|
|
|
||
|
Poslední úprava: KCLVOJVO (25.08.2019)
|
|
||
|
Poslední úprava: KCLVOJVO (19.08.2019)
Základní literatura (výběrově): APPLETON, Helen – NELSTROP, Louise: Art and mysticism: interfaces in the medieval and modern periods. Routledge, Taylor & Francis Group: London – New York 2018 BALTHASAR, Hans Urs von: Herrlichkeit. Eine theologische Ästhetik I-III. Johannes Verlag, Einsiedeln 1961–1969. BARTH, Ulrich: Religion in der Moderne. Mohr Siebeck: Tübingen 2003. BAUMGARTEN, Barbara Dee Bennet: Visual art as theology. Lang: Frankfurt am Main – New York 1994 BERGSON, Henri: Dva zdroje morálky a náboženství. Vyšehrad: Praha 2007 BRAUNGART, Wolfgang: Literatur und Religion in der Moderne. Wilhelm Fink Verlag: Paderborn 2016 BRAUNGART, Wolfgang: Gegenwart, Literatur, Geschichte: zur Literatur nach 1945. Universitätsverlag Winter: Heidelberg 2013 BUBNER, Rüdiger: Ästhetische Erfahrung. Suhrkamp: Frankfuert am Main 1989 BUBNER, Rüdiger: Metaphysik und Erfahrung. Vandenhoeck und Ruprecht: Göttinge 1991 CALLAWAY, Kutter - TAYLOR, Barry: Aesthetics of atheism: theology and imagination in contemporary culture. Fortress Press: Minneapolis, Minnesota 2019. DEWEY, John: Art as Experience. Tarcher-Perigee: New York 2005. ENSBERG, Peter: Der schöne Gott: Strukturen ästhetischen und theologischen Denkens. Königshausen & Neumann: Würzburg 2007 ERP, Stephan van: The art of theology: Hans Urs von Balthasar's theological aesthetics and the foundations of faith. Peeters: Leuven 2004 FÜRSTENBERG, Henrike: Entweder ästhetisch – oder religiös?: Søren Kierkegaard textanalytisch. De Gruyter: Berlin – Boston 2017. GUARDINI, Romano: Hölderlin. Weltbild und Frömmigkeit. Matthias-Grünewald-Verlag: Mainz 1996. GUARDINI, Romano: Rainer Maria Rilkes Deutung des Daseins. Eine Interpretation der Duineser Elegien. Matthias-Grünewald-Verlag: Mainz 1996 GUARDINI, Roman: Konec novověku. Vyšehrad: Praha 1992 GUMBRECHT, Hans Ulrich: Production of presence: what meaning cannot convey. Stanford Univ. Press: Stanford, Calif. 2004 HERRMANN, Jörg: Die Gegenwart der Kunst. Ästhetische und religiöse Erfahrung heute. Fink Verlag: München 1998 CHALUPECKÝ, Jindřich: „Smysl moderního umění“, in: J. Chalupecký: Cestou necestou. H&H: Praha 1999, s. 134–152. KANT, Immanuel: Kritika soudnosti. Oikúmené: Praha 2915. KÜPPER, Joachim – MENKE, Christoph (eds.): Dimensionen ästhetische Erfahrung. Suhrkamp: Frankfurt am Main 2003. MARTIN, James Alfred: Beauty and holiness: the dialogue between aesthetics and religion. Princeton Univ. Press: Princeton, N.J. 1990 MATTENKLOTT, Gert: Ästhetische Erfahrung im Zeichen der Entgrenzung der Künste: epistemische, ästhetische und religiöse Formen von Erfahrung im Vergleich. Meiner Verlag: Hamburg 2004 NÜNNING, Ansgar: Lexikon teorie literatury a kultury. Host: Brno 2006 OTTO, Walter Friedrich: Theophania. Der Geist der altgriechischen Religion. Vittorio Klostermann: Frankfurt am Main 1979 OTTO, Walter Friedrich: Die Gestalt und das Sein: gesammelte Abhandlungen über den Mythos und seine Bedeutung für die Menschheit. Diederichs: Düsseldorf 1955 PLATE S. Brent: Walter Benjamin, religion, and aesthetics: rethinking religion through the arts. Routledge: New York 2005 ZIMA, Petr V.: Literární estetika. Votobia: Olomouc 1998 |
|
||
|
Poslední úprava: KCLVOJVO (19.08.2019)
Možno říci, že již nejstarší umění je sakrálním uměním, neboť má svůj původ v kultu. Podle klasického filologa a religionisty Waltera F. Otto bylo každé skutečné umění „ve vlastním smyslu vždy náboženské, neboť bytí světa“ ukazuje v umění „svoji božskou tvář“ (Das Vorbild der Griechen, 1949). Náboženství se rozvíjí mezi mýtem a logem, představou a pojmem, mezi „živou obrazotvorností a rozumem“ (Wolfgang Braungart). Mezi oběma instancemi musí působit třetí, spojující instance, v náboženství i literatuře. Vztah literatury, básnictví a náboženství je dán samotným zakotvením básnictví v kultu, v rituálních praktikách, tedy ve společné genezi kolektivních i individuálních magických, kultických, mýticko-náboženských představ a praktik, které jsou – stejně tak jako církevní instituce, dogmata a náboženský étos – v poezii různými způsoby transformovány do specifických výrazových forem, adaptovány a performativně inscenovány. Literatura svými prostředky komunikace inscenuje a adaptuje specifické formy náboženské promluvy (modlitba, žalm, náboženský hymnus atd.). A s literaturou sdílí náboženství tu vlastnost, že je – podle Ernsta Cassirera – „symbolickou formou“ se schopností vtělit obraz a výklad světa do jazykového útvaru a vyslovit jej. Výchozí otázka může znít: Integrovala estetická zkušenost v éře „odkouzlení světa“, jak proces racionalizace a intelektualizace, provázený sekularizací, mizením rituálů a posvátného, pojmenoval slavnou tezí sociolog Max Weber (1917), náboženskou zkušenost? Jak se projevuje sakrální, posvátné, náboženské také v profánním umění – slovesném i výtvarném – 20. století? Již symbolistickou modernu konce 19. století provázelo úsilí o estetizaci všech oblastí života (sociální, pragmaticko-praktické, společensko-kulturní), dokonce i sféra všedního života měla být integrována do sféry estetična. „Náboženství umění“ chtělo objevit umění jako „náhradní náboženství“. Otřesem a šokem první světové války, nástupem antihumánních totalitních diktatur a o něco později katastrofou druhé světové války, byl člověk naší západní civilizace dramatickým způsobem konfrontován s problémem ohrožení lidské důstojnosti, s nárokem „posvátnosti osoby“, jak jej formulovalo osvícenství. Tehdy začíná v již moderním smyslu „antropologický obrat“ umění a humanizace posvátného. Inkarnace Boha v Ježíši Kristu je pro západní kulturu zásadní a jedinečnou událostí zesvětštění božského logu, jenž by bez inkarnace zůstal čistě abstraktním. Vtělením se stal také smyslově poznatelným a realizovatelným prostřednictvím obrazotvornosti. A charakter jedinečné události má také umělecké dílo, které se objevuje v čase a dějinách, ale zároveň je „stálé přítomné“ a v tomto smyslu transhistorické. Komplementární vztah estetické a náboženské zkušenosti vytváří estetickou mentalitu celého 20. století. Hlavní tematické okruhy: Estetika a náboženství / umění jako náboženství; „básnit“ místo „být“?: estetická existence jako/vs. náboženská existence; mýtus, kult, rituál; kultická sebeinscence básníka a básník jako (moderní) prorok; katolický estetismus; theo–poetika moderny a moderní theo–poetika; umění v éře avantgard: mezi estetikou, ezoterikou a náboženstvím; „náboženský neklid“ a umělecký experiment; umění a náboženství po roce 1945 a dále; theodicea, nepřítomný Bůh a paradox víry |
|
||
|
Poslední úprava: KCLVOJVO (25.08.2019)
Pravidelná účast v přednáškách. |