|
|
|
||
Předmět fyziologie rostlin svým obsahem postihuje zejména problematiku vlastního vymezení základních pojmů a interdisciplinárních vztahů včetně definice této vědní discipliny. Podrobně charakterizuje jednotlivé fyziologické procesy spojené s funkci a distribucí minerálních látek a vody, procesy vázané na metabolické dráhy rostlin, detailně popisuje proces fotosyntézy se zřetelem na specifika C3, C4 a CAM rostliny. Samostatně jsou řešeny fyziologické aspekty růstu a vývoje rostlin, buněčný cyklus rostlinné buňky, procesy regulace na buněčné, mezibuněčné úrovni (fytohormony) a regulace vnějšími faktory. Poslední výukový celek je věnován rozmnožování rostlin (pohlavní a nepohlavní rozmnožování) a fyziologickým aspektům pohybu rostlin. Laboratorní cvičení jsou praktickým doplňkem teoretické přípravy s ohledem na učivo a možnou aplikaci na ZŠ a SŠ. Poslední úprava: VASILIS/PEDF.CUNI.CZ (29.11.2010)
|
|
||
Literatura: Procházka, S et al. (1998): Fyziologie rostlin. Academia. Praha. Kincl, M., Krpeš, M. (1994): Fyziologie rostlin. Ostravská univerzita. Ostrava. Dvořák, P. (1991): Cvičení z fyziologie rostlin. Univerzita Karlova. Praha. Poslední úprava: VASILIS/PEDF.CUNI.CZ (16.01.2012)
|
|
||
Obsah kurzu: l. Fyziologie rostlin, rostlina a voda: vymezení vědního oboru, předmět oboru, vztahy k jiným biologickým oborům, metody výzkumu, historie, definice rostlin, fce vody v rostlinném organismu, pohyb vody v rostlině (difúze, konvekce, osmóza, osmotický, matricový, turgorový a vodní potenciál, hypotonické, hypertonické, izotonické prostředí, plazmolýza, plazmoptýza), příjem a vedení vody rostlinou (pasivní, aktivní) , kořenový vztlak, transpirační proud, gutace, koheze, adheze, kapilarita, osmoregulace rostliny, evapotranspirace, půda. 2. Minerální výživa rostlinného organismu: fyziologická definice pojmu minerální výživa, biogenní prvky, sušina, kvantiativní a kvalitativní zastoupení biogenních prvků, živné roztoky, příjem a transport minerálních látek, pasivní transport, aktivní transport, mechanizmy aktivního transportu, asimilace a funkce minerálních živin (anorganické, organické). 3. Fotosyntéza: základní princip, struktura a funkce chloroplastů, princip excitace a přenosu elektronů v rámci redoxní kaskády, struktura a funkce fotosystému (PS I a II), primární (světelná) fáze fotosyntézy (fotolýza, vznik ATP a NAHDPH+H, redoxní kaskáda, cyklická a acyklická fotofosforylace), sekundární (temnostní) fáze (Calvinuv cyklus, syntéza látek z produktů Calvinova cyklu /sacharóza, škrob, fruktany/, fotorespirace, C3, C4 a CAM rostliny), vnější faktory ovlivňující fotosyntézu. 4. Respirace: procesy respiračního metabolismu (glykolýza, pentózový cyklus, Krebsův cyklus, oxidativní fosforylace), syntéza z meziproduktů respiračního metabolismu, dýchání rostlin a faktory vnějšího prostředí, hmyzožravé rostliny, autotrofie x heterotrofie, saprofytismus, parazitismus, mixotrofie, symbióza, mikorhiza, rozdělení organismů podle typu metabolismu. 5. Vývoj rostlinného organismu: definice vývoje (růst, diferenciace), iniciály, meristémy, embryonální fáze (buněčný cyklus, mitóza, cytokineze, meióza), expanzní fáze, diferenciační fáze. 6. Regulace růstu a vývoje: regulace růstu a vývoje na vnitrobuněčné, mezibuněčné úrovni a vnějšími faktory, fytohormony (auxiny, giberliny, cytokinny, abscisiny, ethylen), fytochromový a flavinový komplex, fotoperiodismus, etiolace, biorytmicita. 7. Ontogeneze a pohyby rostlin: ontogenetické fáze, klíčení semen, kvetení (jarovizace), zrání plodů (anemochorie, barochorie, hydrochorie, zoochorie, autochorie, klimakterické a neklimakterické plody), opadání listů a plodů, stárnutí a odumírání rostlin nebo jejich částí (apoptóza x nekróza), pohyby rostlin (fyzikální, vitální, indukované, neindukované, taxe, tropismy, nastie).
Literatura: Procházka, S et al. (1998): Fyziologie rostlin. Academia. Praha. Kincl, M., Krpeš, M. (1994): Fyziologie rostlin. Ostravská univerzita. Ostrava. Dvořák, P. (1991): Cvičení z fyziologie rostlin. Univerzita Karlova. Praha.
Poslední úprava: VASILIS/PEDF.CUNI.CZ (29.11.2010)
|
|
||
Písemný test obsahující pouze jednu správnou odpověd na otázku. Znalost učiva v rozsahu sylabu. Poslední úprava: Teodoridis Vasilis, doc. RNDr., Ph.D. (23.01.2017)
|