PředmětyPředměty(verze: 902)
Předmět, akademický rok 2022/2023
   Přihlásit přes CAS
Skeletový atest - Kulturní a srovnávací dějiny - YBZA32000
Anglický název: Cultural and Comparative History
Zajišťuje: Program SHV - Historický modul (24-HM)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2009
Semestr: zimní
E-Kredity: 10
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/0 [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Virtuální mobilita / počet míst: ne
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Staré označení: YBZA32000
Poznámka: student může plnit i v dalších letech
Garant: Mgr. Markéta Pražáková Seligová, Ph.D.
prof. Dr. phil. Pavel Himl
prof. PhDr. Zdeněk Nešpor, Ph.D.
Korekvizity : YBZA31000
Neslučitelnost : YBZA30000, YBZA40000
Je korekvizitou pro: YBZA31000
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Lenka Halbichová (10.06.2009)
Skeletový atest z kulturních a srovnávacích dějin je souborná zkouška, která prověřuje znalost a porozumění vybraným problémům kulturních a srovnávacích dějin na základě specifikované literatury.
Metody výuky
Poslední úprava: Mgr. Lenka Halbichová (10.06.2009)

Tato zkouška se drtivé většiny studujících již netýká: jedná se o jednu ze dvou souborných zkoušek z historie, které byly povinné pro všechny studenty podle staré, dnes již neplatné akreditace. V současnosti přistupují k této zkoušce již jen jednotlivci, kteří začali studovat v době platnosti staré akreditace a v průběhu studia setrvali na systému starých zkoušek. Vzhledem k malému okruhu studentů, jejichž studijní kurikulum odpovídá ještě staré akreditaci (tj. obsahuje dva historické atesty: SA ČD a SA SKD), nejsou již delší dobu vyhlašovány zkušební termíny k těmto dvěma zkouškám z iniciativy historického modulu. Zbytky zájemců o zkoušku se musí v přiměřeném předstihu přihlásit mailem u vedoucí modulu a to na začátku semestru, ve kterém chtějí ke zkoušce přistoupit. Z technických důvodů nebude možné, aby si student vybral, kdy chce zkoušku vykonat; modul termín vyhlásí v okamžiku, kdy nashromáždí takový počet zájemců, aby bylo efektivní svolat zkušební komisi, tj. minimálně 9 zájemců. Dotyční pak budou obesláni elektronicky. Termín zpravidla připadne na zkouškové období daného semestru.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Markéta Pražáková Seligová, Ph.D. (28.08.2008)

  SYSTÉM ZKOUŠENÍ

V rámci atestu z kulturních a srovnávacích dějin je objem
atestované látky je rozdělen do čtyř tématických sekcí, jež
jsou garantovány konkrétními zkoušejícími:
sekce A -- prehistorie, antropologie, archeologie (garantem dr.
Matoušek)
sekce B -- dějiny kultury, vědy a vzdělanosti (garantem
dr.Horský)
sekce C -- dějiny náboženství a idejí (garantem Mgr.Nešpor)
sekce D -- dějiny umění (garantem dr. Altová)
   Uvnitř každé ze sekcí je stanoveno přibližně 12 tématických
okruhů, z nichž u každého jsou uvedeny většinou 3-4 odborné
tituly, ze kterých lze k danému tématickému okruhu načerpat
poznatky a jejichž znalost se pro daný tématický okruh
vyžaduje.
   Každý atestovaný student bude zkoušen právě ze tří
tématických okruhů, z nichž každý musí patřit do jiné sekce.
Komisi předloží seznam nastudované literatury o minimálně 15
položkách, přičemž většinu (ne --li všechny) by měly
představovat povinné texty, předepsané pro studentem zvolené
tématické okruhy. Pokud soupis vší literatury, uvedené u
vybraných tématických okruhů, nedá dohromady 15 položek, lze
postupovat dvojím způsobem: buď doplnit seznam literatury
k atestu o tituly, které rozšiřují okruh knih k vybranému
tématu a na kterých se student dohodl s příslušným garantem
sekce, nebo si z jedné sekce vybrat tématické okruhy dva a to
tak, aby nabízel právě tolik knih, kolik student potřebuje na
doplnění svého seznamu literatury.
   Student hodlající přistoupit ke skeletovému atestu
z kulturních a srovnávacích dějin je povinen současně
s registrací předmětu v daném semestru (prostřednictvím
informačního systému FHS nutno provést nejpozději do poloviny
října v případě zimního semestru resp. do poloviny března
v případě letního semestru) závazně se přihlásit ke třem ze
čtyř nabízených sekcí, ze kterých si pro zkoušku bude vybírat
tématické okruhy (volba konkrétních tématických okruhů v tento
moment není nutná a student ji sděluje až u zkoušky samotné).
   V rámci registrace zvolené kombinace sekcí mají zájemci o
atest rovněž právo uvést měsíc, ve kterém by rádi ke zkoušce
přistoupili.
   Na tato dvě kritéria (výběr sekcí a volba měsíce) bude muset
každý, kdo se hlásí ke kulturnímu a srovnávacímu atestu, brát
zřetel: v informačním systému (v agendě "Moje studium", pod
položkou "Přihlašování se k tématům/variantám z balíku témat")
se zaregistruje ke skupině s příslušnou kombinací sekcí a
měsíce (např. ABD -- květen, BCD -- září). Konkrétní termíny pak
budou vyhlášeny do dvou týdnů po ukončení registračního období:
každý přihlášený se dozví datum zkoušky, k němuž byl přiřazen,
prostřednictvím automatické zprávy IS na osobní  mailovou
adresu (není třeba na ni odpovídat, potvrzovat příjem apod.).
   Pokud studentovi z různých důvodů nebude nakonec vyhovovat
termín, který mu byl přidělen a bude se chtít přesunout na
jiný, možné to samozřejmě je, ale pouze v případě, že jednak v
nově zvoleném termínu ještě zbývá volná kapacita a jednak že
nově zvolený termín má stejnou kombinaci sekcí jako původní,
přidělený termín. S těmito dvěma podmínkami lze pak přesun mezi
termíny provést opakovaně, aniž by bylo nutné uvědomit
organizátora skeletového atestu z kulturních a srovnávacích
dějin (Mgr.Nešpora) nebo vedoucí modulu, naposledy však týden
před vlastní zkouškou. Pokud se student neodhlásí z termínu
alespoň s týdenním předstihem, je jeho přihláška k tomuto
termínu definitivní (počítačový systém mu nedovolí odhlásit se)
a na žádný další termín v daném semestru nemá nárok: vzhledem
k nutnosti splnit studijní povinnost tak musí pokus o atest
absolvovat, a to buď fakticky tím, že se ke zkoušce dostaví,
anebo formálně tím, že si do indexu nechá zapsat 0 bodů (za
skeletový atest z kulturních a srovnávacích dějin tento zápis
provádí Mgr.Nešpor).  Výjimkou jsou případy náhlých onemocnění,
dokladované potvrzením od lékaře: v takových případech bude
student po individuální domluvě zařazen na náhradní termín.
Historický modul garantuje, že pro každou kombinaci sekcí (ABC,
ABD, ACD, BCD) budou v každém semestru vypsány alespoň dva
termíny.




    TÉMATICKÉ  OKRUHY  A  LITERATURA


Sekce A -- prehistorie, archeologie, antropologie (garant: PhDr.
Václav Matoušek)

1.    Základní vývojové  etapy  prehistorické/raně  historické
  evropské  společnosti (paleolit-příchod  Slovanů  do střední
  Evropy)
1.1. Paleolit - mezolit
1.2.Neolit
1.3. Eneolit
1.4. Doba bronzová
1.5. Doba železná
1.6. Doba římská - doba stěhování národů

Pleiner, R. ed. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha: Academia.
Podborský, V. ed. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno: Muzejní  a
vlastivědná společnost.
Buchvaldek,  M.  -  Sláma,  J. eds.  1982:  Nástin  evropského
pravěku. Praha: Univerzita Karlova.

2. Základní kulturně antropologické problémy
2.1. Hominizační proces
2.2.     Srovnání lovecko-sběračského    a    zemědělsko-
pasteveckého způsobu   života   v kontextu    evropských
archeologických pramenů

Svoboda,  J.  1999:  Čas  lovců. Dějiny paleolitu,  zvláště  na
Moravě. Brno: Archeologický ústav AV ČR.
Beneš, J. 1993: Člověk. Praha: Mladá fronta.

3. Mezioborová spolupráce
3.1. Paleoekologie: kvartérní klimatický cyklus
3.2.    Spolupráce archeologie  a fyzické   antropologie,
zoologie, botaniky, fyziky, chemie

Ložek, V. 1973: Příroda ve čtvrtohorách. Praha: Academia.
Pleiner, R.  ed 1978
Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů  kulturní
krajiny. Praha: Academia.

4.Metodologické problémy
4.1. Předmět, prameny a metody archeologického výzkumu
4.2.   Vznik a vývoj archeologie v souvislostech  evropského
kulturního a společenského vývoje

Sklenář, K. 1974: Učenci a pohané. Praha: Mladá fronta.
Malina,   J.  1981:   Archeologie  včera  a  dnes   aneb   Mají
archeologové  šedé  hmoty více za nehty nebo  za  ušima?  České
Budějovice: Jihočeské muzeum.
Neustupný,  E. 1986: Nástin archeologické metody, Archeologické
rozhledy 37, 525-549.
Matoušek,  V.  -  Sýkorová, I. 1998: Společnost  a  kultura  ve
světle archeologie. Příspěvek   k diskusi   o   předmětu,
prostředcích  a  metodě archeologického výzkumu,  Archeologické
rozhledy 50, 746-771.
Gojda, M. 2000




SEKCE B - Dějiny kultury, vědy a vzdělanosti
    (garant: PhDr. Jan Horský + Daniela
Tinková, PhD.)


    1. Polis, středověké město, přeměna městských obcí v
dějinách
evropské kultury a společnosti:

van Dülmen, R.: Kultura a každodenní život v raném
    novověku(16.-18.století), díl I.: Dům a jeho lidé, Praha
1999, s. 237-246;
plus: Ennenová, E.: Ženy ve středověku, Praha 2001, s. 96-117 a
151-203.
Fustel de Coulanges, Antická obec, Praha 1998, kniha třetí a
    kniha čtvrtá, tj. s. 115-384.
Mendl, B.: Sociální krise a zápasy měst XIV. věku, Praha 1926
    (tentýž text vyšel časopisecky jako: Mendl, B.: Sociální
    krise měst ve století čtrnáctém, in: Český časopis
    historický XXX,1924, s. 35-73, XXXI, 1925, s. 233-270 a
    533-565 a XXXII, 1926,s. 259-282) plus: Macek, J.:
    Jagellonský věk v českých zemích
(1471-1526), díl 3: Města, Praha 1998, s. 47-66.
Pirenne, H.: Středověká města, Praha 1928.



    2. Porovnání lenního systém, systému stavovského a
absolutismu:

Stloukal,K.: Západní Evropa v době merovejské a karolovské, in:
Šusta, J. (vyd.): Dějiny lidstva od pravěku k dnešku III, Praha
1937, s. 181-306.
Šusta, J.: Rozmach renesance v Itálii a souvěká Evropa, in:
Šusta, J. (vyd.): Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V., Praha
1938, s. 1-138.
Rauscher, R.: Volební kapitulace a korunovační reversy
panovníků ve střední Evropě, Bratislava 1925.

    Volitelné:
   
Možno rozšířit o pasáže pojednávající vztah panovníka a jeho
leníků, resp. panovníka a stavů z dějin jednotlivých zemí z
těchto prací:
Dějiny Francie, Praha 1989.
Dějiny Španělska, Praha 1995.
Dějiny Ruska, Praha 1996.
Morton, K. L.: Dějiny Anglie, Praha 1950.


    3. Porovnání středověkých a raně novověkých mentalit:

Ennenová, E.: Ženy ve středověku, Praha 2001, s. 256-260; plus:
Himl, P.: , Ďábel v síti byrokracie, in: Dějiny a současnost.
Kulturněhistorická revue, ročník 19, 1997, č. 5, s. 31-35 a a
č. 6., s. 7.-11; plus: Himl, P.: O "zločinu" a vině v dějinách
(17. a 18. století - věk netolerance, násilí a represí?), in:
Dějiny a současnost. Kulturně historická revue, ročník 24,
2002, č. 2, s. 32-35; plus: Imhof, U.: Evropa a osvícenectví,
Praha 2001, s. 15-72 a 133-196.
Huizinga, J.: Podzim středověku, Praha 1999.
Le Goff, J.: Kultura středověké Evropy, Praha 1991, s. 143-407.
Šmahel, F.: Husitská revoluce II. (Kořeny české reformace),
1.vyd. Praha 1993 (2.vyd. Praha 1996), s.8-41 (1. a 2. kapitola
5.hlavy)
J. Macek: Jagellonský věk IV -- vybrané kpt.
    Nebo : Philippe Aries: Dějiny smrti I-II, Praha 2000, Díl
I., 2. Část, kapitola 3 a 4, Díl II., 3. Část, kapitoly 6, 8
Mikhail  BACHTIN:  Fr. Rabelais a lidová kultura  středověku  a
renesance, Praha 1975
    Nebo:  Aaron GUREVIČ : Kategorie středověké kultury,  Praha
1978

    Volitelné:
   
Aaron GUREVIČ: Nebe, peklo, svět,  Jinočany 1996
Ginzburg, C.: Sýr a červi, Praha 2000.
Chartier, R.: , La pendue miraculeusement sauvée. Etude d'un
occasionnel, in: Chartier, R. (ed..): Les usages de l'imprimé,
Paris 1987, s. 83-127 (vyšlo též v německém překladu: Chartier,
R.: Die Wunderbar errettete Gehenkte. Über eine Flugschrift des
16. Jahrhunderts, in: Chartier, R.: Die unvollendete
Vergangenheit. Geschichte und die Macht der Weltauslegung,
Frankfurt a. M. 1992, s. 101-145).
R. van DULMEN: Bezectní lidé, Praha 2003
Bronislav GEREMEK: Slitování a šibenice, Praha 1999
Martin RHEINHEIMER: Chudáci, žebráci a vaganti. Lidé na okraji
společnosti 1450-1850, Praha 2003

    4. Reformní hnutí (včetně rekatolizace) , jejich sociální-
politické dopady na stavovskou společnost, pojetí církve a
pojetí poměru "světa" a "zákona Božího":


Čornejová, I.: Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, Praha
1995, s. 9-26 a 37-73.
Macek, J.: Tyrolská selská válka a Michael Gaismair, Praha
1961.
    [nebo: Vlnas, V.: Novokřtěnci v Münsteru, Praha 2002.]
    [nebo: Blickle, P.: Die Reformation im Reich, 2.
überarbeitete
und erweiterte Auflage, Stuttgart 1992. ]
    [nebo: van Dülmen, R.: Reformation als Revolution. Soziale
Bewegung und religiöser Radikalismus in der deutschen
Reformation, Frankfurt a. M. 1987.]
Matoušek, J.: Katolická reformace a zápas o západní Evropu, in:
Šusta, J. (vyd.): Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V, Praha
1938, s. 369-438.
Molnár, A.: Valdénští. Evropský rozměr jejich vzdoru, 2. vyd.
Praha 1991, s.5-85.
[nebo: Brenonová, A.: Kataři. Život a smrt jedné křesťanské
církve, CDK 2001.]
Molnár, A.: Na rozhraní věků. Cesty evropské reformace, Praha
1985 (pasáže o Lutherovi, Zwinglim a Calvinovi).
[nebo: Hrubý,F.: Reformace v oblasti německé a severské, in:
Šusta, J. (vyd.): Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V, Praha
1938, s. 227-302; plus: Glücklich, J.: Reformace v Anglii a
oblasti jazyka francouzského, in: Šusta, J. (vyd.): Dějiny
lidstva od pravěku k dnešku V: Praha 1938, s. 303-368.]

    Volitelné:

Horák, P.: Svět Blaise Pascala, Praha 1985, s. . 297-341.
Blaise Pascal, Spisy o milosti, in: Horák, P.: Svět Blaise
Pascala, Praha 1985, s. 267-291.


    5. Srovnání epoch (z hlediska kulturně a sociálně
dějinného): renesance - reformace -   osvícenectví:

Burke, P.: Italská renesance, Praha 1996.
J. Macek:
Im Hof, U.: Evropa a osvícenectví, Praha 2001.
Molnár, A.: Na rozhraní věků. Cesty evropské reformace, Praha
1985 (pasáže o Lutherovi, Zwinglim a Calvinovi).
[nebo: Hrubý,F.: Reformace v oblasti německé a severské, in:
Šusta, J. (vyd.): Dějiny lidstva od pravěku k dnešku V, Praha
1938, s. 227-302; plus: Glücklich, J.: Reformace v Anglii a
oblasti jazyka francouzského, in: Šusta, J. (vyd.): Dějiny
lidstva od pravěku k dnešku V: Praha 1938, s. 303-368.]
Troeltsch, E.: Z dějin evropského ducha, Praha 1934, s. 9-123.
   
    Volitelné:
   
Burckhardt, J.: Kultura renaissanční doby v Itálii, Praha 1912,
díl II., s. 7-100.
Loewenstein, B.: Projekt moderny. O duchu občanské společnosti
a civilizace, Praha 1995.
Vacková, J.: Ikonoklasmus evropské reformace - Nizozemí 1566,
in: Husitský Tábor 8, 1986, s. 69-81.



    6. Proměny demografického chování, rodiny a domácnosti;
životní cykly

van Dülmen, R.: Kultura a každoddenní život v raném
novověku(16.-18.století), díl I.: Dům a jeho lidé, Praha 1999.
Massimo Livi Bacci: Populace v evropské historii, Praha 2002;
Philippe Aries: Dějiny smrti I-II, Praha 2000, Díl I., část I,
kap. 1-2, Díl II., část 4, kapitoly 10-12
Fustel de Coulange, Antická obec, Praha 1998, kniha prvá a
druhá, tj. s. 13-114.
Horská, P. - Kučera, M. - Maur, E. - Stloukal, M.: Dětství,
rodina a stáří v dějinách Evropy, Praha 1990 140-399.
Horský, J.: - Seligová, M.: Rodina našich předků, Praha 1997.

    Volitelné:
   
Sullerotová, E.: Krize rodiny, Praha 1998
.; plus: Fauve-Chamoux, A.: Od rodiny k domácnosti v
preindustriální Evropě
(16.-18. století), in: Historická demografie (vydává
Sociologický ústav AV ČR), ročník 16, 1992, s. 41-56; plus:
Fauve-Chamoux, A.: K historii vdov, in: Historická demografie
(vydává Sociologický ústav AV ČR), ročník 23, 1999, s. 15-33.
Šubrtová, Alena: "Abort, kontracepce, infanticidium
v materiálech předstatistického období", in: Historická
demografie 15, 1991
D. Tinková, "Předcházet či trestat? Problém infanticidia v
osvícenské společnosti", in: Český časopis historický 1/2003

    7. Srovnání dvou epoch: osvícenství a romantismus,
občanský
individualismus a národní kolektivismus:

Gellner, A.: Národy a nacionalismus, Praha 1993.
Rémond R.: Náboženství a společnost v Evropě, Praha 2003 (nebo
Loewenstein, B.: Projekt moderny. O duchu občanské společnosti
a civilizace, Praha 1995, nebo Imhof, U.: Evropa a osvícenství,
Praha 2001)
Hroch, M.: V národním zájmu, Praha 1999.
    [nebo: Hroch, M.: Evropská národní hnutí v 19. století,
Praha 1986.]
Hroch, M.: Na prahu národní existence, Praha 1999 (nebo
    Macura, V.: Znamení zrodu, Praha 1995, s. 133-188)
F. Furet: Francouzská revoluce, Praha 2003 (díl I., kapitoly I-
V), (nebo Furet: Promýšlet francouzskou revoluci, Praha 1994,
nebo M. Hroch-V. Kubišová, Francouzská revoluce a Evropa, Praha
1990)

    Volitelné:

E. Winter: Josefinismus a jeho dějiny. Praha 1945 (Brno 1963)
J. Habermas: Strukturální přeměna veřejnosti, Praha 2000
David, Z. V., Národní obrození jako převtělení Zlatého věku,
in: Český časopis historický 99, 2001, s. 486-519; plus: Maur,
E.: Pojem národa a národních dějin v díle M. Pavla Stránského O
státě českém, in: AUC phil. et hist. 3, Studia historica XLIV,
s. 41-52; plus: Maur, E.: Pojetí národa v dílech českých
pobělohorských exulantů, in: Hrubá, M. (vyd.): Víra nebo vlast?
Exil v českých dějinách raného novověku. Sborník z konference
konané v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 5. a 6. listopadu
1998, Ústí n. L. 2001, s. 174-183.
Hroch, M.: Na prahu národní existence, Praha 1999, s. 132-236.
Michel FOUCAULT: Dohlížet a trestat (1975), Praha, 2000,
kapitoly I, II, IV



    8. Dějiny dějepisectví, filosofie dějin, metodologie
historické vědy

Georg Iggers: Dějepisectví 20. století, Praha 2002
Jiří Štaif: Historici, dějiny a společnost I., Praha 1997 (Bude
k dispozici v xerografické podobě v HM) nebo:
Jaroslav Marek: O historismu a dějepisectví, Praha 1992
Miloš Havelka: Dějiny a smysl, Praha 2001
R. van Dulmen: Historická antropologie, Praha 2002

    Volitelné:
   
M. Havelka: Spor o smysl českých dějin, Praha 1995 - Úvod
Jar. Pešková: Role vědomí v dějinách, Praha 1998
C. Ginzburg: Sýr a červi -- úvod, Benandanti - úvod
Zd. Kalista: Cesty historikova myšlení, Praha 2002
M. Foucault: Archeologie vědění, Praha 2002
    Id.: Slová a veci, Bratislava



    9. Dějiny věd o člověku a vesmíru

S. Komárek : Dějiny biologického myšlení. Praha 1997.
C. Lévi-Strauss: Rasa a dějiny. Brno 1999.
T. Kuhn: Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997
Q. Vetter, Na úsvitu nové vědy, od Koperníka k Laplaceovi, in:
J.
     Šusta (red.), Dějiny lidstava od  pravěku k dnešku VI,
Praha,
     1939,  s. 1-14.

    Volitelné: (z volitelných titulů je povinnost vybrat
alespoň dva)

C. Clayová, M. Leapman: Panská rasa. Praha 1996.
M. Foucault: Dějiny šílenství. Praha 1994.
M. Foucault: Dějiny sexuality I. Praha 1999.
M. Homola : Dějiny psychologie. Olomouc 1985.
M. Nakonečný: Dějiny psychologie,
M. Černoušek: Šílenství v zrcadle dějin. Praha 1994.
J. Janko: Vědy o životě v českých zemích 1750-1950, Praha 1997
Z. Horský : Kepler v Praze. Praha, 1980
Z. Horský, M. Plavec : Poznávání vesmíru. 1962
A. Koyré: From the  Closed  World  to the  Infinite Universe,
Baltimore  1957. - překlady Aj, Fj, výhledově Čj
J. D. Bernal, Věda v dějinách  I, II, Praha 1960.
J. Haubelt, České osvícenství, Praha 1986. (Některé kapitoly
jsou
     věnovány dějinám   přírodních   věd   18.   stol.
L. Nový a kol. Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce
19.
     století, Praha 1961.
Th. S. Kuhn, The Copernican  Revolution. Planetary Astronomy
in:
   the Development of  of Western Thought, New York 1957.
Vědecké  revoluce  17. století -  Věda a průmyslová   revoluce,
in:
     Práce  z  dějin  přírodních  věd  20,  Praha  1986.
M. Kopernik, Obehy nebeských sfér, Bratislava 1974, kniha I.,
8. Kapitola
G. Galilei, Dialóg o dvoch systémoch světa, Bratislava 1961
G. Bruno, Dialogy (zvl. Večeře na Popeleční středu), Praha 1958


    10. Genderová problematika z historické perspektivy
   
P. Bourdieu: Nadvláda mužů, Praha 2000
    nebo Oakley: Pohlaví, gender a společnost, Praha, Portál
2000
Sullerotová, E.: Krize rodiny, Praha 1998
Pavla HORSKÁ: Naše prababičky feministky, Praha, LN 1999
Elisabeth BADINTER : XY, identita muža, Bratislava 1999 nebo
    Elisabeth BADINTER: Materská láska, Bratislava 1998
Joan  W.  SCOTT  :  Gender  : a useful category  of  historical
analysis,  in  :  Robert SHOEMAKER, Mary  VINCENT:  Gender  and
History in Western Europe; London, Sydney, Auckland, 1996
Joan   W.  SCOTT:  Womens  History,  in  :  P. BURKE  :   New
Perspectives in History, 1989, str. 42-66, nebo in J. W. SCOTT:
Gender and the Politics of History, Columbia University Press,
1988, 1999

    Volitelné:

Alena  Šimůnková: Statut, odpovědnost a láska:vztahy mezi mužem
a  ženou v české měšťanské společnosti v 19. století, IN: Český
čas. Historický 1/1997, str. 55-109
S. de Beauvoir : Druhé pohlaví, Praha 1969
Milena LENDEROVÁ: K hříchu i k modlitbě, Žena v minulém
století, Praha, MF, 1999
Thomas LAQUEUR: Making Sex. Body and Gender From the Greeks  to
Freud, Harvard University Press, 1990, 1992, 1999, kapitola II,
III, IV nebo V
Londa SCHIEBINGER:  The Mind Has No Sex? Women in the Origins
of Modern Science,
Harvard UP, London-England, 1989
Ludmilla JORDANOVA: Nature displayed. Gender, Science and
Medicine, 1760-1820, Longman, London, New York, 1999
Ludmilla JORDANOVA Sexual visions, construction of the body  in
the medical discourse of 18th-20th centuries, London 1989



SEKCE C -  Dějiny náboženství a idejí
     (garant: Mgr. Zdeněk R.Nešpor)


1. Náboženství jako historický, kulturní a sociální jev

M. Halbwachs: Povod náboženského vedomia podľa E. Durkheima.
Bratislava 1997.
R. Otto: Posvátno. Iracionalita v ideji božství a její poměr k
racionalitě. Praha 1998.
W. E. Paden: Bádání o posvátnu. Náboženství ve spektru
interpretací. Brno 2002.
J. Wach: The Sociology of Religion. Chicago 1944. (též něm.,
fr.)
M. Weber: Sociologie náboženství. Praha 1998.


2. Judaismus, židovská kultura a vzdělanost

M. A. Fishbane: Judaismus. Zjevení a tradice. Praha 1996.
F. Kovář: Filosofické myšlení hellenistického židovstva. Kladno
1922. (3. vyd. Praha 1996).
V. Sadek - J. Šedinová - A. Franková: Židovské dějiny, kultura
a náboženství. Praha 1992.
R. Rendtorff: Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní
literatury. Praha 1996.
K. Schubert: Židovské náboženství v proměnách věků. Praha 1999.
G. Stemberger: Talmud a midraš. Úvod do rabínské literatury.
Praha 1999.


3. Islámská kultura a vzdělanost

F. M. Denny: Islám a muslimská obec. Praha 1998.
I. Hrbek: "Úvod" in: Korán. Praha 1991, s. 7-104 (též další
vyd.)
L. Kropáček: Duchovní cesty islámu. Praha 1993.
L. Kropáček: Moderní islám I. + II. Skriptum FF UK. Praha 1969.
F. Tauer: "Islám a jeho rozpětí do konce doby ummajovské";
"Dějiny a kultura islámu od poloviny 8. do počátku 13.
století." In: J. Šusta: Dějiny lidstva od   pravěku k dnešku.
III., s. 101-180, IV.; s. 1-60.
E. de Vitray-Meyerovitch: Rúmí a súfismus. Úvod do islámské
mystiky. Bratislava 1993.


4. Předkřesťanské evropské náboženské tradice

M. J. Greenová: Keltské mýty. Praha 1998.
R. Hošek: Náboženství antického Řecka. Praha 2003.
R. Hošek: Římské náboženství. Praha 1968 (2. vyd. 1986).
R. I. Page: Severské mýty. Praha1997.
J. Puhvel: Srovnávací mythologie. Praha 1997.
Z. Váňa: Svět slovanských bohů a démonů. Praha 1990.


5. Hellenistický svět a počátky křesťanství

E. Brown: Ježíš Kristus v pohledu Nového Zákona. Praha 1998.
E. R. Dodds: Pohané a křesťané ve věku úzkosti. Praha 1997.
L. H. Martin: Helénistická náboženství. Brno 1997.
P. Pokorný: Literární a teologický úvod do Nového Zákona. Praha
1993.
P. Pokorný: Řecké dědictví v Orientu. Helénismus v Egyptě a
Sýrii. Praha 1993.
F. Vouga: Dějiny raného křesťanství. Brno 1997.


6. Křesťanství středověku a raného novověku

M.-M. Davyová (ed.): Encyklopedie mystiky. Díl 2. a/nebo 3.
Praha 2001-02.
P. Filipi: Křesťanstvo. Historie, statistika, charakteristika
křesťanských církví. Brno 1996.
A. Franzen: Malé církevní dějiny. Praha 1992.
A. v. Harnack: Dějiny dogmatu. Praha 1903. (a další vyd.).
A. Molnár: Na rozhraní věků. Cesty evropské reformace. Praha
1985.
F. Rapp: Církev a náboženský život Západu na sklonku
středověku. Brno 1996.
R. Říčan - A. Molnár: 12 století církevních dějin. Praha 1989.


7. Lidová zbožnost evropského středověku a raného novověku,
heretická hnutí

C. Ginzburg: Benandanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16.
a 17. století. Praha 2002.
C. Ginzburg: Sýr a červi. Svět jednoho mlynáře kolem roku 1600.
Praha 2000.
A. J. Gurevič: Nebe, peklo, svět. Jinočany 1996.
M. Lambert: Středověká hereze. Praha 2000.
E. Le Roy Ladurie: Masopust v Romansu. Od Hromnic po Popeleční
středu 1579-1580. Praha 2001.
A. Molnár: Valdénští. Evropský rozměr jejich vzdoru. Praha
1991.


8. Osvícenská a moderní společnost a křesťanství

E. Cassirer: The Philosophy of the Enlightenment. Princeton
1951 (též něm.).
U. im Hof: Evropa a osvícenství. Praha 2001.
H. Maier: Politická náboženství. Brno 1999.
R. Rémond: Náboženství a společnost v Evropě. Praha 2003.
A. J. Toynbee: Studium dějin. Praha 1995.
E. Winter: Josefinismus a jeho dějiny. Praha 1945 (též další
vyd.)


9. Epistemologie historického a historiografie

Z. Beneš: Historický text a historická kultura. Praha 1995.
P. L. Berger - T. Luckmann: Sociální konstrukce reality. Brno
1999.
R. Bultmann: Dějiny a eschatologie. Praha 1994.
M. Foucault: Archeologie vědění. Praha 2002.
K. R. Popper: Bída historicismu. Praha 2000 (jen toto vyd.)
T. S. Kuhn: Struktura vědeckých revolucí. Praha 1997.


10. Dějiny společenských a kulturních věd

G. Balandier: Politická antropologie. Praha 2000.
J. Heller - M. Mrázek: Nástin religionistiky. Uvedení do vědy o
náboženstvích. Praha 1988, pouze s. 7-132.
M. Kanovský: Štruktúra mýtov. Štrukturálna antropológia Clauda
Lévi-Straussa. Praha 2001.
J. Keller: Úvod do sociologie. Praha 1993 (a další vyd.)
V. Soukup: Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha 1994
(a další vyd.)
M. Weber: Metodologie, sociologie, politika. Praha 1998.


11. Dějiny evropské literatury a vzdělanosti

M. Bachtin: F. Rabelais a lidová kultura středověku a
renesance. Praha 1975.
L. Canfora: Dějiny řecké litaratury. Praha 2001. NEBO F.
Stiebitz: Stručné dějiny řecké literatury. Praha 1987 (a jiná
vyd.).
G. B. Conte: Dějiny římské literatury. Praha 2003. NEBO F.
Stiebitz: Stručné dějiny římské literatury. Brno 1991 (a jiná
vyd.).
E. R. Curtius: Evropská literatura a latinský středověk. Praha
1998.
V. Černý: Soustavný přehled obecných dějin literatury naší
vzdělanosti. I + II. Jinočany 1996-1998.
A. J. Gurevič: Kategorie středověké kultury. Praha 1978.
F. Vodička et al.: Svět literatury I. Praha 1995.


12. Teoretická lingvistika a srovnávací dějiny literatur

E. Auerbach: Mimesis. Zobrazení skutečnosti v západoevropských
literaturách. Praha 1998.
O. Černý: Dějiny lingvistiky. Olomouc 1996.
G. Dumézil: Mýtus a epos I. Trojfunkční ideologie v eposech
indoevropských národů. Praha 2001.
G. Dumézil: Mýty a bohové Indoevropanů. Praha 1997.
V. J. Propp: Morfologie pohádky a jiné studie. Praha 1999. (a
další vyd.).
F. de Saussure: Kurs obecné lingvistiky. Praha 1989.



SEKCE D -- Dějiny výtvarného umění (garant: PhDr. Blanka Altová)

Speciálně na dějiny výtvarného umění zaměřené knihovny:
Knihovna Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Staré Město,
Palachovo nám. 2; Knihovna Ústavu dějin umění AV ČR, Praha 1-
Staré Město, Husova ul. 4

ZÁKLADNÍ PŘEHLED ENCYKLOPEDIÍ A PŘÍRUČEK KE STUDIU

Encyklopedie Larousse (ed. Huyghe, R.): Umění a lidstvo, Umění
pravěku a starověku, Umění středověku, Umění renesance a
baroku, Umění nové doby (doplňovat obrázkovým materiálem z
Dějin umění, ed. Pijoan, J., díl 1-10, od 1977, nové vydání díl
1 - 11, 1999-2000)
nebo Umění světa (anglická ediční řada v českém překladu Praha,
Artia od 1970, např. D. Strong: Antické umění; J. Lassus: Raně
křesťanské a byzantské umění; P. Kidson: Románské a gotické
umění; A. Martindale: Člověk a renesance; M. Kitson: Barok a
rokoko
nebo postupně od roku 1999 v českém překladu vycházející řadu
Duncan Baird Publisher (Londýn), Ilustrované dějiny světa,
Knižní klub a Balios: Východní Asie a antické Řecko (2. díl);
Starověký Řím a antický západ (3. díl); Na rozcestí tradic (4.
díl)
nebo encyklopedie: Pelicans Book of Art
nebo německá edice Könemann od roku 1998 postupně překládaná do
Čj, Nakladatelství Slovart v Praze
Wilfried Koch: Evropská architektura. Praha 1998.
Vladislav Dudák: Encyklopedie světové architektury. Praha 2000.
Henry de Morant: Dějiny užitého umění od nejstarších dob po
současnost. Praha 1983.
Mario de Micheli: Umělecké avantgardy 20, umění. Praha 1964.
dále příslušné kapitoly (hesla) z: - De Morant, H.: Dějiny
užitého umění, Odeon 1983 - Slovník světového malířství
(Westermann Verlag, GmbH, Braunschweig 1982), Odeon, Artia 1991
Opakování souvislostí historického vývoje a výtvarného umění ve
světě a v Čechách-Moravě- Slovensku: - Mráz, B.: Dějiny
výtvarné kultury I., II., III., 1995-2000 Idea Servis (slouží
jako podklad k dalšímu studiu, nikoli jako samostatný titul)
Gombrich, E.: Příběh umění, Praha 1989, i další vydání (příklad
využití poznatků z DU, nikoli jako samostatný titul) Blažíček,
O. J. - Kropáček, J.: Slovník pojmů z dějin umění, Odeon 1991
Herout, J.: Slabikář návštěvníků památek, Praha 1978 Syrový,
B.: Architektura, Praha 1973 Marco, J.: O grafice, Praha Mladá
fronta 1981 (přehled, vývoj a charakteristika grafických
technik) Ikonografické příručky: Hall, J.: Slovník námětů a
symbolů ve výtvarném umění, Praha 1991 Royt, J. -- Šedinová,
H.: Slovník symbolů, Kosmos, příroda a člověk v křesťanské
ikonografii, Mladá fronta 1998 (přehled další lexikální
literatury) Svoboda, J. (ed.): Encyklopedie antiky, Praha 1973
Panofsky, E.: Studies in Iconology, New York 1939 Schiller, G.:
Iconography of Christian Art, London 1971-2 Pavlincová, H. a
kol.: Judaismus -- křesťanství -- islám, Praha Mladá fronta
1994, Souilloux, D. a kol.: Slovník biblické kultury, Ewa
Edition 1992 Encyklopedie bible, 1997 Knižní klub a Balios

TEMATICKÉ OKRUHY KE ZKOUŠCE
K přehledu o jednotlivých tématech a osobnostech používejte
encyklopedie a slovníky (ty však neuvádějte do seznamu přečtené
literatury). Uveďte do seznamu Vaši formulaci problému
(okruhu), ke kterému jste shromažďovali informace. Dále pak
pracujte s doporučenými tituly či vybranými kapitolami,
osobnostmi a uveďte jejich seznam. Pokud si k tématu vyhledáte
další literaturu - uveďte ji do seznamu. Může to být i
beletrie, případně populárně laděný titul, ovšem s Vaším
odborným komentářem. U zkoušky se hodnotí přehled o vývoji
jednotlivých slohů, jejich chronologii, geografickém uplatnění,
dále pak pojetí a orientace ve vybraném tematickém okruhu na
základě celkového přehledu a prostudované literatury.
Předpokládá se schopnost aplikovat dějiny výtvarného umění jako
humanitní vědní obor,  nikoli jako souhrn faktů!

    1. Znaky a charakter antického umění
  Kdy a proč se uplatnil vliv antiky v dějinách evropského
  umění --přehled  evropských
  renesancí a jejich charakteristika.
 
      Jan Bažant: Antika v českém umění středověku., Konias
Press 2000; Gaius Plinius
      Sukundus: O umění a umělcích, Melantrich 1941, přeložil
V. Prach Friedrich-Karl
      Kienitz: Národy ve stínu, Odeon 1991, přeložila E.
Pátková , Ferdinand Seibt: Lesk a
      bída středověku, MF 2000, přeložil Petr Dvořáček


    2. Počátky křesťanského umění v západní Evropě (4.--10.
stol.) -- přehled
      Srovnání významu klasické a barbarské tradice.

  Nakladatelství Lidové noviny, edice Dějiny národů, výběr.:
  Baskové, Frankové, Bretonci, Angličané, Germáni, Gótové,
  Hunové nebo z dříve přeložených prací: J. A. Maduit:
  Keltové, Praha 1979; F. Schlette: Germáni, Praha 1977 3.
  Ferdinand Seibt: Lesk a bída středověku, MF 2000;, přeložil
  Petr Dvořáček
 
 
    3. Křesťanská antika (1.--6.stol.) a byzantské umění (4.--
15.stol.) -- přehled
  Počátky tradice zobrazení, biblických, hagiografických a
  devočních námětů -- ikonografické archetypy v umění
  evropského středověku.
 
 
   4.  Románské umění -- přehled
  Pojetí času v románském umění -- např. tapisérie z Bayeux
  (David Wilson: The Bayeux Tapestry, Londýn 1985)
  Zobrazování světa a Boha v románském umění -- Umberto Eco:
  Umění a krása ve středověké estetice, Argo 1998, přeložil
  Zdeněk Frýbort, s. 35--110; + Romano Guardini: Konec
  novověku, Vyšehrad 1992, přeložil O. Veselý, s. 1--26.
 
 
    5. Gotika -- přehled
  Zobrazování dobra a zla v gotickém umění -- Bible
  (ekumenický překlad), Alfonso M. di Nola: Ďábel a podoby zla
  v historii lidstva, Volvox Globator 1997, přeložila A.
  Flemrová, S. 149--210 nebo René Hugues: Heaven and Hell in
  Western Art, New York 1968
 
  Gotická katedrála jako obraz světa -- Ernst Ullmann: Svět
  gotické katedrály, Vyšehrad 1987, přeložila M. Kouřimská
 
 
  6.  Itálie -- Francie -- Nizozemí ve 13. -- 16. stol.
(srovnání uměleckého vývoje)
  Realismus a idealismus ve výtvarném umění a jejich
  podmíněnost.
  Znaky středověku a počínajícího novověku ve výtvarném umění.
 
  Doporučené osobnosti k porovnání:  Giotto di Bondone --
  Simone Martini -- Jean Fouquet -- Jean Pucelle -- bratři z
  Limburka -- bratři Eyckové - Rogier van der Weyden
  Johan Huizinga: Podzim středověku, H§H 1999, přeložily G.
  Veselá a Š. Belisová Erwin Panofsky: Early Netherlandish
  Painting, Cambridge, Massachusetts, 1953
 
    7. Italská renesance -- přehled
     Rejstřík námětů a pojetí obrazu v tvorbě malířů italského
quttrocenta
     Vrcholná renesance v Římě

  Peter Burke: Italská renesance. Kultura a společnost v
  Itálii, Mladá fronta 1986, přeložil J. Kropáček, s. 162--
  192; + Pierre Francastel: Figura a místo. Vizuální řád v
  italském malířství 15. stol., Odeon 1984, přeložila J.
  Hamzová Giorgio Vasari: Životy nejvýznamnějších malířů,
  sochařů a rchitektů, díl 1--2, Praha 1976-- 1976, přeložil
  Jan Vladislav (pod jménem P. Preisse) -- výběr Michelangelo
  Buonarroti, Leonardo da Vinci, Raffael -- význam jejich
  díla....... Leonardo da Vinci: Úvahy o malířství, Gryf 1994,
  přeložil F. Topinka Jaromír Pečírka: Život a dílo
  Michelangela Buonarroti in: Michelangelo titan a člověk,
  Praha ELK 1941
 
 
    8. Umělecké proudy ve střední Evropě v 15.--16. stol. --
přehled a slohová charakteristika

  Doporučené osobnosti: Mistr litoměřického oltáře -- Albrecht
  Dürer -- Grünewald (M. G. Nithardt) -- Lucas Cranach --
  Albrecht Altdorfer ---umělci na dvoře Rudolfa II. v Praze
  Příručky a encyklopedie; Erwin Panofsky: The Life and Art of
  Albrecht Dürer, Princeton 1943, 4. vydání Princeton 1955 G.
  Scheia: The Isenheim Altarpiece, Kolín n./R. 1969 Jaroslav
  Pešina: České malířství kolem roku 1500 a Itálie, časopis
  Umění 18, 1970, s. 352 nebo týž autor: Mistr litoměřický,
  Praha 1958
 
