PředmětyPředměty(verze: 953)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Historiografie a metodologie historické vědy I. - YMA21PPZI
Anglický název: Historiography and Methodology of Historical Science I.
Zajišťuje: Program Antropologická studia (24-KOA)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2020
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (30)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: specializační
Staré označení: YMA21PPZI
Poznámka: student může plnit i v dalších letech
Garant: doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.
Záměnnost : YMAY1PPZI, YMA11PA0I, YMA11PEA0
Je prerekvizitou pro: YMA41PPLI, YM4A1A001
Je záměnnost pro: YMA11PEA0, YMO028
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Kurz pojednává teoretické a metodologické problémy, jak byly tématizovány v rámci noetické reflexe historických věd zejména během 19. a 20. století. Tyto problémy jsou představovány s ohledem na dějiny dějepisectví. ZS - Základní závěry metodologické reflexe historické vědy ve 19. a začátkem 20. století.
Poslední úprava: Svobodová Eva, Mgr. (28.07.2016)
Požadavky k zápisu

Předmět je povinný pro studenty prvního ročníku Obecné antropologie, specializace Historická antropologie. Ostatní si jej mohou zapsat až po svolení garanta kurzu.

Poslední úprava: Schreiberová Zuzana, Mgr. (13.09.2010)
Požadavky ke zkoušce

Předpoklady pro atestaci: Pravidelná a aktivní účast na seminářích (tolerance 3 absence), četba připravených textů.

Poslední úprava: Novotná Obeidová Dina, Mgr. (18.02.2008)
Sylabus

ZS - Základní závěry metodologické reflexe historické vědy ve v 19. a poč. 20. století Kurs kombinuje přednáškovou a seminární formu. V ZS bude zaměřen na I. (1.) Teoretické vymezení historické vědy, její povahy, zařazení do soustavy ostatních věd: (1a) Povaha dějepisectví a paradigma dějepisné práce; (1b) poměr mezi "pojmoslovím oboru" a "kulturou oboru"; (1c) historická věda a dějepisný diskurs; (1d) teorie "symbolických center". II. Základní závěry teoretické (epistemologické, noetické) analýzy dějepisectví tak, jak byly zformulovány ve 20. století: (2.) O hodnotách lze sice bádat, avšak nelze bádáním doložit platnost (etických, estetických, náboženských a pod.) hodnot; (3.) Nutno důsledně odlišovat dějepisné porozumění a morální ospravedlnění; (4.) nejsou jedny dějiny, nýbrž je jen mnoho dějin: (4a) ve smyslu tom, že jsou různé výchozí systémy kulturních hodnot či různé výchozí historické paměti, z nichž se badatel nemůže nikdy zcela vymanit; (4b) ve smyslu tom, že jsou vůči sobě do určité míry jen paralelní metody "čtení" (rozumění) dějin (mikrohistorie - makroanalýza a pod.); (4c) ve smyslu tom, že již dějinní aktéři si mohou klást vlastní, tudíž odlišné otázky po smyslu jednání (popř. smyslu vůbec); (4d) ve smyslu tom, že v historii nelze přistupovat ke společnosti či kultuře jako k holisticky pojednatelnému celku (typu přírodovědného "gravitačního pole" či "ekosystému"), neboť existenci takového celku nelze doložit; (5.) Nelze nikterak určit, co je hlavním obsahem dějin, tudíž nelze ani určit, co by mělo být hlavním tématem dějepisných pojednání. Primárnost politických dějin či prvotní význam socio-ekonomických dějin jsou jen mýty; (6.) Kulturní, humanitní, sociální vědy vůbec (a tudíž i dějepisectví) nejsou vědami, které by v pravém slova symslu "poznávaly", nýbrž vědami interpretativními, rozumivými. Rozumivé konstrukce těchto věd nemají povahu nesporně objektivních faktů, nýbrž jde o specifickou povahu jejich "adekvátnosti" či "objektivity"; (7) přes všechnu tuto relativisaci lze čelit radikálním vývodům tzv. "lingvistivké kritiky". Historie jako odborná disciplina samozřejmě dovede čelit relativismu, jenž není zdůvodněn noetickými argumenty, nýbrž je užíván (coby popírání "faktů") z nějrůznějších nevědeckých, politických či ideologických důvodů. LS - Možnosti a meze dějepisného poznávání/rozumění V LS se kurs zaměří především na povahu české diskuse o metodách dějepisectví. Základní otázkou bude, kde se v českém dějepisectví a v širší reflexi dějepisných metod bere poměrně nápadný sklon k tomu, že jsou neustále na okraj vytlačovány metodicky promyšlené úvahy; oproti tomu vítězí (co do svého významu a ohlasů) spíše texty, jež jsou sice myšlenkově nedůsledné, zato však obsahují zřetelný emotivní nádech: Spor o smysl českých dějin, nynější Spor o dějiny. Pojednávány budou mimo jiné (I.) otázky: (1.) Poměr "pojmosloví oboru" a "Kultury oboru". (2.) Co je znakem "odborné obce" a existuje v českém prostředí "odborná dějepisná obec"? (3.) Lze humanitní vědy (včetně dějepisectví) založit jinak, než axiomaticky? Návazně na tyto otázky a na obsah kursu v ZS budou (II.) rozebírány některé texty vzešlé z českých i z cizích diskusí o smyslu dějin a povaze dějepisectví. Literatura: Zdeněk BENEŠ (2000): Zdeněk Kalista v kontextu rozumějící historiografie, in: Zdeněk Kalista a kulturní historie. Z Českého ráje a Podkrkonoší - Suplementum 6, Semily 2000, s. 13-24. Pierre BOURDIEU (1995): Sociální prostor a symbolická moc, in: Václav HUBINGER (vyd.), Antologie francouzských společenských věd: Antropologie, sociologie, historie, Cahiers du CeFReS, No. 8, 1995, s. 213-234. Fernand BRAUDEL (1995): Dlouhé trvání, in: Václav HUBINGER (vyd.), Antologie francouzských společenských věd: Antropologie, sociologie, historie, Cahiers du CeFReS, No. 8, 1995, s. 145-186. Rudolf BULTMANN (1994): Dějiny a eschatologie, Praha 1994. Rudolf BULTMANN ()995): Ježíš Kristus a mytologie, Praha 1995. Susanna BURGHARTZ (2002): Historische Anthropologie/Mikrogeschichte, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s. 206-218. Peter BURKE (1987): The Strengths and Weakneses of the History of Mentalities, in: History of Europena Ideas, Vol. 7, No. 5, 1986. Zde citováno podle: Peter BURKE, Stärken und Schwächen der Mentalitätengeschichte, in: U. Raulff (Hrsg.), Mentalitäten-Geschichte. Zur historischen Rekonstruktion geistiger Prozesse, Berlin 1987, s. 127-145. Peter BURKE (2004): Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989), Praha 2004. Ernst CASSIRER (1994): Der Mythus des Staates. Philosophische Grundlagen politischen Verhaltens, Frankfurt a. M. 1994. Ernst CASSIRER (1996): Filosofie symbolických forem, Praha 1996, díl I a II. Gert DRESSEL (1996): Historische Anthropologie. Eine Einführung, Wien - Köln - Weimar, 1996. Richard van DüLMEN (1993a): Formierung der europäischen Gesellschaft in der Frühen Neuzeit, in: Richard van DüLMEN, Gesellschaft der frühen Neuzeit: Kulturelles Handeln und sozialer Prozess, Böhlau Verlag Wien - Köln - Weimar 1993, s. 16-61. Richard van DüLMEN (1993b): Historische Anthropologie in der deutschen Sozialgeschichte, in: Richard van DüLMEN, Gesellschaft der frühen Neuzeit: Kulturelles Handeln und sozialer Prozess, Böhlau Verlag Wien - Köln - Weimar 1993, s. 372-401. Richard van DüLMEN (2002): Historická antropologie. vývoj, problémy, úkoly, Praha 2002. Jacques DUPAQUIER - Denis KESSLER (1992): La société francaise au XIXe siecle, Paris, 1992. Raingard EßER (2002): Historische Semantik, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s.281-292, Michel FOUCAULT (2002): Archeologie vědění, Praha 2002. Hans-Georg GADAMER (1994): Problém dějinného