Základní orientace a naznačení podmínek prezentace současného českého umění nezávisle na státních
institucích. Reflexe nevědomých stereotypů a strategií, kdy dochází k budování řady alternativních galerijních
institucí dle komunitního či subkulturního klíče na principu utajení. Hlubší rozbor současného českého
angažovaného umění, role skandálu, cenzury a PR strategií uplatňovaných na současné výtvarné scéně.
Fenomén politických a sociálních interakcí, ke kterým dochází v rámci prezentace současného českého vizuálního
umění. Exkurze do vybraných galerijních institucí.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Aleš Svoboda (27.06.2019)
Povinná:
Hans Belting. Konec dějin umění. Praha: Mladá fronta, 2000, s. ISBN 80-204-0856-8.
Ladislav Kesner. Muzeum umění v digitální době. Praha: Agro a Národní galerie v Praze, 2000, s. ISBN 80-7203-252-6.
David Korecký (ed.). Medium Kurátor: Role kurátora v současném umění. Praha: Agite/Fra, 2006, s. ISBN 978-80-8660-351-.
Hans Ulrich Obrist. Stručná historie kurátorství. Kutná Hora: Galerie středočeského kraje, 2012, s. ISBN 978-80-7056-167-.
Doporučená:
. . In Radoslava Schmelzová. Dole tma, nahoře světlo. Výstavní katalog, Černočerné Mayrau 2002-2008 . Vinařice u Kladna: Hornický skanzen Mayrau, 2009, s. 54-60. ISBN ..
Milena Slavická. . In Výtvarné umění: Umění instalace. (1994): -.
Marta Smolíková. Management umění. Praha: VŠUP, 2008, s. ISBN 978-80-86863-24-5.
Zálešák, Jan. Umění spolupráce. Praha : Brno: Akademie výtvarných umění v Praze ; Masarykova univerzita, , 292 s. ISBN 978-80-87108-26-0.
Igor Zhoř. Proměny soudobého výtvarného umění. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992, s. ISBN .
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Aleš Svoboda (27.06.2019)
Kurz je zaměřen na rozbor specifické situace současného českého uměleckého provozu. Ve výkladové části bude naznačeno několik základních pohybů na umělecké scéně mimo institucionální rámec, kdy je vizuální umění často prezentováno dle komunitního klíče na principu utajení v rámci negalerijního prostoru v tzv. hybridních galeriích. Reflexe řady stereotypů uplatňovaných v rámci alternativní prezentace vizuálního umění v kontextu obousměrného pohybu: introvertní prezentace v soukromí a extrovertní prezentace ve veřejném prostoru. Role budování uzavřených a otevřených uměleckých projektů. Vývoj pozice českého angažovaného umění v kontextu sociální a politické reality. Ilustrace výrazných kauz s přihlédnutím k pojmům jakými jsou cenzura, skandál, sponzoring, sociální status. V praktické části navštívíme některé z těchto specifických výstavních prostor, kde se setkáme s kurátory. Např. /Galerie Laboratorio, Entrance, Karlín studios, Tranzitdisplay, Makráč, AP Ateliér, Sochařské studio Bubec, Café Tureček, A.M.180, Ve sklepě, Pavilón, Prokopka /
1. Úvod do problematiky v kontextu pojmů galerie, umělec, kurátor, kritik, instituce, mecenáš, sponzor. Kulturní politika a role institucí. 2. Historické kontexty přehlídek českého umění mimo oficiální struktury před rokem 1989. 3. Specifika prezentace ve veřejném prostoru. 4. Galerijní projekty v meziprostoru /výlohy, chodby, předsálí/. 5. Improvizované a minimalistické galerie / princip happeningu/. 6. Galerijní projekty v soukromí a princip utajení / bytové galerie/. 7. Cenzura a represe. 8. Mediální reflexe. 9. Skandál jako PR strategie. 10. Budování V.I.P. zón současného umění, komunita, sociální status. 11. Sponzoring a politické krytí. 12. Subkultury a komunity, dva přístupy DIY a VIP, street art. 13. Angažované umění /Narodní galerie/. 14. Sociálně citlivé galerijní projekty /splynutí s prostředím/.