 
9.  Důsledky rozkolu církve ve výtvarném umění -- výběr
   námětů, jejich zpracování
      a uplatnění ve společnosti:
      Potřeba a nepotřeba obrazů (zdůvodnění)
      Reformace - jezuité -- humanismus

  Doporučené osobnosti ke srovnání: Umělci na dvoře Václava
  IV. v Praze, Albrecht Dürer,  Cranachové, Tizian a
  Tintoretto --El Greco -- Hans Holbein ml. -- Pieter Bruegel
  -- Hieronymus Bosch -- Václav Hollar - Karel Škréta - P. P.
  Rubens -- Frans Hals -- Jan van Goyen -- Rembrandt van Rijn
  -- Jan Vermeer van Delft
 
 
  10. Baroko -- rokoko -- realismus -- klasicismus v 17. --
  18. stol. (stylová
charakteristika a přehled)
 
  Doporučené osobnosti: Italští architekti Carlo Maderna,
  Pietro da Cortona a Lorenzo Bernini a jejich stavby. Francie
  -- (Lorenzo Bernini -- Jules Hardouin--Mansart -- Antoine
  Watteau (1684--1721) -- Fragonard.
  Srovnání s uměním v Německu, Rakousku (Čechách) --
  architektura klášterů a zámků.
  Zlatá doba španělského malířství (Diego Velázquez, Francisco
  Zurbaran, Bartolomé Esteban Murillo ... a Franceso Goya.
  Michelangelo da Caravaggio (1573--1610) -- Annibale Carracci
  (1560--1609) -- Nicolas Poussin (1594--1665) -- Claude
  Lorrain (1600--1682) -- různé barokní proudy.
 
 
10. Téma smrti ve výtvarném umění -- přehled
    Funerální plastika (náhrobky) a epitafy (plastické i
malované)
  Ikonografie karnerů (hřbitovní kaple s kostnicí)
  Téma Posledního soudu -- alegorické zobrazení smrti
 
  Doporučené ikonografické příručky. Philippe Aričs, Dějiny
smrti I, Argo 2000
 
 
  11. Osvícenství a jeho důsledky ve výtvarném umění- přehled
      Anglie (Thomas Gainsborough, Joshua Reynolds, William
Turner) William Kent).
      Francie: Rousseau (Nová Heloise), Jacques Louis David,
Antoine--Jean Gros, Francois
      Gerard, Jean-Auguste-Dominique Ingres.
      Amerika: Thomas Jefferson jako architekt.


  13. Architektura 19. --  1. pol. 20. století přehled
  (rozlišujte architekturu obytnou, veřejnou, sakrální,
  průmyslovou, případně technické stavby)
      Hlavní úkoly architektury v této době.
      Historická,  společenská a technická podmíněnost změn v
architektuře.
      Proces urbanizace v Evropě.

  Doporučené  osobnosti:  John Nash,  Thomas  Jefferson,  Karl
  Friedrich   Schinkel,  Charles  Barry,  William   Strickland,
  Joseph  Paxton,  Gustave Eiffel, François  Hennebigue,  Henri
  Labrouste,   Viollet-le-Duc  a  mnozí   secesní   architekti,
  Hendrik Petrus Berlage, Peter Behrens, Walter Gropius,  Adolf
  Loos,  Auguste Perret, Charles Rennie Mackintosh, Frank Lloyd
  Wright,  Ludwig Mies van der Rohe, Le Corbusier, Hugo Häring,
  Alvar Aalto, Jörn Utzon, Pier Luigi Nervi).
 
 
  14. Malířství   19.  století až k době kolem  roku 1900  --
  přehled
      Oficiální tvorba a nové směry -- jejich historická a
společenská (případně vědecká)
      podmíněnost.
      Vztah starého a nového v umění (akce a reakce)
      Proměny výtvarných prostředků a jejich vztah k uměleckému
vyjádření (obsah a forma
      uměleckého díla)

  Doporučené  osobnosti: Jean-Baptiste-Camille Corot, Théodor
  Rousseau,  Jean-François  Millet, Eugčne  Delacroix, Gustave
  Courbet,  Honoré Daumier, Edgar Degas, Edouard Manet,  Claude
  Monet,  Camille  Pisarro,  Henri  de Toulouse-Lautrec,  John
  Ruskin,  William Morris, Viktor Horta, Henry van  de  Velde,
  Antonio  Gaudí,  Otto  Wagner, Joseph Maria  Olbrich,  Gustav
  Klimt,  Egon Schiele, Max Klinger, Ferdinand Hodler,  Alfons
  Mucha ...
 
 
  15.  Počátky nových směrů 20. stol. v malířství a  sochařství
  -- přehled
      Jejich historické a společenské příčiny a význam.
      Jejich vazby s dalšími uměleckými obory.
      Jejich význam v současnosti

  Doporučené  osobnosti: Paul Cézanne, Pablo  Picasso, Georges
  Braque,  Fernand  Léger,  František Kupka,  Robert  Delaunay,
  Kazimír Malevič, László Moholy-Nagy, Marcel Duchamp
  Kurt Schwitters, Hans Arp, François Picabia, Marcel Duchamp,
Man Ray ...
  Vincent  van Gogh, Paul Gauguin, Edvard Munch, James  Ensor,
  Emil Nolde), specifika německého expresionismu (Die Brücke,
  Der Blaue Reiter, Neue Sachlichkeit, "Entartete Kunst"
  André  Breton, Max Ernst, René Margritte, Giorgio de Chirico,
  Juan Miró,  Yves  Tanguy, Hans Arp, Salvator  Dalí, Alberto
  Giacometti, Man Ray ...
  Juan Miró, Wassily Kandinsky, Paul Klee, Hans Hartung,
  Antonio Tapies, Wolfgang Schulze (Wols), Jackson Pollock,
  Arshile Gorky, Mark Tobey, Mark Rothko ...

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK