|
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D. (19.02.2020)
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D. (14.02.2019)
Základní studijní literatura a studijní pomůcky:
P. Bourdieu: Teorie jednání. Karolinum, Praha 1998 Bourdieu, P. 1986. Distinction: A Social Critique of Judgement of Taste. London: Routledge Pierre Bourdieu: Nadvláda mužů, Karolinum, Praha 2000 Wacquant, Loïc: Body and Soul: Notebooks of an Apprentice Boxer, Oxford University Press, New York 2004 Foucault, Michel. 1999. Dohlížet a trestat. Dauphine: Praha 2000 Anderson, Benedict. Představy společenství: Úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum 2008 Verdery, K. Nationalism and national sentiment in postsocialist Romania. In What was socialism and what comes next. Princeton: Princeton Universtiy Press 1996 Holy, Ladislav. Anthropological Perspectives on Kinship. London: Pluto Press 1996 Durkheim, E. 2002. Elementární formy náboženského života, Praha: Oikoymenh Max Weber, Sociologie náboženství, Praha: Vyšehrad, 1998 Geertz, Clifford, Náboženství jako kulturní systém in Interpretace kultur, SLON, Praha 2000, s. 103-148 |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D. (14.02.2019)
Referát v hodině (na 30 minut) + seminární práce na jedno z níže uvedených témat (cca 5 normostránek). Známka bude udělena na základě rozhovoru nad seminární prací.
Témata seminárních prací: 1) Co se snaží P. Bourdieu vyjádřit pojmem habitu a jak mu tento pojem umožňuje analyzovat umělecký vkus obyvatel Francie jeho doby (na základě pozice v sociálním prostoru)? 2) Bourdieu a habitus: Jakým způsobem souvisí tělo a kultura („duch“) v této koncepci? Popis ideálně na konkrétním příkladu (vytváření habitu boxera, utváření ženského sociálního těla v patriarchálních společnostech atd.) 3) Jak pojímá moc M. Foucault? Popis na příkladu panoptika. 4) V čem spočívá proklamovaná modernita klasických přístupů k nacionalismu (Anderson, Gellner) a proč tyto přístupy byly posléze nahrazeny novými pojetími (Verdery, případně Kaldor a její The Politics of the New Wars)? 5) Pojetí příbuzenství u L. Holého a problematika všeobecnosti základních pojmů systémů příbuzenství (otec, matka, manžel, manželka atp.). 6) Jak pojímá E. Durkheim náboženství a jak spolu souvisí náboženství a logické/racionální myšlení? 7) Jak pojímá náboženství M. Weber a je podle něj náboženství racionální lidský počin? 8) Souvislost kultury a náboženství u C. Geertze (a jaký je mezi nimi rozdíl). Je možné říct, že náboženství je kulturně determinované?
|