vědomí, Praha 1994. Clifford GEERTZ (200): Interpretace kultur, Praha 2000. Josef GRULICH (2001): Zkoumání "maličkosti" (Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie), in: Český časopis historický 99, 2001, s. 519-547. Rebekka HABERMAS - Niels MINKMAR (1992): Einleitung, in: R. Habermas - N. Minkmar (Hg.), Das Schwein des Häuptlings. Sechs Aufsätze zur Historische Anthropologie, Berlin 1992, s. 7-19. Iain HAMPSHER-MONK (2002): Neuere angloamerikanische Ideengeschichte, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, 293-306. David HARLAN (2002) The Intellecual History and the Return of Literatur, in: American Historical Review 94, 1989, S. 581-609. Miloš HAVELKA (vyd.) (1995): Spor o smysl českých dějin 1895-1938, Praha 1995. Miloš HAVELKA (1998): Max Weber a počátky sociologie náboženství, in: Miloš HAVELKA (vyd.), Max Weber, Sociologie náboženství, Praha 1998, s. 15-115. Miloš HAVELKA (1999): Symbol - centrum - typus. Tři perspektivy řešení vztaghu případu a zobecnění ve vědách o člověku, in: Acta Universitatis Carolinae 1999, Philosophica et historica 4, Studia philosophica XIV - Hegelovou stopou, s. 247-256. Miloš HAVELKA (2001): Dějiny a smysl, Praha 2001. Miloš HAVELKA (2004): Co může znamenat "filosofie" v tzv. "filosofii dějin", in: Dějiny - teorie - kritika, ročník I, 2004, s. 191-211. Horst-Jürgen HELLE (1992): Simmel o Marxovi. Spor o metodu makrosociologie, in: Sociologický časopis 28, 1992, s. 22-37. Pavel HIML (2000): Domenico Scandella a Carlo Ginzburg: Kariéra jednoho mlynáře a jednoho historika, in: Carlo GINZBURG, Sýr a červi, Praha 2000, s. ě0+-ě+8. Gerthrude HIMMELFARB (1989): Sone Reflections on the New History, in American Historical Review 94, 1989, s. 661-670. Jan HORSKÝ (1997): Problém "symbolu" a "smyslu". Max Weber a dějezpytná práce, in: Vindemia. Sborník k 60. narozeninám Ivana Martinovského, Ústí n. L. 1997, 147-160. Jan HORSKÝ (vyd.) (1999a): Kulturní a sociální skutečnost v dějezpytném myšlení, Ústí nad Labem 1999. Jan HORSKÝ (1999b): Racionalita dějinného jednání. Podněty Weberovy sociologie pro dějezpytné bádání, in: Soudobé dějiny VI, 1999, č. 1, s. 71-90. Jan HORSKÝ - Eva PAVLÍKOVÁ (2003): Pojmoslovný aparát českého dějepisectví mezi "francouzským" a "německým" stylem dějezpytného myšlení, in: Francouzská inspirace pro společenské vědy v českách zemích, Cahiers du CeFReS. No. 29, Praha 2003, s. 205-225. Jan HORSKÝ (2004a): Dějepisné porozumění a ospravedlnění, in: Soudobé dějiny XI, 2004, č. 4, s. 66-81. Jan HORSKÝ (2004b): Změníme "kulturu" dějepisectví ve prospěch multikulturalismu? in: Marek Jakoubek - Tomáš Hirt (vyd.) Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit (antropologická perspektiva), Plzeň 2005, s. 236-257, ISBN 80-86898-22-9. Johan HUIZINGA (1999): Podzim středověku, Praha 1999. Roger CHARTIER - Daniel ROCHE (1978): Sociale (histoire), in: Jacques LE GOFF - Roger CHARTIER - Jacques REVEL (ed.), La Nouvelle Histoire, Paris 1978, s. 515-521. Roger CHARTIER (1987): Intelectual history or sociocultural history? The French trajectories, in: D. La Capra - S. Kaplan (ed.), Modern European Intellectual History, Itaca - London 1982. Zde citováno poddle: Roger CHARTIER, Intellektuellen Geschichte und Geschichte der Mentalitäten, in: U. Raulff (Hrsg.), Mentalitäten-Geschichte. Zur historischen Rekonstruktion geistiger Prozesse, Berlin 1987, s. 69-98, Roger CHARTIER (1992a): Die unvollendete Vergangenheit. Beziehungen zwischen Philosophie und Geschichte, in: R. Chartier, Die unvollendete Vergangenheit. Geschichte und die Macht der Weltauslegung, Frankfurt a. M. 1992, s. 2443. Francouzský originál in: Philosophie et histoire, Paris 1987, s. 115-135. Roger CHARTIER (1992b): Text, Symbol und Frenchness. Der Historiker und die symbolische Anthropologie, in: R. Chartier, Die unvollendete Vergangenheit. Geschichte und die Macht der Weltauslegung, Frankfurt a. M. 1992, s. 70-87; anglický originál in: Journal of Modern History 57, 4/1984, s. 682-695. Roger CHARTIER (1998): Au bord de la falaise. L'histoire entre certitudes et inquiétude, Paris 1998. Roger CHARTIER (2002): New Cultural History, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s. 193-205. Georg G. IGGERS (1995): Zur "Linguistischen Wende" im Geschichtsdenken und in der Geschichtssreibung, in: Geschichte und Gesellschaft 21, 1995, s. 557-579. Georg G. IGGERS (2002): Dějepisectví ve 20. století, Praha 2002. Robert JÜTTE (2002): Diskursanalyse in Frankreich, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s. 307-317. Zdeněk KALISTA (2002), Cesty historikova myšlení, Praha 2002. Duk-Yung KIM (2002): Georg Simmel und Max Weber. Über zwei Entwicklungswege der Soziologie, Leske + Budrich, Opladen 2002. Reinhardt KOSELLECK (2000): Vergangene Zukunft. Zur Semantik geschichtlichter Zeiten, Frankfurt a. M. 2000. Volker KRUSE (1999): "Geschichts- und Sozialphilosophie" oder "Wirklichkeitswissenschaft"? Die deutsche historische Soziologie und die logischen Kategorien Rene Königs und Max Webers, Suhrkamp Frankfurt am Mein 1999. Thomas S. KUHN (1997): Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997. František KUTNAR (1993): Základní otázky historického pojmosloví, in: A. Kostlán (vyd.), Druhý sjezd československých historiků (5.-11. října 1947) a jeho místo ve vývoji českého dějepisectví v letech 1935-1948, Praha 1993, s. 229-235. Stanislav KUŽEL (1999): Zákoutí antropologické "orientace popisu podle aktéra", in: J. Horský (vyd.), Kulturní a sociální skutečnost v dějezpytném myšlení. Příspěvky k dějinám českého dějepisectví doby Gollovy školy, Ústí n. L. 1999, s. 87-118. Dominick LA CAPRA - Steven L. KAPLAN (ed.) (1982): Modern Intelectual History, Nev York 1982. Giovani LEVI (1991): On Microhistory, in: Peter BURKE (ed.), New Perspektives of Historical Writing, Oxford 1991, s. 93-113. Bedřich LOEWENSTEIN (2004): Historismus a kulturní pesimismus. Revize ideje pokroku v 19. století, in: Soudobé dějiny XI, 2004, č. 4, s. 33-50. Chris LORENZ (1997): Konstruktion der Vergangenheit. Eine Einführung in die Geschichtstheorie, Köln - Weimar - Wien 11997. Günther LOTTES (2002): Neue Ideengeschichte, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s. 261-269. Alf LÜDTKE (Hg.) (1991): Herrschaft als soziale Praxis. Historische und sozial-anthropologische Studien, Göttingen 1991. Jaroslav MAREK (1991): O smyslu dějin a dějepisectví, in: Historické listy 1, 1991, s. 1-3. Jaroslav MAREK (1992): O historismu a dějepisectví, Praha 1992. Jochen MARTIN (1994): Der Wandel des Beständigen. Überlegungen zu einer historischen Anthropologie, in: Freiburger Universitätsblätter 126, 1994, s. 35-46. Francoise MAYEROVÁ - Zdeněk VAŠÍČEK (2004): Minulost a současnost, paměť a dějiny, in: Soudobé dějiny XI, 2004, č. 4, s. 9-32. Hans MEDICK (1989): "Misionare in Ruderboot"? Ethnologische Erkenntnisweisen als Herausforderung an die Sozialgeschichte, in: Alf LÜDTKE (Hg.): Alltagsgeschichte. Zur Rekonstruktion historischer Erfahrungen und Lebensweisen, Frankfurt a. M. - New Yokr 1989, s. 4884. (Původně vyšlo v: Geschichte und Gesellschaft 10, 1984, s. 295-319.) Hans MEDICK (1992): Entlegene Geschichte? Sozialgeschichte und Mikro-Historie im Blickfeld der Kulturanthropologie, in: Soziale Welt. Zeitschrift