|
|
|
||
|
Literatura moderny ve filmu
Vyučuje: Doc.PhDr. Petr Málek, CSc.
V rozvrhu na zimní semestr 2013/14 Pátek 12:30-14:00
Forma: Forma kurzu: výběrový seminář, 1 semestr - předmět bakalářského studia
Charakteristika kurzu:
Vztah filmové adaptace a modernismu/moderny byl od počátku rozporný. Modernističtí autoři i teoretici byli novým vizuálním médiem fascinováni. Podle Siegfrieda Kracauera film nejen odráží, nýbrž přímo ztělesňuje modernitu, Walter Benjamin proklamoval film jako moderní uměleckou formu, zpochybňující a převracející kategorie a pozice, jimiž se vyznačují tradiční umění a literatury. Podle jeho názoru "auratické" čtení a způsoby vnímání klasických umění musejí "ve věku své technické reprodukovatelnosti" uvolnit cestu radikálním filmovým transformacím a adaptacím. Co z filmu dělá klíčové médium moderního umění, je paradoxně to, že zásadně zpochybňuje jeden z jeho základních postulátů a fundamentů: koncept a pojem originality. Princip originality, s nímž tvůrci moderny spojovali nárok na jedinečnost, se ve "věku technické reprodukovatelnosti" odhaluje jako jeden z falešných mýtů modernismu/avantgardy. Adaptace, coby tvůrčí a interpretativní transpozice díla nebo děl, která jsou v ní - více či méně - rozpoznatelná, je jistým druhem palimpsestu; zakládá tudíž dialogický vztah, jenž vyžaduje i specifický typ recepce: "Interpretovat adaptaci jako adaptaci v tomto smyslu znamená traktovat ji nikoli jako‚dílo‘, nýbrž jako to, co Roland Barthes nazývá ‚textem‘, několikanásobnou ‚stereofonií ozvěn, citací, odkazů‘"(Linda Hutcheon). Z výše řečeného vyplývá klíčový problém a výchozí otázka semináře: čím a jak může studium filmové adaptace přispět k našemu porozumění moderně a modernitě? Východiskem bude analýza vybraných filmových adaptací, které nám umožní klást si otázky obecnější povahy. Více než obligatorním operacím, vyplývajícím z potřeb transformace a intermediálního překladu, bude pozornost věnována široce chápaným, proměňujícím se kontextům (kulturním, společenským, politickým), do nichž adaptace vstupují a současně jsou jimi podmíněny a ovlivněny. Budeme se zabývat těmi proměnami kontextu, jimiž jsou motivovány některé změny adaptovaného literárního textu. V tomto smyslu mohou být adaptace zkoumány rovněž jako závažné svědectví recepce literárních děl, z hlediska "života literárního díla" o to zajímavější, že "adaptace není svědectvím reálného, individuálního aktu četby, ale svědectvím jejího virtuálního typu, četby určitého společenství v určitém místě a čase" (Alicja Helman).
Požadavky pro získání atestace: Aktivní účast na semináři, včetně referátu, písemná práce (v rozsahu do 10 stran)
Tematické okruhy: 1) film a modernismus 2) modernismus a adaptace: "umění ve věku technické reprodukovatelnosti" 3) filmová adaptace jako forma překladu, adaptace jako konkretizace 4) vypravěč, čas a prostor modernistické fikce: mediální diference 5) adaptace a intertextualita: adaptace jako palimpsest
Prameny: 1) Stoker, Bram: Dracula (1897) → Upír Nosferatu (Nosferatu, eine Symphonie des Grauens, F.W.Murnau, 1921) → Nosferatu - fantom noci (Nosferatu - Phantom der Nacht, Werner Herzog, 1979)
2) Mann, Thomas, Smrt v Benátkách (1912) → Smrt v Benátkách (Morte a Venezia, L. Visconti, 1971)
3) Schnitzler, Arthur, Snová novela (1925/26) → Eyes Wide Shut (S. Kubrick, 1999)
4) Kafka, Franz: Proces (1925) → Proces (Le procès/Il processo, O. Welles, 1962) → Kafka (S. Soderbergh, 1991)
5) Moravia, Alberto: Pohrdání (1954) → Pohrdání (Le mépris, J.-L. Godard, 1963)
6) Cunningham, Michael: Hodiny (1998) → Hodiny (The Hours, Stephen.Daldry, 2002)
Základní literatura: The Cambridge companion to literature on screen (ed. by CARTMELL, Deborah - WHELEHAN, Imelda). Cambridge: Cambridge University Press 2007 CORRIGAN, Timothy: "Historie literatury ve filmu", in Pandora, č. 20, 2010, s. 105-118; přel. M. Kotásek ELLIOTTOVÁ, Kamilla: "Literatura ve filmu v kontextu diskuzí nad obsahem a formou", in Pandora, č. 20, 2010, s. 58-104; přel. M. Kotásek Film adaptation (ed. by NAREMORE, James). New Brunswick, New Jersey: Rutgers University Press 2000 HALLIWELL, Martin: "Modernism and adaptation", in The Cambridge companion to literature on screen (ed. by CARTMELL, Deborah - WHELEHAN, Imelda). Cambridge: Cambridge University Press 2007, s. 90-106 HELMANOVÁ, Alicja: "Tvořivá zrada. Filmové adaptace literárních děl", in Tvořivé zrady. Současné polské myšlení o filmu a audiovizuální kultuře (usp. Petr Mareš a Petr Szczepanik). (Praha: NFA), 2005, s. 133-144; přel. P. Mareš HUTCHEON, Linda: A Theory of Adaptation. New York, London: Routledge 2006 HUTCHEON, Linda: "Co se děje při adaptaci", in Iluminace, 22, č. 1 (77), 2010, s. 23-57; přel. M. Kotásek CHATMAN, Seymour: Dohodnuté termíny. Rétorika narativu ve fikci a filmu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000; přel. B. Ptáčková, L. Ptáček CHATMAN, Seymour: Příběh a diskurs: narativní struktura v literatuře a filmu. Praha: Host 2008 Literatur im Film. Beispiele einer Medienbeziehung (hrsg. von NEUHAUS, Stefan). Würzburg: Verlag Könighausen & Neumann 2008 MAREŠ, Petr: Film a verbální komunikace. In MACUROVÁ, Alena; MAREŠ, Petr: Text a komunikace. Jazyk v literárním díle a ve filmu. Praha: FFUK 1993, s. 63-163 MCFARLANE, Brian: Novel to film: an introduction to the theory of adaptation. Oxford: Clarendon Press 1996 Modern European filmmakers and the art of adptation (ed. by HORTON, Andrew S. - MAGRETTA, Joan). New York: Frederick Ungar Publishing Co. 1981 MRAVCOVÁ, Marie: Literatura ve filmu. Praha: Melantrich 1990 STAM, Robert a BURGOYNE, Robert a FLITTERMAN-LEWIS, Sandy: New vocabularies in film semiotics: structuralism, post-structuralism and beyond. London: Routledge 1992 STAM, Robert - RAENGO, Alessandra (edd.): A Companion to Literature and Film. Malden/Oxford: Blackwell 2004 STAM, Robert - RAENGO, Alessandra (edd.): Literature and Film: A Guide to the Theory and Practise of Film Adaptation. New York: Blackwell 2005 Poslední úprava: KCLMALEK (22.09.2013)
|