|
|
|
||
Náslechová praxe na SŠ v ZSV těsně předchází a zároveň částečně probíhá paralelně se souvislou pedagogickou praxí na SŠ. Tato praxe poskytuje studentům příležitost seznámit se s různými podobami výuky ZSV a těmito podobami se inspirovat a konfrontovat je s vlastní praxí. Náslechová praxe reflektuje různé vyučovací hodiny realizované na více pracovištích; kromě návštěv školských zařízení se využívá též videozáznamů hodin. Studenti průběžně plní úkoly, jež vyplývají z povahy náslechové praxe, a to v závislosti na specifikách navštívené výuky: zpravidla se jedná o vedení si pedagogického deníku a přijímání podnětů k plánování a hodnocení vlastní pedagogické činnosti. V následných reflektivních seminářích studenti prezentují vybrané pedagogické situace, které považují za náročné a konzultují různé způsoby řešení.
Poslední úprava: Zicha Zbyněk, Mgr., Ph.D. (14.09.2018)
|
|
||
Podmínkou udělení zápočtu je observace a reflexe zadaného počtu vyučovacích hodin. Observace je doložena vytvořením záznamů z pozorování, reflexe probíhá obvykle kolokviálně. Poslední úprava: Zicha Zbyněk, Mgr., Ph.D. (14.09.2018)
|
|
||
Základní studijní literatura HRABAL, Vladimír a Isabella PAVELKOVÁ. Jaký jsem učitel. Praha: Portál, 2010. TOMKOVÁ, A., SPILKOVÁ, V., PÍŠOVÁ, M. a kol. Rámec profesních kvalit učitele. Hodnoticí a sebehodnoticí arch. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2012. STARÝ, K.; LAUFKOVÁ,V. Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál, 2016. ŠEĎOVÁ, K.; ŠVAŘÍČEK, R. Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál, 2012. Doporučená studijní literatura CANGELOSI, James S. Strategie řízení třídy: jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Vyd. 5. Praha: Portál, 2009. JANÍK, T. a kol. Pedagogical content knowledge nebo didaktická znalost obsahu? Brno: Paido 2007. JANÍK, T.; MAŇÁK, J.; KNECHT,P. Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. Brno: Paido, 2009. KYRIACOU, Chris. Řešení výchovných problémů ve škole. Praha: Portál, 2005. LUKÁŠOVÁ, H. Kvalita života dětí a didaktika. Praha: Portál, 2010. PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení: perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci. Praha: Univerzita Karlova, 2002. SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál 1999. ŠEĎOVÁ, K., ŠVAŘÍČEK, R.Jak se učitelé učí: Cestou profesního rozvoje k dialogickému vyučování. Brno: MU 2016. VALENTA, Josef. Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi. Kladno: AISIS, 2006. Poslední úprava: Zicha Zbyněk, Mgr., Ph.D. (14.09.2018)
|
|
||
Průběh předmětu: a) Úvodní informativní setkání (proběhně tesně před didaktickým seminářem v prvním či druhém týdnu); b) Samostatné shlédnutí videozáznamových ukázek hodin a jejich společná reflexe na didaktickém semináři; c) Náslech dvou vyučovacích hodin realizovaných mimo pracoviště souvislé pedagogické praxe; d) Reflexivní kolokviální seminář(e) k pozorovaným hodinám a vlastní praxi (některé proběhnou též v době souvislé praxe: na těchto seminářích bude možné reflektovat právě realizovanou praxi); e) Závěrečné kolokvium (Může probíhat samostatně či jako součást kolokvia k souvislé pedagogické praxi.)
Projeví-li studenti zájem, může proběhnout též samostatná diskuse s pedagogy inspirativních škol. Poslední úprava: Zicha Zbyněk, Mgr., Ph.D. (15.09.2018)
|