PředmětyPředměty(verze: 849)
Předmět, akademický rok 2019/2020
   Přihlásit přes CAS
Evropské dějiny v kontextech - YBZA30000
Anglický název: Comprehensive Exam in European History in Contexts
Zajišťuje: Studium humanitní vzdělanosti - Historický modul (24-HM)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2018
Semestr: oba
E-Kredity: 10
Způsob provedení zkoušky:
Rozsah, examinace: 0/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Staré označení: YBZA30000
Poznámka: student může plnit i v dalších letech
předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: Mgr. Jan Tuček
Mgr. Markéta Pražáková Seligová, Ph.D.
prof. PhDr. Zdeněk Nešpor, Ph.D.
Je neslučitelnost pro: YBE013
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Lenka Halbichová (23.05.2012)
Zkouška je zaměřena především na evropské dějiny s určitým akcentem na dějiny české (příklady z českých dějin mají sloužit k podrobnějšímu uchopení a demonstrování obecnější problematiky). Pozornost je věnována především (a) dějinám institucí a jejich souvislostí s povahou mocenských systémů a s průběhem základních sociálně-dějinných a kulturně-dějinných procesů, (b) dějinám náboženského, vědeckého a politického myšlení a dějinám kultury, (c) dějinám umění. Student by u zkoušky měl prokázat nejen základní znalosti ve výše uvedených oblastech, ale především svou způsobilost samostatně pracovat s odbornou historiografickou literaturou, rozlišovat v ní to, co je vzato ze samotných pramenných informací, co je již interpretace vyplývající z uplatnění příslušných archeologických či dějepisných metod, co jsou obecnější teoretická východiska a závěry toho kterého autora. Zkouška je komisionální a má formu ústního zkoušení. Relevantní k ní je a) povšechná orientace v evropských kulturních dějinách, b) znalost textů, které jsou povinné pro zkoušku z Úvodu do historie, c) prostudování zvolené literatury, d) příprava prezentace 5 témat z okruhu povinně volitelných témat.
Požadavky k zápisu
Poslední úprava: Mgr. Markéta Pražáková Seligová, Ph.D. (19.06.2019)

Termíny ke zkoušce jsou vypisovány vždy na začátku semestru a to převážně pro zkouškové období; pokud budou termíny před začátkem zkouškového, bude se jednat o samotný závěr výukového období (v případě ZS leden, první polovina února, popř. prosinec; v případě LS druhá polovina května, červen a první polovina září).

Pro oba semestry platí, že souběžně s vypsáním termínů jsou místa v termínech obsazeny (ze strany historického modulu) zájemci o zkoušku, kteří svůj zájem o vykonání zkoušky v daném semestru deklarovali prostřednictvím ankety, vypsané v Moodle (anketa je k dispozici od 1.9. do 15.10 pro ZS a od 1.2. do 15.3. pro LS). V anketě si může student zvolit měsíc, ve kterém by měl zájem zkoušku vykonat; na základě poptávky po termínech, plynoucí z této ankety, jsou po uzavření ankety vypsány v SIS již konkrétní termíny a přednostně obsazeny studenty, kteří anketu využili. Registrace k určitému měsíci v rámci této ankety není závazná, slouží k tomu, aby si student zabezpečil místo v termínu, který mu vyhovuje. Po té, co je jednotlivým zájemcům o zkoušku přidělen termín, je tedy možné se z termínu se odhlásit popř. přihlásit se k termínu jinému, pokud to jeho kapacita umožní.

Termíny pro zářijovou část zkouškového období LS budou vypsány až na konci června a budou přednostně určeny přednostně pro opravné pokusy studentů 8. semestru studia.

Metody výuky
Poslední úprava: Mgr. Markéta Pražáková Seligová, Ph.D. (06.06.2018)

Bodová dotace: 10 ETCS kreditů

Ke zkoušce je doporučeno poprvé přistoupit do konce 5. semestru studia, atestaci je pak třeba získat nejpozději do konce následujícího úseku studia, tj. do konce 8. semestru studia.

