PředmětyPředměty(verze: 807)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Historická sociologie imaginárního - YMH305
Anglický název: Historical Sociology of Imagination
Zajišťuje: Pracoviště Historické sociologie (24-HS)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2014
Semestr: letní
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
Rozsah za akademický rok: 26 [hodiny]
Počet míst: neurčen / neurčen (20)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. PhDr. Bohuslav Šalanda, CSc.
Anotace -
Poslední úprava: PhDr. Štěpánka Lehmann, Ph.D. (11.06.2010)

Cílem semináře je zprostředkovat problematiku imaginárního s důrazem na historicko-sociologickou perspektivu, jež bude doplněna o aspekty sociálně-antropologické, historické, psychologické a filosofické. Seminář bude podporovat kritické čtení různých typů představivosti, fantazie, fikce, fabulace, iluze apod. Kromě jiných témat se bude týkat (politického) mýtu, symbolu, utopie, dále obětního beránka, mesianismu, hrdiny jako dokonalého vzoru, konečně pak konstrukce obrazu Druhého, nadpřirozena, snu, komizmu a smíchu.
Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Bohuslav Šalanda, CSc. (27.02.2011)

Historická sociologie imaginárního

Sylabus

Druh výuky: přednáška  2/0

Garant: doc.PhDr.Bohuslav Šalanda, CSc.

Atestace: písemná práce v rozsahu min. 7 stran + znalost vybraných referenčních publikací.

Anotace: Cílem přednášky je zprostředkovat problematiku imaginárního s důrazem na historicko-sociologickou perspektivu, jež bude doplněna o aspekty sociálně-antropologické, historické, psychologické a filosofické. Výklady budou podporovat kritické čtení různých typů představivosti, fantazie, fikce, fabulace, iluze apod. Kromě jiných témat se budou týkat (politického) mýtu, symbolu, utopie, dále obětního beránka, mesianismu, hrdiny jako dokonalého vzoru, konečně pak konstrukce obrazu Druhého, nadpřirozena,  snu, komizmu a smíchu.

Osnova:

1/ Úvod. Vymezení tématu, definice základních pojmů. Bude se pracovat hlavně s pojmy: imaginární, fiktivní, fantastický, nadpřirozený, fabulovaný, iluzorní, podivný, iracionální apod. Starší psychologové a filosofové nerozlišovali mezi imaginací (představivostí), fantazií a pamětí. Mezi těmito pojmy však existuje afinita; někdy je fantazie podřazována představám. (Ivan Poledňák: Stručný přehled hudební psychologie. Praha: Editio Supraphon 1984; František Hyhlík - Milan Nekonečný: Malá encyklopedie současné psychologie. Praha: SPN 1977.) Proces fantazie je spojen také s percepcí - čili vnímáním. Dále srov. Josef Viewegh: Fantazie. Teoretická studie. Praha: Academia 1986. Fantazie a fantastično je předmětem mnoha výzkumů - v rámci literární teorie a historie, dále v oblasti dějin umění, psychologie (včetně psychoanalýzy). Fantastično se zkoumá i jako estetická entita. Do hry může vstoupit také kulturní psychologie a psychiatrie s útočišti imaginací, přičemž se počítá s rozmanitými formami obranných a kompenzačních možností, jimiž je osobnost vybavena (iluzemi, bludy a halucinacemi). Imaginární svět - rub reálného životního pekla. (Viz například Eva Syřišťová: Imaginární svět. Praha: Mladá fronta 1974. Jde o příspěvek ke studiu psychóz, na prvním místě schizofrenie.) Reálně je imaginace  potřebná myšlenková činnost zahrnující invenci, inspiraci, originalitu, vhled, kreativitu, pohotovost, vtip, potenci, produktivitu, strukturální improvizaci (bricolage). V tomto případě lze obecně definovat racionální imaginaci jako mentální kreativní schopnost. Imaginace jako opomíjená kognitivní funkce.

2/ Imaginace a sociologie. Sociální rámce imaginárního. Imaginární aspekty kultur. Myšlení prvotní, prelogické,  nedomestikované apod.. Claude Lévi-Strauss a jeho Myšlení přírodních národů. Nativní klasifikace. Jedno z možných východisek představuje referenční text francouzských sociologů - Patrik Tacussel - Jean-Bruno Renard: Imaginace a sociologie. In: Sociologický časopis 40, 2004, č. 1-2, s. 95 - 101. Dostupné také na webu. Srov. dále Michel Maffesoli: Rytmus života. Variácie o postmodernom imaginárne. Bratislava: SOFA 2006. Vladimír Borecký: Porozumění symbolu. Praha. TRITON 2003. Ve vztahu k filozofii Gaston Bachelard: Psychoanalýza ohně. Praha: Mladá fronta 1994.

3/ Studium fikčních narativů. Narativně-fiktivní konstanty. Jednoduchá definice fikce může znít, že jde o něco, co je vymyšlené, co si představujeme, s čím se pracuje jako by to bylo skutečné. Ono německé als ob. Tzvetan Todorov: Úvod do fantastické literatury. Praha: Karolinum 2010. Jonathan Culler: Studie k teorii fikce. Brno - Praha: Ústav pro českou literaturu  AV ČR 2005. Dorrit Cohnová: Co dělá fikci fikcí. Praha: Academia 2009.

4/ Přínos kulturní historie, historické antropologie a mikrohistorie. Francouzská škola Análů. Studium mentalit a kolektivních reprezentací. Sociální imaginace. Peter Burke: Co je kulturní historie? Praha: Dokořán 2011. Jacques Le Goff: Středověká imaginace. Praha: Argo 1998. Carlo Ginzburg:  Sýr a červi. Praha: Argo 2000. Alain Corbin: Narcis a miazma. Pach a společenské představy 18. a 19. století. Praha: Argo 2004. Marc Bloch: Králové divotvůrci. Praha: Argo 2004.

5/ Obrazy toho Druhého. Například šlechtilý divoch. Hayden White: Tropika diskursu. Kulturně kritické eseje. Praha: Karolinum 2010. (Zde zajímavá kapitola o divokosti.)

5/ Imaginární teror. Fantaskní umění, také ikonografické prameny. Viz například Ivo Pondělíček: Fantaskní umění. Praha: Nakl. Čs. výtvarných umělců 1964. Výborná a uznávaná práce Jurgise Baltrušaitise: Fantastický středověk. Praha: Jitro   Tance smrti v umění; výtvarně zachycené skelety měly ve své době značnou popularitu. David D. Gilmore: Monster. Evil Beings, Mythical Beasts, and All Manner of Imaginary Terrors. Philadelphia: University of Pennsylvania Preses 2003.

7/ Obrazy zvířat v mýtech, folkloru a literatuře. Bajky. Středověké bestiáře. Fantastická zoologie. Kryptozoologie. Jorge Luis Borghes: Fantastická zoologie. Praha: Odeon 1987. Jaroslav Mareš. Legendární příšery a skutečná zvířata. Praha: Práce 1993. Jaroslav Mareš: Hledání ztraceného světa. Praha: Nakl. Svoboda 1992.

8/ Imaginární místa. Vzdělanecké a lidové utopie. Hledání vymyšlených říší: například Atlantidy, El Dorada, Říše kněze Jana. Křesťanské  představy ráje, očistce a pekla. Limbus. Imaginární země hojnosti a nicnedělání. Labyrint jako ikonografický symbol. Alberto Manuel - Gianni Guadalupi: The Dictionary of Imaginary Places. London: Bloomsbury 1999. Jerzy Szacki: Utopie. Praha: Mladá fronta 1971. Fernando Aínsa: Vzkříšení utopie. Brno: Host 2007. Jacques Le Goff: Zrození očistce. Praha: Vyšehrad 2003. Jean Delumeau: Dějiny ráje. Zahrada rozkoše. Praha: Argo 2003.  Světlana Sozinová: Hledání Eldoráda. Praha: Lidové nakladatelství 1990. Raymond H. Ramsay: K vybájeným pevninám. Praha: Panorama 1978.

9/ Alternativní historie. Možné světy historie. Virtuální dějiny. Vymýšlení dějin. Teoretik historiografie Dušan Třeštík byl trochu více skeptický ve studiu dějin. Konstatoval, že dějiny, které píšeme, jsou vždy a bez výjimky vymyšlené. Je to dané mimo jiné určitou zkušeností s příběhy.  Dušan Třeštík: Mysliti dějiny. Praha - Litomyšl: Paseka 1999. Nial Ferguson (ed.): Virtuální dějiny. Historické alternativy. Praha: Dokořán 2001. Jean Leduc: Historici a čas. Koncepcie, otázky, diela. Bratislava: Kaligram 2004. Ruth Ronenová: Možné světy v teorii literatury. Brno: Host 2006. V teorii fikce a možných světů nelze přehlédnout práci Lubomíra Doležela: Fikce a historie v období postmoderny. Praha: Academia 2008.

10/ Fáma jako nejstarší medium světa. Teorie spiknutí. Tajemství a záhady dějin.  Černé sanitky Petra Janečka. Jean-Noël Kapferer: Fáma jako nejstarší médium světa. Praha: Práce 1992.

11/ Představa mimozemských civilizací. Jsme ve vesmíru sami? Zasáhli mimozemšťané do vývoje lidstva? Únosy mimozemšťany. Archeoastronautické teorie. Fenomén tzv. vesmírných lidí. Úzkost a strach z kosmických a přírodních dějů. Vědecké teorie a fantastika. Paul Davies: Jsme sami? O důsledcích případného objevu mimozemského života. Bratislava: Archa 1996.Renata a Jaroslav Malinovi: Zasáhli mimozemšťané a katastrofy do vývoje lidstva? Ostrava: Profil 1988. Zdeněk Kukal - Jaroslav Malina: Soumrak kouzelníků. Praha: Horizont 1987.  Carl Gustav Jung: Tajemno na obzoru. O fenoménech UFO a mimozemských jevech. Brno: Nakl. Františka Janečka 1999.

12/ Závěr. Post skriptum. Na co se nedostalo. Další možnosti studia imaginárního: například komizmus a smích. Koncept blázna v lidské kultuře a společnosti. Sny a kultura; kulturně specifické sny. Divinace - umění či neumění předvídat budoucnost; orákula a omina. Dále science fiction v literatuře a ve filmu.

Další doporučená bibliografie:

Anderson, Benedict : Představy společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum 2008.

Auerbach, Erich: Mimesis. Praha: Mladá fronta 1968.

Bachelard Gaston: Poetika prostoru. Praha: Malvern 2009.

Benoist, Luc: Znaky, symboly a mýty. Praha: Victoria Publishing 1995.

Borecký, Vladimír: Teorie komiky. Praha: Nakl. Hynek 2000.

Bowie, Fiona: Antropologie náboženství. Rituál, mytologie, šamanismus, poutnictví. Praha: Portál 2008.

Burke, Peter: Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929 - 1989). Praha: Nakl. Lidových novin, Knižnice Dějin a současnosti 2004.

Burke, Peter: Lidová kultura v raně středověké kultuře. Praha: Argo 2005.

Burke, Peter: Variety kulturních dějin. Brno: CDK 2006.

Černoušek, Michal: Sen a snění. Praha: Horizont 1988.

Delumeau, Jean: Strach na Západě ve 14. - 18. století. Praha: Argo 1997 (I. díl), 1999 (II. díl).

Ginzburg, Carlo: Benandanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století.

Lecouteux, Claude: Přízraky a strašidla středověku. Praha: VOLVOX GLOBATOR 1997.

Lecouteux, Claude: Trpaslíci a elfové ve středověku. Praha: VOLVOX GLOBATOR 1998.

Lecouteux, Claude: Víly, čarodějnice a vlkodlaci ve středověku. Příběh dvojníka. Praha: VOLVOX GLOBATOR 1998.

Le Goff, Jacques: Kultura středověké Evropy. Praha: Odeon 1991.

Le Goff, Jacques (ed): Středověký člověk a jeho svět. Praha: Vyšehrad 1999.

Gurevič, Aron Jakovlevič: Kategorie středověké kultury. Praha: Mladá fronta  1978.

Gurevič, Aron Jakovlevič: Nebe, peklo, svět. Praha: H+H 1996.

Jost, Francois: Realita/Fikce - říše klamu. Praha: Akademie múzických umění 2006.

Maffesoli, Michel: O nomádství. Praha: Prostor 2002.

Mc Luhan, Marhall: Jak rozumět médiím. Praha: Odeon 1991.

Meletinskij, Jelezar Moisejevič: Poetika mýtu. Praha: Odeon 1989.

Ong, Walter J.: Technologizace slova. Mluvená a psaná řeč. Praha: Karolinum 2006.

Ouředník, Patrik: Utopus to byl, kdo učinil mě ostrovem. Praha: Torst 2010.

Pechar, Jiří: Prostor imaginace. Praha: Psychoanalytické nakladatelství 1992.

Piaget, Jean: Psychologie inteligence. Praha: SPN 1966.

Schmitt, Jean-Claude: Revenanti. Praha: Argo 2002.

Todorov, Tzvetan: Poetika prózy. Praha: Triáda 2000.

Vašíček, Zdeněk: Obrazy (minulosti). Praha: Prostor 1996.

Vondráček, Vladimír: Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Praha: Avicenum 1972.

 

Internetové zdroje:

Malý folkloristický slovník (B.Š.).

Peter Burke: History and Folklore: a historiographical survey (2004).

Wikipedia, Free Encyclopedia:

Traditional Knowledge; Oral Tradition; Folklore; Legendary and Folkloric Creatures; Trickster etc.

Folklore and Mythology. Elektronic Texts.

Medieval Folklore and Popular Studies.

Zombies on the Web. (Etc. etc. …)

 

 

 

 

 

 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK