PředmětyPředměty(verze: 962)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Občanská společnost v historické perspektivě - YMN223
Anglický název: Civil Society in Historical Perspective
Zajišťuje: Program Studia občanské společnosti (24-KSOS)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: 20 / neurčen (20)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D.
Vyučující: doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D.
Anotace
Cílem kurzu je poskytnout studentům vhled do historie expanze, degradace a opětovné konsolidace české organizované občanské společnosti v období demokratizace postkomunistické země jakou je Česká republika. Zaměřuje se na analýzu sociálních, institucionálních, kulturních a politických faktorů podmiňujících rozvoj a postavení organizací občanské společnosti v různých etapách novodobých dějin české společnosti. Na pozadí komparativních dat kurz ukazuje unikátnost historického vývoje české občanské společnosti. Zkoumá dlouhodobé trendy v oblastech filantropie, dobrovolnictví a profesionalizace, individualizace, komercializace či byrokratizace organizací občanské společnosti. Retrospektivní pohled je výběrově doplěn o data indikující aktuální stav a směřování občanské společnosti. Komparativní perspektiva umožní studentům pochopit anomálie, odlišnosti, podobnosti a temporalitu české občanské společnosti v relevantním mezinárodním a historickém kontextu, a to hlavně ve vztazích s politickými elitami a veřejnou správou.
Poslední úprava: Macková Kristýna, Bc. (23.03.2023)
Sylabus

SYLABUS

Název kurzu: „Občanská společnost v historické perspektivě“

Denní studium

Garant kurzu: doc. Pavol Frič

Hosté: doc. Marie Dohnalová, doc. Tereza Pospíšilová, dr. Selma Muhič Disdarevič, dr. Alena Košák              Felcmanová a dr. Lenka Deverová

Status: PV

Jazyk: ČJ

Semestr: ZS

Rozsah studijního předmětu

2/0

hod.

26

kreditů

4

 

Anotace kurzu

Cílem kurzu je poskytnout studentům vhled do historického vývoje - zrodu, expanze, degradace a opětovné konsolidace - organizované občanské společnosti v období před a po Sametové revoluci v České republice. Kurz se zaměřuje na analýzu sociálních, institucionálních, kulturních a politických faktorů podmiňujících vývoj a postavení organizací občanské společnosti v různých etapách novodobých dějin české společnosti. Na pozadí komparativních dat kurz ukazuje unikátnost historického vývoje české občanské společnosti ve srovnání s jejím vývojem v Západní Evropě a v okolních zemích bývalého sovětského bloku. Zkoumá dlouhodobé trendy v oblastech filantropie, dobrovolnictví, modernizace (profesionalizace, individualizace) a komercializace či byrokratizace organizací občanské společnosti. Retrospektivní pohled je v jednotlivých přednáškách výběrově doplněn o data indikující aktuální stav a směřování občanské společnosti. Komparativní perspektiva umožní studentům pochopit anomálie, odlišnosti, podobnosti a temporalitu české občanské společnosti v relevantním mezinárodním a historickém kontextu, a to hlavně ve vztazích s politickými elitami a veřejnou správou. Absolventi kurzu získají:

  • přehled o základních tématech a široké škále teorií používaných v oblasti zkoumání občanské společnosti,
  • vhled do historických procesů a událostí, které z historické perspektivy jeví jako klíčové ve vývoji české občanské společnosti,
  • schopnost identifikovat širokou škálu faktorů podmiňujících vývoj občanské společnosti a orientovat se v nich,
  • analytické kompetence a schopnosti interpretovat empirické poznatky získané o vývoji občanské společnosti,
  • celkové porozumění tomu, co se vlastně v české občanské společnosti odehrávalo před a po Sametové revoliuci v r. 1989.

 

 

METODA VÝUKY

 

Kurz bude probíhat formou přednášek, čtení povinné literatury a diskuse otázek zadaných k přečtené povinné literatuře.

-          Každý týden budou studenti den před přednáškou odevzdávat písemné odpovědi v rozsahu zhruba 15 řádků na otázky položené na závěr předchozí přednášky do vytvořeného „Úkolu“ v Moodle.

-          Zadané otázky se budou týkat obsahu textů povinné literatury. Ke každé přednášce bude zadán jeden text k povinné četbě.

-          Do začátku zkouškového období každý student vyprodukuje přibližně 6 normostran textu, který bude předmětem hodnocení.