SOUČÁSTI ZKOUŠKY:

A. Ověření schopnosti pracovat s odbornou literaturou (odlišit podstatné informace od nepodstatných vzhledem k tématu, které kniha pojednává; odlišit tvrzení a postoj autora od nesporných faktografických údajů; zařadit látku knihy do širších souvislostí; postihnout souvislosti mezi jednotlivými texty navzájem).

Pro studenty je k dispozici seznam volitelné literatury, obsahující několik desítek titulů. Literatura je v seznamu rozdělena z chronologického hlediska na a) starověk, b) středověk, c) raný novověk (16.-18. století), d) novověk (19.-20. století) a e) práce průřezové, pojednávající období od středověku po 20. století.  Student u zkoušky předkládá seznam prostudované literatury, který musí pokrývat každé z pěti časových údobí alespoň dvěma tituly (titulem je míněna zpravidla kniha, ve dvou případech se jedná o soubor článků v celkovém rozsahu cca 150 stran).

B. Ověření schopnosti pojednat a uceleně presentovat vybrané historické téma (vybrat podstatné body tématu, předem promyslet a dodržet určitou výkladovou strukturu, zvládnout odbornou terminologii související s tématem)

Student si ke zkoušce předem zvolí a připraví 5 témat z velké databáze témat, jež byly odvozeny jednak z okruhu textů volitelkých k EDK, jednak z textů požadovaných ke zkoušce z Úvodu do historie a z témat seminářů, které historický modul dlouhodobě nabízí studentům. Jako zdroj faktografických informací k tématu může tedy posloužit nejen určitá kniha nebo okruh knih, které student přečetl, ale též znalosti z přednášek a seminářů, které ve svém dosavadním studiu absolvoval. Neexistuje nějaký závazný seznam literatury, který by k určitému tématu bylo potřeba načíst, a zkušební komise nemá ani strikní představu, co musí student během presentace sdělit. Jde o to uchopit téma rozumně a opodstatněně, neodběhnout výkladem od zadání, presentovat téma utříděně a logicky. Pro zájemce o konzulaci adekvátnosti přípravy je u jednotlivých témat uveden garant, na něhož je možné se v konzultačních hodinách obrátit a řešit s ním vzniklé pochyby a nejasnosti. Při vlastní zkoušce si zkušební komise z pěti připravených témat vybere jedno, které student na místě presentuje. Presentace tématu trvá právě 5 minut a během ní komise pouze naslouchá a do studentova výkladu nijak nezasahuje. Žádoucí je, aby student vyčerpal čas, který má k dispozici (nebyl hotov např. po dvou minutách), ale na druhou stranu není možné překročit časový limit. Z toho vyplývá, že je strategické zkusit si v rámci přípravy ke zkoušce "vejít se" s výkladem právě do 5 minut a s ohledem na čas, který bude k dispozici, pečlivě volit, co všechno a v jakých souvislostech při presentaci sdělit. Po skončení presentace dojde k diskusi, kdy komise může klást studentovi doplňující dotazy, požádat ho o upřesnění některých bodů, popř. mu vytknout určité strategické chyby. Při hodnocení prezentace tématu posuzuje komise jak vlastní věcný obsah, tak způsob jeho podání (schopnost vyjít od vymezení základních pojmů či způsobilost odlišit skutečnosti, jež jsou pro dané téma relevantní, od podružných apod.).

Student by si měl připravit prezentaci tématu tak, aby odpovídala krátkému vystoupení určenému sice vzdělanému, ne však úzce odborně vyhraněnému publiku (například jako vystoupení pro vzdělávací rozhlasový pořad). To znamená, že by měl kupříkladu prvotně ujasnit, v jakém významu bude užívat pojmů/termínů, jež jsou pro dané téma a pro jeho způsob pojetí významné (např. termíny jako je "mentalita", "každodenní život", "marginalizace", "civilizační proces", "lenní systém" atd.). Nejde při tom o to, aby student podal výčet významů, v nichž se toho či onoho termínu v odborné literatuře užívá (to je v pětiminutové prezentaci nemožné), nýbrž o to, aby se uměl přihlásit k určitému vymezení problému či jevů (např. "Dějinami každodennosti na tomto místě rozumím toto:....") a aby se k tomuto vymezení v následném výkladu vztahoval (tj. aby např. pod hlavičkou "každodenního života ve středověkém městě" nevykládal dějiny městské správy a pod.). Prezentace by měla dále obsahovat sdělení základního problému (např. rysy proměny určitého jevu, jako je demografické chování starého a nového režimu, nebo základní rysy pojednávaného systému, jako je lenní systém či systém stavovský). Konečně by mělo téma obsahovat odkazy na vybrané skutečnosti, jež mohou jednotlivá tvrzení dokládat. Při přípravě tématu lze vyjít z literatury, jež je zařazena do Antologie textů k Úvodu do historie, z literatury, která je součástí seznamu titulů k prvé části této zkoušky, ze slovníků a slovníkových hesel, z přednášek a v nemalé míře z konzultací s garanty jednotlivých témat.

Často se vyskytující chyby: Na základě dosavadní zkušenosti lze pojmenovat některé často se vyskytující chyby, kterých se studenti při přípravě a prezentaci tématu dopouštějí. Krom základního nedostatku některých prezentací, spočívajícím v tom, že téma není nijak strukturované, se studenti často dopouštějí omylu tím, že téma ztotožní s obsahem jedné knihy. Byť třeba taková kniha s tématem souvisí, nepojednají to, jak s ním souvisí (kupříkladu: stručné převyprávění Ginzburgových "Benandantů" není pojednání tématu "proměny mentalit ve středověké a raněnovověké Evropě", byť to, co se v této knížce píše, s tímto tématem úzce souvisí). Jinou chybou bývá nedostatečné odlišení sobě blízkých témat (např. proměna mentalit a vývoj marginalizace; nebo proměna populačního chování v novověké Evropě a ráz tradiční rodiny a demografický rámec její existence). Některá témata se sice mohou navzájem prostupovat, avšak nejsou identická. Konečně bývá chybou absence vymezení vlastního problému či tématu, jež vede k záměně témat (typu: každodenní život na středověkém venkově je zaměněn za dějiny poddanství a vrchnostenské správy).

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Markéta Pražáková Seligová, Ph.D. (10.11.2018)

 

 

 

 

SEZNAM LITERATURY K SOUBORNÉ ZKOUŠCE Z HISTORIE

 

 

 

 

1/ Starověk

 

  

 

   Fustel de Coulanges, Antická obec, Praha 1997;

 

   Jan  Bouzek - Zdeněk Kratochvíl, Od mýtu k logu, Praha 1994 + Řeč umění a archaické filosofie, Praha 1995;

 

   Jan Bouzek - Iva Ondřejová, Řecké umění, Praha 2004;

 

   Ladislav Vidman, Od Olympu k Panteonu: antické náboženství a morálka, Praha 1986 a 1997;

 

   Antonín Bartoněk, Odysseové na moři historie, Praha 1976;

 

   Antonín Bartoněk, Zlatá Egeis, Praha 1969;

 

   Jochen Bleicken, Athénská demokracie, Praha 2002;

 

   Jan Burian, Římské imperium: vrchol a proměny antické civilizace, Praha 1994;

 

   Robert Flaceliére, Život v době Periklově, nakl.Odeon, Praha 1981;

  

  Jörg Rüpke, Náboženství Římanů, Praha 2007;

 

2/ Středověk

 

 

   Michail Bachtin, Francois Rabelais a lidová kultura středověku a renesance, Praha 1975;

 

   Jacques Le Goff, Středověký člověk a jeho svět, Praha 2003;

 

   Jean-Claude Schmitt, Revenanti. Živí a mrtví ve středověké společnosti, Praha 2003;

 

   Georges Duby, Věk katedrál. Umění a společnost 980-1420, Praha 2002;

 

   Aron Gurevič, Kategorie středověké kultury, Praha 1978;

 

   Aron Gurevič, Nebe, peklo, svět. Praha 1996;

 

   Johan Huizinga, Podzim středověku, Praha 1999;

 

   Edit Ennenová, Ženy ve středověku, Praha 2002;

 

   Kamil Krofta, Duchovní odkaz husitství, Praha 1946;

 

   Josef Macek, Víra a zbožnost v jagellonském věku, Praha 2001;

 

   Ferdinand Seibt, Lesk a bída středověku, Praha 2000;

