Poslední úprava: doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D. (10.10.2017)
Kurs je zaměřen na noetický, kulturně-dějinný a neuropsychologický rozbor lidské kognice. Představuje jak
interpretativní, tak empirické postupy jejího studia. Pozornost bude věnována (historickým a zejména současným)
výkladům povahy a původu lidského vnímání a vědomí se zaměřením na jejich (sub i suprapersonální) apriorní
složky a různé (zejméně kulturou a sociálním kontextem nesené) strukturace. Podrobněji bude problematika
představena (zejména ve vztahu k evropské [západní, popř.antické, židovské a křesťanské]) kulturní tradici na
tématech (výkladu a podoby) smyslového vnímání, zrodu a povahy náboženského (tj. mj. "odmagičtěného" a
spiritualizovaného) a vědeckého (na příkladu kategorií "prostor", "čas", "číslo"/"počet", "síla" atd.) myšlení (obrazu
světa) z myšlení mytického (např. rozboru povahy "symbolů" a proměny zacházení s nimi); dále pak otázce
(kulturně-dějinných příkladů) rozhraničování racionálního a iracionálního, jež má mj. svoji paralelu v odlišování
stavů "zdravé" mysli od změněných stavů vědomí. Pozornost bude věnována rovněž otázce do jaké míry lze
navázat textovou, lingvistickou analýzu či rozbor odpovědí jedinců na (kognitivněvědní) neuropsychologické
analýzy.
b
DĚJINY A STRUKTURA LIDSKÉ KOGNICE
Poznámky stran metod a interpretačních postupů:
V rámci tohoto kursu budeme propojovat postupy a zjištění jednotlivých disciplín (jednotlivých směrů antropologie i jiných oborů), které se navzájem odlišují různou, řekněme, "kulturou evidence". Tato odlišnost povahy evidence jednotlivých disciplín může být důvodem, že (faktická) tvrzení či teoretické závěry jednotlivých oborů nemusí být navzájem bezprostředně propojitelné, přece však je alespoň lze v jejich souvztažnosti interpretativně promýšlet. Propojovat budeme například filosofickou analýzu s evoluční interpretací (např. stran analogií fylogeneze a ontogeneze), s (diachronní či synchronní) kulturní komparací, s výsledky archeologického či historického bádání i s interpretacemi vzahů v poli terénního terénního kulturně-antropologického výzkumu. Jednou ze zajímavých otázek například je poměr mezi procesy kulturně-dějinného vývoje (evoluce), které mají poměrně rozmanitou diachronní dynamičnost a rozdílnou temporalitu (např. zlom neolitické revoluce; tzv. axiální transformace z doby 9. až 5. století př. Kr.; proces odkouzlení; modernizační změny civilizačního, disciplinačního či sekularizačního procesu, startující někdy v 16., 17. století, atd.), na jedné straně a psychickými či neurálními strukturami člověka, které bývají často chápány jako relativně stabilní, evolučně dávného data vzniku, na straně druhé. Významnou badatelskou otázkou tak je, jak hluboko mohou do psychických a neurálních struktur člověka zasahovat tyto procesy kulturně-dějinné proměny, jsou vůči těmto strukturám jen epifenoménem, nebo jsou vůči nim v významným evolučním faktorem (a vice versa)?
* * *
Příklady možných témat a literatury:
(1.)
Téma: Teorie symbolické reprezentace
Ernst CASSIRER, Filosofie symbolických forem I. Jazyk. Praha 1996, OIKOYMENH, s. 15-59.
Paul RICOEUR, Čas a vyprávění I. Zápletka a historické vyprávění, Praha 2000, OIKOYMENH, s. 88-104.
(2.))
Téma: Čas a prostor
Ernst CASSIRER, Filosofie symbolických forem II. Mytické myšlení. Praha 1996, OIKOYMENH, s. 106- 188.
(vycházet by se mohlo také z: Paul RICOEUR, Čas a vyprávění III. Vyprávěný čas, Praha: 2007, OIKOYMENH, s. 17-141.)
(3.)
Téma: Socialita a sociální poznávání .
Vyjít lze mh. z:
P. URBAN, Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u šlověka, Filosofia Praha 2016.
S. T. FISKA - S. E. TAYLOR, Social Cognition: Form Brains to Culture, McGraw-Hill, New York 2008.
(4.)
Téma: Kulturní souvisoslti smyslového vnímání
(Četba bude vybrána po domluvě se studenty na začátku semestru.)
Vyjíz zde, pokud jde o kulturní a jazykové souvislosti vnímánmí barev, můžeme např. z:
Janka ŠUCHOVÁ, Farbwörter im Deutschen und Slowakischen. Eine kognitiv-schemantische Untersuchung, Verlag Dr. Kovač Hamburg 2015.
Pokud jde o antropologii hmatu, lze vyjít např. z:
C. BENTHIEN, Skin - On the Cultural border between Self and the World.
C. CLASSENS, The book of touch. Sensory formations.
(5.)
Téma: Sny, vize, změněné stavy vědomí v kontextu kulturních dějin
Vyjít lze z rozboru výslechových protokolů z vyšetřování benandantů v: Carlo GINZBURG, Benandanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století, Argo Praha 2002, zejména edice pramene na s. 188-122.
(6.)
Téma: Matematizace obrazu světa
Jako z pramenného čtení bychom mohli vyjít z:
Alena HADRAVOVÁ - Petr HADRAVA (eds.), Galileo Galilei, Hvězdný posel, Johannes Kepler, Rozprava s hvězdným poslem, Pistorius & Olšanská, Příbram 2016.
* * *
Vycházet budu dále poměrně širokého spektra literatury, kupříkladu z:
Peter BURKE, Variety kulturních dějin, CDK Brno 2006
Edward J. DIJKSTERHUIS, Die Mechanisierung des Weltbildes, Springer Verlag Berlin - Göttingen - Heidelberg 1956.
Bruce E. GOLDSTEIN, Wahrnehmungspsychologie. Eine Einführung, Spektrum Heidelberg 1997,).
Rebekka HABERMAS - Niels MINKMAR (Hrsg.), Das Schwein des Häuptlings. Sechs Aufsätze zur Historische Anthropologie, Wagenbach Verlag Berlin 1992.
Ladislav KESNER - Jiří HORÁČEK, Empatický mozek a mysl, in: Jiří Horáček - Ladislav Kesner - Cyril Höschl - Filit Španiel et al., Mozek a jeho člověk, mysl a její nemoc, Galén Praha 2016, s. 183-193.
John Michael KROIS, Kultur als Zeichensystem, in: Handbuch der Kulturwissenschaft, Band 1: Grundlagen und Schlüsselbegriffe. Herausgegeben von Friedrich Jaeger und Burghard Liebsch, Stuttgart - Weimar 2004, Verlag J. B. Metzler, s. 106-118.
David LEWIS-WILLIAMS, Uvnitř neolitické mysli. Vědomí, vesmír a říše bohů, Academia Praha 2008.
Anton MARKOŠ, Znaky a významy v evoluci, Nová beseda Praha 2015.
Anton MARKOŠ, Evoluční tápání. Podoby planetárního životopisu. Pavel Mervart Červený Kostelec 2016.
Lenka MARTINEC NOVÁKOVÁ, Čich: znovu objevený smysl, in: Jiří Horáček - Ladislav Kesner - Cyril Höschl - Filit Španiel et al., Mozek a jeho člověk, mysl a její nemoc, Galén Praha 2016, s. 85-94.
Lenka MARTINEC NOVÁKOVÁ, Chemesthesis. Vůně, nevůně a chemická citlivost, 95-105.
Tereza NEKOVÁŘOVÁ - Iveta FAJNEROVÁ - Kateřina SEDLÁKOVÁ,, Reprezentace prostoru v mozku, in: Jiří Horáček - Ladislav Kesner - Cyril Höschl - Filit Španiel et al., Mozek a jeho člověk, mysl a její nemoc, Galén Praha 2016, s. 41-57.
Tereza NEKOVÁŘOVÁ - Iveta FAJNEROVÁ - Eva KOZÁKOVÁ - Julija ZAJCEVA, Sociální mozek a teorie mysli: neurobiologie, vývoj a patologie, in: Jiří Horáček - Ladislav Kesner - Cyril Höschl - Filit Španiel et al., Mozek a jeho člověk, mysl a její nemoc, Galén Praha 2016, s. 169-182.
Tereza NEKOVÁŘOVÁ - Kateřina SEDLÁKOVÁ - Iveta FAJNEROVÁ, Jak mozek měří čas, in: Jiří Horáček - Ladislav Kesner - Cyril Höschl - Filit Španiel et al., Mozek a jeho člověk, mysl a její nemoc, Galén Praha 2016, s. 58-74.
Michel PASTOUREAU, Modrá. Dějiny jedné barvy, Argo Praha 2014.
Vít POKORNÝ, Myslet z psychedelických zkušeností. Transdisciplinární interpretace. Pavel Mervart Červený Kostelec 2016.
Peter J. RICHERSON - Robert BOYD, V genech není všechno aneb jak
kultura změnila evoluci člověka, Academia Praha 2012.
Marco STELLA - Jan HAVLÍČEK, Je lidská evoluce uzavřenou záležitostí? Vztah biologické a kulturní evoluce z hlediska evoluční antropologie, in: Lenka Hanovská - Jan Horský - Linda Hroníková a kol., Evolvendi anthropologicae. Vývoj v antropologických perspektivách. Togga Praha 20123, s 29-53.
* * *
