Z hlediska kulturních či historických věd nelze nalézt populaci, která by vykazovala jakousi „přirozenou“ (tj. kulturně neutrální) plodnost. Namístě je tedy klást otázky po způsobech, jimiž je demografické chování (demografické jevy: narození, sňatek, úmrtí v jejich vzájemné konfiguraci) kulturně ovlivněno, resp. modelováno. Na zřeteli je nutno mít jak otázky metodologické (kulturně-analytický zájem o lokální společenstva a lokální populace vyvažuje obvykle makroanalytickou perspektivu demografie), tak materiálové (jednotlivá témata). Kulturně-historický a etnologický zájem o demografické jevy lze pak použít i v mezioborové diskusi např. s evoluční antropologií. Nápadným rysem moderní (západní) společnosti je regulace plodnosti („velká transformace“ 19. stol. [Livi Bacci 2003; Andorka – Horská – Head-König 1998] a „druhá transformace“ od 60. let 20. stol.; Esping-Andersen – Billari 2015; Lesthaeghe 2010]). Samo toto omezení (manželské, partnerské) plodnosti je možné chápat (analyzovat) jak jako symptom, tak jako faktor (vývoje) moderní kultury. Naše rozbory vyjdou od kulturnědějinného výkladu uvedených transformací a od sledování jejich difuze z evropského ohniska jejich počátků
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (29.08.2023)
Deskriptory
Předmět je určen zejména studujícím magisterského studijního programu Orální historie - soudobé dějiny. Předmět určený bakalářským studujícícm má kód YBHC185.
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (29.08.2023)
Literatura
Povinná:
Laslett, Peter Wall, Richard (eds.). Household and family in past time : comparative studies to the size and structure of the domestic group. Cambridge: Cambridge University Press, 1972, 623 s. ISBN 0-521-08473-3.
Duhamelle, Christophe; Schlumbohm, Jürgen. Einleitung: Vom „europäischen Heiratsmuster“ zu Strategien der Eheschließung?. In Duhamelle, Christophe; Schlumbohm, Jürgen (Hrsg.). Eheschließungen im Europa des 18. und 19. Jahrhunderts. Muster und Strategien . Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2003, s. 11-33. ISBN 978-3-525-35195-6..
Mitterauer, Michael. Formen ländlicher Familienwirtschaft. Historische Ökotypen und familiale Arbeitsorganisation im öste. In Ehmer, Josef; Mitterauer, Michael (Hg.),. Familienstruktur und Arbeitsorganisation in ländlichen Gesellschaften . Wien – Köln – Graz: Böhlau Verlag, 1986, s. 185-324. ISBN 978-3-205-07271-3..
Hajnal, John. European marriage patterns in perspective. In David V. Glass – David E. C. Eversley (eds.). Population in History . Chicago: Aldine, 1965, s. 101-143. ISBN 978-0713157376..
Jakoubkobá Budilová. Endogamy between ethnicity and religion. Marriage and boundary construction in Voyvodovo (Bulgaria), 1900–1950. In History of the Family. 1 (2019): 46-69.
Faragó, Tamás. Formen bäuerlicher Haushalts- und Arbeitsorganisation in Ungarn um die Mitte des 18. Jahrhunderts. In Josef Ehmer; Michael Mitterauer (Hgg.). Familienstruktur und Arbeitsorganisation in ländlichen Gesellschaften . Wien – Köln – Graz: Böhlau Verlag, 1986, s. 103-183. ISBN 978-3-205-07271-3..
Švecová, Soňa. Dva typy tradičnej rolnickej rodiny v Československu. In Český lid. 76 (1989): 210-222.
Mitterbauer, Michael. Historisch-anthropologische Familienforschung. Fragestellungen und Zugangsweisen. Wien – Köln – Graz: Böhlau, 1990, 319 s. ISBN 978-3205053187.
Langer, Jiří. Forma rodiny mezi dvěma typy domácnosti předindustriální společnosti v Západních Karpatech. In Historická demografie . 16 (1992): 87-95.
Horský, Jan. Ältere Diskussion über die Zadruga und die Familienbesitzgemeinschaft in Böhmen und das heutige Studium der Familienstrukturen und -Typen. In Historická demografie. 1 (1993): 37-51.
Tinková, Daniela. Tělo, věda, stát: zrození porodnice v osvícenské Evropě. Praha: Argo, 2010, 669 s. ISBN 978-80-257-0223-9.
Aláč, Ján. Jednodetstvo. Rozprávanie o pustých školách a prázdnych dvoroch. In Činčurák, Samuel. Tajní vrahovia . Stará Turá, Krná: Miloš Hric, 2017, s. 89-154. ISBN 978-80-972112-1-9..