 

   František Šmahel (vyd.), Člověk českého středověku, Praha 2002;

 

   Josef Žemlička, Čechy v době knížecí, Praha 1997;

 

   Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců, Praha 1998;

 

   František Šmahel, Husitská revoluce I, Praha 1996;

 

   František Šmahel, Husitská revoluce II, Praha 1996;

 

   Josef Macek, Jagellonský věk v českých zemích II, Praha 1994;

 

   Josef Macek, Jagellonský věk v českých zemích III, Praha 1998;

 

   Josef Macek, Jagellonský věk v českých zemích IV, Praha 1999;

 

   Henri Pirenne, Středověká města, Praha 1928;

 

   Jan Klápště, Proměny českých zemí ve středověku, Praha 2005;

 

   Zdeněk Smetánka, Legenda o Ostojovi, Praha 1996;

 

   Soubor článků a pasáží k problematice stavovství (jedna položka):

Zdeněk Vybíral, Stavovství a dějiny moci v českých zemích na prahu novověku. Nové cesty ke starému tématu, in: ČČH 99/2001, č.4, s.725-757;

Jaroslav Pánek, Stavovství v předbělohorské době, in: Folia Historica Bohemica 6, 1984, s.163_205;

Josef  Macek, Společnost, řád, stavy - základní pojmy, in: Jagellonský věk v českých zemích I, Praha 1992,  7.kapitola,s. 172-179;

Dušan Třeštík, K sociální struktuře přemyslovských Čech, in:ČsČH XIX, č.4, 1971, s. 537-567;

Josef  Žemlička, Kníže a "Čechové", in: Čechy v době knížecí, Praha 1997, 32. kapitola, s.328-346;

Zdeněk Šimeček, K charakteristice středověkých kolokvií v Čechách, in: ČsČH XVIII, č.6, 1970, s. 593-601;

František Šmahel, Obrysy českého stavovství od konce 14. do počátku 16. století, in: ČČH 90, č.2, 1992, s.161-187;

Vratislav Vaníček, Velké dějiny zemí Koruny české, svazek III, Litomyšl 2002, s. 211-215 (oddíl Formování zemské institucionalizace v Čechách a na Moravě), s. 514-522 (oddíl Vzory středověké společnosti a soustava elit českého státu) a s. 523-525 (oddíl Pohled ze stupňů trůnu: "dominium generale" a "dominium speciale");

 

 

3/ Raný novověk (16.-18. století)

 

 

   Peter Burke, Italská renesance, Praha 1996;

   Richard van Dülmen, Kultura a každodenní život v raném novověku, díl 1: Dům a jeho lidé, Praha 1999;     

   Richard van Dülmen, Kultura a každodenní život v raném novověku, díl 2: Vesnice a město, Praha 2001;

   Richard van Dülmen, Kultura a každodenní život v raném novověku, díl 3: Náboženství, magie, osvícenství, Praha 2006;

   Carlo Ginzburg, Benandanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století, Praha 2002;

   Norbert Elias, O procesu civilizace I, Praha 2006;

   Norbert Elias, O procesu civilizace II, Praha  2007;

   Alexandre Koyré, Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru, Praha 2004;

   Amadeo Molnár, Na rozhraní věků. Cesty evropské reformace, Praha 1985;  

   Martin Rheinheimer, Chudáci, žebráci a vaganti. Lidé na okraji společnosti 1450-1850, Praha 2003;

 

   Josef Petráň a kol., Dějiny hmotné kultury II/1+2, Praha 1995 a 1997;

   Jan Horský - Markéta Seligová, Rodina našich předků, Praha 1997;

   Daniela Tinková, Zločin, hřích, šílenství v čase odkouzlování světa, Praha 2007;

   Pavel Himl, Zrození vagabunda, Praha 2008;

   Josef Janáček, Rudolf II. a jeho doba, Praha1998;

 

   Josef Petráň, Staroměstská exekuce, Praha 1985;

   Josef Janáček, České dějiny 1526-1547, díl I/kniha I, Praha 1968, kniha II, Praha 1984;

   Jiří Mikulec, Poddanská otázka v barokních Čechách, Praha 1993;

