|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ing. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D. (15.08.2018)
Tématem letošního semináře bude mnohostranná recepce antické architektury v baroku. V úvodní části (cca 2–3 hodiny) jsou prezentovány konkrétní příklady v antickém světě, které ilustrují transformace antických městských center či dílčích památek během nejrůznějších období s důrazem na barokní období. Zahrnuty jsou rovněž příklady reutilizace antických ruin či jejich konverze do staveb jiných než původních účelů. 1. Přehled antických stavebních řádů 2. Příklady transformace antických center či urbánních celků (Forum Romanum, Akropolis, Turín) 3. Příklady reutilizace či konverze kultovních antických staveb 4. Příklady reutilizace či konverze profánních antických staveb Hlavní část předmětu pojednává o aplikaci principů antické architektury v architektuře barokní. Vedle přímých citátů je to i specifický charakter vybraných staveb – gravitas romana, který odkazuje k antice v obecnější poloze. Po velké éře znovuobjevování antiky v renesanci, jejím studiu a výkladu, přicházejí v této době na řadu složité koncepty, v nichž odkazy na antiku hrají stěžejní roli. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ing. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D. (15.08.2018)
Okruhy referátů: 1. Nový život antických památek - obnova Říma za Sixta V. – antická památka jako nositel významu Během pětiletého pontifikátu zahájil Sixtus V. rozsáhlou obnovu Říma, která mimo jiné počítala i s inscenováním některých antických památek. Vedle zcela zásadního významu pro urbanismus města, měla Sixtova aktivita také dopad na symbolické vnímání těchto reliktů. Stephan, Peter: Transformation und Transfiguration. Die bauliche und geistige Erneuerung Roms unter Sixtus V. In: Heilige Landschaft – Heilige Berge. Bibliothek Werner Oechslin, Zürich 2014 Wittkover, Rudolf: Art and Architecture in Italy 1600–1750: The Early Baroque 1600–1625. Yale University Press 1999, 1–17 - Carlo Fontana a jeho návrh na obnovu kolosea Téměř o sto let později se jedna z největších památek antického Říma – Koloseum – stane opět tématem plánované transformace. Carlo Fontana, který antické památky Říma v roli hlavního městského architekta obšírně studoval, použil monumentální ruiny kolosea jako kulisy pro mariánský kostel. Otázkou je, jakým způsobem k dochované materii přistoupil a jaký měl jeho návrh vliv. Hager, Hellmut: Carlo Fontana’s project for a church in honour of the ’Ecclesia Triumphans’ in the Colosseum, Rome. In: Journal of the Warburg and Courtauld Institutes ed. E. H. Gombrich, 36.1973, 319–337
2. Citáty antických památek - Pantheon: Sta. Maria Rotunda Daleko nejčastěji citovanou antickou památkou je kruhová centrála Pantheonu. Co přesně architekty fascinovalo a jakým způsobem tyto podněty zahrnuli do svých návrhů. Na vybraných příkladech z jižního Německa (Maria Birnbaum, Klosterlechfeld, Altötting) lze sledovat, jak byla tato recepce – alespoň z pohledu dnešního diváka – různorodá. Schütz, Bernhard: Die kirchliche Barockarchitektur in Bayern und Oberschwaben. 1580–1780. Mnichov 2000, str. 94–104. - Řím barokní vs. antický: Karlskirche ve Vídni Kostel sv. Karla Boromejského ve Vídni je snad nejzajímavějším příkladem recepce antického a moderního Říma zároveň. Klíčem k pochopení této zvláštní architektury je dnes již notoricky známá Sedlmayerova analýza struktury této jedinečné stavby. Sedlmayr, Hans: Johann Bernhard Fischer von Erlach: Die Schauseite der Karlskirche in Wien. In: Sedlmayr, Hans: Kunst und Wahrheit. Zur Theorie und Methode der Kunstgeschichte. Hamburg 1958, str. 173–184. (či jiné vydání)
3. Antika bájná - Divy světa Povědomí o nedosažitelnosti antického ideálu dobře ilustruje zájem architektů o divy světa. Hybnou silou však byla především jejich snaha sestavit historii architektury se svými vrcholy a vzory. Analýza textu obrazového traktátu Fischera z Erlachu tuto snahu dobře dokládá a zároveň ilustruje dobový přístup k antice jako takové. Oechslin, Werner: Das Geschichtsbild in der Architektur in Deutschland: Jerusalem-Idee und Weltwunder-Architektur. In: Architekt und Ingenieur. Baumeister in Krieg und Frieden. Wolfenbüttel 1984, str. 127–154.
4. Urbanismus antiky - Turín – barokizace antického castra Od roku 1563, kdy se toto původem římské castrum stalo hlavním městem Savojské dynastie, zde probíhala čilá stavební činnost. Pro nás nejzajímavější je období poslední čtvrtiny 16. století, kdy byl pod vedením Ascania Vitozziho vypracován jednotný urbanistický plán. Ten iniciovalo přeložení hlavní relikvie savojského domu – turínského plátna z rodového zámku v Chambery do Turína roku 1578. Wilke, Thomas: Gebaute Geschichte in Turin. online: Kunsttexte.de 2014/1: Denkmalpflege. str. 1–13
5. Sloupové řády - Sloupový řád – otázka národní identity I přes zájem, s jakým se renesanční architekti zabývali ideálními formami sloupových řádů, se v období baroka setkáme s řadou pokusů vytvořit sloupový řád nový, který by byl vlastní danému národu. Kromě toho, jak se s tímto zadáním jednotliví architekti vypořádali, je zajímavá i související debata o normativním kánonu antiky. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ing. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D. (15.08.2018)
Recepce antiky Kruft, Hanno-Walter: Geschichte der Architekturtheorie. Mnichov 1995 (či jiné vydání, dostupné i ve slovenštině) Oechslin, Werner: Bildungsgut und Antikenrezeption des frühen Settecento in Rom. Zürich 1972 Summerson, John: The Classical Language of Architecture. London 1983 Wittkover, Rudolf: Art and Architecture in Italy 1600–1750. Yale University Press 1999 Antika obecně Koch Wilfried: Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha 2008 Lawrence Arnold Walter: Greek Architecture, vydání 3., Harmondsworth: Penguin Books 1973 Marcus Vitruvius Pollio: Deset knih o architektuře. Praha 2001 Weeler Mortimer: Roman Art and Archirecture. 1994 Novotná Mária (ed.): Dejiny a kultúra antického Grécka a Ríma, vydání 1., Bratislava: Veda 2006 Pausánias: Cesta po Řecku I, II. Praha 1974 Preziosi Donald/ Hitchcock: Louise A., Aegean art and Architecture. Oxford History of Art 1999 Shipley Graham (ed.): The Cambridge Dictionary of Classical Civilization, vydání 1., Cambridge, UK: Cambridge University Press 2008 Banti Luisa, Etruscan Cities and Their Culture. London 1973. Syrový Bohuslav: Architektura. Svědectví dob. Přehled vývoje stavitelství a architektury. Praha 1987 Doporučená studijní literatura a studijní pomůcky Gruben Gottfried: Tempel der Griechen. München 1976. Müller-Wiener Wolfgang: Griechisches Bauwesen in der Antike. München 1988. Adam, Jean-Pierre: Roman Building: Materials and Techniques. Routledge 2005. von Hesberg Henner: Römische Baukunst. München 2005. Hoepfner Wolfram: Haus und Stadt im klassischen Griechenland. München, 1986. Boëthius Axel et al.: Etruscan and Early Roman Architecture. Yale 1978. Steingräber Stefan: Etrurien. Städte, Heiligtümer, Nekropolen. München 1981. Colonna Giovanni: Santuari d´Etruria. Milano 1985. von Hesberg Henner: Römische Baukunst. München 2005. Trefný Martin: Úvod do studia řecké, etruské a římské antiky. Hradec Králové 2018. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ing. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D. (15.08.2018)
Předpokladem pro získání požadované atestace bude aktivní účast v rámci semináře, představení samostatně zpracovaného referátu a odevzdání písemné práce v rozsahu 10-15 normostran, jejíž základní teze budou shrnuty ve stručné anotaci (cca 1 normostrana) odevzdané během daného referátu. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Ing. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D. (15.08.2018)
