|
|
|
||
|
Genderovou lingvistiku lze možná apriorně zavrhnout nebo ignorovat, pokud ji chápeme jako pošetilý výmysl, jemuž netřeba věnovat teoretickou pozornost ani zájem o praktickou aplikaci. Jenže genderová lingvistika, jakkoli se mnohé její projevy příčí vžité představě o fungování jazyků a zdravému rozumu, je svým teoretickým zázemím - které se často v některých prvoplánových proklamacích mluvčích genderové lingvistiky ne plně reflektuje - pozoruhodná. Je součástí kontextu poststrukturalismu, jeho tématu diference a identity, jazyka a skutečnosti. Budeme společně uvažovat o tom, jak by se čeština mohla vyrovnávat s představami současné genderové lingvistiky, která jazykům a jejich uživatelům ukládá požadavek genderové korektnosti, nabádá k rozrušení patriarchálního paradigmatu jazyka a k zviditelnění žen. Zjistíme, že jazyky se neliší tím, co mohou nebo nemohou vyjádřit, ale tím, co nutí nebo nenutí říci. Češtinu, která má ve svém systému hluboce zakořeněnou kategorii gramatického rodu, budeme porovnávat s jazyky, které jsou z hlediska gramatického rodu chudší, a k požadavkům genderové korektnosti proto vstřícnější, tedy především s angličtinou (a podle možností i s jinými jazyky). Poslední úprava: UCJLEHEC (28.09.2008)
|
|
||
|
Studenti a studentky se naučí reflektovat znakový charakter jazyka, zejména v oblasti pojmenování osob, osvojí si strukturalistickou interpretaci stavby jazyka i postuláty sociologicky orientované lingvistiky, seznámí se s konfrontací jazyků v oblasti pojmenování osob a porozumí specifikům češtiny Poslední úprava: UCJLEHEC (28.09.2008)
|
|
||
|
Čmejrková, S. 1997. Jazyk pro druhé pohlaví. In: F. Daneš a kol., Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 146-158. Čmejrková, S. 2002. Rod v jazyce a komunikaci: specifika češtiny. Slovo a slovesnost 63, 2002, 4, 23-46. Čmejrková, S. 2003. Communicating gender in Czech. In: M. Hellinger & H. Bussman (eds), Gender across languages III. Amsterdam: Benjamins, 27-57. Daneš, F. 1997. Ještě jednou "feministická lingvistika". Naše řeč 80, 5, 256-259. Daneš, F. 2001. Univerzália a specifika češtiny v období globalizačních proměn. In: Z. Hladká & P. Karlík (eds) Čeština - univerzália a specifika. Praha: Lidové noviny, 42-45. Jakobson, R. 1971 (1960). The gender pattern of Russian. In: Selected Writings II: Word and Language. The Hague: Mouton, 184-186. Lehečková, H. 2002. Gramatická kategorie rodu v typologicky různých jazycích. In: A. Krausová & M. Slezáková (eds), Setkání s češtinou. Praha: ÚJČ AV ČR. Moldanová, D. (ed.) 1996. Žena - Jazyk - Literatura. Ústí n. Labem: PF UJEP. Schwarzová, J. 1999. Kategorie ženskosti v češtině: pojmenování žen v češtině. In: A. Macurová (ed.), Heterogennost v komunikaci, v textu a v jazyce. Praha: FF UK, 61-85. Valdrová, J. 1996. Sexismus v německém jazyce a situace u nás. In: D. Moldanová (ed.) Žena - Jazyk - Literatura. Ústí n. Labem: PF UJEP, 288-291. Valdrová, J. 2001. Novinové titulky z hlediska genderu. Naše řeč 84, 2, 90-96. Věšínová, E. 1998. Úvaha na téma "Čeština a žena". Naše řeč 81, 1, 21-28.
Poslední úprava: UCJLEHEC (28.09.2008)
|
|
||
|
Analýza vybraného textu (vědeckého, publicistického, uměleckého, reklamního apod.) z hlediska kategorie genderu. Poslední úprava: UCJLEHEC (28.09.2008)
|
|
||
|
Jazykový znak, označující a označované Teorie privativních opozic, příznakovost a nepříznakovost, neutralizace Teorie reference - referenční a charakterizační užití jazykového znaku Specifika češtiny a konfrontace s dalšími slovanskými a neslovanskými jazyky (podle zaměření studujících) Genderový diskurz a textové možnosti češtiny Analýza autentických textů, psaných i mluvených, práce s korpusy Odhalování aspektů kognitivních, stylistických, gramatických, slovotvorných Rozvíjení argumentace Poslední úprava: UCJLEHEC (28.09.2008)
|