   Eduard Winter, Josefinismus a jeho dějiny, Praha;

   Jan Royt, Obraz a kult v Čechách 17. a 18.století, Praha 1999;

 

   Soubor článků k problematice rekatolizace (jedna položka):

Ivana Čornejová, Pobělohorská rekatolizace. Nátlak nebo chválihodné úsilí?, in: Dějiny a současnost 23, 2001, č. 4, s. 2-6;

J. Pánek, Nástup rekatolizace ve střední Evropě, in: Rekatolizace v českých zemích. Sborník příspěvků z konference v Jičíně konané 10. září 1993, Pardubice 1995, s. 3-15;

M.-E. Ducreux, Symbolický rozměr pouti do Staré Boleslavi, in: ČČH 95, 1997, s.585-620;

M.-E. Ducreux, Kniha a kacířství, způsob četby a knižní politika v Čechách 18. století, in: Literární archiv, ročík 27, Česká literatura doby barokní, Památník národního písemnictví Praha 1994, s. 61-87; J.Hanzal, Mariánský kult v barokních Čechách, in: Rekatolizace v českých zemích, Sborník příspěvků z conference v Jičíně dne 10. září 1993, Pardubice 1995, s.17-27; Jiří Mikulec, Náboženská bratrstva v procesu pobělohorské rekatolizace, in: Rekatolizace v českých zemích. Sborník příspěvků z konference v Jičíně konané 10. září 1993, Pardubice 1995, s. 39-45;

Miloš Sládek, Vieriův Kristoslav a pobělohorská rekatolizace Čech, in: Literární archiv, ročík 27, Česká literatura doby barokní, Památník národního písemnictví Praha 1994, s. 229-246;

Miloš Sládek, Zázračná uzdravení a dobrotivá "vzhlédnutí" v literatuře českého baroka, in: Literární archiv, ročník 27, Česká literatura doby barokní, Památník národního písemnictví Praha 1994, s. 247-257;

Vít Vlnas, Barokní člověk a barokní světec, in: Pocta Josefu Petráňovi. Sborník prací z českých dějin k 60. narozeninám prof. dr. Josefa Petráně, Historický ústav ČSAV Praha 1991, s. 385-396;

Thomas Winkelbauer, Konfese a konverze. Šlechtické proměny vyznání v českých a rakouských zemích od kslonku 16. do poloviny 17. století, in: Český časopis historický 98, 2000, s. 476-540;

Ivo Kořán, "Opočenská rebélie" z roku 1732, in: Práce muzea v Hradci Králové XIII, 1970, s. 98-134;

 

 

 

4/ Novověk (19.-20. století)

 

 

   Jiří Kořalka, Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914, Praha 1996;

 

   Miroslav Hroch, Na prahu národní existence, Praha 1999;

 

   Miroslav Hroch, V národním zájmu, Praha 1999;

 

   Vladimír Macura, Znamení zrodu. České obrození jako kulturní typ, Praha 1983;

 

   Zdeněk R.Nešpor, Náboženství na prahu nové doby. Česká lidová zbožnost 18. a 19. století, Praha 2006;

 

   Oto Urban, Kapitalismus a česká společnost: k otázkám formování české společnosti v 19.století, Praha 2003;

 

   Oto Urban, Kroměřížský sněm 1848-49, Praha 1988;

 

   Josef Polišenský, Napoleon a srdce Evropy, Praha 1971;

 

   Květa Mejdřická, Listy ze stromu svobody, Praha 1988;

 

   Zdeněk Kárník, České země v éře První republiky (1918-1938), Díl první: Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929), Praha 2000;

 

   Zdeněk Kárník, České země v éře První republiky (1918-1938), Díl druhý: Československo a české země v krizi a v ohrožení (1930-1935), Praha 2002;

 

   Tomáš Pasák, Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945, Praha 1999;

 

   Brigitte Hamannová, Hitlerova Vídeň, Praha 1999;

 

   Ulrich Im Hof, Evropa a osvícenství, Praha 2003;

 

   Pavla Horská - Eduard Maur - Jiří Musil, Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Praha 2002;

 

   René Rémond, Náboženství a společnost v Evropě, Praha 2003;

 

 

  

5/ Od středověku po 20. století

 