1. Nový život antických památek - obnova Říma za Sixta V. – antická památka jako nositel významu Během pětiletého pontifikátu zahájil Sixtus V. rozsáhlou obnovu Říma, která mimo jiné počítala i s inscenováním některých antických památek. Vedle zcela zásadního významu pro urbanismus města, měla Sixtova aktivita také dopad na symbolické vnímání těchto reliktů. Stephan, Peter: Transformation und Transfiguration. Die bauliche und geistige Erneuerung Roms unter Sixtus V. In: Heilige Landschaft – Heilige Berge. Bibliothek Werner Oechslin, Zürich 2014 Wittkover, Rudolf: Art and Architecture in Italy 1600–1750: The Early Baroque 1600–1625. Yale University Press 1999, 1–17
- Carlo Fontana a jeho návrh na obnovu kolosea Téměř o sto let později se jedna z největších památek antického Říma – Koloseum – stane opět tématem plánované transformace. Carlo Fontana, který antické památky Říma v roli hlavního městského architekta obšírně studoval, použil monumentální ruiny kolosea jako kulisy pro mariánský kostel. Otázkou je, jakým způsobem k dochované materii přistoupil a jaký měl jeho návrh vliv. Hager, Hellmut: Carlo Fontana’s project for a church in honour of the ’Ecclesia Triumphans’ in the Colosseum, Rome. In: Journal of the Warburg and Courtauld Institutes ed. E. H. Gombrich, 36.1973, 319–337
2. Citáty antických památek - Pantheon: Sta. Maria Rotunda Daleko nejčastěji citovanou antickou památkou je kruhová centrála Pantheonu. Co přesně architekty fascinovalo a jakým způsobem tyto podněty zahrnuli do svých návrhů. Na vybraných příkladech z jižního Německa (Maria Birnbaum, Klosterlechfeld, Altötting) lze sledovat, jak byla tato recepce – alespoň z pohledu dnešního diváka – různorodá. Schütz, Bernhard: Die kirchliche Barockarchitektur in Bayern und Oberschwaben. 1580–1780. Mnichov 2000, str. 94–104.
- Řím barokní vs. antický: Karlskirche ve Vídni Kostel sv. Karla Boromejského ve Vídni je snad nejzajímavějším příkladem recepce antického a moderního Říma zároveň. Klíčem k pochopení této zvláštní architektury je dnes již notoricky známá Sedlmayerova analýza struktury této jedinečné stavby. Sedlmayr, Hans: Johann Bernhard Fischer von Erlach: Die Schauseite der Karlskirche in Wien. In: Sedlmayr, Hans: Kunst und Wahrheit. Zur Theorie und Methode der Kunstgeschichte. Hamburg 1958, str. 173–184. (či jiné vydání)
3. Antika bájná - Divy světa Povědomí o nedosažitelnosti antického ideálu dobře ilustruje zájem architektů o divy světa. Hybnou silou však byla především jejich snaha sestavit historii architektury se svými vrcholy a vzory. Analýza textu obrazového traktátu Fischera z Erlachu tuto snahu dobře dokládá a zároveň ilustruje dobový přístup k antice jako takové. Oechslin, Werner: Das Geschichtsbild in der Architektur in Deutschland: Jerusalem-Idee und Weltwunder-Architektur. In: Architekt und Ingenieur. Baumeister in Krieg und Frieden. Wolfenbüttel 1984, str. 127–154.
4. Urbanismus antiky - Turín – barokizace antického castra Od roku 1563, kdy se toto původem římské castrum stalo hlavním městem Savojské dynastie, zde probíhala čilá stavební činnost. Pro nás nejzajímavější je období poslední čtvrtiny 16. století, kdy byl pod vedením Ascania Vitozziho vypracován jednotný urbanistický plán. Ten iniciovalo přeložení hlavní relikvie savojského domu – turínského plátna z rodového zámku v Chambery do Turína roku 1578. Wilke, Thomas: Gebaute Geschichte in Turin. online: Kunsttexte.de 2014/1: Denkmalpflege. str. 1–13
5. Sloupové řády - Sloupový řád – otázka národní identity I přes zájem, s jakým se renesanční architekti zabývali ideálními formami sloupových řádů, se v období baroka setkáme s řadou pokusů vytvořit sloupový řád nový, který by byl vlastní danému národu. Kromě toho, jak se s tímto zadáním jednotliví architekti vypořádali, je zajímavá i související debata o normativním kánonu antiky. |