PředmětyPředměty(verze: 811)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Historiografie a metodologie historické vědy - YMH311
Anglický název: Historiography and Methodology of Historical Science
Zajišťuje: Pracoviště Historické sociologie (24-HS)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen / neurčen (25)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.
Vyučující: doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Barbora Pincová (16.09.2011)

Kurs pojednává teoretické a metodologické problémy, jež byly tematizovány v rámci noetické reflexe historických věd zejména během 19. a 20. století. Tyto problémy jsou představovány s ohledem na dějiny dějepisectví a na průniky historických věd s historickou sociologií.
Požadavky k zápisu - angličtina
Poslední úprava: Mgr. Barbora Pincová (20.09.2012)

Při překročení kapacity kurzu mají při zápisu kurzu přednost magisterští studenti oboru historická sociologie.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Barbora Pincová (16.09.2011)

Osnova semináře:


1. Základní výkladové modely v dějepisectví: "pozitivistický", "hermeneutický", "komparativní" (Lorenz).

 

2. Klasický historismus 19. století (Ranke, Droyssen, Taine).

 

3. Durkheim versus Weber, dvě paradigmata sociálních věd a jejich dopad na francouzské a německé dějepisectví.

 

4. Postupné reflektování paralelnosti paradigmat v dějepisectví, připuštění mnohosti dějin a nastolení otázky místa historických věd v rámci dějepisectví.

 

5. Francouzský dějepis školy Annales, jednotlivé fáze jeho vývoje (Bloch, Febvre, Labrousse, Braudel, Le Goff, Chartier).

 

6. Německé dějepisectví, zejména po druhé světové válce - Historische Sozialwissenschaften (Wehler, Kocka), dějiny každodennost, historická antropologie (van Dülmen, Medick), dějiny pojmů a idejí (Koselleck).

 

7. Některé směry v anglosaském prostředí (intelektuální dějiny, nový historismus, lingvistická kritika - Burke, Gallagher, Greenblatt, Skiner, White);

 

8. České dějepisectví ve 20. století a spory o dějiny a jejich smysl.

 

9. Co s velkými koncepcemi dějin (Marx, Elias, Cassirer) pod tlakem kritik 20. století?

 

10. Původní (aktérský, autorský) význam textu je nedostupný (lingvistický obrat, spory o textualismus - Derrida, Barthes, Gadamer; Foucaultova kritika) - je tedy vůbec možné v dějepisectví uchovat prvky vědy (obrana Iggersova a Chartierova)?

 

11. Narativistická kritika dějepisu (její radikální větev: Ankersmit, White, její umírněná větev: Veyne, Ricoeur) - znamená konec dějepisectví jako vědy (Chariter, Iggers)?

 

12. Snahy uchovat v dějepisectví prvky vědeckosti cestou jeho archeologizace (Foucault, Vašíček), cestou interdisciplinarity (obory jako je historická demografie, dějiny vědy apod.), cestou zpřesňování a explicitního definování metod (příkladem komparativní dějepis).

 

 

 

 

 


Základní studijní literatura a studijní pomůcky:


 



CHARTIER, R.: On the Edge of the Cliff, Baltimore ? London, The Johns Hopkána University Press, 1997.


VAŠÍČEK, Z.: Archeologie, historie, minulost, Praha, nakladatelství Karolinum, 2006.


 


 


 


Doporučená studijní literatura a studijní pomůcky:


 



HAVELKA, M.: Dějiny a smysl, Praha, nakladatelství Lidové noviny, 2001.


LORENZ, CH.: Konstruktion der Vergangenheit. Eine Einführung in die Geschichtstheorie, Köln - Weimar ? Sien, Böhlau Verlag, 1997.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK