|
|
|
||
|
Z hlediska kulturních či historických věd nelze nalézt populaci, která by vykazovala jakousi "přirozenou" (tj. kulturně
neutrální) plodnost. Na místě je tedy klást otázky po způsobech, jimiž je demografické chování (demografické jevy: narození, sňatek, úmrtí v jejich vzájemné konfiguraci§) kulturně ovlivněno, resp. modelováno Na zřeteli je nutno mít jak otázky metodologické (kulturně-analytický zájem o lokální společenstva a lokální populace vyvažuje obvykle makroanalytickou perspektivu demografie), tak materiálové (jednotlivá témata). Kulturně-historický a etnologický zájem o demografické jevy lez pak použít i v mezioborové diskusi např. s evoluční antropologií. Nápadným rysem moderní (západní) společnosti je regulace plodnosti (tzv. "velká transformace" 19. stol. [Livi- Bacci 2003; Andorka - Horská - Head-König 1998] a "druhá transformace" od 60. let 20. stol. ; Espong-Andersen - Billari 2015; Lesthaeghe 2010]). Samo toto omezení (manželské, partnerské) plodnosti je možné chápat (analyzovat) jak jako symptom, tak jako faktor (vývoje) moderní kultury. Naše rozbory vyjdou od kulturně-dějinného výkladu uvedených transformací a od sledování jejich difuze z evropského ohniska jejich počátků. Milé kolegyně, milí kolegové, veškeré pokyny a studijní materiály k tomuto kurzu jsou a budou dále zpřístupňovány v Moodle. Podmínky atestace Ústní zkouška na základě Vaší reflexe jednoho z pojednávaných problémů za pomoci Vámi vybraných alespoň tří titulů studijní literatury. Poslední úprava: Horský Jan, doc. PhDr., Ph.D. (07.10.2020)
|
|
||
|
ALÁČ, Ján. 2017. Jednodetstvo. Rozprávanie o pustých školách a prázdnych dvoroch, in: Samuel Činčurák, Tajní vrahovia, Stará Turá, Krná, s. 89-154.
ANDORKA, Rudolf - HORSKÁ, Pavla - HEAD-KÖNIG, Anne-Lise. 1998: L'Europe centrale, in: Jean-Pierre Bardet - Jacques Dupaquier (ed.) et al., Histoire des populations de l'Europe. II. La révolution démographique 1750-1914, Paris, Fayard, s . 427-461.
CERMAN, Markus - - ŠTEFANOVÁ, Dana. 2002. Wirtschaft und Sozialstruktur in den Herrschaft Frýdlant und Liberec 1590-1750, in: Markus Cerman - Hermann Zeitlhofer (Hg.), Soziale Strukturen in Böhmen. Ein regionaler Vergleich von Wirtschaft und Gesellschaft in Gutsherrschaften, 16.-19. Jahrhundert, Wien - Münechen: Verlag für Geschichte und Politik - R Oldenbourg Verlag, s. 70-87.
bDUHAMELLE, Christophe - SCHLUMBOHM, Jürgen (Hg.). 2003. Eheschließungen in Europa des 18. und 19. Jahrhunderts. Muster und Strategien, Göttingen, Vandenhoeck & Ruprecht, s. 11-33:
ELIAS, Norbert. 2007. O procesu civilizace, díl II.: Sociogenetické a psychogenetické studie. Proměny společnosti. Nástin teorie civilizace. Praha: Argo.
ESPING-ANDERSEN, Gosta - BILLARI, Francesco C. 2015. Re-theorizing Family Demographics, Population and dvelopment review 41/2015, s. 1-31.
FARAGÓ, Tamás 1986. Formen bäuerlicher Haushlats- und Arbeitsorganisation in Ungarn um die Mitte des 18. Jahrhunderts, in: Josef Ehmer - Michael Mitterauer (Hg.), Familienstruktur und Arbeitsorganisation in ländlichen Gesellschaften, Wien - Köln - Graz, Böhlau Verlag, s. 103-183,
FOX, Jonathan - WILLFÜHR, kAI - GAGNON, Alain - qfdillon, Lisa - VOLAND, Eckart. 2017. The concequences of sibling formation on survival and reproductive success across diferent ecological contexts: a comparison of the historical Krummhörn and Quebec populations, The History o Family 22/2017, s. 364-423.
GESTRICH, Andreas - KRAUSE, Jens-Uwe - MITTERAUER, Michael. 2003. Geschichte der Familie, (Europäische Kulturgeschichte, herausgegeben von Andreas Gestrich, Band 1), Stuttgart, Alfred Kröner Verlag.
HAJNAL, John. 1965. European marriage patterns in perspective, in: David V. Glass - David E. C. Eversly (eds.), Population in History, Chicago, s. 101-143;
JAKOUBKOVÁ-BUDILOVÁ, Lenka. 2019. Endogamy between ethnicity and religion. Marriage and boundary construction in Voyvodovo (Bulgaria), 1900-1950, The History of the Family DOI: 10.1080/1081602X.2019.1641132, s. 1-24.
HAWKES, Kristen - O'CONNELL, J. F. - BLURTON JONES, G. - ALVAREZ, H. - CHARON, E. L. 1998. Grandmothering, menopause, and the evolution of human life histories, Anthropology - Proc. Natl. Acad. Sci. USA 95/1998, s. 1336-1339.
HAWKES, Kristen. 2003. Grandmothers and the Evolution of Human Lonevity, american journal of human Biology 15/2003, s, 380-400.
HORSKÁ, Pavla - MAUR, Eduard - MUSIL, Jiří. 2002. Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Praha: Paseka.
HORSKÝ, Jan - MAUR, Eduard. 1993. Die Familie, Familienstrukturen und Typologie der Familien in der böhmischen Historiographie, Historická demografie 17/ 1993, s. 7-35.
HORSKÝ, Jan. 1993. Ältere Diskussion über die Zadruga und die Familienbesitzgemeinschaft in Böhmen und das heutige Studium der Familienstrukturen und -Typen, Historická demografie 17/1993, s. 37-51.
HORSKÝ, Jan - SELIGOVÁ Markéta. 1996. Rodina našich předků, Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
HORSKÝ, Jan. 2015b. Omezování plodnosti jako příklad maladaptivního chování?, Historická demografie 39/2015, s. 51-73ů HORSKÝ, Jan - HAVLÍČEK, Jan . 2017. Testování "hypotézy babiček". Historicko-demografická perspektiva, Historická demografie 41/2017, s. 189-211. ISSN 9323-0937. Výstup z projektu GA ČR č. 17-11983S.
LANGER, Jiří. 1992. Forma rodiny mezi dvěma typy domácnosti předindustriální společnosti v Západních Karpatech, Historická demografie 16/1992, s. 87-95.
LASLETT, Peter - WALL, Richard (eds.). 1972. Household and Family in Past Time, Cambridge - London - New York - Melnbourne, Cambridge University Press.
LESTHAEGHE, Ron. 2010. The Unfolding Story of the Secound Demographic Transition, Population and development review 36/2010, s. 211-251.
LIVI BACCI, Massimo. 2003. Populace v evropské historii, Praha: Nakaldatelství Lidové noviny.
MARTIN, Jochen - NITSCHKE, August (heds.). 1986. Zur Sozialgeschichte der Kindheit, Freiburg - Münechen, Verlag Karl Alber, s. 252-290.
MARTIN, Jochen - ZOEPFFEL, Renate (eds.). 1989. Aufgaben, Rollen und Räume von Frau und Mann, Teilband 1,2, Freiburg -München: Verlag Karl Alber.
MITTERAUER, Miachael. 1986. Formen ländlicher Familienwirtschaft. Historische Ükotypen und familiale Arbeitsorganisation im üsterreichschen Raum, in: Josef Ehmer - Michael Mitterauer (Hg.), Familienstruktur und Arbeitsorganisation in ländlichen Gesellschaften, Wien - Köln - Graz, Böhlau Verlag, s. 185-323.
MITTERAUER, Michael. 1990. Historisch-anthropologische Familienforschung. Fragestellungen und ZUgangsweisen, Wien - Köln Böhlau Verlag.
PAVLÍK, Zdeněk. 2018. 1000 yars of demographic development of Czechia and Slovakia, Demografie. Revue pro výzkum populačního vývoje 60/2018, S. 155-160.
PRAŽÁKOVAÁ-SELIGOVÁ, Narkéta. 2018. Rozbor domácností na hornopolicku v roce 1771 z hlediska přítomnosti babiček, Historická demografie 42/2018, s. 177-210.
RICHERSON, Peter J. - BOYD, Robert. 2012.V genech není všechno aneb jak kultura změnila evoluci člověka, Praha Academia.
SIMMEL, Georg. 1997. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje, Praha: Sociologické nakladatelství
ŠVECOVÁ, Soňa. 1989. Dva typy tradičnej rolnickej rodiny v Československu, Český lid 76/1989, s. 210-222.
TINKOVÁ, Daniela. 2010. Tělo, věda,. stát. Zrození porodnice v osvícenské Evropě, Praha: Argo.
VELKOVÁ, Alice. 2017. Přítomnost babiček v předindustirálních rodinách a jejich možný vliv na plodnost dcer (na příkladu panství Šťáhlavy na přelomu 18. a 19. století), Historická demografie 41/2017, s. 213-234.
Poslední úprava: Půtová Barbora, PhDr., Ph.D., Ph.D. (16.07.2020)
|
|
||
|
Podmínky atestace
Poslední úprava: Horský Jan, doc. PhDr., Ph.D. (07.01.2021)
|
|
||
|
Vztah mezi "kulturou" a demografickým chováním bude v tomto kursu představen zejména se zřetelem k těmto problémům: (1.) Základní kategorie: "kultura" (v širokém pojetí), "populace", "(historická) demografie", (2.) Přechod od starého k modernímu demografickému režimu, jeho tradičně sledované socio-ekonomické souvislosti (protoindustrializační teorie, disociace rodiny a podniku [Laslett - Wall 1972], teorie "míst" [Duhamelle - Schlumbohm 2003], urbanizace; rodina a "ekotypy" [Mitterauer 1986]), (3.) Vztah mezi kulturními systémy příbuzenství a strukturací rodiny (vztah k tzv. Hajnalově [1965] linii a k European marriage patterns [Hajnal 1965]), otázky etnického, konfesijního, právního atd. vlivu na strukturaci rodiny a demografické chování v kulturních prostředích na sz. a jv. od Hajnalovy linie [Jakoubková-Budilová 2019] (4.) Středoevropský prostor jako región, kde se stýká severozápadní a jihovýchodní typ historického utváření rodiny [Faragó 1986: Švecová 1989; Mitterauer 1990; Langer 1992ů Horský 1993). (5.) Kulturní antropologie a kulturní historie porodu [Tinková 2010],. kulturní souvislosti vývoje kojenecké a dětské úmrtnosti (systémy "šetřící život" a systémy "plýtvající životem"§, (6.) kulturní faktory omezování manželské plodnosti, příklady brzkých přechodů k systému jednoho dítěte [Aláč 2017], (7.) Proměna ženských a rolí [Martin - Zoepffel 1989], intimizace a individualizace života [Simmel 1997: 61-81; Elias 2007: 290-297] a jejich dopad na manželskou (partnerskou) plodnost, rozvolnění tradičních hodnot partnerskéhou soužití. (8.) Kulturní a dějinná variabilita vztahu k nemanželské sexualitě, tzv. sociální celibát, (9.) Kulturní a dějinná variabilita "dětství" [Martin - Nitschke 1986], (10.) V souvislosti se současným "stárnutím" (nejen prodlužování průměrné délky lidského života, ale především růst podílu vyšších věkových skupin v celku populace) evropských společností je podstatnou otázkou kulturní rozměr kategorie "stáří" a proměna mezigenerační komunikace (komunikace generačních zkušeností). (11.) Kulturní analýzy souvislostí demografického chování zároveň umožňuje historickým vědám, etnologii a kulturní antropologii vstupovat do diskusí s biologickou evoluční antropologií. Tématy při tom kupříkladu může být otázka, nakolik je omezování plodnosti maladaptivním chováním [Richerson - Boyd 2012; Horský 2015], chováním, (12.) nebo možnost historicko-demografickým a etnografickým výzkumem testovat evolučně-antropologickou "hypotézu babiček" (babičky zvyškjí fitness vnoučat) [Hawkes et al. 1998; Hawkes 2003; Fox et al. 2017; Horský - Havlíček 2017; Velková 2017]. (13.) Zájem o kulturní souvislosti demografických jevů pak konečně umožní přispět ke kritické reflexi kategorií, jako je "přirozené", "kulturní", "etnická", "konfesijní podmíněnost" (demografických) jevů, "tradiční" a "moderní" atd. Poslední úprava: Půtová Barbora, PhDr., Ph.D., Ph.D. (16.07.2020)
|