für sozialwissenschaftliuche Forschung und Praxis VI, 1992, s. 167-178. Jan PATOČKA (1990): Kacířské eseje o filosofii dějin, Praha 1990. Karl R. POPPER (1994): Bída historicismu, Praha 1994. Karl R. POPPER (1994): Otevřená společnost a její nepřátelé, díl II., Praha 1994. Karl R. POPPER (1995): Věčné hledání. Intelektuální autobiografie, Praha 1995. Michal PULLMANN (2003): Habitus a třídy. Výzva kulturní sociologie Pierra Bourdieu pro sociální dějiny (z pohledu německých sociálních věd), in: Francouzská inspirace pro společenské vědy v českách zemích, Cahiers du CeFReS. No. 29, Praha 2003, s. 207-238. Lutz RAPHAEL (1997): Die "Neue Geschichte" - Umbrüche und Neue Wege der Geschichtsschreibung in internationaler Perspektive (1880-1940), in: Wolfgang KÜTTLER - Jörn RÜSEN - Ernst SCHULIN (Hg.), Geschichtsdiskurs, Band 4.: Krisenbewußtsein, Katastrophenerfahrungen und Innovationen 1880-1945, Frankfurt a. M. 1997, s. 51-89. Régine ROBIN (1973): Histoire et linguistique, Paris 1973. Jörn RÜSEN (1983): Lebendige Geschichte, Göttingen 1983. Jörn RÜSEN (1986): Rekonstruktion der Vergangenheit, Göttingen 1986. Jörn RÜSEN (1989) Historische Vernunft, Göttingen 1989. Gunter SCHOLTZ (1997): Zum Strukturwandel in den Grundlagen kulturwissenschaftlichen Denkens (1880-1945), in: Wolfgang KÜTTLER - Jörn RÜSEN - Ernst SCHULIN (Hg.), Geschichtsdiskurs, Band 4.: Krisenbewußtsein, Katastrophenerfahrungen und Innovationen 1880-1945, Frankfurt a. M. 1997, s. 19-50. Georg SIMMEL (1989): Die Probleme der Geschichtsphilosophie, in: G. Simmel, Gesamtausgabe, Band 2. (hrsg. von H.-J. Dahme), Frankfurt a. M. 1989, s. 297-423. Luise SCHORN-SCHÜTTE (2002): Neue Geistesgeschichte, in: Joachim EIBACH - Günther LOTTES (Hg.), Kompas der Geschichtswissenschaft, Göttingen 2002, s. 270-280. Gregor SCHÖLLGEN (1982): Handlungsfreiheit und Metodenzwang. Das Dilema der Handlungstheorie Max Webers, in: Saeculum - Jahrbuch für Universalgeschichte XXXIII, 1982, s. 209-220. Quentin SKINNER (1969): Meaning and Understanding in the History of Ideas, in: History and Theory 8, 1969, s. 3-53. Jan SLAVÍK (1993): Historické pojmosloví, in: A. Kostlán (vyd.), Druhý sjezd československých historiků (5.-11. října 1947) a jeho místo ve vývoji českého dějepisectví v letech 1935-1948, Praha 1993, s. 229-235. Jiří SUK (2004): Foucaultův příchod do Čech. "Archeologická" a "genealogická" metoda z perspektivy historika, in: Soudobé dějiny XI, 2004, s. 51-65. Michael SUKALE (Hrsg.) (1991): Max WEBER, Schriften zur Wissenschaftslehre, Stuttgart 1991. John E. TOEWS (1987): Intellectual History and the Linguistical Turn. The Autonomy of Meaning and the Irreducibility of Experience, in: American Historical Review 92, 1987, s. 879-907. Jerzy TOPOLSKI (1984): Metodologia historii, Warszawa 1984. Zdeněk VAŠÍČEK (1996): Obrazy minulosti. O bytí, poznání a podání minulého času, Praha 1996. Zdeněk VAŠÍČEK (2003): Podmínky volby, Praha 2003. Max WEBER (1904): Die "Objektivität" sozialwissenschaftlicher und sozialpolitischer Erkenntnis, in: Archiv für Sozialwissenschaften und Sozialpolitik XIX, 1904, s. 22-87. D Max WEBER (1972): Wirtschaft und Gesellschaft. Grundriss der verstehende Soziologie, 5. Auflage (revidiert von J. Winckelmann), Tübingen 1972. Max WEBER (1998): Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998. Heide WUNDER (1990): Kulturgeschichte, Mentalitütengeschichte, Historische Anthropologie, in: Richard van DÜLMEN (Hg.), Fischer Lexikon Geschichte, Frankfurt a. M. 1990, s. 65-76.

Poslední úprava: Horský Jan, doc. PhDr., Ph.D. (05.10.2009)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK