Ženy a hranice: figury transgresivity v díle Adalberta Stiftera - ABO700606

• Anglický název: Women and borders. Figures of transgression in the work of Adalbert Stifter
• Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 4
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Michal Topor, Ph.D.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Literatura

Anotace

Práce v semináři bude založena především na společné, specificky orientované četbě vybraných textů Adalberta Stiftera. Programová (titulní) akcentace ženského momentu může být přitom považována za něco, co je vzhledem ke světům Stifterových próz přinejmenším okrajové. Stifterovo prozaické dílo protíná linie různých forem vykročení (nejednou razantního, bolestného) z rodné, víceméně komfortní konstelace – z pásem jistoty či zakotvení – do prostoru a okolností, jež znamenají či mají znamenat zkušenost jiného. Téma/perspektiva poutnictví a pouti nabývá tak u Stiftera významu transgresivního (liminálního) intervalu (často přitom ponechaného jakoby za horizontem vyprávěného), který je třeba – coby odloučení – prodělat, aby se znovu, z proměněného těžiště, bylo možné usadit, zajistit, což ovšem není samozřejmé. „[N]eměl jsem totiž tenkrát na světě nic pevného, čeho bych se přidržel, leda snad svou poutnickou hůl, kterou jsem uváděl do pohybu, abych uviděl tu či onu zem, což ale přece jen nemohlo být mou trvalou oporou,“ líčí vypravěč – příznačně postava mužská – v povídce Brigita. Jakých podob – vypravěčských modalit, ztělesnění – naznačený vzorec ve Stifterových prací nabývá? Jakého místa (role) se v dané variantní struktuře převážně soustředěné k postavám mužským dostává dívčím, ženským hrdinkám/postavám? Zdá se, že diskonuitní interval experimentální pouti povětšinou ve Stifterových textech nakonec vplývá do určitého zhlazujícího řádu, zapadá do něj; Stifterovy fikce však znají také podoby excesu, které se takovému sladění vymykají – náhlé záchvěvy násilí, paniky, šílenství, vyhrocený erotismus; v jakých kongiruracích je tu toto temné pole lidské zkušenosti distribuováno, lze jej členit v genderově rozlišných kategoriích?<br>
<br>
1/ 17. 2.: rozvrh semináře, pojmy; zadání práce pro příště
2/ 24. 2.: Kondor – Vesnička na pláni
3/ 3. 3.: Hrad bláznů – Hvozd
4/ 10. 3.: Abdiáš – Brigita
5/ 17. 3.: Tři strůjci svého štěstí – Starý mládenec
6/ 24. 3.: Lesní pěšina – Lesní poutník
7/ 31. 3.: Popsaná jedlička – Horský křišťál
8/ 14. 4.: Pozdní léto
9/ 28. 4.: Potomci – Sentzovský polibek
10/ 5. 5.: Z kroniky našeho rodu
11/ 12. 5.: Vítek

Poslední úprava: Topor Michal, Mgr., Ph.D. (17.02.2023)

Podmínky zakončení předmětu

Aktivní účast v rozpravě; spolehlivost v průběžném plnění zadávaných úkolů.

Poslední úprava: Topor Michal, Mgr., Ph.D. (16.01.2023)

Literatura

^{Begemann, Christian –  Giuriato, Davide: Stifter-Handbuch. Leben – Werk – Wirkung. Stuttgart: J. B. Metzler 2017.}

^{Becher, Peter: Adalbert Stifter. Touha po harmonii. Biografie, přel. Václav Maidl. Horní Planá: Srdce Vltavy, 2019.}

^{Becher, Peter – Höhne, Steffen – Krappmann, Jörg – Weinberg, Manfred (eds.): Kompendium německé literatury českých zemí. Praha: Academia – Ústav pro českou literaturu AV ČR – Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2022.}

^{Benthien, Claudia – Krüger-Fürhoff, Irmela Marei (eds.): Über Grenzen. Limitation und Transgression in Literatur und Ästhetik. Metzler Verlag: Stuttgart 1999.
Lörke, Melanie Maria: Liminal semiotics. Boundary phenomena in romanticism. Berlin: Freie Universität 2011.}

^{Mareš, Jan: Adalbert Stifter, in Kohoutí kříž.}

^{Stifter, Adalbert: Vítek, přel. Milena Illová. Praha: A. Svěcený, 1926 (Kramerius; případně přel. Jitka Fučíková, doslov Ladislav Heger. Praha: Vyšehrad, 1953)}

^{Stifter, Adalbert: Hrad bláznů, přel. Františka Stolzová. Praha: Král, 1929.}

^{Stifter, Adalbert: Z kroniky našeho rodu, přel. Ladislav Heger. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959 (Kramerius, DNNT; případně Horní Planá: Srdce Vltavy, 2002)}

^{Stifter, Adalbert: Pozdní léto, přel. Jitka Fučíková, doslov Eduard Goldstücker. Praha: Odeon, 1968 (Kramerius, DNNT)}

^{Stifter, Adalbert: Hvozd, přel. Anna Siebenscheinová, doslov Hugo Siebenschein. České Budějovice: Růže, 1968 (Kramerius)}

^{Stifter, Adalbert: Brigita, přel. Anna Siebenscheinová. České Budějovice: Růže, 1970 (Kramerius)}

^{Stifter, Adalbert: Horský křišťál, přel. Anna Siebenscheinová, doslov Jiří Stromšík. Praha: Odeon, 1978 (Světová knihovna) (Kramerius, DNNT)}

Poslední úprava: Topor Michal, Mgr., Ph.D. (16.01.2023)