 

Závěrečná zkouška bude probíhat písemně formou závěrečné písemné práce o rozsahu 5 normostran (každá normostrana má 30 řádků velikosti písma 12). Studenti si mohou téma písemné práce stanovit sami v mantinelech obsahového zaměření kurzu Občanská společnost v historické perspektivě vymezeného obsahem jednotlivých přednášek. Žánrem závěrečné písemné práce je esej, resp. úvaha nad problémy historického vývoje organizací občanské společnosti v ČR.

 

Atestace:

Podmínkou úspěšného splnění kurzu je přečtení povinné literatury, písemné zodpovězení zadaných otázek k povinné literatuře, diskusní aktivita na přednáškách a napsání závěrečného eseje. Konkrétní zadání, termíny a odevzdávárny budou dostupné v Moodlu.

 

HODNOCENÍ

-        písemné zodpovězení zadaných otázek              max. 36 bodů

-        aktivita na přednáškách                                        max. 24 bodů

-        závěrečná písemná práce                                     max. 40 bodů

Celkem může student dosáhnout                         max.100 bodů

 

Pro absolvování kurzu je nutné, aby student dosáhl nejméně 51 bodů!

 

Za jednotlivé písemné odpovědi v rozsahu 15 řádků je možné přidělit max. 3 body.

 

Klasifikace:

·    86 a více bodů   =>            1

·    64-85                  =>            2

·    51-63                  =>            3

·    0-50                    =>             4

Pokud student nezíská na první pokus 51 bodů (daný součtem bodů za odpovědi, aktivitu a za písemnou práci), pak má ještě dvě možnosti si práci opravit dle doporučení vyučujícího. Písemné odpovědi na průběžně zadávané otázky už opravovat nelze.

 

ELEKTRONICKÁ PODPORA

V Moodle studenti také naleznou prezentace k přednáškám, i s otázkami, na které mají odpovědět a také všechny studijní texty k povinné četbě.

 

Základní zdrojová literatura:

1.       Karel B. Müller (2002) Češi a občanská společnost: Pojem, problémy, východiska. Praha: Triton.

2.       Skovajsa, Marek a kol. (2010) Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál.

STRUKTURA KURZU

1.      Úvod do problematiky občanské společnosti – přednášející: P. Frič

Zaměření: definice, základní pojmy, normativní struktura organizované občanské společnosti, politická, charitativní a volnočasová linie vývoje OS, pohled na OS jako na historický fenomén založený na emancipaci občanství od feudálního, absolutistického státu, modernizace a OS.

 

2.      Historie občanské společnosti – přednášející: A. Košák Felcmanová

Zaměření: O formování soukromého a veřejného zájmu - stručný přehled myslitelů, kteří přispěli k formování pojetí občanské společnosti. Příklady formování občanské společnosti v českých zemích -  občanská společnost při formování českého národa a státu. Veřejnost a česká politika. Příklady organizací občanské společnosti.

Povinná četba: Karel B. Müller (2002) Češi a občanská společnost: Pojem, problémy, východiska. Praha: Triton. 112 – 128.

 

3.      Počátky českého družstevnictví, solidarity a svépomoci – přednášející: M. Dohnalová

Zaměření: tradice spolkové činnosti, legislativní rámec spolkového života, tradice nadačních institucí, tradice družstevnictví, solidarismus u českých ekonomů – Bráf, Koloušek, Engliš, Macek, Horáček, Čechrák

Povinná četba: Dohnalová, Marie (2006). Sociální ekonomika v evropském kontextu. Brno: Akademické nakladatelství CERM v Brně, s. 106-128.

 

4.      Občanská společnost za socialismu – přednášející: P. Frič

Zaměření: znárodnění a ideologizace organizací občanské společnosti po r. 1948, cenzura masmédií, socialistický welfare state, lokální základní volnočasové organizace, vývojové etapy a struktura občanské společnosti za socialismu, vzmach občanské společnosti v období Pražského jara.

Povinná četba: Skovajsa, Marek. 2008.  Independent and Broader Civil Society in East-Central European Democratizations. Taiwan Journal of Democracy, Volume 4, No.2: 47-73.

 

5.      Sametová revoluce a občanská společnost - přednášející: P. Frič

Zaměření: role organizací občanské společnosti při přechodu od totality k demokracii, sametová revoluce jako demokratická změna, disidentské organizace a veřejnost, organizace Národní fronty a sametová revoluce, barevné revoluce a OOS.

Povinná četba: Daniel P. Ritter 2012. Civil Society and the Velvet Revolution: Mobilizing for Democracy in Czechoslovakia. COSMOS WP 2012/4 WP 4 Definitivo Ritter CZLK (eui.eu)

 

6.      Formování a mobilizace neziskové komunity po r. 1989 – přednášející: P. Frič

Zaměření: budování infrastruktury a komunity neziskového sektoru po r. 1989, vytváření střechových a odvětvových organizací, rivalita mezi OOS, vytváření advokačních koalic OOS a představitelů veřejné správy v devadesátých letech.

Povinná četba: M. Potůček 1999. Havel versus Klaus: Public Policy Making in the Czech Republic. Journal of Comparative Policy Analysis: Research and Practice 1:163-176

 

7.      Problémy vývoje občanské společnosti ve Střední a Východní Evropě v období tranzice – přednášející: S. Muhič Dizdarevič

Zaměření: Dopad tranzice na vývoj občanské společnosti ve Východní a Střední Evropě (VSE), vliv zahraničních soukromých nadací na agendu a fungování organizací občanské společnosti (OOS), selhání OOS ve VSE, nacionalismus a populismus jako reakce na selhání OOS, „pokrokový Západ a zaostalý Východ“, ekonomické otázky, sociální stát a občanská společnost ve VSE.  

Povinná četba: GAGYI, A., IVANCHEVA, M. 2019. The reinvention of ‘civil society’: transnational conceptions of development in East-Central Europe. In McCrea, N., Finnegan (eds.), F. Funding, power and community development. Bristol, UK; Chicago, IL, USA: Bristol University Press, s. 55-68.

 

8.      Veřejná politika a obnova občanské společnosti po r. 1989 – přednášející: P. Frič

Zaměření: rozhodovací agenda veřejné politiky ve vztahu k OOS, dilemata veřejné politiky, státní podpora, státní neziskový sektor, nekonzistence veřejné politiky, New Public Management a role OOS. 

Povinná četba: Kuti E. (1999) Different Eastern European countries at different crossroads. In: VOLUNTAS, Vol. 10, No. 1.

 

9.      Tradice a zrod nadačního sektoru po Sametové revoluci – přednášející: L. Deverová, M. Dohnalová

Zaměření: zakládání nadací po r. 1989, Nadační investiční fond, příprava zákona o nadacích, změny v nadačním sektoru po schválení zákona o nadacích a nadačních fondech

Povinná četba: Skovajsa, Marek a kol. (2010) Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál, s. 175 – 190.

 

10.  Filantropie před a po r. 1989 – přednášející: P. Frič

Zaměření: historie filantropie, Tocqeville osvícený egoismus, individuální dárcovství a mecenášství, proletářský altruismus, organizovaná filantropie, manažerská a misijní perspektiva dárcovství, vnímání dárcovství českou veřejností.

Povinná četba: Schuyt, Theo, Jan Smit, Rene Bekkers. 2010. Constructing a Philanthropy-scale: Social Responsibility and Philanthropy. Social Work & Society, Volume 8, Issue 1

 

11.  Historie dobrovolnictví v ČR – přednášející: T. Pospíšilová

Zaměření: definice dobrovolnictví, tradiční a moderní vzorce dobrovolnictví, dobrovolnictví za socialismu – kulturní rámec, organizace, sociální kapitál, motivace, dva narativy dobrovolnictví po r. 1989.

Povinná četba: Frič, Pavol, Pospíšilová, Tereza a kol. 2010. Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku 21. století. Praha: AGNES. Kapitola 2 (s. 42-60).

 

12.  Polarizace české společnosti a organizace občanské společnosti – přednášející: P. Frič

Zaměření: A. Gramsci a vytváření spojeneckých historických bloků, polarizace občanské společnosti před vznikem ČR, polarizace v předválečné ČR, populistická polarizace společnosti a spojenectví populismu a občanské společnosti, zhoubná a afektivní polarizace společnosti, spory o polarizaci, extenze polarizace do současné občanské společnosti.

Povinná četba: Zsolt Enyedi (2016) Populist Polarization and Party System Institutionalization, Problems of Post-Communism, 63:4, 210-220, DOI: 10.1080/10758216.2015.1113883

 

13.  Povinná četba: B. Moffitt. 2018. The Populism/Anti-Populism Divide in Western Europe. Democratic Theory Volume 5, Issue 2, Winter 2018: 1–16 doi: 10.3167/dt.2018.050202

 

Poslední úprava: Frič Pavol, doc. PhDr., Ph.D. (18.09.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK