|
||
Cílem přednášky je orientovat studenty v základech biologie a klasifikace vybraných jednobuněčných organizmů ve vztahu k příbuzenským skupinám mnohobuněčných a se zřetelem přípravy studentů k výuce biologie na ZŠ a SŠ. Obsahem přednášky je zejména: stručné seznámení s historií protozoologického, resp. protistologického výzkumu, specifika stavby a biologie buněk jednobuněčných vzhledem k jejich diverzitě, aktuální klasifikace říší organizmů a postavení modelových zástupců jednobuněčných v rámci těchto říší. V případě modelových organizmů se přednáška zabývá základy jejich morfologie, fyziologie, reprodukční biologie, ekologie a významem z hlediska člověka. Důraz je kladen na heterotrofní protista.
Cílem a náplní laboratorních cvičení pak je ukázat studentům vybrané zástupce prvoků v jejich přirozeném životním prostředí, některé morfologické znaky pozorovatelné pod mikroskopem a některé reakce. Důraz je kladen na možnosti demonstrace a způsoby získávání materiálu pro potřeby školní praxe. Studenti si osvojují techniku mikroskopování a přípravy různých typů preparátů, jednoduché typy vitálního i postvitálního barvení, naučí se pozorovat a pozorované správně zaznamenat.
Poslední úprava: MOUREK/NATUR.CUNI.CZ (29.11.2010)
|
|
||
Buchar J., 1995: Stručný přehled soustavy bezobratlých (obrazová část). Peres, Praha Buchar J. a kol, 1993: Práce ze zoologie. UK, Praha Buchar J. a kol., 1995: Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha Papáček M. a kol., 1994 a další vyd.: Zoologie. Scientia, Praha. Rosypal S. a kol., 2003: Nový přehled biologie. Scientia, Praha. Volf P., Horák P. a kol, 2007: Paraziti a jejich biologie. Triton, Praha.
Posluchačům kurzu jsou k dispozici prezentace z přednášek a praktických cvičení v prostředí Moodle
https://moodle.pedf.cuni.cz/login/index.php Poslední úprava: MOUREK/NATUR.CUNI.CZ (29.11.2010)
|
|
||
Předmět je zakončen písemnou zkouškou (délka trvání: 90 minut). Písemný test je představován 15-20 otázkami. Některé z otázek jsou testového charakteru (jediná správná odpověď), další jsou spojovací (např. patogen a působená choroba). Většina otázek je však otevřená. Otevřené otázky jsou věnovány především morfologii a životním cyklům základních skupin prvoků, se kterými byli účastníci kurzu seznámeni v průběhu semestru, v případě patogenní prvoků specifikaci příznaků působené choroby a způsobů léčení. V každé verzi testu je jedna otázka zaměřená na morfologii a funkci konkrétní organely eukaryotické buňky (jádro, ER, Golgiho komplex, mitochondrie, plastidy, vakuola; cytoskelet), stejně jako jedna otázka zaměřená na obecný popis některé z probíraných superskupin eukaryot (SAR, Excavata, Amoebozoa, Opisthokonta). Pokud není v zadání testu uvedeno jinak, každá z odpovědí je hodnocena jedním bodem. Maximální bodový zisk z testu je 20 bodů. Není vyžadována prezence na přednášce. Bodové rozmezí klasifikace je nastaveno následovně:
- 20-17 bodů = výborně - 16,5-13 bodů = velmi dobře - 12,5-10 bodů = dobře - méně než 10 bodů = nedostatečně
Zkoušení bude probíhat v červnu, po dohodě mohou být vyhlášeny termíny také v červenci a srpnu (nejvýše dva každý měsíc). Přesné termíny písemné zkoušky stanovuje přednášející. Poslední úprava: Říhová Dagmar, Mgr., Ph.D. (30.01.2019)
|
|
||
Sylabus praktických cvičení
I. Úvod - seznámení s programem cvičení, literatura, základy práce s optikou, podmínky zápočtu, jak získat "prvoky" na praktická cvičení Excavata I:
II. Excavata II:
Amoebozoa I. (= Rhizopoda - měňavkovci, kořenonožci), Rhizaria I.
III. Amoebozoa I. (= Rhizopoda - měňavkovci, kořenonožci)
Rhizaria I.
IV. Rhizaria II
Chromalveolata I
V. Chromalveolata II
VI. divoké vzorky a nálevy - především různí zástupci nálevníků, slunivky, trubénky:
Poslední úprava: MOUREK/NATUR.CUNI.CZ (29.11.2010)
|
|
||
Pro úspěšné získání klasifikovaného zápočtu z biologie jednobuněčných a příbuzných organismů musí student splnit následující požadavky:
- mít dostatečnou prezenci na praktických cvičeních (povolena jedna absence z pěti cvičení) - odevzdat písemné protokoly ze všech cvičení, na kterých byl přítomen
Pokud student splňuje tyto požadavky, bude připuštěn k písemné zkoušce, trvající 90 minut, doplněné poznávačkou. Při poznávačce mu bude promítnuto pět obrázků (fotografií nebo nákresů) jednobuněčných organismů, se kterými se setkal na praktických cvičeních. Požadováno je jméno a systematické zařazení organismu doplněné o dvě důležité informace o něm (z oblastí morfologie, biologie, ekologie; pokud se jedná o původce onemocnění či závažného parazita, tak také název a příznaky choroby/patologického stavu, který způsobuje, způsob léčení či prevence nakažení atd.). Písemný test obsahuje 15-20 otázek. Některé z nich jsou testového charakteru, většina je otevřená. Pokud není v zadání testu uvedeno jinak, odpovědi jsou hodnoceny jedním bodem. Organismy jsou v zadání testu označeny jak českým, tak latinským pojmenováním. V poznávačce (a rovněž při písemné zkoušce) stačí organismy pojmenovávat česky. Výjimku tvoří vyšší systematické kategorie (především supergoups), které nemají české ekvivalenty.
Celková známka bude udělena na základě součtu bodového zisku za odevzdané protokoly, poznávačku a bodového ohodnocení písemného testu. Maximální počet získaných bodů za odevzdané protokoly je pět bodů, za poznávačku rovněž pět bodů, za písemný test 20 bodů. Celkem tedy lze získat 30 bodů. Celkové hodnocení je nastaveno takto:
- výborně: 30-26 bodů - velmi dobře: 25,5-22 bodů - dobře: 21,5-18 bodů - nedostatečně: méně než 18 bodů
Přesné termíny písemné zkoušky určuje přednášející. Zkoušení se bude konat v průběhu června a září; po jednom termínu bude (podle potřeby) vyhlášeno i v červenci a srpnu. Poslední úprava: Říhová Dagmar, Mgr., Ph.D. (27.01.2019)
|