V sobotu dne 19. 10. 2024 dojde k odstávce některých součástí informačního systému. Nedostupná bude zejména práce se soubory v modulech závěrečných prací. Svoje požadavky, prosím, odložte na pozdější dobu.
Navazující magisterské studium psychologie na PedF UK je postaveno na kompatibilitě vzdělání absolventů s evropskými požadavky (EDP; European Diploma in Psychology) a jeho mezinárodní otevřenosti umožňující mobilitu studentů v rámci EU, ale také žádat v těchto zemích o uznání diplomu. Velký důraz je přitom kladen na stáže v zařízeních praxe. Proto je ve studijním plánu navazujícího studijního programu dán velký prostor stážím na odborných pracovištích, některé stáže plní student v rámci povinných kurzů, jiné v rámci povinně volitelnách. Po dobu dvou let studia by měl student získat absolvovat několik typů stáží, v celkovém rozsahu 764 hodin (28 kreditů).
Obecným cílem stáže je propojování teorie a praxe, aplikace teoretických poznatků do rozvoje profesních dovedností. Studenti budou seznamováni s prostředím poradenských a klinických zařízení, legislativou a standarními činnostmi daného zařízení, odbornými problémy, které pracoviště pomáhá řešit, jednotlivými oblastmi poradenského/klinického působení daného pracoviště (diagnostika, screening, intervence, terapie), dále etikými aspekty práce psychologa s klientem a jeho ochranou.
Tento kurz se zaměřuje na problematiku zajišťování poradenských služeb ve školství a v resortu ministerstva práce a sociálních věcí, včetně neziskových organizací. Je pro studenty povinně volitelný - volí si ho zpravidla ti, kteří by se chtěli v budoucnu poradenství věnovat.
Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2011)
Cíl předmětu
V kurzu Specializované stáže poradenské I a II studenti v rámci již volitelného kurzu se studenti seznamují s dalšími pracovišti poradenského systému ve školství a vzdělávání a v resortu práce a sociálních věcí, včetně neziskových organizací.
Cílem kurzu je seznámení se s typy poradenských pracovišť, která nebyla součástí poradenské encyklopedické stáže, pak se zde jedná o stejný cíl jako v povinném kurzu (encyklopedické stáže). V zařízeních praxe, kde již student stážoval, by se měla uskutečnit podpora rozvoje specilizovaných dovedností pro práci psychologa v daných typech zařízení psychologické praxe.
Může se jednat o:
1. hlubší profilaci na specifickou klientelu (např. žáci se zdravotním postižením, klienti s poruchami chování, jedinci s poruchou autistického, azylanti aj.)
2. zaměření na konkrétní psychologické postupy (specializované činnosti v diagnostice, specializované činnosti v intervence, screening, skupinové formy práce se třídou aj.)
3. nadstandardní činnosti pracoviště či činnosti, které nejsou hlavní doménou pracoviště
4. činnosti, které nebyly realizovány v průběhu encyklopedické stáže (např. diagnostika v profesním poradenství, diagnostika školní zralosti, dignostika autismu, rodinná terapie).
Konkrétní aktivity na jednotlivých pracovištích jsou uvedeny v části Sylabus.
Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2011)
Literatura
STUDIJNÍ MATERIÁLY PRO PORADENSKÉ STÁŽE
DRYDEN,W. Poradenství. Portál: Praha, 2008.
ERB, V. Násilí ve škole a jak jej řešit. Praha: Amulet, 2000.
HADJ MOUSSOVÁ, Z.; VALENTOVÁ, L. Poradenské teorie a strategie. Praha: UK PedF, 2002.
HAJD MOUSSOVÁ, Z.; DUPLINSKÝ, J. (ed.). Pedagogicko-psychologické poradenství II. Diagnostika. Praha: UK PedF, 2002.
HAJD MOUSSOVÁ, Z. (ed.). Pedagogicko-psychologické poradenství III. Intervence. Praha: UK PedF, 2003.
HAJNÝ, M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada, 2001.
HAWKINS, P.; SHOHET, R. Supervize v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2004.
KIRBIOVÁ, A. Nešikovné dítě. Dyspraxie a další poruchy motoriky. Praha: Portál, 2000.
KUCHARSKÁ, A.; ŠVANCAROVÁ, D. Kroky a krůčky předškolním věkem. Poradenství pro rodiče. Praha: Scientia, 2003.
LANGOVÁ, M. Psychologické aspekty školního poradenství. UJEP: Ústí n. L. 2005.
LINDSAY,G. ; KOENE, C. ; ØVREEIDE, H.; LANG, F. Etika pro evropské psychology. Praha: Hogrefe - Testcentrum, 2010.
KOLÁŘ, M. Skrytý svět šikanování ve školách. Praha: Portál, 2001.
KOPRIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 1997.
MACEK, P. Adolescence. Praha: Portál, 1999.
MATĚJČEK, Z. Praxe dětského psychologického poradenství. Praha: SPN, 1991.
MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: SPN, 1992.
MATĚJČEK, Z.; DYTRYCH, Z. Jak a proč nás trápí děti. Praha: Grada, 1998.
MATOUŠEK, O.; KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998.
MICHALÍK, J. Školský poradenský systém v ČR. Východiska, rizika, příležitosti, návrh pojetí. Olomouc: Katedra speciální pedagogiky PdF, 2008.
RIEFOVÁ, S. Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole. Praha: Portál, 1999.
ŘÍČAN, P.; KREJČÍŘOVÁ, D. a kol. Dětská klinická psychologie. Praha: Grada, 1997.
SVOBODA, M.; KREJČÍŘOVÁ, D.; VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001.
ŠVANCARA, J. a kol. Diagnostika psychického vývoje. Praha: SPN, 1980.
VÁGNEROVÁ, M.; HADJ MOUSSOVÁ, Z.; ŠTECH, S. Psychologie handicapu. Praha: Karolinum, 2000.
VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha: Karolinum, 1997.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 1999.
VÁGNEROVÁ, M. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: UK Karolinum, 2005.
SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. Praha: Portál, 2001.
TŘESOHLAVÁ, Z.; ČERNÁ, M.; KŇOURKOVÁ, M. Dříve než půjde do školy. Praha: Avicenum, 1990.
Studenti využívají pro vyhledávání elektronických bibliografických údajů v elektronické databázci PsycInfo - pro oblast odborých poradenských problémů, diagnostické přístupy, intervence aj., mohou také probádat podobná zařízení v zahraniční literatuře.
Etické kodexy pro poradenskou práci
Etické normy práce školního psychologa
http://www.fhk.cuni.cz/mares/sp/asp/etikc.doc
Etický kodex poradenských pracovníků SPC
http://www.apspc.cz/doc/akt_63.doc
Etický kodex mezinárodní asociace školní psychologie (ISPA)
Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2011)
Metody výuky
Kurz je zajišťován těmito výkovými metodami:
1) Vstupní reflektivní seminář: výklad a prezentace, stanovení konkrétních požadavků, cílů a nároků na stáže, dotazy, doplnění, reflexe studenty.
2) Konkretizace pracovišť - konzultace s katedrovým garantem kurzu, případně pověřeným pracovníkem katedry, který zajišťuje kontakt s konkrétním pracovníkem, jedná-li se o tzv. pracoviště spolupracující s katedrou psychologie na zajištění stáží.
3) Podpora nástupy na stáž - vypracování smlouvy, získání podpisů ke smlouvě zajišťující praxi - v součinnosti s garantem kurzu nebo pověřeným pracovníkem katedry.
4) Stáž na pracovišti: samostatné stážování studenta na pracoviště, založení deníku stáže, evidence veškerých činností nepřímých i přímých, zpracování odborných úkolů, které byly pro ten který typ stanoveny, získání potvrzení z pracoviště a od školitele, reflexe průběhu stáže - vše založeno do Portfolia
5) Konzultace s garantem kurzu - v případě problémů, nutnosti zpřesnění, příp. ukončení stáže předčasně.
6) Výstupy ze stáže: finalizace konkrétních výstupů, odevzdání podkladů garantovi kurzu, zapracování jeho připomínek či oprava do předaných materiálů, doplnění Portfolia
7) Reflektivní seminář: příprava prezentace, její uskutečnění, reakce na podněty garanta, zhodnocení stáže, získání atestů
Realizace stáže je podpořena elektronickým kurzem v Moodle, http://moodle.pedf.cuni.cz/course/view.php?id=381, přístupový klíč sdělí garant kurzu.
Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2011)
Požadavky ke zkoušce
Z každého typu poradenského pracoviště studenti zpracovávají materiálovou práci - dílčí úkol, který zakládají do Portfolia a prezentují jej na Reflektivním semináři. Portfolio předkládají garantovi stáží v předstihu 14 dní a získají od něj reflexi, minimálně 2 dny před konáním Reflektivního semináře, ke kvalitě zpracované materiálové práce i konkrétní podněty pro prezentaci Portfolia na Reflektivním semináři (na co se soustředit, co doplnit, aj.).
