PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2022/2023
   Přihlásit přes CAS
Výběrový seminář umění 19.-21. století 1 - KDKU335
Anglický název: Special Seminar of 19th to 21st Century Art 1
Zajišťuje: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
Fakulta: Katolická teologická fakulta
Platnost: od 2022 do 2022
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět lze zapsat opakovaně
předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: PhDr. Eva Bendová, Ph.D.
Vyučující: PhDr. Eva Bendová, Ph.D.
Neslučitelnost : KDKU272
Je neslučitelnost pro: KDKU272
Anotace -
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (18.09.2023)
Seminář je věnován vždy jednomu klíčovému tématu, který může reprezentovat proměnu široké
vizuální kultury v rámci modernity. Seminář bude střídat hodiny referátů s hodinami praktického poznávání
děl v terénu, exkurzemi, návštěvou vybraných míst nebo galerijních sbírek k tématu. Seminář začíná obecným úvodem, seznámením s klíčovými pojmy a
upřesněním konkrétních děl nebo textů, na jejichž základě studenti zpracují referát a
seminární práci.


Tématem 2023/2024 je Memento mori – reflexe smrti v současném umění a architektuře


Memento mori je ustálený výraz o pomíjivosti člověka. Pomíjivost je významným námětem umění středověku a baroka. Jaké je ale vnímání smrti v moderním a současném umění? Současná většinová společnost postavená na strategiích výkonu, produktivity nebo reklamy otázky smrti vytěsňuje. Umělci, architekti nebo i hvězdy populární kultury se jim ovšem nevyhýbají. Součástí urbanistických celků a moderních měst jsou hřbitovy, hrobky, smuteční síně. Náhrobky nabývají svérázných podob sebeprezentace a souvisí s proměnou vnímání sociologie smrti. V populární kultuře pohled na mrtvé tělo přestalo rozechvívat smysly diváka, tak jako tomu ještě bylo v 19. století. Součástí soudobých uměleckých projevů jsou otázky zanikání, odcházení, vanitas.
V rámci dvousemestrálního semináře prověříme téma pomíjivosti a smrti v moderním a současném umění a architektuře z různých teoretických pohledů a metodologických přístupů.
V zimním semestru zaměříme pozornost na raně moderní perspektivy a dobu 19. a počátku 20. století. V letním semestru budeme sledovat období od druhé světové války k současnosti

Cíl předmětu -
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (18.09.2023)

Cílem semináře je rozšířit a prohloubit přednáškový kurs vizuální kultury 19. a 20. století o metodologické přístupy, klíčové pojmy a díla moderní kultury. Student získá dvojí typ dovednosti - uvedení do praktického znalectví a interpretační schopnost uvést konkrétní dílo do širších společenských souvislostí, zároveň pozná díla vizuální kultury a architektury moderní doby včetně reflexe současného stavu.

Literatura -
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (06.09.2023)


Literatura 


Vždy na konkrétním semináři k probíraným tématům a jednotlivým dílům.

Výběrově:

Obecná literatura

Philippe Ariès, Dějiny smrti, Praha: Argo 2020, 2. díly

Michel Foucault, Dějiny šílenství, Praha: NLN 1994

Fenomén smrti v české kultuře 19. století, (H. Lorenzová - T. Petrasová edd.), Praha 2001

James Stevens Curl, A celebration of death: an introduction to some of the buildings, monuments, and settings of funerary architecture in the Western European tradition. London: Constable 1980.

Ken Worpole, Last Landscape. The Architecture of Cemetry in the West, London 2003

Hannah Malone, Architecture, Death and Nationhood: Monumental Cemeteries of Nineteenth Century Italy, New York: Routledge 2017

Klaus Wolbert. Memento mori: der Tod als Thema der Kunst vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Darmstadt: Hessisches Landesmuseum Darmstadt 1984.

