|
||
|
Praxe směřuje svým zaměřením na rozvoj učitelských kompetencí v celém rozsahu a získávání zkušeností s výukou v kontextu fungování třídy a školy. Ověřuje úroveň učitelské způsobilosti v závěru studia.
Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (12.09.2024)
|
|
||
|
Cílem kurzu je rozvoj učitelských kompetencí v celém rozsahu a získávání zkušeností s výukou v kontextu fungování třídy a školy. Kurz ověřuje úroveň učitelské způsobilosti v závěru studia.
Výsledky učení v návaznosti na Kompetenční rámec absolventa učitelství: - Studující nastavuje cíle tak, aby vedly k naplnění očekávaných výstupů a k rozvoji klíčových kompetencí a gramotnosti v souladu s ŠVP/RVP. Zařazuje také cíle průřezových témat.
- Studující vede žáky a žákyně k porozumění cílům výuky.
- Studující plánuje sekvence navazujících vyučovacích hodin tak, aby směřovaly k dlouhodobým cílům.
- Studující formuluje srozumitelná a stručná zadání úkolů či výukových situací. Po zadání ověřuje, do jaké míry jim žáci a žákyně porozuměli.
- Studující přispívá k naplnění základních předpokladů pro vznik pozitivních vztahů ve třídě a spoluvytváří prostředí důvěry. Zná žáky a žákyně jménem, jedná s nimi konzistentně a předvídatelně, sám/sama dodržuje dohodnutá pravidla.
- Studující využívá dostupné digitální nástroje a prostředí pro podporu učení žáků a žákyň v souladu s pravidly školy a digitálními kompetencemi žáků a žákyň (např. informační systém školy, Learning Management System – LMS apod.).
- Studující vytváří žákům a žákyním srozumitelná a smysluplná kritéria pro hodnocení, sebehodnocení a pro vzájemné hodnocení jejich učení. Tato kritéria jsou žákům známá a korespondují s cíli výuky. Studující zapojuje do tvorby kritérií také žáky a žákyně a spolupracuje při jejich tvoření s kolegy a kolegyněmi.
- Studující poskytuje zpětnou vazbu tak, aby byla efektivně využitelná pro další učení žáků a žákyň, tj. aby ukazovala další krok ke zlepšení, byla respektující, konkrétní, včasná a konstruktivní. Studující preferuje pozitivní zpětnou vazbu, tedy oceňuje to, co se daří, a zároveň nezamlčuje slabší stránky.
- Studující zve své kolegy a kolegyně (či spolužáky a spolužačky v průběhu studia učitelství) na pozorování své výuky a chodí pozorovat výuku také k nim. Výuku společně s nimi reflektuje, poskytuje zpětnou vazbu a inspiruje se.
- Studující podle možností vyučuje v páru – tandemu – s kolegou/kolegyní (či se spolužákem/spolužačkou, případně provázejícím učitelem/učitelkou v průběhu studia učitelství, nebo s uvádějícím učitelem/učitelkou). Společně výuku plánují, vedou a vyhodnocují v rámci kolegiální spolupráce.
- Studující vědomě pracuje na utváření svého profesního sebepojetí, tj. formuluje či upravuje svou učitelskou vizi – jakým učitelem chce či nechce být a proč. Svou učitelskou vizi opírá o reflektovanou zkušenost, poznání sebe sama a svých silných i slabých stránek v roli učitele/učitelky, o odborné poznatky a další zdroje. Studující vysvětlí přínos své učitelské vize pro učení a rozvoj žáků a žákyň.
- Studující si na základě svých rozvojových potřeb a své učitelské vize stanovuje rozvojové cíle. Systematicky pracuje na jejich naplňování a využívá k tomu široké škály prostředků (např. vzdělávání, odbornou literaturu, kolegiální spolupráci, rozvojové komunity, mentoring). Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (12.09.2024)
|
|
||
|
6 ECTS odpovídají150 hodinám práce studenta - cca 75 hodin přímé pedagogické práce v ZŠ, kam je student přidělen - 21 hodin reflexe s provázejícím nebo VŠ učitelem - cca 40 hodin příprava na pedagogickou práci - 14 hodin sebehodnocení v Souboru kvalit, vedení reflektivního deníku a další úkoly dle požadavků vedoucí paralelky Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (09.09.2024)
|
|
||
Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (09.09.2024)
|
|
||
|
Povinná literatura: FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 2011. ISBN: 978-80-262-0043-7. KORTHAGEN, F. et al. Jak spojit teorii s praxí: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido, 2011.ISBN 978-80-7315-221-5. SPILKOVÁ, V. a kol. Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido, 2004. ISBN 80-7315-081-6. SPILKOVÁ, V., TOMKOVÁ, A. a kol. Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2010. ISBN 978-80-7290-496-9- SPILKOVÁ, V., TOMKOVÁ A., MAZÁČOVÁ N., KARGEROVÁ, J. a kol.: Klinická škola a její role ve vzdělávání učitelů. Praha. Retida, 2015, 197 stran, 978-80-7290-832-5 TOMKOVÁ, A., SPILKOVÁ, V., PÍŠOVÁ, M.. MAZÁČOVÁ, N., KRČMÁŘOVÁ, T., KOSTKOVÁ, K., KARGEROVÁ, J. Rámec profesních kvalit učitele. Hodnoticí a sebehodnoticí arch. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2012. ISBN: 978-80-87063-64-4. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/54/ FENSTENMACHER, G. D., SOLTIS, J. F. Vyučovací styly učitelů. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-471-7. HORSKÁ, V.Koučování ve školní praxi, Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2450-8.
Doporučená literatura: KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Metodický průvodce pro I. stupeň základní školy. Praha: Portál, 2003, 228 stran. ISBN 80-7178-695-0. KOSOVÁ, B., TOMENGOVÁ, A. a kol. Profesijná praktická príprava budúcich učitelov. Banská Bystrica: Elianum, 2015. PÍŠOVÁ, M. Klinický rok: procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005. ISBN 80-7194-744-X. PÍŠOVÁ, M., ČERNÁ, M. Pro mentory projektu Klinický rok. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006. ISBN 80-7194-854-3. PÍŠOVÁ, M. (Ed.). Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7395-024-8- PÍŠOVÁ, M., DUSCHINSKÁ, K. a kol. Mentoring v učitelství. Praha: Nakladatelství Pedagogické fakulty v Praze, 2012. ISBN: 978-80-7290-589-8. TOMKOVÁ, A. Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení v primární škole. Praha: PedF UK, 2007. ISBN 978-80-7290-315-3. Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (09.09.2024)
|
|
||
|
aplikace znalostí a zkušeností v praxi skupinová reflexe sdílení zkušeností mentoring Poslední úprava: Poche Kargerová Jana, PhDr., Ph.D. (09.09.2024)
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
Organizace a průběhu praxe: Studenti se přihlašují na praxe k vysokoškolským učitelům, kteří zajišťují praxi u vybraných fakultních učitelů na základních školách. Praxe je realizována formou hospitací a pohospitačních rozhovorů, pedagogických výstupů a rozborů, konzultací a samostatné práce studentů. Studenti se účastní praxe ve dvojicích pod vedením fakultních učitelů a oborových didaktiků, kteří praxi obsahově řídí. V rámci souvislé praxe studenti průběžně společně s fakultním učitelem reflektují odučené hodiny a plánují další výuku. Dvojice studentů na praxi v jedné třídě poskytuje možnost vzájemné opory při řešení problémů, společném plánování a další spolupráci.
Význam praxe v rámci SP: Praxe má klíčový význam pro ověření učitelské způsobilosti, utváření schopnosti reflexe vlastní učitelské činnosti, dovednosti prezentovat, vysvětlovat a obhajovat své pojetí vyučování. Poslední úprava: Zemanová Blanka, Mgr. (13.09.2024)
|