PředmětyPředměty(verze: 861)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Sociologie občanské společnosti - YBSB014
Anglický název: Sociology of Civil Society
Zajišťuje: Studium humanitní vzdělanosti - Společenskovědní modul (24-SM)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2019
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen / neurčen (25)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: PhDr. Tereza Pospíšilová, Ph.D.
Vyučující: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc.
Mgr. Dana Moree, Dr.
Mgr. Selma Muhič Dizdarevič, Ph.D.
PhDr. Tereza Pospíšilová, Ph.D.
Mgr. Magdaléna Šťovíčková Jantulová
Korekvizity : {Skupiny k odlišení zápisu SHV 19 - Úvod do sociologie (YBSB001) nebo Proseminář k interpretaci textu (YBZF03 nebo YBZB70000)}
Prerekvizity : {Skupiny k odlišení zápisu SHV 19 - Úvod do společenských věd II. (YBSA002) nebo Proseminář k interpretaci textu (YBZF03 nebo YBZB70000)}
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Tereza Pospíšilová, Ph.D. (28.01.2020)
Předmět se zabývá vybranými sociologickými koncepty, které nachází využití při studiích občanské společnosti a jevů s ní spojených, jako je dobrovolnictví, dárcovství, občanská angažovanost či solidarita. Předmět se zaměřuje na koncepty, které sociologům umožňují rozumět organizaci sociálního života, sociálním institucím a společenským změnám. Výuka probíhá formou přednášek a navazujících seminářů. Koncepty jsou představovány s využitím základní sociologické literatury. Jejich diskuse ve vztahu ke konkrétním teoriím či výzkumům z oblasti občanské společnosti pomáhá studentům nejen lépe porozumět sociologickým konceptům, ale také je seznamuje s občanskou společností jako předmětem studia. Předmět je vyučován vyučujícími Katedry studií občanské společnosti FHS UK.
Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Tereza Pospíšilová, Ph.D. (28.01.2020)

 

Sociologie občanské společnosti

 

Garant: PhDr. Tereza Pospíšilová, PhD.

Vyučující: PhDr. Tereza Pospíšilová, PhD., Doc. Marie Dohnalová, Selma Muhič Dizdarevič, PhD., Dr. Dana Moree, Mgr. Magdalena Šťovíčková Jantulová

Forma studia: prezenční

Forma výuka: přednášky a semináře, domácí příprava na semináře, samostudium

 

Anotace:

 

Předmět se zabývá vybranými sociologickými koncepty, které nachází využití při studiích občanské společnosti a jevů s ní spojených, jako je dobrovolnictví, dárcovství, občanská angažovanost či solidarita. Předmět se zaměřuje na koncepty, které sociologům umožňují rozumět organizaci sociálního života, sociálním institucím a společenským změnám. Výuka probíhá formou přednášek a navazujících seminářů. Koncepty jsou představovány s využitím základní sociologické literatury. Jejich diskuse ve vztahu ke konkrétním teoriím či výzkumům z oblasti občanské společnosti pomáhá studentům nejen lépe porozumět sociologickým konceptům, ale také je seznamuje s občanskou společností jako předmětem studia. Předmět je vyučován vyučujícími Katedry studií občanské společnosti FHS UK.

 

Cíle předmětu:

 

1.     Seznámit s pojmem občanská společnost a s aktéry a strukturami, které občanskou společnost tvoří. Seznámit s vybranými sociologickými koncepty (identita, důvěra, normy, socializace ad.), které se využívají při studiu různých dimenzí a aspektů občanské společnosti.

2.     Porozumět občanské společnosti jako mnohovrstevnému a kulturně podmíněnému fenoménu, který lze zkoumat a diskutovat na mikro, mezi i makro úrovni společenských vztahů a institucí.

Metody výuky:

 

Předmět tvoří přednášky a semináře, přičemž nejčastější formou je kombinace přednášky (45 minut) a semináře (45 minut) v rámci jednoho bloku výuky. Zda jde o přednášku (P), seminář (S) či kombinaci (P/S) je naznačeno v sylabu u každého výukového bloku. Očekáváme aktivní účast.

Před seminářem (tj. 7 x za semestr) každý student na základě zadání (viz Moodle) vypracuje a odevzdá písemnou přípravu v rozsahu cca 1 normostrany, která bude součástí hodnocení.

Požadavky ke zkoušce:

 

·       Podmínkou úspěšného splnění předmětu je včasné vypracování a odevzdání přípravy na semináře (30% celkového hodnocení).

·       Studenti se účastní přednášek a seminářů. Při účasti 9 x za semestr student získává určité bodové ohodnocení (10% celkového hodnocení).

·       Závěrečný písemný test se bude skládat z otázek z povinné četby a témat probraných v přednáškách a seminářích (60% celkového hodnocení).

Sylabus:

 

1. Občanská společnost jako kulturně situovaný fenomén (P) – T. Pospíšilová 18. 2.

Co je občanská společnost v ČR? Jaké různé pojmy se používají v USA, Británii, Francii, Číně. Mezinárodní výzkumy a srovnání – příklad Indexu občanské společnosti CIVICUS. Kulturní podmíněnost občanské společnosti.

 

2. Identita a socializace ve výzkumech dárcovství a dobrovolnictví (P/S) – T. Pospíšilová 25. 2.

Dárcovství a dobrovolnictví jako součást participace lidí v občanské společnosti. Proč se jim lidé věnují? Vliv socializace, přijetí role dobrovolníka (dárce) a vliv sociální praxe.

 

3. Identita a občanské vzdělávání (P) – D. Moree 3. 3.

Identita ve vztahu ke vzdělávání, identita a aktivní občanství. Etnicita jako jedna ze součástí identity nebo jako určující součást? Důsledky diskuze pro vzdělávání aneb kulturně standardní versus transkulturní model. Multikulturní výchova – koncepty, vývoj, obsah a proces.

 

4. Dobrovolnictví perspektivou životní dráhy (P) – T. Pospíšilová 10. 3.

Etapy života a studium životní dráhy – hlavní pojmy. Jak souvisí dobrovolnická činnost s životními etapami? V čem se považováno za řešením problémů spojených se specifickými výzvami některých životních etap, např. mládí a stáří?

 

5. Normy, konformita a deviace: Dobrovolnictví a dárcovství jako norma nebo odchylka? (P/S) – T. Pospíšilová 17. 3.

Pozitivní a negativní deviace. Kulturně schvalované cíle a strategie jejich dosahování (konformita, inovace, rebelie ad.). Lze v současnosti v ČR považovat dobrovolnictví a dárcovství za společenskou normu?

 

6. Důvěra a občanská participace (P) – M. Šťovíčková Jantulová 24. 3.

Sociologické teorie důvěry; teorie důvěry a demokracie; koncept sociálního kapitálu; důvěra a občanská participace.

 

7. Skupiny, sítě a organizovaná občanská společnost (P/S) - M. Šťovíčková Jantulová 30. 3.

 

8. Organizační změny v občanské společnosti: profesionalizace, managerizace a komercionalizace (P/S) - M. Šťovíčková Jantulová 7. 4.

Definice pojmů profesionalizace a komercionalizace. Mechanismus těch procesů, empirické projevy, důsledky. Příklady.

 

9. Občanská společnost ve vztahu k ekonomice (P) – M. Dohnalová 14. 4.

Ekonomika jako součást vnějšího prostředí občanské společnosti. Občanská společnost a firemní sektor. Korporátní společenská odpovědnost. Sociální ekonomika a podnikání: definice, empirická fakta, současné výzvy.   

 

10. Sociální vyloučení a sociální ekonomika jako řešení (P/S) – M. Dohnalová 21. 4. Různé formy sociálního vyloučení, zejména chudoba a nezaměstnanost. Sociální ekonomika jako nástroj jejich řešení – příklady politik EU, příklady z ČR. Inovace a sociální ekonomika. Diskuse možností a limitů občanské společnosti řešit chudobu a nezaměstnanost.

 

11. Občanská společnost ve vztahu k politice (P) – S. Muhič Dizdarevič 28. 4.

Politický kontext občanské společnosti (základní lidská práva, právní prostředí). Občanská společnost a stát. Demokracie jako hodnota spojená s občanskou společností.

 

12. Občanská společnost a veřejná politika (P/S) – S. Muhič Dizdarevič 5. 5.

Dopad aktivit občanské společnosti na veřejnou a sociální politiku. Schopnost občanské společnosti reagovat na společenské potřeby (příklad sociální politiky).

 

13. Občanství a sociální změna (S) – D. Moree 12. 5.

Pohled na občanskou angažovanost, empowerment a způsoby dosahování společenské změny v mikroperspektivě. Změna jako cesta od útlaku k empowermentu na příkladu divadla utlačovaných.

 

Povinná literatura:

Rozpis povinné literatury v rozsahu cca 30 stran na týden bude upřesněn v Moodlu, kde bude uvedena též doplňující, volitelná literatura.

Dohnalová, M. 2010. „Sociální ekonomika“. In M. Skovajsa a kol. Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál.

Freire, P. (1992). Pedagogy of the oppressed, New Your: Continuum, Kap. 1.

Frič, P., Bútora, M. 2005. „Role občanského sektoru ve veřejné politice“. In M. Potůček a kol. Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství SLON.

Frič, P., Pospíšilová, T. 2010. Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v České republice na začátku 21. století. Praha: AGNES.

Frič, P., T. Katuščák, P. Mička, V. Skála. 2016. Občanský sektor v ohrožení?. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), Kap.4. Modernizační trendy, s. 11-134.

Giddens, A. (2013). Sociologie. Praha: ARGO, Kap. 7 Sociální interakce a každodenní život, Kap. 8 Cesta života, Kap. 18 Organizace a sítě, Kap. 12 Chudoba, sociální vyloučení a podpora, Kap. 22 Politika, státní správa a sociální hnutí.

Keller, J. 2007. Sociologie organizace a byrokracie. Vyd. 2., přeprac. Praha: Sociologické nakladatelství, Kap. 1 Studium formálních organizací, Kap.10 Od organizací k sítím

Muhič Dizdarevič, S. 2010. „Občanský sektor, trh a stát z pohledu vybraných teorií“. In M. Skovajsa a kol. Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál. 

Petrusek, M. 2009. Základy sociologie. Praha: AVS, Kap. 5 Kultura a společnost; Kap. 6 Jak se stáváme lidskými bytostmi: socializační proces a sociální interakce; Kap. 8 Sociální deviace a sociální kontrola.

Sedláčková, M. 2012 Důvěra a demokracie: přehled sociologických teorií důvěry od Tocquevilla po transformaci v postkomunistických zemích. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), s. 18-35, 138-152.

Vajdová, T. 2005. Česká občanská společnosti 2004: po patnácti letech rozvoje. Brno: CERM. ISBN: 80-7204-379-X.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK