Symbolismus je nepochybně jednou (z posledních) velkých syntetizujících epoch evropské kultury přelomu 19. a 20. století. Také v české kultuře lze mluvit, jak se zdá, o umělecky a myšlenkově významné a důležité epoše symbolismu, jejíž počátky možno spatřovat ve druhé polovině 80. let 19. století a jejíž závěrečná fáze spadá do doby nástupu historické avantgardy před 1. světovou válkou. Smyslem semináře má být rekonstrukce základních modelů "poetického světa" v básnictví českého symbolismu - v evropském kontextu - v jeho třech hlavních vývojových fázích. To znamená, že na rozdíl od běžné deskripce české literatury konce 19. a počátku 20. století prostřednictvím obsahově víceznačných a ne zcela ujasněných pojmů, etablovaných především v dějepise umění, jako impresionismus, moderna, dekadence, secese, novoromantismus a d., má seminář ověřit na základě četby a interpretace klíčových teoretických statí a básnických textů nosnost koncepce českého symbolismu jako velké kulturní epochy, probíhající v třech fázích: (raný) dekadentní symbolismus (konec 80. let až přibližně 1895) - (vrcholný) mytopoetický symbolismus (přibližně 1895-1900) a postsymbolismus (po roce 1900 až přibližně do doby kolem roku 1. světové války). Nejde však o sukcesivní lineální vývoj, ale mnohem spíše o přiblížení vývojové dynamiky na základě interferencí a reflexe základních poetických modelů, symbolických paradigmat, esteticko-poetologických principů a metod uvnitř jednotlivých fází, tzn. že např. paradigmatika a poetika estetismu dekadentního symbolismu se v postsymbolistické fázi (po roce 1900) stává předmětem reflexí také (a zejména) v tvorbě jeho někdejších protagonistů.
Pozornost bude v semináři věnována také základním kategoriím, paradigmatům a pojmům, vytvářejícím znakový systém (popř. systémy) a kulturní modely symbolismu: symbol/symbolično, mýtus, umění, báseň/básník, život, kultura, náboženství, prožitek ad. Do popředí zde vystupuje sám pojem umění, "text umění", interpretovatelý jednak "exotericky", totiž v přímém vztahu ke kódům mimoumělecké a mimoestetické pragmatiky (historický, politický, ideový, společenský atd. kód), jednak jako nábožensko-mystické médium a zároveň jako zcela autonomní umělecko-estetický modus myšlení a existence.
Také pro český symbolismus(a postsymbolismus), pro tvorbu jeho autorů, pro kulturu evropské moderny vůbec, je příznačný fenomén protikladu mezi uměním a náboženstvím v tom smyslu, že umění se - v epoše vyhlášení "smrti Boha" - stává "náhradním" náboženstvím a mytologií, a náboženství "estetismem" a uměním zároveň. S tím jde ruku v ruce jednak snaha o důslednou estetizaci náboženských, společenských, psychologických ad. funkcí a pragmatických situací, jednak snaha o rehabilitaci a aktualizaci tradice nevědomého (respektive podvědomého), archaického, mysticko-okultního, hermetického a heretického atd. myšlení.
Poslední úprava: Skovroňská Pavla, Mgr. (26.01.2012)
Literatura
Literatura (základní):
BRABEC, J., Poesie na předělu doby. Praha 1964. ČERVENKA. M., Symboly, písně a mýty. Studie o proměnách českého lyrického slohu na přelomu století (Sova, Březina, Neumann, Gellner, Toman). Praha 1966. --- Z večerní školy versologie II. Sémantika a funkce veršových útvarů: versologický průvodce tvorbou generace 90. let. Praha 1991. --- Styl a význam. Praha 1991. ČESKÁ LITERATURA NA KONCI TISÍCILETÍ I. Příspěvky z 2. kongresu světové literárněvědné bohemistiky. Praha 2001. [Obsahuje několik pojednání k problematice české literatury přelomu 19. a 20. století]. DELEVOY, R. L., Der Symbolismus in Wort und Bild. Genf 1979. [Existuje také francouzská verze]. DŮVĚRNÝ PROSTOR - NOVÁ DÁLKA. Umění pražské secese. Katalog výstavy. Usp. P. Wittlich. Praha 1997. FLAKER, A., Symbolism or Modernism in Slavic Literatures, in: Russian Literature, 7, 1979, s. 329-348. HÁJKOVÁ, A., Czech Symbolist Poetry, in: A. Balakian (Ed)., The Symbolist Movement in the Literature of European Languages. Budapest 1982, s. 617-625. HANSEN-LÖVE, A., A., Thesen und Typologie der russischen Moderne, in: P. Zima. J. Strutz (Eds.), Europäische Avantgarde. Frankfurt am Main 1987, s. 37-60. KRÁL, O., (Ed.), Prameny české moderní kultury. Praha 1988. LORENZOVÁ, H., PETRASOVÁ, T., Fenomén smrti v české kultuře 19. století. Praha 1991. MACURA, V., Zrod moderní subjektivity v poezii a jeho rozpory, in: D. Hodrová (Ed.), Proměny subjektu I. Praha 1994, s. 38-51. MED, J., Symbolismus - dekadence. [Ze studie k připravovaným Dějinám české literatury], in: Česká literatura, 33, 1985, s. 119-126. --- K zrodu české moderny, in: Slavia, 15, 1988, s. 15-21. MERHAUT. L., Cesty stylizace. Stylizace, ‚okraj‘ a mystifikace v české literatuře přelomu 19. a 20. století. Praha 1994. MUKAŘOVSKÝ, J., K problémům českého symbolismu: Poesie Karla Hlaváčka, in: J. Mukařovský, Kapitoly z české poetiky II., Praha 1948, s. 209-218. Přetisk in: J. Mukařovský, Studie z poetiky, Praha 1982, s. 635-643. --- Mezi poesií a výtvarnictvím, in: J. Mukařovský, Kapitoly z české poetiky I. Praha 1948, s. 253-274. OTTLOVÁ, M., Proudy české umělecké tvorby 19. století. Sen a ideál. Praha 1990. PAPOUŠEK, Vladimír (ed.), Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905-1923. Praha 2010. PEŠAT, Z., Česká moderna, in: Slavia, 57, 1988, s. 6-14. PETRBOK, V., (Ed.), Sex a tabu v české kultuře 19. století. Praha 1999. PODRAZA-KWIATKOWSKA, M., Symbolizm i symbolika w poezji Młodej Polski. Teoria i praktyka. Kraków 1975. PYNSENT, R., B., The Decadent Nation: The Politics of Arnošt Procházka and Jiří Karásek ze Lvovic, in: L. Péter, R. B. Pynsent (Edd.), Intelectuals and the Future in the Habsburg Monarchia 1890-1914. New York 1988, s. 63-91. --- Dekadentní Já, in: R. B. Pynsent, Pátrání po identitě. Praha 1996, s. 129-177. --- Desire, Frustration and Some Fulfilment: A Commentary to Karel Hlaváček’s Mstivá kantiléna, in: Slavonic and East European Review, vol. 72, no. 1, 1994. PYTLÍK, R., Na přelomu století. Soubor statí k vývojovému rytmu literatury let devadesátých. Praha 1988. STROHSOVÁ, Eva: Zrození moderny. Praha 1963. SVOZIL, B., (Ed.), Česká básnická moderna. Poesie z konce 19. století. [Komentovaná antologie]. Praha 1987. URBAN, O., MERHAUT, L., (Edd.), Moderní revue 1894-1925. Praha 1995. VOJTĚCH, Daniel, Vášeň a ideál. Na křižovatkách moderny. Praha 2008. VOJVODÍK, J., Mezi kultem umění a mýtem života: tvůrčí dialog Otokara Březiny a Františka Bílka, in: H. Larvová (ed.), František Bílek 1872-1941. Praha 2000, s. 141-180. --- Ruiny jako pokus o estetickou inscenaci vědomí přelomu epochy. Nástěnné malby Tanečního sálu na zámku v Bruntále (1899-1900), in: Umění, 48, 2000, s. 231-255. --- Od estetismu k eschatonu. Modely světa a existence v lyrickém díle Otokara Březiny. Rekonstrukce symbolických paradigmat. Praha [Academia]. Vyjde v září 2004. ¬¬¬¬--- Umění jako "průnik k Bohu" a moderní umělec jako světec, bojovník a martyr: mezi symbolistickou a kubistickou modernou (a jejími kulturně-filosofickými kontexty a estetickými pozicemi). In: Aleš Filip, Roman Musil: Neklidem k Bohu. Náboženské výtvarné umění v Čechách a na Moravě v letech 1870-1914. Praha 2006, s. 157-191. WITTLICH, P., Česká secese. Praha 1982.
Poslední úprava: Skovroňská Pavla, Mgr. (26.01.2012)