Martin, Jochen; Zoepffel, Renate (eds.). Aufgaben, Rollen und Räume von Frau und Mann, Teilband 1, 2. Freiburg – München: Verlag Karl Alber, 1989, 1013 s. ISBN 9783495475546.
Simmel, Georg. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006, 206 s. ISBN 80-86429-59-8.
Elias, Norbert. O procesu civilizace: sociogenetické a psychogenetické studie. II. Proměny společnosti. Nástin teorie civilizace. Praha: Argo, 2007, 353 s. ISBN 978-80-7203-962-3.
Richerson, Peter J.; Boyd, Robert. V genech není všechno, aneb, Jak kultura změnila evoluci člověka. Praha: Academia, 2012, 407 s. ISBN 978-80-200-2066-6.
Horský, Jan. Omezování plodnosti jako příklad maladaptivního chování?. In Historická demografie. 1 (2015): 51-73.
Hawkes, Kristen; O’Connell, James F.; Blurton Jones, Nicholas G.; Alvarez, Helen; Charnov, Eric L. Grandmothering, menopause, and the evolution of human life histories, Anthropology. In Proceedings of the National Academy of Sciences USA. 3 (1998): 1336-1339.
Fox, Jonathan; Willführ, Kai P.; Gagnon, Alain; Dillon, Lisa; Voland, Eckart. The consequences of sibling formation on survival and reproductive success across different ecological contexts: a comparison of the historical Krummhörn and Quebec populations. In The History of the Family. 2 (2017): 364-423.
Horský, Jan; Havlíček, Jan. Testování „hypotézy babiček“. Historicko-demografická perspektiva. In Historická demografie. 2 (2017): 189-211.
Velková, Alice. Přítomnost babiček v předindustriálních rodinách a jejich možný vliv na plodnost dcer (na příkladu panství Šťáhlavy na přelomu 18. a 19. století). In Historická demografie. 2 (2017): 213-234.
Doporučená:
Andorka, Rudolf; Horská, Pavla; Head-König, Anne-Lise. L’Europe centrale. In Bardet, Jean-Pierre; Dupâquier, Jacques (eds.) et al. Histoire des populations de l’Europe II. La révolution démographique . Paris: Fayard, 1998, s. 427-461. ISBN 978-2213598802..
Cerman, Markus; Štefanová, Dana. Wirtschaft und Sozialstruktur in den Herrschaften Frýdlant und Liberec 1590–1750. In Cerman, Markus; Zeitlhofer, Hermann (Hg.). Soziale Strukturen in Böhmen. Ein regionaler Vergleich von Wirtschaft und Gesellschaft in Gutsherrschaften . Wien – München: Verlag für Geschichte und Politik – Oldenbourg Verlag, 2002, s. 70-87. ISBN 978-3-486-56657-4..
Esping-Andersen, Gøsta; Billari, Francesco C. Re-theorizing Family Demographics. In Population and development review. 1 (2015): 1-31.
Faragó, Tamás. Formen bäuerlicher Haushalts- und Arbeitsorganisation in Ungarn um die Mitte des 18. Jahrhunderts. In Ehmer, Josef; Mitterauer, Michael (Hgg.). Familienstruktur und Arbeitsorganisation in ländlichen Gesellschaften . Wien – Köln – Graz: Böhlau Verlag, 1986, s. 103-183. ISBN 978-3-205-07271-3..
Gestrich, Andreas; Krause, Jens-Uwe – Mitterauer, Michael. Geschichte der Familie (Europäische Kulturgeschichte, herausgegeben von Andreas Gestrich, Band 1). Stuttgart: Alfred Kröner Verlag, 2003, 750 s. ISBN 978-3-520-37601-5.
Hawkes, Kristen. Grandmothers and the Evolution of Human Longevity. In American Journal of Human Biology. 3 (2003): 380-400.
Horská, Pavla; Musil, Jiří; Maur, Eduard. Zrod velkoměsta: urbanizace českých zemí a Evropa. Praha: Paseka, 2002, 352 s. ISBN 80-7185-409-3.
Horský, Jan; Maur, Eduard. Die Familie, Familienstrukturen und Typologie der Familien in der böhmischen Historiographie. In Historická demografie. 17 (1993): 7-35.
Horský, Jan; Pražáková Seligová, Markéta. Rodina našich předků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997, 142 s. ISBN 80-7106-195-6.
Kalibová, Květa; Pavlík, Zdeněk; Vodáková, Alena. Demografie (nejen) pro demografy: třetí, přepracované vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009, 241 s. ISBN 978-80-7419-012-4.
Lesthaeghe, Ron. he Unfolding Story of the Secound Demographic Transition. In Population and development review. 2 (2010): 211-251.
Livi Bacci, Massimo. Populace v evropské historii. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003, 272 s. ISBN 80-7106-495-5.
Hardach-Pinke, Irene. Zwischen Angst und Liebe. Die Mutter-Kind-Beziehung seit dem 18. Jahrhundert. In Jochen Martin; Nitschke, August; Arnold, Klaus (edd.). Zur Sozialgeschichte der Kindheit . Freiburg – München: Verlag Karl Alber, 1986, s. 252-290. ISBN 9783495475539..
Mitterauer, Michael. Formen ländlicher Familienwirtschaft. Historische Ökotypen und familiale Arbeitsorganisation im öste. In Ehmer, Josef; Mitterauer, Michael (Hg.). Familienstruktur und Arbeitsorganisation in ländlichen Gesellschaften . Wien – Köln – Graz: Böhlau Verlag, 1986, s. 185-324. ISBN ..
Pavlík, Zdeněk. 100 Years od Demographic Development in Czechia and Slovakia. In Demografie. Revue pro výzkum populačního vývoje. 3 (2018): 155-160.
Pražáková Seligová, Markéta. Rozbor domácností na Hornopolicku v roce 1771 z hlediska přítomnosti babiček. In Historická demografie. 2 (2018): 177-210.
Švecová, Soňa. Dva typy tradičnej rolnickej rodiny v Československu. In Český lid. 76 (1989): 210-222.
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (29.08.2023)
Požadavky ke zkoušce
Ústní zkouška na základě Vaší reflexe jednoho z pojednávaných problémů za pomoci Vámi vybraných alespoň tří titulů studijní literatury.
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (29.08.2023)
Sylabus
Vztah mezi „kulturou“ a demografickým chováním bude v tomto kurzu představen zejména se zřetelem k těmto problémům:
(1.) Základní kategorie: „kultura“ (v širokém pojetí), „populace“, „(historická) demografie“.
(2.) Přechod od starého k modernímu demografickému režimu, jeho tradičně sledované socioekonomické souvislosti (protoindustrializační teorie, disociace rodiny a podniku [Laslett – Wall 1972], teorie „míst“ [Duhamelle – Schlumbohm 2003], urbanizace; rodina a „ekotypy“ [Mitterauer 1986]).
(3.) Vztah mezi kulturními systémy příbuzenství a strukturací rodiny (vztah k Hajnalově [1965] linii a k European marriage patterns [Hajnal 1965]), otázky etnického, konfesijního, právního atd. vlivu na strukturaci rodiny a demografické chování v kulturních prostředích na sz. a jv. od Hajnalovy linie [Jakoubková-Budilová 2020].
(4.) Středoevropský prostor jako region, kde se stýká sz. a jv. typ historického utváření rodiny [Faragó 1986: Švecová 1989; Mitterauer 1990; Langer 1992; Horský 1993).
(5.) Kulturní antropologie a kulturní historie porodu [Tinková 2010], kulturní souvislosti vývoje kojenecké a dětské úmrtnosti (systémy „šetřící život“ a systémy „plýtvající životem“).
(6.) Kulturní faktory omezování manželské plodnosti, příklady brzkých přechodů k systému jednoho dítěte [Aláč 2017].
(7.) Proměna ženských a rolí [Martin – Zoepffel 1989], intimizace a individualizace života [Simmel 1997: 61–81; Elias 2007: 290–297] a jejich dopad na manželskou (partnerskou) plodnost, rozvolnění tradičních hodnot partnerského soužití.
(8.) Kulturní a dějinná variabilita vztahu k nemanželské sexualitě, tzv. sociální celibát.
(9.) Kulturní a dějinná variabilita „dětství“ [Martin – Nitschke 1986].
(10.) V souvislosti se současným „stárnutím“ (nejen prodlužování průměrné délky lidského života, ale především růst podílu vyšších věkových skupin v celku populace) evropských společností je podstatnou otázkou kulturní rozměr kategorie „stáří“ a proměna mezigenerační komunikace (komunikace generačních zkušeností).
(11.) Kulturní analýzy souvislostí demografického chování zároveň umožňuje historickým vědám, etnologii a kulturní antropologii vstupovat do diskusí s biologickou evoluční antropologií. Tématy při tom kupříkladu může být otázka, nakolik je omezování plodnosti maladaptivním chováním [Richerson – Boyd 2012; Horský 2015].
(12.) Možnost historicko-demografickým a etnografickým výzkumem testovat evolučněantropologickou „hypotézu babiček“ (babičky zvyšují fitness vnoučat) [Hawkes et al. 1998; Hawkes 2003; Fox et al. 2017; Horský – Havlíček 2017; Velková 2017].
(13.) Zájem o kulturní souvislosti demografických jevů pak konečně umožní přispět ke kritické reflexi kategorií, jako je „přirozené“, „kulturní“, „etnická“, „konfesijní podmíněnost“ (demografických) jevů, „tradiční“ a „moderní“ atd.
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (29.08.2023)