Je nezbytně nutné, aby se studenti seznámili s požadavky na materiálové práce před vlastním započetím stáže. Je také vhodné, aby byl o těchto úkolech informován školitel z daného pracoviště - student bude od něj potřebovat souhlas k použití příslušných odborných materiálů, případně k užití nálezů z psychologického vyšetření, z výstupů z psychologického vedení či průběhu intervenčního programu či psychoterapie. Školitel se může také podílet na výběru vhodných témat či kazuistiky z daného pracoviště.
Veškeré získané údaje musí být anonymizovány, aby byl dodržen Zákon č. 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů - což znamená jak ochranu klienta, tak ochranu odborného pracovníka daného pracoviště. V práci tedy nebudou uvedena žádná konkrétní jména, datum narození či jiné identifikační údaje.
Pro každý typ stáží i pracoviště jsou stanoveny jiné úkoly. Prosíme studenty o pečlivé prostudování všech požadavků, včetně údajů o rozsahu materiálových prací. Veškeré odklony od požadovaných témat je nutné konzultovat s garantkami poradenských i klinických stáží a zajistit si jejich souhlas se změnou zpracované materiálové práce.
V rámci této stáže student volí mezi dvěma až čtyřmi pracovišti, podle vlastní úvahy. Každé pracoviště bude ale popsáno - úkol č. 1 - tj. tento úkol se vztahuje na všechna navštívená pracoviště. Dále student zpracuje dva další úkoly, je však na něm, ze kterého pracoviště to bude.
Úkol č. 1: Úkol do portfolia z každého navštíveného pracoviště
• Student zpracuje do portfolia údaje o každém pracovišti, na kterém stážoval - typ zařízení, event. jeho rámec, náplň práce psychologa, zaměření pracoviště, odborné aktivity psychologa, specifika jeho práce, klientela, kompetence, kooperace s dalšími pracovišti… Odlišnosti státního a nestátního zařízení.
Dále založí do portfolia záznamy každodenní činnosti - účasti při práci přímé s klienty i práci nepřímé.
Každý záznam bude potvrzen psychologem, u kterého se stáž konala.
• Pro každou stáž je nutné zpracovat také reflexi průběhu stáže na daném pracovišti (student zhodnotí průběh stáže, včetně konkrétního přínosu pro jeho další rozvoj, zhodnotí získané poznatky ve vztahu k teorii a provede celkovou reflexi praxe).
• Úkol č. 2: Typický odborný problém navštíveného pracoviště
Student si zvolí typický problém pracoviště, ve kterém stážuje. Protože je výběr vhodných pracovišť pro specializované stáže poměrně široký, je možné očekávat také velmi rozdílné odborné problémy, které tato pracoviště řeší.
Vždy by měla být popsána klientela, způsoby řešení problému, mělo by dojít ke zhodnocení používaných postupů. Tato pracoviště mohou být také srovnána s jinými typy podobných pracovišť, může dojít ke srovnání státních a nestátních zařízení, případně také srovnání s literaturou, srovnání principů při vyhledávání klientů, srovnání zapojení klientů do odborné práce (princip partnerství vs. uživatelství poradenských služeb), srovnání v oblasti diagnostiky a intervence.
Daný odborný problém bude zpracován strukturovaně, minimální rozsah 6 normostran (10 800 znaků), mohou být také přiloženy ukázky - např. diagnostických nástrojů, plánu dalších postupů aj.
• Úkol č. 3: Kazuistika
Studenti zpracují kazuistiku na základě přímé asistence při vedení klienta daného pracoviště. Budou přitom vycházet:
ze shromážděné dokumentace a dalších nepřímých zdrojů o klientovi,
z dat vzešlých z dřívějšího vedení klienta,
z vlastního pozorování klienta či z vlastní práce s klientem (pod vedením školitele),
ze závěrečného rozhovoru s klientem (školitele, případně i studenta),
z rozhovoru realizovaného s examinátorem po ukončení případové práce (návaznost péče, prognóza)
Postižení rozdílů v případové práci mezi státní a nestátní institucí, specifické přístupy na daném pracovišti ke klientovi.
Kazuistika by měla být strukturovaná, rozsah min. 6 normostran (10 800 znaků)
Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2011)
Sylabus
V rámci povinně volitelné Stáže poradenské specializované I či II student plní takto hodiny přímých a nepřímých aktivit:
PŘÍMÉ AKTIVITY 120 HODIN, NEPŘÍMÉ 42 HODIN
Student vybírá pro Specializované poradenské stáže I: 1-2 pracoviště, pro úroveň II: další 1-2 pracoviště - v jejich výběru není limitován, pouze je nutné splnit požadované hodiny a kredity.
Pro realizaci specializovaných stáží je doporučeno, aby studenti pobývali ve dvou až čtyřech stanovených pracovištích. Výběr pracovišť je poměrně pestrý, zasahuje kromě školských institucí také poradenské instituce v resortu práce a sociálních věcí a v neziskovém sektoru. Limitujícím faktorem je přítomnost psychologa na daném pracovišti, v mimořádných případech je možné také po dohodě s garantem stáže dohodnout stáž na pracovišti, ve kterém pracuje psycholog formou externí spolupráce. Nedoporučujeme však, aby studenti pobývali na více než čtyřech zařízeních, neboť by se jednalo spíše o exkurze, než o odbornou stáž. Doporučené členění 6 kreditů (s adekvátním rozdělením hodin přímých činností a nepřímých): - 6 kreditů za stáže úrovně I a II celkem, dle zaměření studenta, - min. na 2 pracovištích, maximálně na 4 pracovištích, což umožňuje rozložení kreditů: na 3+3 kredity, 2+2+2 kredity, 3+2+1 kredity, ev. 2+1+2+1 kredity, v hodinách "čistého" pobytu na pracovištích: 60+60 hodin, 40+40+40 hodin, 60 + 40 + 20 hodin, případně 40+20+40+20 hodin. Kredity mohou být získány za stáže v těchto typech zařízení: pedagogicko-psychologická poradna, školní poradenské pracoviště, speciálně pedagogické centrum, středisko výchovné péče a další etopedická zařízení, kde pracuje psycholog (diagnostický ústav, výchovný ústav, dětský domov), Informační a poradenskéstředisko při Úřadech práce, poradna pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy. Dále je možné navštívit také občanská sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, kde je zaměstnáván psycholog (nebo je psycholog např. supervizorem tohoto pracoviště - v tomto případě se stáž realizuje u tohoto supervizora) - mají většinou zaměření na oblast práce s problémovou mládeží (drogy, adiktologie, Prevcentrum), na žáky se zdravotním postižením/znevýhodněním (např. Dyscentrum, EPI), na sociokulturně znevýhodněnou populaci aj.
Stáže mohou mít i charakter účasti ve výzkumných projektech, ve kterých vznikají či jsou ověřovány poradenské postupy (diagnostika, intervence, prevence - např. standardizace nového diagnostického nástroje, výzkumné ověřování programu primární prevence, efektivita intervenčního programu) - realizátory výzkumů mohou být samotné instituce, ale i vysoké školy. Podmínkou je, aby se jednalo o postupy využitelné v poradenské praxi, s důrazem na psychologické aspekty.
1. STÁŽE V PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNĚ Vzhledem k tomu, že encyklopedická stáž probíhala ve dvou pedagogicko-psychologických poradnách, může student stážovat již pouze v 1 poradně, max. 40 hodin přímých aktivit, další 1-2 pracoviště by měla být jiného charakteru. Je to proto, aby se zorientoval i v jiných oblastech poradenské praxe. Náplní stáže mohou být i nadstandardní činnosti poradny (viz vyhláška č. 72, nadstandardní činnosti; v encyklopedické stáži byla pozornost zaměřena na činnosti standardní) nebo činnosti poradny, jdoucí do "hloubky" některé z možných aktivit: 1. Diagnostické zaměření: diagnostika specifických poruch učení, včetně nových přístupů a analýzy diagnostických kritérií, diagnostiky SPU v adolescenci, diagnostika poruch chování, vyšetření školní zralosti, včetně screeningových nástrojů a nástrojů rizika vzniku SPU, diagnostika pro zápis do 1. třídy, dynamické testování, diagnostika v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb, diagnostika třídy (sociometrie, sociální klima), diagnostika osobnosti, vyšetření pro volbu vzdělávací dráhy, reorientace, nové nástroje v diagnostice, trénink v některých diagnostických přístupech (rozhovor, pozorování, využití projektivních nástrojů v diagnostice dětí a dospívajících) aj. 2. Preventivní a intervenční programy: práce se skupinou v poradenské instituci, rozvoj sociálních dovedností v konkrétních skupinách (např. u žáků s výchovnými obtížemi, žáků s poruchami chování, žáků s emočně sociálními charakteristikami, žáků s Aspergerovým syndromem), intervenční programy pro rozvoj pozitivních vztahů mezi spolužáky, edukačně-stimulační skupiny jako prevence či intervence u žáků s rizikem vzniku SPU, u žáků s prospěchovými problémy, preventivní programy pro ozdravění vztahů, prevence rizikového chování aj. 3. Terapeutické aktivity (arteterapie, muzikoterapie, terapie hrou, rodinná terapie, biblioterapie, jiné terapeutické aktivity, využití prvků terapeutických škol v poradenství - KBT, rogersovská psychoterapie, Gestalt terapie, psychoanalýza aj.) 4. Další aktivity poradny: peer programy, supervize pro učitele, bálintovské skupiny, letní pobyty, adaptační programy, výjezdy se školami, výcviky, vzdělávací programy pro učitele, žáky, případně i rodiče aj. Kromě státní poradny to může být pro stáž zvolena i poradna soukromá, podmínkou však je, aby byla zařazena do systému poradenských zařízení ve školství (tj. akreditace MŠMT). Má-li student pochyby, zda se jedná o akreditovanou pedagogicko-psychologickou poradnu, obrátí se na garanta stáže.
2. PRŮBĚH STÁŽÍ VE ŠKOLNÍM PORADENSKÉM PRACOVIŠTI Vzhledem k tomu, že se ve školním poradenském pracovišti realizovaly encyklopedické stáže, mohou studenti pobývat již pouze na 1 školním poradenském pracovišti, se zaměřením na nadstandardní činnosti školních psychologů, event. se může student zaměřit na některý specializovaný dílčí problém, jdoucí do "hloubky" (specializovaná diagnostika, intervence apod.): Specializovaná diagnostika: vývojová a dynamická diagnostika, rozhovor, hospitace ve třídách, diagnostika pro potřeby učitele, aj. Intervenční programy: edukačně-stimulační skupiny, práce se žáky před diagnostikou v PPP (rozvoj dílčích funkcí, podpora vývoje slabených oblastí), práce s učiteli (hospitace, metodické vedení u žáků s počínajícím školním selháváním, problémových tříd), rodiči (vedení rodičů pro práci v domácím prostředí, přípravu do školy, změnu v přístupech k žákovi), aj. Preventivní programy: podpora budování pozitivních vztahů mezi spolužáky, zapojení integrovaných žáků do třídy, prevence rizikového chování, vzniku závislostí, aj. Specializované stáže (na rozdíl od encyklopedických) by také mohly být více zaměřeny na spolupráci s ostatními odborníky školního poradenského pracoviště a mapování jejich odborných aktivit (školní speciální pedagog, výchovný poradce, školní metodik prevence, ale též asistent pedagoga), případně mohou být spojeny s prací se žákovskou populací mimo školu (např. školní výjezd, prázdninové aktivity školy pro žáky, aj.) a s odborníky ve vnější síti vztahů (spolupráce s PPP, SPC, OSPOD, aj.). Je vhodné konzultovat s garantem stáže výběr školního poradenského pracoviště. Některá školní poradenská pracoviště jsou zřízena a financována z prostředků projektů ESF a souhlas s pobytem ve školním poradenském pracovišti nedává jen ředitel školy, ale je také nutné zajistit souhlas nositele projektu (manažera projektu, příp. ředitele organizace, která je nositelem projektu). Také je nutné konzultovat možnosti náplně těchto stáží.
3. REALIZACE STÁŽÍ VE SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTRECH Stáž se může realizovat ve 2 SPC, ale vždy v SPC jiného typu (zaměření pracoviště na jiný typ postižení), v rozsahu maximálně 4 kredity (tj. 80 hodin přímých činností, 28 hodin nepřímých činností). Odborné aktivity budou z okruhu preventivních, depistážních a diagnostických, intervenčních a terapeutických přístupů k žákům se zdravotním postižením, jejich rodinám a školám. Odborné kruhy stáží: 1. Problematika depistáže žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: - vyhledávání žáků se zdravotním postižením - znevýhodněním - konzultace pro zákonné zástupce, pedagogické pracovníky, školy a školská zařízení - včasné intervence 2. Psychologická diagnostika žáka se SVP, vedení psychologické dokumentace 3. Poradenské intervence u žáků se SVP - tvorba plánu péče o žáka (strategie komplexní podpory žáka, pedagogicko-psychologické vedení apod.) - zpracování návrhů k zařazení do režimu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - pomoc při integraci žáků se zdravotním postižením do mateřských, základních a středních škol, instruktáž a úprava prostředí - podpora při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu - všestranná podpora optimálního psychomotorického a sociálního vývoje žáků se zdravotním postižením v duchu tzv. ucelené rehabilitace (zaměření na žáka a celou jeho rodinu) - tvorba, návrhy a nabídka speciálních pomůcek podle individuálních potřeb žáků 4. Přímá práce s žákem (individuální a skupinová) 5. Krizová intervence 6. Kariérové poradenství pro žáky se zdravotním postižením/znevýhodněním 7. Spolupráce SPC se školami, rodinami, jinými institucemi. Konkrétní pracoviště je nutné konzultovat s garantkou stáže, některé spolupracující pracoviště jsou vytipovány, je možné ale také vyhledávat SPC regionální, se kterými nemá katedra zatím kontakt.
4. REALIZACE STÁŽÍ V ETOPEDICKÝCH ZAŘÍZENÍCH V etopedických zařízeních se dle individuálního zájmu studentů mohou realizovat pouze specializované stáže, a to v rozsahu max. 4 kreditů (z 6), tzn. v 80 hodinách přímých činností a 28 hodinách nepřímých. Studenti si ale mohou stáž zorganizovat i tak, že se v určené dotaci (její maximální výši) postupně seznamují se všemi typy těchto zařízení - např. v jednom regionu, v rámci spolupracujících pracovišť mezi DÚ, SVP a VÚ. Studenti se také zajímají se o legislativu, specifika toho kterého pracoviště, jejich pracovníky, o psychologické pozadí problematiky jakožto i o úlohu a odborné aktivity psychologa v tomto typu zařízení, případně o spolupráci zařízení s psychologem z jiného pracoviště, není-li na pracovišti pracovník -psycholog zaměstnán. Konkrétně v jednotlivých typech zařízení - Středisko výchovné péče: preventivně výchovná péče, poskytování psychologické péče dětem a mladistvým s rizikem vzniku poruch chování nebo již s rozvinutými poruchami chování, u kterých nebyla zatím nařízena ústavní či ochranná výchova, dětem a mladistvým s negativními projevy v chování, klientům propuštěným z výchovných ústavů, spolupráce s rodiči a zákonnými zástupci, školami a pedagogickými pracovníky, konzultační, informační, metodická činnost, spolupráce s PPP, SPC . - Diagnostický ústav: diagnostika pro potřeby stanovení úrovně, vzdělávacích přístupů i optimálního zařazení, komplexní diagnostická zpráva s programem rozvoje osobnosti, intervence a psychoterapie pro rozvoj osobnosti, úpravu či nápravu sociálních charakteristik, komunikace s orgány sociálně-právní ochrany dítěte, krizová intervence dětem zadrženým na útěku, preventivně výchovná péče na základě žádosti rodiče, evidenční a dokumentační činnosti, metodické vedení pracovníků v etopedických zařízeních, práce s rodinami, se smluvními rodinami. - Dětský domov: práce s dětmi a mladistvými s nařízenou ústavní výchovou, možnosti podpory a rozvoje dětí a mladistvých. - Výchovný ústav: práce s dětmi a mladistvými s nařízenou ústavní či ochrannou výchovou, realizace plánu osobnostního rozvoje. - Nároky na pracovníka etopedických zařízeních, nároky na psychologa (odborná a pedagogická způsobilost, trestní bezúhonnost), psychická způsobilost a možnosti prověřování. Konkrétní pracoviště je nutné konzultovat s garantkou stáže, dohodnuta jsou etopedická zařízení v Praze a její blízkosti, je možné také vyhledávat regionální etopedická zařízení.
5. INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PŘI ÚŘADU PRÁCE Studenti mohou pobývat v tomto typu zařízení pouze v rámci specializované poradenské praxe, s maximálním počtem 3 kreditů (tj. 60 hodin přímých činností, 21 hodin nepřímých činností). Aktivity studentů během praxe by měly zahrnovat především poradenské činnosti - s přihlédnutím k aktuální poptávce klientů. V první fázi se student seznámí s IPS - spádová oblast, zřizovatel, klientela, provoz střediska, pracovníci, spolupráce s dalšími institucemi. V rámci informačních činností se může student účastnit: • poskytování aktuálních informací o školách, studijních a učebních oborech, podmínkách a průběhu přijímacího řízení, možnostech uplatnění absolventů jednotlivých oborů, situaci na trhu práce, možnostech rekvalifikace, popisu jednotlivých profesí (včetně výčtu pracovních činností, nároků a požadavků, používaných pracovních prostředků, popis pracovního prostředí) • besed pro žáky základních škol k volbě prvního povolání, pro budoucí absolventy středních škol k problematice vstupu do zaměstnání, trhu práce, výstavách a prezentacích škol v regionu atd. V rámci poradenských činností se může student účastnit: • individuálního a skupinového poradenství v souvislosti s volbou povolání a uplatněním v praxi • psychologického vyšetření - s cílem rozpoznat schopnosti klienta, osobnostní předpoklady pro vykonávání určitého povolání nebo pro úspěšné absolvování určitého vzdělání • testování profesních zájmů ve vazbě na povolání a příslušné vzdělání Spolupráce s jinými pracovišti: jednotlivá oddělení ÚP, školy a školská poradenská zařízení. Konkrétní pracoviště je nutné konzultovat s garantkou stáže, zařízení jsou zatím vytipována.
6. PORADNA PRO MANŽELSTVÍ, RODINU A MEZILIDSKÉ VZTAHY Stáž v tomto typu zařízení patří mezi encyklopedické poradenské stáže, tj. povinné pro všechny studenty. V první fázi pobytu na pracovišti se student seznamuje s legislativou, zaměřením poradny, klientelou. Obsah stáže záleží na konkrétní nabídce té které poradny, může se týkat diagnostických, intervenčních a terapeutických - individuálních i skupinových aktivit, a to jak v práci s dospělou, tak dětskou populací. V případě zájmu může student navázat specializovanou stáží, nejvýše však v rozsahu 2 kreditů (40 hodin přímých činností, 14 nepřímých), kdy se může specializovat na některou odbornou oblast. Specializace se může týkat: 1. Vstupního rozhovoru a navázání spolupráce, mapování možných forem kontraktování, různé přístupy k uchopení problému klienta 2. Krizové intervence - zaměření se na některou z možných forem intervence, srovnávání s jinými pracovišti, reakce na klientovu situaci, nabídka kontaktu osobního, doporučení na jiné návazné a spolupracující organizace, doporučení dalšího postupu, podpora klientovi aj. 3. Poradensko-terapeutická intervence: zaměření na konkrétní intervenční přístupy, využívání teoretických přístupů, vliv různých psychologických škol psychoterapeutické techniky a postupy, nácvik nových dovedností, nového chování aj. 4. Psychologická a psychosociální diagnostika: komplexní diagnostika sociálního fungování; standardizované psychodiagnostické postupy, nové přístupy, idiografický přístup 5. Nácvik konkrétních dovedností: zklidnění klienta, zlepšení jeho stavu pro další poradensko- terapeutickou práci, nácvik relaxace, výcviky v asertivitě, nácvik sociálních dovedností 6. Dlouhodobé skupinové psychoterapeutická práce Konkrétní pracoviště je nutné konzultovat s garantkou stáže, zařízení jsou zatím vytipována.
7. STÁŽE NA PRACOVIŠTÍCH V NEZISKOVÉM SEKTORU Neziskové organizace se ve svých aktivitách zaměřují na pomoc jedincům, dětem i dospělým a jejich rodinám v obtížných životních situacích, na pomoc zdravotně postiženým občanům, na pomoc minoritním skupinám apod. Jejich status je dán typem pracoviště - mohou to být občanská sdružení, veřejně prospěšné společnosti či dokonce společnosti s ručením omezením. Některá z pracovišť doplňují nabídku psychologických služeb pomoci, jiná mají charakter spíš poradenských služeb legislativních, sociálních apod. V neziskových organizacích mohou studenti realizovat stáže pouze specializované, a to v rozsahu max. 4 kreditů z 6 (tj. 80 hodin přímých činností, 28 hodin za nepřímé činnosti), pokud na daném pracovišti pracuje psycholog. Doporučujeme kontaktovat příslušného garanta kurzu a dohodnout konkrétní pracoviště pro stáž. Stáže jsou možné i v případě, kdy v neziskové organizaci nepracuje psycholog v stálém pracovním poměru. Ale pouze tehdy, pokud s ním daná instituce spolupracuje a kdy je zajištěna odborná psychologická pomoc (onou spoluprací může být supervize, zapojení psychologa formou dohody o provedení práce, formou živnostenského listu). Supervizorem praxe je vždy psycholog, ať spolupracuje s daným zařízením jakoukoliv formou.
Neziskové organizace pro pomoc zdravotně postiženým, znevýhodněným Neziskové organizace pro pomoc zdravotně postiženým jsou občanská sdružení, která volně navazují na činnost speciálně pedagogických center a bezplatně poskytují postiženým dětem a dospělým i jejich rodinám širokou paletu služeb (právní poradenství, asistenční služby, organizace rehabilitačních pobytů, poskytování pomůcek, volnočasové aktivity, pomoc při integraci do činností každodenního života…apod.). Stejně jako speciálně pedagogická centra i tato zařízení se zaměřují vždy na určitý typ zdravotního postižení. Pokud je součástí pracovního týmu těchto neziskových organizací psycholog, je náplň jeho práce velmi podobná jako je tomu v případě SPC (např. APLA) či PPP (např. Dyscentrum).
Stáže v těchto typech pracovišť mohou zahrnovat tyto oblasti: • Účast při psychologické diagnostice žáka, tvorbě individuálního vzdělávacího plánu, tvorbě speciálních pomůcek podle individuálních potřeb žáků. • Účasti při zajišťování integrace žáků se zdravotním postižením do mateřských, základních a středních škol, instruktáž a úprava prostředí. • Účast při podpoře optimálního psychického, psychomotorického a sociálního vývoje žáků se zdravotním postižením. • Účast při kariérovém poradenství pro žáky se zdravotním postižením. • Přímá práce s žákem (individuální a skupinová) - diagnostická, preventivní, intervenční, terapeutická.
Neziskové organizace v oblasti primární a sekundární prevence Jiné neziskové organizace se uplatňují v oblasti primární a sekundární prevence. Realizace stáže závisí na tom, zda na daném typu zařízení pracuje psycholog a obsahová náplň se podřizuje cíli, programu instituce a rozsahu činnosti. Vhodnými pracovišti je např. Prevcentrum, K-centrum aj. Aktivity pracovišť jsou pestré, jde o činnosti diagnostické, poradenské a terapeutické. Významné místo má prevence - od široce pojatých primárních programů až po programy specifické, ale také např. programy dostupné péče - tzv. nízkoprahová zařízení. Student se může to těchto aktivit zapojit. Další oblastí je terénní a psychosociální péče a práce s klienty minoritních populací.
Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (19.10.2013)
Vstupní požadavky
Vstupním požadavkem je absolvování kurzu Psycholopatologie.
Před zahájením stáží je nutné navštívit reflektivní seminář - termíny budou zveřejněny přes studijní garantku.
Student musí konzultovat pracoviště, která chce navštívit, ještě předtím, než osloví zástupce daného zařízení.
Nkterá pracoviště, spolupracující s katedrou psychologie při zajišťování stáží, nekontaktuje sám, nýbrž ohlašuje garantovi stáže, který vede pořadí zájemců o stáž na daném pracovišti.
Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2011)
Požadavky k zápisu
Kurz je otevírán v ZS, student by si jej měl zapsat ve 3. semestru podle svého studijního plánu.
Doporučujeme studentům, aby první semestr svého studia věnovali pozornost přípravě na stáže, včetně rozvahy pobytu na konkrétních pracovištích, volby specializované stáže (poradenská vs. klinická stáž), případně i dojednání stáží. Ve druhém již získávají zkušenosti s pobyty na pracovištích prace. Podle budoucího profesního zaměření je kurz vhodný pro ty, kteří se chtějí profilovat na poradenství.
Dále doporučujeme zápis do jednotlivých kurzů, pokud budou mít studenti poměrně jasnou představu, že do konce semestru dané povinnosti splní. V každé semestru si mohou zvolit např. jen jednu stáž, případně si mohou zapsat i více stáží; úrovně I a II na sebe přitom nenavazují (což znamená, že je možné např. začít encyklopedickými stážemi II až ve 3. semestru) - mají jen formální význam z hlediska zápisů kurzů v daných semestrech.
Mechanismus absolvování stáží na pracovištích psychologické praxe
1. Student se zapíše do kurzu daného okruhu stáže.
2. Studen navštíví vstupní reflektivní seminář konkrétní stáže, kde získá všechny potřebné informace spojené s daným kurzem, aby se mohl na stáž přihlásit, realizovat ji, splnit všechny podmínky pro atest a připravit se na reflektivní seminář.
3. Student si připraví portfolio, do kterého bude zakládat všechny požadované materiály, bude se přitom opírat o písemné materiály, které budou připraveny pro snadnější pobyt na pracovišti pro plnění úkolů v nich, včetně všech požadovaných dokumentů a průběhu reflexe jednotlivých pobytů na pracovišti.
4. Student (případně školitel z daného pracoviště psychologické praxe), bude moci průběžně upřesňovat průběh stáže či řešit aktuální vzniklé problémy s garanty kurzů stáží, případně s dalšími pověřenými pracovníky katedry.
5. Student v závěru semestru navštíví Reflektivní seminář, kde představí zpracované úkoly a provede reflexi stáží. I zde se bude opírat o připravené materiály, včetně toho, jak má při reflexi postupovat. Získává stanovené kredity.
Poslední úprava: KUCHARSA/PEDF.CUNI.CZ (13.01.2011)