PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2019/2020
   Přihlásit přes CAS
Historický proseminář 1 - KHIS009
Anglický název: Proseminar in History 1
Zajišťuje: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
Fakulta: Katolická teologická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (50)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Je zajišťováno předmětem: KHIS031
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: PhDr. Eva Doležalová, Ph.D.
Neslučitelnost : KHIS031
Je korekvizitou pro: KHIS010
Je neslučitelnost pro: KHIS031
Anotace -
Poslední úprava: PhDr. Eva Doležalová, Ph.D. (04.12.2019)
Proseminář si klade za cíl seznámit posluchače s metodikou historické práce, a to jak v teoretické, tak i praktické rovině. Ve své podstatě proseminář přímo navazuje na předmět „Úvod do studia dějepisu“, který rozvíjí praktickým směrem. V rámci prosemináře budou v praxi představeny základní historické přístupy, práce s historickými prameny a sekundární literaturou i specifika práce s prameny a texty zveřejňovanými na internetu. Posluchači se naučí základní žánry historické literatury a v praxi si vyzkouší elementární technické dovednosti při formulaci jednoduchých historických textů. Dalším z cílů prosemináře bude seznámení s chodem a organizací historické práce ve specializovaných institucích, jakými jsou zejména archivy a historická muzea.
Cíl předmětu -
Poslední úprava: PhDr. Eva Doležalová, Ph.D. (04.12.2019)

Cílem předmětu je představit dějepis, dějepisectví a další historické obory jako moderní vědecké disciplíny, seznámit studenty s metodami a odbornými přístupy historického výzkumu.

 

Literatura
Poslední úprava: UCDDOLEZ (27.06.2018)

Josef Bartoš: Úvod do metodiky a techniky historické práce, Olomouc 1992.

Josef Bartoš: Úvod do problematiky historického bádání a nauky o pramenech, Olomouc 1999.

Marc Bloch: Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo, Praha 1967.

Jana Čechurová – Jan Randák a kol.: Základní problémy studia moderních a soudobých dějin, Praha 2014.

Hans-Werner Goetz: Proseminar Geschichte: Mittelalter, 3. überarbeitete Auflage, Stuttgart 1993.

Miroslav Hroch a kol., Úvod do studia dějepisu, Praha 1985.

Josef Petráň et al.: Úvod do studia dějepisu 3. Nauka o historických pramenech, Praha 1983.

Lucie Storchová (ed.): Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě, Praha 2014.

Lucie Storchová – Jan Horský a kol.: Paralely, průsečíky, mimoběžky. Teorie, koncepty a pojmy v české a světové historiografii 20. století, Praha 2009.

Jaroslav Vaculík: Úvod do studia dějepisu a historický proseminář, Brno 2000.

 

Rozšiřující literatura:

 

Peter Burke: Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989), Praha 2004.

Peter Burke: Co je kulturní historie, Praha 2011.

Edward H. Carr: Co je historie? Praha 1967.

Richard van Dülmen: Historická antropologie. Vývoj, problémy, úkoly, Praha 2002.

Miloš Havelka (ed).: Spor o smysl českých dějin 1895 – 1938, Praha 1995.

Jan Havránek – Josef Petráň: Základy statistické metody pro historiky, Praha 1963.

Miroslav Hroch a kol., Úvod do studia dějepisu, Praha 1985.

Georg G. Iggers: Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha 2002.

Jacques Le Goff – Jean-Claude Schmitt: Encyklopedie středověku, vyd. 3, Praha 2014.

Jacques Le Goff: Histoire et mémoire, Paris 1988.

Jacques Le Goff: Kultura středověké Evropy, vyd. 2., Praha 2005.

Josef Petráň a kol.: Dějiny hmotné kultury 1–4, Praha1985–1997.

Josef Petráň: Příběh Ouběnic: mikrohistorie české vesnice, 2. vyd. Praha 2001.

Willie Thompson: What happened to history, Pluto Press 2000.

Dušan Třeštík, Mysliti dějiny, Praha 1999.

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Eva Doležalová, Ph.D. (04.12.2019)

Témata:

1.      Funkce a význam historické vědy

2.      Organizace moderního historického bádání (muzea, archivy a další vědecké instituce)

3.      Metody historického výzkumu v praxi

4.      Historická literatura a její žánry

5.      Heuristika

6.      Práce s prameny (typologie zdrojů, interpretace historických pramenů)

7.      Ediční praxe

8.      Informační technologie

9.      Úskalí práce s elektronickými / internetovými dokumenty

10.  Zásady historické práce

11.  Technika historické práce (formulace historického textu, zásady přípravy vědeckého textu, citace informačních zdrojů, bibliografie)

12.  Odborná exkurse (archiv, muzeum)

Podmínky zakončení předmětu -
Poslední úprava: UCDDOLEZ (27.06.2018)

Pro získání zápočtu je nutná minimálně 75% účast na výuce a vypracování písemné podoby referátu.  

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK