Jindřich Štyrský - mezi textem a obrazem - ABO100569
|
|
Rozvrh Nástěnka
|
|
|
||
|
Jindřich Štyrský (1899-1942) zůstává i dnes jednou z nejinspirativnějších, ale také nejprovokativnějších osobností české meziválečné avantgardy: malíř, básník, autor avantgardních manifestů, fotografií, básnických próz, autor snových záznamů, esejů o literatuře a umění, typografických návrhů, editor a kritik, ale také autor biografií Jeana Arthura Rimbauda a fragmentární biografie Markýze de Sade. Z tohoto hlediska představuje jeho dílo a život jedinečný pokus o naplnění jednoho z hlavních postulátů avantagardy: co nejdůslednější spojení umělecké a životní praxe. A přesto v několika směrech nápadně "vybočuje" z "projektu" avantgardního umělce: již v roce 1929 si jasně uvědomil nebezpečí avantgardy - devalvaci autonomního, novátorského umění v lukrativně komerční záležitost a podlehnutí kulturní i politické institucionalizaci - a v sérii tří článků Koutek generace I-III (1929-1930) nepokrytě kritizoval vlastní devětsilskou generaci, že akceptuje parazitování určitých literátů a výtvarníků na poetismu, kteří pod nálepkou avantgardnosti publikují a vystavují kýče, které s poezií - pro Štyrského hlavní měřítko avantgardního uměleckého díla - nemají co dělat. V roce 1927 vystupuje spolu s malířkou Toyen s vlastním a možno říci exklusivně solitérním uměleckým programem "artificielismu" a v roce 1934 je spoluzakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR. Nicméně v roce 1930 vydává materiálově fundovanou biografii jednoho ze svých oblíbených básníků Život J. A. Rimbauda a od roku 1932 pracuje na biografii Markýze de Sade, která zůstane nedokončena. Nelze přehlédnouut, že spíše tradiční a "konzervativní" literární žánr biografie nápadně kontrastuje s obrazem avantgardního umělce, podobně jako Štyrského zájem a velmi svébytný vztah k estetice a poetice uměleckých směrů, které nebývají běžně spojovány s avantgardou, jako baroko nebo biedermeier. Na tyto stále provokativní "disonance" ve Štyrského "projektu" avantgardního umělce se bude seminář soustředit, především na základně podrobné a pozorné četby a diskuse Štyrského textů ve vztahu k jeho výtvarnému dílo, neboť obojí je v jeho umělecké biografii realizováno jako komplementární jednota. V popředí budou základní témata Štyrského života a díla a jejich textualizace a vizualizace: eros a tanatos, sen, nostalgie dětské idyly, ruina a pomíjivost, paměť a aura. Poslední úprava: Skovroňská Pavla, Mgr. (12.09.2012)
|
|
||
|
Literatura (primární):
ŠTYRSKÝ, Jindřich: Texty. Argo: Praha 2007. ŠTYRSKÝ, Jindřich: Emilie přichází ke mně ve snu. [Reprint původního vydání z roku 1933.] Torst: Praha 2001. ŠTYRSKÝ, Jindřich: Každý z nás stopuje svoji ropuchu. Texty 1923-1940. Thyrsus: Praha 1996. ŠTYRSKÝ, Jindřich: Život markýze de Sade. Kra: Praha 1995. ŠTYRSKÝ, Jindřich: Poesie. Československý spisovatel: Praha 1992. ŠTYRSKÝ, Jindřich: Sny (1925-1940). Zrození díla ze zdrojů psychických modelů polospánku, prostřednictvím věrných ilustrací snových objektů a autentických záznamů snů. Odeon: Praha 1970. - Druhé a doplněné vydání: Argo: Praha 2003. ŠTYRSKÝ, Jindřich: Život J. A. Rimbauda. Dopisy a dokumenty. Družstevní práce: Praha 1930. Nové vydání: Kra: Praha 1994.
BYDŽOVSKÁ, Lenka - SRP, Karel: Jindřich Štyrský. Argo: Praha 2007. [Zde také do roku 2007 kompletní bibliografie z životu a dílu Jindřicha Štyrského]. BYDŽOVSKÁ, Lenka: "Vidíte něco?" zeptal se Poussin… Informe, Bataille a čeští surrealisté. Umění 45, č. 5, 1997, s. 477-488. BYDŽOVSKÁ, Lenka - SRP, Karel (eds.): Český surrealismus 1929-1953. Skupina surrealistů v ČSR. Události, vztahy inspirace. Argo - Galerie hlavního města Prahy: Praha 1996. BYDŽOVSKÁ, Lenka: Poetika artificialismu. In: Bydžovká, Lenka, Srp, Karel: Štyrský, Toyen. Artificialismus 1926-1931. [Katalog výstavy.] Praha 1992, s. 6-16. MARCINIAKOVÁ, Hanna: "… svět se stává stále menším." Melancholický pohled v díle Jindřicha Štyrského, in: Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická a teoretická studia 2009, č. 11-12. SRP, Karel: Strašná hrůza, přitažlivá. Umění 48, č. 3, 2000, s. 127- 135. ŠMEJKAL, František: Klíč snů. In: Jindřich Štyrský: Sny. Odeon: Praha 1970, s. 109-118. ŠMEJKAL, František: Mezi Erótem a Thanatem. Výtvarné umění, 1991, č. 6, s. 65-69. TIPPNEROVÁ, Anja: K surrealistické estetice ruin. Textuální a vizuální fragmenty Jindřicha Štyrského k biografii markýze de Sade. Umění 48, č. 3, 2000, s. 162-169. VOJVODÍK, Josef: Povrch, skrytost, ambivalence. Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda. Praha: Argo 2008. VOJVODÍK, Josef: Figury morbidní antropologie. Fragment a torzo jako konstitutivní prvek Štyrského vizualizace Máchova Máje. In: Vojvodík, Josef: Imagines corporis. Tělo v české moderně a avantgardě. Host: Brno 2006, s. 104-139. VOJVODÍK, Josef: Svět strachu a strach před světem v českém surrealismu 30. a 40. let. In: Vojvodík, Josef: Imagines corporis. Tělo v české moderně a avantgardě. Host: Brno 2006, s. 267-299. VOJVODÍK, Josef: Oralizace a olfaktorizace oka. K psychologii čichového vnímání v díle Jindřicha Štyrského. Umění. 2000, 48, 3, s. 136-151. VOJVODÍK, Josef: »No Apocalypse, not now«. Symbolika a sémantika cyklu "Apokalypsa" (1929) Jindřicha Štyrského. Umění. 1997, 45, 3-4, s. 259-279. VOJVODÍK, Josef - WIENDL, Jan (eds.): Heslář české avantgardy. Estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1908-1958. Univerzita Karlova v Praze - Togga 2011.
Poslední úprava: Skovroňská Pavla, Mgr. (12.09.2012)
|