Carla Gottlieb, "Modern Art and Death," The Meaning of Death, New York 1959

Hans Belting, Faces: eine Geschichte des Gesichts, München: C.H. Bec 2013

Michael Hertl, Totenmasken: was von Leben und Sterben bleibt. Stuttgart: Thorbecke, 2002

 

Dílčí tematická literatura, která bude prohloubena na jednotlivých hodinách semináře

 

Roman Prahl (ed.), Umění náhrobku v českých zemích let 1780-1830, Praha: Academia 2004

Jindřich Vybíral, Století dědiců a zakladatelů: architektura jižních Čech v období historismu, Praha: Argo 1999

Markéta Svobodová, Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: Ideové, stavební a typologické proměny, Praha: -

Vanda Skálová, Sepulkrální architektura, in: Vladimír Šlapeta (ed.), Jan Kotěra 1871–1923. Zakladatel moderní české architektury, Praha 2001, s. 303–305.

Jakub Synecký, Pojetí náhrobku v díle Jana Kotěry a jeho ohlasy u Bohuslava Fuchse a Josefa Gočára, in: Historie – otázky – problémy 1/2019, s. 190-212.

Jiří Roháček – Karel Müller-Jan Chlíbec-Jiří Slavík, Sepulkrální památky v praxi památkové péče, Metodiky, Památková péče, NPÚ, ÚOP v Josefově 2020

Ondřej Juračka. Výzkum navrhování hřbitovních areálů v kontextu společenských proměn v 21. století na území České republiky, Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 2020

Jan Kovář a kol, Hřbitov jako veřejný prostor, Praha 2014.

Zdeněk Wirth, Pražské hřbitovy. I, Olšany. Umělecké památky; sv. 16.. Praha: Topič, 1923

Otto M. Urban, V barvách chorobných: idea dekadence a umění v českých zemích 1880-1914, Praha: Obecní dům 2006

Otto M. Urban (ed.) Život je bolestný a přináší zklamání: Massakr vol. 1: Lovecraft. Plzeň: Galerie města Plzně 2016

Otto M. Urban (ed.) Vanitas: vanitas v současném českém umění. Praha: Centrum současného umění DOX 2021

Mary O'Neill, Speaking to the dead: Images of the dead in contemporary art, Health, Vol. 15, No. 3, s. 299-312

Curtis Carter, Eros and Thanatos: Images of Life and Death in Contemporary Art, Marquette University, 1990, onlinepress

Václav Hájek, Jak rozpoznat odpadkový koš. Eseje o stereotypech ve vizuální kultuře, Praha: Labyrint 2011

 

 

Metody výuky
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (05.09.2023)

komunikace, dizkuze, výklad s komentářem, prezentace

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (05.09.2023)

Zakončením předmětu je zápočet, splnění zápočtu rovná se

1) aktivní účast

2) jen dvě omluvené hodiny

3) referát na dohodnuté téma s obrazovou prezentací

4) seminární práce 

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (05.09.2023)


Student v zimním semestru zvolí po dohodě s vyučujícím téma písemné práce a zpracuje její projekt, vč. 
bibliografie.

Navrhovaná téma, která budou probírána:

Mrtvé tělo, mrtvá tvář v umění

Posmrtné masky nebo lebky?

Strategie vytěsňování smrti v současné reklamě

Sociologie smrti – soudobá kultura pohřbívání

Obrazy „memento mori“ populární hudby a nových medií

Náhrobky, náhrobní plastika

Šlechtické empírové, klasicistní, neogotické hrobky

Architektura náhrobků (hrobky Jana Kotěry ad.)

Architektura krematorií (Turnov, Pardubice, Nymburk ad.)

Hřbitov a současná architektura (Carlo Scarpa, Aldo Rossi ad.)

Současné hřbitovy jako urbanistické celky

Hřbitov jako park nebo zóna opuštěnosti

Sepulkrální památky v současné praxi památkové péče

Smrt v umění symbolismu (Arnold Böcklin, Gabriel Max, Munch ad.)

Smrt v současném umění

Vystavování „smrti“

Součástí semináře budou exkurze - Olšanské hřbitovy, Vyšehradský Slavín, pražská krematoria ad.

Vstupní požadavky
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (05.09.2023)

aktivní účast, zapsání na předmět, jinak dle domluvy

Podmínky zakončení předmětu -
Poslední úprava: PhDr. Eva Bendová, Ph.D. (05.09.2023)

Student si zvolí na základě nabídky děl a textů v úvodním sylabu první hodiny semestru téma a představí jej ve formě referátu a stručné písemné práce včetně bibliografie.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK