Dějiny současné filozofie - KFIL011

• Anglický název: History of Contemporary Philosophy
• Zajišťuje: Katedra filozofie (do 2018) (26-KF)
• Fakulta: Katolická teologická fakulta
• Platnost: od 2013 do 2016
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, Ph.D.; PhDr. Karel Šprunk
• Korekvizity : KFIL005

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, Ph.D. (02.10.2016)

Četbou vybraných textů se studenti seznámí s dvěma hlavními proudy současného filosofického myšlení: (1) s tzv.: analytickou filosofií; (2) s tzv.: filosofií kontinentální. Kurs bude akcentovat ty prvky současného myšlení, které jsou důležité z hlediska křesťanské filosofie a teologie.

Cíl předmětu

Poslední úprava: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, Ph.D. (02.09.2010)

Cílem tohoto předmětu je seznámit studenty s tématy a problémovými okruhy současného filosofování.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, Ph.D. (31.08.2015)

Vybrané texty současných filosofů v českém překladu.

Učebnice:
Petříček, M., Úvod do současné filosofie, Praha 1997.
Coreth E., Ehlen, P., Haeffner G., Ricken, F., Filosofie 20. stol. Olomouc 2006.
Peregrin, J., Kapitoly z analytické filosofie, Praha 2005.

Metody výuky

Poslední úprava: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, Ph.D. (02.09.2010)

přednáška, seminární četba

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, Ph.D. (02.09.2010)

Znalost přednášené látky; orientace v probraných filosofických textech

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, Ph.D. (02.09.2010)

1. Roztržka ve filosofii: vznik analytické filosofie akontinentální filosofické tradice.

2. Analytická filosofie

(a) Předpoklady vzniku analytické filosofie: Kant, pozitivizmus.

(b) Vznik analytické filosofie: Frege a obrat k jazyku

(c) Logický pozitivizmus: Schlick, Carnap, boj s metafyzikou a teologií

(d) Logika vědeckého výzkumu: Karl R. Popper

(e) Ohlasy logického pozitivizmu v USA: W.V. Quine; postanalytická filosofie.

(f) L. Wittgenstein: raný a pozdní Wittgenstein

3. Kontinentální filosofie

(a) Fenomenologie: Husserl, Heidegger

(b) Filosofie existence: křesťanský a ateistický existencialismus

(c) Marxisticky orientovaní myslitelé

(e) Křesťanští myslitelé a novoscholastika

A. Vztah filosofie k vědeckému bádání

1. Fenomenologie (Subjektivita jako pramen čisté vědy)

Edmund Husserl (1859-1938)

2. Logický pozitivismus (Redukce filosofie na teorii vědeckého poznání)

Vývoj pozitivismu: August Comte (1798-1857) až Rudolf Carnap (1891-1970)

Od pozitivismu k pragmatismu a k analytické filosofii jazyka: William James (1842-1910); Ludwig Wittgenstein (1889-1951); anglosasští analytici.

3. Logika vědeckého výzkumu: Karl R. Popper (1902-1994) a kritický realismus

B. Struktury současné vědy

1. Svět fyzikálního výzkumu a svět jako životní prostředí: Max Planck (1858-1947)

2. Protiklad kritické a analytické teorie společnosti v německé sociologii: Frankfurtská škola: Max Horkheimer (1895-1973), Theodor W. Adorno (1903-1969), Jurgen Habermas (1929-) a empirická sociologie, srv. Hans Albert a j.

II. Filosofie subjektivity. Cesta k ?existenci? v situaci lidské konečnosti.

Soren Kierkegaard (1813-1855); Martin Heidegger (1889-1978); Jean-Paul Sartre (1905-1980), Karl Jaspers (1883-1969)

III. Filosofická antropologie jako ?prote filosofia?

Max Scheler (1874-1928); Helmuth Plessner (1982-1985); Arnold Gehlen (1904-1976)

IV. Historismus: Skutečnost jako příběh

1. První stupeň historismu: dějiny jako vše zahrnující proces - Wilhelm Dilthey (1833-1911)

2. Druhý stupeň historismu: zakotvení dějinného charakteru skutečnosti v strukturách lidské existence - raný Heidegger, Jaspers

3. Třetí stupeň historismu: Bytí jako příběh - pozdní Heidegger; univerzální hermeneutika - Hans-Georg Gadamer (1900-2002)

V. Etika jako nezcizitelná úloha filosofie

1. Současné přístupy k etickým problémům:

• svoboda jako emancipace od nátlaku, násilí - Frankurtská škola

• svoboda jako umožnění racionálního rozhodování - Theodor Geiger (1891-1952)

• psycholanalyse a behaviorismus - Sigmund Freud (1856-1939); B. F. Skinner (1904-1990)

• etika zodpovědnosti - Max Weber (1864-1920)

2. Výhled na hermeneutiku etických pojmů

Vstupní požadavky

Poslední úprava: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, Ph.D. (02.09.2010)

žádné