PředmětyPředměty(verze: 953)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Jazykovědné sdružení - ABO700777
Anglický název: Linguistic Society Talks
Zajišťuje: Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: oba
Body: 4
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky:
Rozsah, examinace: 2/0, Z [HT]
Počet míst: zimní:40 / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: prof. PhDr. Petr Mareš, CSc.
Vyučující: prof. PhDr. Petr Mareš, CSc.
Třída: A - Mezioborová nabídka VP: Lingvistika
Neslučitelnost : AABOV00821, ABOV00821
Anotace
Cyklus přednášek a odborných seminářů, na nichž vystupují lingvisté z různých odborných pracovišť (včetně zahraničních).
Poslední úprava: Mareš Petr, prof. PhDr., CSc. (30.08.2023)
Cíl předmětu

Studenti se seznámí s vybranými aktuálními výzkumnými tématy v oblasti lingvistiky.

Poslední úprava: Mareš Petr, prof. PhDr., CSc. (30.08.2023)
Požadavky ke zkoušce

Účast na akcích Jazykovědného sdružení České republiky (alespoň dvě třetiny akcí).

Písemné shrnutí obsahu a zhodnocení dvou přednášek, resp. jedné přednášky a odborného semináře (včetně diskuse) - přibližně jedna normostrana o každé vybrané přednášce (dvě strany o semináři).

Poslední úprava: Mareš Petr, prof. PhDr., CSc. (30.08.2023)
Sylabus

Program na LS 2023/2024

 

Přednášky se konají v učebně č. 18/přízemí,  FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1 (vždy ve čtvrtek od 17.30).

Dne 7. března 2024 se přednáška koná od 13 hod. v budově AV ČR na Národní 3 (místnost č. 206). 

Další informace jsou uvedeny na webových stránkách Jazykovědného sdružení ČR: https://www.jazykovednesdruzeni.cz/

V případě nutnosti budou přednášky realizovány online.

 

22. února 2024

prof. PhDr. Petr Mareš, CSc.

Slova o obrazech. Ke stylu výtvarné publicistiky Josefa Čapka

Přednáška bude věnována analýze souboru žurnalistických referátů o výtvarných výstavách, které uveřejňoval Josef Čapek v letech 1905 až 1939 (podkladem je trojsvazková edice v rámci Čapkových Spisů, 2012–2022). Výklad se soustředí na tyto otázky: (1) Jak mohou být prostřednictvím přirozeného jazyka popisovány a hodnoceny vizuální reprezentace (zejména obrazy)? (2) Jak konkrétně realizoval Josef Čapek úkol informovat čtenáře novin a časopisů o obsahu, specifických rysech a kvalitách obrazů? Představení Čapkových jazykových praktik by mělo být příspěvkem k poznání autorova individuálního stylu.

 

7. března 2024 volební shromáždění

Volební shromáždění s přednáškou se koná od 13 hod. v budově AV ČR na Národní 3, v místnosti č. 206.

Přednáška je přístupná i pro zájemce, kteří nejsou členy Jazykovědného sdružení ČR.

prof. PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc.

Kódová pestrost v některých dílech současné české prózy

U vybraných českých próz, vydaných v letech 2021–2022, budou sledovány různé podoby vícejazyčnosti (hlavně česko-německé) a využití různých variet češtiny. Román A. Horáčkové Rozpůlený dům zachycuje mnohotvárnou jazykovou reflexi soužití Čechů a Němců v Sudetech (krkonošské Benecko) na pozadí historických událostí první poloviny 20. století. U románu J. Rudiše Winterbergova poslední cesta lze zkoumat kuriózní konstelaci německého originálu (od českého autora) a jeho překladu do češtiny, hojně využívajícího obecnou češtinu. Próza P. Horákové Srdce Evropy má dvě vypravěčky, z nichž jedna je nositelkou nářečí východomoravského (moravskoslovenského) regionu. H. Lehečková, I. Hadj  Moussa, R. Bártů a S. Bohatá ve svých prózách intenzivně využívají obecnou češtinu v kombinaci se sociolektem současné mládeže a hrabalovských postav z pražské periferie.

 

21. března 2024

doc. PhDr. Marie Janečková, CSc.

Barokní kazatelé jako kritikové mravů

Nic tak jizlivého/ a chytlivého na světě nejní/ jako zlí/ a porušení mravové/ (Pavel Josef Axlar).

Čeští barokní kazatelé, pěšáci, kteří měli za úkol ovlivňovat početné skupiny věřících, ovládali češtinu překvapivě dobře, což si opakovaně potvrzujeme při čtení jejich kázání. Rétorický výkon měl pevnou strukturu a řád, stylizační obratnost a výřečnost obohacená prvky umění ostrovtipu byly způsoby, jimiž se snažili zaujmout a přesvědčit auditorium. Kázání pro ně byla nástrojem k utvrzení víry, k působení na mysl a city posluchačů, také však sloužila ke kritice lidského chování. Kazatelé ve snaze zlepšit mravy tehdejší společnosti útočili na lidské nedostatky, prohřešky a špatné vlastnosti. Zaujaly nás jazykové prostředky, kterými se snažili dosáhnout přesvědčivosti a důrazné působivosti.

 

4. dubna 2024

doc. RNDr. Vladimír Petkevič, CSc.

Morfologická disambiguace: spolupráce lingvistické introspekce a strojového učení

Výklad se při této bilanční přednášce zaměří na způsob, jakým se dnes morfologicky anotují korpusy současné češtiny řady SYN. Jako vhodné se ukazuje spojení úvah o morfologickém a syntaktickém systému češtiny vyjádřených disambiguačními pravidly s metodami strojového učení. Autor popíše systém pravidel i motivaci jeho vzniku a osvětlí jeho fungování příklady. Bude dále charakterizovat spolupráci obou ideově zcela odlišných přístupů k anotaci, uvede její výhody i nevýhody, momentální úspěšnost a výhledy do budoucna.

 

25. dubna 2024

PhDr. Hana Mžourková, Ph.D. a Mgr. Klára Dvořáková

„Vybrat vhodné oslovení je na celé korespondenci to nejtěžší”: k proběhlému výzkumu postojů ke kontaktovým formulím v současné české korespondenci 

Jedním z opakujících se dotazů klientů jazykové poradny bývá, zda je vhodné a přiměřené na začátku formální korespondence užít pozdrav Dobrý den (někdy ve spojení s oslovením). Rozhodly jsme se proto prostřednictvím informací od většího vzorku uživatelů jazyka zjistit, jaké jsou aktuální postoje k užívání kontaktových formulí ve formální komunikaci, přičemž v centru naší pozornosti stála konkurence pozdravu Dobrý den (a oslovení) a formule začínající výrazem Vážený. Zaměřily jsme se však i na další související otázky, jako jsou např. postoje respondentů k užití samotného pozdravu Dobrý den v určitých komunikačních situacích či vynechání pozdravu nebo oslovení na začátku e-mailu. V přednášce představíme užitou metodologii, průběh výzkumu a získaná data s jejich následnou interpretací. 

 

16. května 2024

doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc. a prof. PhDr. Aleš Klégr 

Neviditelné anglicismy

Téma anglicismů je dnes aktuálnější než kdykoli předtím. Angličtina proniká do všech oblastí komunikace a projevuje se na všech stylistických rovinách. Dosavadní popis a výzkum se v drtivě většině soustředil na tzv. přímé či přejímkové anglicismy, tj. anglická slova užitá v české promluvě. V poslední době se v zahraničí pozornost obrací k nepřímým, tzn. překladovým anglicismům. V češtině se označují jako lexikální a sémantické kalky, ale řadí se k nim i další jevy, jako jsou gramatické anglicismy. Vzhledem k tomu, že původ tohoto typu anglicismů není zřejmý stejně jako to, že jde o přejímky, začíná se pro ně užívat zastřešující název „neviditelné“ anglicismy. Prezentace stručně shrne poznatky, k nimž autoři dospěli při rozboru vzorku kalků, pokusí se popsat jejich specifikum a význam a zasadit je do širšího kontextu anglických přejímek a anglicizace. 

 

Poslední úprava: Mareš Petr, prof. PhDr., CSc. (13.02.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK