), Boethius as a paradigm of late ancient thought, 2014. • H. Chadwick, Boethius: The consolations of music, logic, theology and philosophy, Oxford 1981. • E. Jeauneau, Etudes érigéniennes, Paris 1987. • Kamesar (vyd.), The Cambridge Companion to Philo, Cambridge 2010. • L. Karfíková, Patristická exegeze: Órigenés a Augustin, in: Petr Pokorný (vyd.), Hermeneutika jako teorie porozumění (od základních otázek jazyka k výkladu bible), Praha 2006, str. 244-267. • L. Karfíková, Řehoř z Nyssy: Boží a lidská nekonečnost, Praha 1999. • Ch. Köckert, Christliche Kosmologie und kaiserzeitliche Philosophie: Die Auslegung des Schöpfungsberichtes bei Origenes, Basilius und Gregor von Nyssa vor dem Hintergrund kaiserzeitlicher Timaeus-Interpretationen, Tübingen 2009. • Th. Leinkauf - C. Steel (vyd.), Platons Timaios als Grundtext der Kosmologie in Spätantike, Mittelalter und Renaissance, Leuven 2005. • Louth - M. Conti (vyd.), Genesis 1-11 (Ancient Christian commentary on Scripture. Old Testament, 1), Downers Grove 2001. • J. Marenbon, Boethius, Oxford 2003. • W. Otten et alii (vyd.), Eriugena and Creation : proceedings of the Eleventh International Conference on Eriugenian Studies, Turnhout 2014. • J. Whittaker, God Time Being: Two studies in the transcendental tradition in Greek philosophy, Oslo 1971. Poslední úprava: Mokrejšová Eva, Mgr. (21.09.2016)
|
|
||
|
Témata zasedání: Poslední úprava: Mokrejšová Eva, Mgr. (21.09.2016)
|