|
|
|
||
|
Kurs pojednává teoretické a metodologické problémy, jak byly tématizovány v rámci noetické reflexe historických
věd zejména během 19. a 20. století. Tyto problémy jsou představovány s ohledem na dějiny dějepisectví.
Poslední úprava: Wohlmuth Markupová Jana, Mgr., Ph.D. (19.06.2012)
|
|
||
|
Kurs bude ukončen ústním pohovorem o třech textech, které si student může vybrat ze studijních materiálů ke kursu. Poslední úprava: Wohlmuth Markupová Jana, Mgr., Ph.D. (28.06.2019)
|
|
||
|
Plnění předmětu v akademickém roce 2020/21 a později: pokud potřebujete splnit tento předmět později ve studiu z důvodu posunutého plnění, přerušení studia či ISP, kontaktujte prosím před začátkem zkouškového období přímo daného vyučujícího stran vypsání termínu či ho navštivte v jeho konzultačních hodinách. Z důvodu přechodu na novou akreditaci, podle níž studují studující 1. ročníku od ak. roku 2020/21, není již tento předmět rozvržen a případné termíny zkoušek nebudou vypisovány automaticky. Po domluvě je však samozřejmě možné předmět atestovat i později.
Ukončení kurzu: kolovium kdykoliv v konzultačních hodinách
Osnova semináře:
1. Základní výkladové modely v dějepisectví: "pozitivistický", "hermeneutický", "komparativní" (Lorenz).
2. Klasický historismus 19. století (Ranke, Droyssen, Taine).
3. Durkheim versus Weber, dvě paradigmata sociálních věd a jejich dopad na francouzské a německé dějepisectví.
4. Postupné reflektování paralelnosti paradigmat v dějepisectví, připuštění mnohosti dějin a nastolení otázky místa historických věd v rámci dějepisectví.
5. Francouzský dějepis školy Annales, jednotlivé fáze jeho vývoje (Bloch, Febvre, Labrousse, Braudel, Le Goff, Chartier).
6. Německé dějepisectví, zejména po druhé světové válce - Historische Sozialwissenschaften (Wehler, Kocka), dějiny každodennost, historická antropologie (van Dülmen, Medick), dějiny pojmů a idejí (Koselleck).
7. Některé směry v anglosaském prostředí (intelektuální dějiny, nový historismus, lingvistická kritika - Burke, Gallagher, Greenblatt, Skiner, White);
8. České dějepisectví ve 20. století a spory o dějiny a jejich smysl.
9. Co s velkými koncepcemi dějin (Marx, Elias, Cassirer) pod tlakem kritik 20. století?
10. Původní (aktérský, autorský) význam textu je nedostupný (lingvistický obrat, spory o textualismus - Derrida, Barthes, Gadamer; Foucaultova kritika) - je tedy vůbec možné v dějepisectví uchovat prvky vědy (obrana Iggersova a Chartierova)?
11. Narativistická kritika dějepisu (její radikální větev: Ankersmit, White, její umírněná větev: Veyne, Ricoeur) - znamená konec dějepisectví jako vědy (Chariter, Iggers)?
12. Snahy uchovat v dějepisectví prvky vědeckosti cestou jeho archeologizace (Foucault, Vašíček), cestou interdisciplinarity (obory jako je historická demografie, dějiny vědy apod.), cestou zpřesňování a explicitního definování metod (příkladem komparativní dějepis).
Základní studijní literatura a studijní pomůcky: CHARTIER, R.: On the Edge of the Cliff, Baltimore ? London, The Johns Hopkána University Press, 1997.
VAŠÍČEK, Z.: Archeologie, historie, minulost, Praha, nakladatelství Karolinum, 2006.
Doporučená studijní literatura a studijní pomůcky:
HAVELKA, M.: Dějiny a smysl, Praha, nakladatelství Lidové noviny, 2001.
LORENZ, CH.: Konstruktion der Vergangenheit. Eine Einführung in die Geschichtstheorie, Köln - Weimar ? Sien, Böhlau Verlag, 1997. Poslední úprava: Wohlmuth Markupová Jana, Mgr., Ph.D. (28.12.2020)
|