|
|
|
||
|
Čtyřsemestrální přednáška a cvičení se snaží zprostředkovat ucelený pohled na hlavní etapy dějin evropské hudby z hlediska vývoje hudebního myšlení a hudebních stylů, kompozičních technik a hudebních druhů a forem. Výuka je realizována ve dvou letech studia a je rozvržena následovně: jeden semestr je věnován hudbě evropského středověku a renesance (do roku 1600), jeden semestr hudbě období baroka a klasicismu (1600-1800), jeden semestr hudbě 19. století a jeden semestr hudbě 20. století. V rámci přednášek a cvičení jsou zahrnuty ukázky vybraných nahrávek hudební tvorby příslušných historických období, celá díla a proposlouchání předepsaných ukázek spadají do samostudia studentů. Sylabus dále obsahuje údaje o prvním semestru, tedy o hudbě do roku 1600. Poslední úprava: Saláková Magdalena, PhDr., Ph.D. (30.09.2017)
|
|
||
|
Cílem předmětu Dějiny hudby I. je seznámit studenty se základními body dějin hudby do roku 1600, přiblížit hlavní hudebně-historické události, představit významné hudební osobnosti v souvislostech a poskytnout studentům dostatek podnětů a podkladů pro další samostudium hudebních dějin. Poslední úprava: SOLCM1AF (10.09.2014)
|
|
||
|
Bukofzer, Manfred: Hudba období baroka, Bratislava 1986 Einstein, Alfred: Hudba období romantizmu, Bratislava 1989 Kolektiv autorů: Dějiny české hudební kultury I. (1890-1918) - II. (1918-1945), Praha 1972, 1981 Kouba, Jan: ABC hudebních slohů. Od raného středověku k W. A. Mozartovi, 2Praha 1988 Lébl, Vladimír (red.): Hudba v českých dějinách od středověku do nové doby, 2Praha 1989 Michels, Ulrich: Encyklopedický atlas hudby, Praha 2000 Hrčková, Naďa: Dějiny hudby I-III, V-VI, Praha 2005 nn. Poslední úprava: SOLCM1AF (10.09.2014)
|
|
||
|
Zápočet po ZS bude udělen za: 1) min. 70% docházky 2) úspěšné absolvování testu, který bude obsahovat také poslechovou část 3) vlastní max. 10ti-minutový výstup v termínu dle rozpisu, který bude představovat opakovací aktivitu určenou pro žáky 2. stupně či studenty SŠ, možnosti aktivit: doplňovačka, křížovka, jiný zajímavý testík, hra (může být i slovní), hudební aktivita, apod. Poslední úprava: Saláková Magdalena, PhDr., Ph.D. (30.09.2017)
|
|
||
|
1) Periodizace hudby * Problematika vývoje v hudbě obecně * tradiční vnímání v návaznosti na historické epochy, * charakteristika v souvislosti s dalšími uměleckými odvětvími * Hudebně imanentní hledisko, charakteristika různých kompozičních systémů * Co s hudbou 20. století?
2) Raný středověk * Historické vymezení středověku, vznik křesťanského liturgického zpěvu * Problematika názvu gregoriánského chorálu * Mimohudební souvislosti šíření gregoriánského chorálu * Způsob a vývoj notace liturgického zpěvu * Antifona, responsorium, sekvence, tropy
3) Vícehlasý zpěv středověku * Vznik vícehlasu, časové umístění a význam * Organum paralelní a rozvinuté * Conductus a motetus * Ars antiqua, Ars nova * Leoninus a Perotinus
4) Duchovní hudba pozdního středověku * Schola Nostre Dame * Části mešního ordinária, jejich obsah a význam * Guillaume de Machaut * Izorytmické moteto, polytextové moteto * Konec středověku, vymezení a historické souvislosti
5) Světská hudba středověku * Problematika dochovanosti světské hudby, potulní učenci, ……, žongléři, Carmina burana * Dvorská kultura, souvislost s křižáckými válkami * Trubadúři, co je Langedoc, l´amour curtois, Vilém, vévoda Aquitánský * Truvéři, chanson de geste, rondeau, virelai, ballade, minnesangři, významnější jména * Landini, madrigal, balata, geislerlieder
6) Počátky renesance * Charakteristika renesance a renesanční hudby * Fenomén frankovlámské školy * Vzorový životopis frankovláma, jak žil, co uměl, jak komponoval * Významní představitelé první a druhé generace * Moteto, cyklická mše
7) Zlaté časy frankovlámů ve zlatém věku renesance * Charakteristika období kolem roku 1500, slavná renesanční díla * Josquin, dílo a osudy, vliv * L´homme armé, parodická mše * Charakteristika kompozičního slohu vrcholné renesance * Osobnosti hudby té doby (nejméně 5 jmen a ke každému nejvýznamnější díla)
8) Pozdní frankovlámové a nástup Itálie * Rolland Lassus versus Pierluigi da Palestrina, porovnání osudů a díla, popis významných děl od obou * Rudolfínská kapela, De Monte, Regnart, Gallus * Instrumentář lassovy mnichovské kapely * Anglický monopol na hudbu, Thomas Tallis a William Byrd * Poslední mohykán vokální polyfonie - Tomás Luis de Victoria, jeho slavné skladby
9) Madrigal I * Definice formy, vztah k madrigalu italského trecenta * Zrození madrigalu z otce Frankovláma a matky Italky * První madrigalisté - Verdelot, Arcadelt * Vrcholný čas madrigalu - Marenzio, Lassus, Gesualdo, De Monte, De Wert, Willaert * Rozbor alespoň jednoho vrcholného madrigalu
10) Madrigal II a cesta ke zrození baroka * Gesualdo, jeho osudy, chromatický madrigal, harmonické souvisloti * Vecchi, Banchieri, madrigalová komedie * Florentská kameráta, pokusy oživit ducha antické hry * Benátky, concerto, používané instrumenty, Willaert, Gabrielliové a další * Monteverdiho odysea ve světě madrigalu za zrozením opery Poslední úprava: Saláková Magdalena, PhDr., Ph.D. (30.09.2017)
|