 Fridrich Heer, Evropské duchovní dějiny, Praha 2000;

 

  Pavel Floss, Proměny vědění, Praha 1978;

  

  Massimo Livi Bacci, Populace v evropské historii, Praha 2003;

 

  Pavla Horská - Milan Kučera - Eduard Maur - Milan Stloukal, Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy, Praha 1990;

 

  Hagen Schulze, Stát a národ v evropských dějinách, Praha 2003;

 

  Jack Goody, Proměny rodiny v evropské historii, Praha 2006;

 

 Kamil Krofta, Dějiny selského stavu, Praha 1949;

 

 

  Ludmila Fialová a kol., Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1996;

 

   Bedřich Mendl, Hospodářský vývoj Evropy, Praha 1948;

 

   Josef a Lydia Petráňovi, Rolník v evropské tradiční kultuře, Praha 2000;

 

 

 

                                       **************************

 

 

 

Volitelné tématické okruhy jsou odvozeny z látky, se kterou se studenti během studia setkávají na kmenových kursech historického modulu či v rámci důležitých knih s historickou tématikou. U jednotlivých témat není určen žádný okruh literatury, na základě kterého by prezentace měla být připravena, protože většinu témat lze uchopit několika různými způsoby a není předepsán žádný "správný" přístup. Ve způsobu, jakým student k tématu přistoupí, se konec konců odrazí i to, jak si látku promyslel, jak ji spojil s jinými poznatky. Proto jsou u jednotlivých témat pouze stanoveni konzultanti, na které se lze - pokud student cítí potřebu - při přípravě prezentace obrátit s dotazy.

 

 

 

 

                 VOLITELNÉ  TÉMATICKÉ  OKRUHY

                          (v závorce uveden konzultant tématu)

 

 

 

 

Tzv. krize středověku, její příčiny, projevy a důsledky (Zaoral)

 

 

Dálkový obchod a měnové systémy středověké Evropy (Zaoral)

 

 

Proměny společnosti ve 13. století (Zaoral)

 

 

Cenová revoluce, její příčiny, projevy a důsledky (Zaoral)

 

 

Každodenní život ve středověkém městě (Zaoral)

 

 

Každodenní život na venkově ve středověku a raném novověku (Zaoral)

 

 

Každodenní život ve dvorském prostředí ve středověku a raném novověku (Zaoral)

 

 

Každodenní život v klášteře ve středověku a raném novověku (Zaoral)

 

 

Formy cestování ve středověku a jejich proměna v raném novověku (Zaoral)

 

 

Ráz tradiční rodiny a demografický rámec její existence (Seligová)

 

 

Proměna populačního chování a charakteru rodinného života v novověké Evropě (Seligová)

 

 

Životní cyklus v raněnovověké a moderní evropské společnosti (Seligová)

 

 

Nemoci a úmrtnost ve starém a novém demografickém režimu (Seligová)

 

 

Různé pohledy na charakter a uspořádání vesmíru v antice (Seligová)

 

 

Role aristotelské kosmologie ve středověku a raném novověku (Seligová)

 

 

Kopernikánská revoluce: obrat ve vnímání světa v 16.-18. století (Seligová)

 

 

Renesanční přístup ke světu (Seligová)

 

 

Vývoj společenského uspořádání ve starověkém Řecku (Seligová)

 

 

Proměna mocenských institucí ve starověkém Římě (Seligová)

 

 

Kolonizace v českých zemích (Seligová)

 

  

Středověká reformní hnutí (Horský)

 

 

Historické kořeny moderního individualismu (Horský)

 

 

Dějinný vývoj moderního státu (Horský)

 

 

Proměna vztahu mezi státní a církevní mocí v evropských dějinách (Horský)

 

 

Proměna mentalit ve středověké, raněnovověké a novověké evropské kultuře (předvést na jednom z následujících témat: strach, smrt, imaginace svatých a imaginace ďábla, čarodějnictví, benandanství, revenantství, infamie, vztah k tělu, kultura karnevalu) (Horský)

 

 

Proměna vztahu mezi elitní a lidovou kulturou v evropských dějinách středověku, raného novověku a novověku (Horský)

 

 

Sociální marginalizace v evropských dějinách: její principy, infamie, chudoba, postoj k marginalizovaným, péče o ně (Horský)

 

 

Kulturní a historická variabilita genderových vztahů (Horský)

 

 

Člověk v krajině, proměna rázu krajiny ve spojitosti s dějinami lidské kultury a společnosti (Horský)

 

 

Proměna charakteru lidských sídel v evropských dějinách: umístění v krajině, prostorová organizace, právní status (Horský)

 

 

Proces civilizování (civilizace - v návaznosti na teze Norberta Eliase) (Horský)

 

 

Proces disciplinace (Horský)

 

 

Proces sekularizace - ve smyslu politicko právním i ve smyslu kulturně antropologickém (Horský)

 

 

Rané křesťanství, jeho utváření v kontextu helenistické kultury (Horský)

 

 

Křesťanské církve ve středověku, hereze a opravná hnutí (Horský)

 

 

Shody a rozdíly luterské a kalvinské reformace (Horský)

 

 

Poměr české reformace 15. a 16. století k reformaci evropské (Horský)

 

 

Katolická reformace - rekatolizace (Horský)

 

 

Dějiny moderního dějepisectví, 18.-20.století (Horský)

 

 

 

Principy lenního systému (Tuček)

 

 

 

Sociální diferenciace v prostoru raně středověkého českého státu (Tuček)

 

 

Mocenský dualismus, koncepce zeměpanské moci a jejich základní pojmosloví ve středověké Evropě (Tuček)

 

 

Mocenský dualismus, koncepce zeměpanské moci a jejich základní pojmosloví v českých zemích ve středověku (Tuček)

 

 

Sebereflexe a koncepty české středověké společnosti (učení o trojím lidu, stavovská společnost) (Tuček)

 

 

Krize pozdního středověku a její odrazy v českých zemích (Tuček)

 

 

Politické a sociální koncepty liberalismu a jejich základní pojmosloví (Tuček)

 

 

Ústavní vývoj a koncepty habsburské monarchie v 19. století (Tuček)

 

 

Formování moderního českého národa (Tuček)

 

 

Vznik a politický systém meziválečné ČSR (Tuček)

 

 

Vývoj vztahů mezi německým a českým etnikem na našem území (Tuček)

 

 

Národnostní problematika a česko-slovenské vztahy v 19. a 20.století (Tuček)

 

 

Imperiální myšlenka v evropské architektuře, malířství a sochařství, 9. až polovina 16.století (Altová)

 

 

Imperiální myšlenka v české architektuře, malířství a sochařství, 9. až polovina 16. století (Altová)

 

 

Symbolika vladařských insignií (Altová)

 

 

Eschatologie, milenarismus, idea císařství ve výtvarném umění pozdního středověku: zobrazování Posledního soudu a nebeského Jeruzaléma, kult relikvií Krista a Panny Marie (Altová)

 

 

Výtvarné umění doby husitské v Čechách a severský realismus (Altová)

 

 

Humanistické a reformační myšlenky v českém výtvarném umění 15. století (Altová)

 

 

 

Obraz světa a člověka ve výtvarném umění italské renesance (Altová)

 

 

Obraz světa a člověka v předvečer a v průběhu německé reformace v deskové malbě, řezbářství, dřevořezu, mědirytu, kresbě  (Altová)

 

 

Řím - umění ve službách renesančních papežů: témata Poslední večeře, stvoření světa, Posledního soudu, biblických postav jako hrdinů, Mariánská ikonografie (Altová)

 

 

Reforma katolické církve a role výtvarného umění v tomto procesu (Altová)

 

 

Manýrismus v architektuře, sochařství a malířství - vědomé prohřešky proti renesančním ideálům - proti rozumu (Altová)

 

 

Vznik baroka v Římě - programy papežů (Altová)

 

 

Zlatý věk nizozemského malířství (Altová)

 

 

Umění ve službách rekatolizace - Čechy od roku 1620 do 80.let 18.století (Altová)

 

 

Legitimizace světské moci a odporu vůči ní ve středověku a raném novověku (Himl)

 

 

Magie, nadpřirozeno a čarodějnictví mezi lidovou kulturou a církevní doktrínou (Himl)

 

 

Poutě, bratrstva, zázraky: formy zbožnosti v raně novověké Evropě a jejich osvícenská kritika (Himl)

 

 

Od "divadla hrůzy" ke "světu jako káznici": proměny trestání a nápravy "zločinu" v Evropě od pozdního středověku do 19. století (Himl)

 

 

Náboženství jako historický, kulturní a sociální jev, metodické přístupy k historickému studiu náboženství (Nešpor)Tóra a Tenach a jejich vztah ke křesťanskému Písmu, formování židovského a křesťanského kánonu (Nešpor)

 

 

Judaismus, židovská kultura a vzdělanost v helénistickém období (Nešpor)

 

 

Judaismus, křesťanství a islám ve středověkém Španělsku (Nešpor)

 

                                                                                                                                                            

 

Vznik islámu a formování ´ummy v období vlády čtyř pravověrných chalífů (Nešpor)

 

 

Muslimská kultura a vzdělanost za Abbásovců (Nešpor)

 

 

Řecká předkřesťanská religiozita: panteon, svaté časy, kultické praktiky a prostory, sacerdotální vrstvy, lidová religiozita (Nešpor)

 

 

Římská předkřesťanská religiozita: panteon, svaté časy, kultické praktiky a prostory, sacerdotální vrstvy, lidová religiozita (Nešpor)

 

 

Keltské náboženství a mytologie, včetně rozdílu velšských, irských a bretoňských pramenů (Nešpor)

 

 

Germánské náboženství a mytologie (Nešpor)

 

 

Helénistická kulturní a náboženská syntéza, mysterijní zbožnost a import orientálních kultů do Středomoří (Nešpor)

 

 

Vznik a počátky křesťanství (Nešpor)

 

 

Tzv. staré orientální církve a východní křesťanství (Nešpor)

 

 

Teologický vývoj sedmi tzv. ekumenických koncilů (Nešpor)

 

 

Byzantská kultura a religiozita (Nešpor)

 

 

Teologie evropského středověku (Nešpor)

 

 

Lidová religiozita evropského středověku ve vztahu k dobové elitní zbožnosti (Nešpor)

 

 

Středověká heretická hnutí (Nešpor)

 

 

Teologie a církevní reforma hlavních směrů evropské reformace: Luther, Zwingli, Kalvín (Nešpor)

 

 

Teologie a církevní reforma Tridentského koncilu, protireformace (Nešpor)

 

 

Konfesionalizace: vymezení, teologické, sociální a politické souvislosti v různých evropských zemích (Nešpor)

 

 

Lidová zbožnost raného novověku v komparaci s oficiální teologií (Nešpor)

 

 

Osvícenská kritika předmoderní společnosti, kultury a religiosity (Nešpor)

 

 

Sociální emancipace židů v Evropě v 18.-20. století (Nešpor)

 

Evropská religiozita 19. století (Nešpor)

 

Sekularizace od Francouzské revoluce do počátku 20. století: vymezení, sociální a politické souvislosti, reakce církví (Nešpor)

 

Dějiny společenských věd, především sociologie, sociální antropologie a psychologie, v 19. a 20. století: základní paradigmata, vědecké směry, osobnosti ve vztahu ke zkoumání konkrétního předmětu (Nešpor)

 

Československo v letech 1945-48: system "regulované demokracie" a principy Národní fronty (Vondra)

 

Reformní proces v Československu v roce 1968 v souvislostech (Vondra)

 

Kulturní atmosféra První republiky (Sekyrková)

 

Srovnání životního stylu města a vesnice a jejich vývoj po roce 1848 (Sekyrková)

 

Odraz národnostních poměrů po roce 1848 ve vědě a umění - formování dvojí společnosti (Sekyrková)

 

Formování myšlenky vzniku samostatného státu: domácí a zahraniční odboj za 1. světové války (Sekyrková)

 

Dopad (politický, správní, hospodářský a kulturní) napoleonských válek na střední Evropu (Sekyrková)

 

Postoj evropských zemí a USA k Mnichovské dohodě a jeho dopad na utváření domácího a zahraničního odboje za 2. světové války a na rekonstrukci Československa (Sekyrková)

 

 

 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK