Cílem předmětu je porozumění tomu, co dává universitě její universalitu. Na jednu stranu půjde o porozumění problémům společenských věd a jejich artikulaci, na stranu druhou o porozumění společenským vědám jako problému. Kdo jiný než učitel se musí orientovat nejen v jednotlivých oborech, ale rozumět též jejich mezím a způsobům metodického zpředmětnění, s nimiž pracují?
English:
The aim of the course lies in opening the question: what constitutes the universality of the university. On the one hand, it will be about understanding the problems of the social sciences and their articulation, on the other hand, about understanding the social sciences as a problem. Who else than the teacher must know not only the particular fields, but also understand their limits and the ways of methodological objectification with which they work?
The content of this course constists of topics:
1. What is "Europe"? What are the origins of Europe?
2. Practices and theories. Techne and physis. Greek geometry as a paradigm of scientific idealization and exactness.
3. Axiomatic construction of science: axiom, theorem, proof; concept-sentence-system. How to make the right definition?
4. The problem of tradition. Transformation of mathesis into doctrine: the birth of scientific disciplines and their problems.
5. A key change in the modern age: control of nature. Consciousness (conscientia) as the original ground for the phenomena. Cartesian method.
6. Distinction between natural and human sciences - characteristics of different methodological approaches.
7. The “divorce” between philosophy and science. Sciences and humanities. The problem of overspecialization.
8. Understanding and calculating knowledge; theory and technology; the problem of human objectification.
9. Loss of the universal ground for understanding. Phenomenology and analytical philosophy.
10. Crisis of sciences and sciences as a crisis. The crisis of Europe. Criticism and crisis.
11. Planetarization and globalization. Modern technology; cybernetics and management.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (31.01.2024)
The aim of the course lies in opening the question: what constitutes the universality of the university. On the one hand, it will be about understanding the problems of the social sciences and their articulation, on the other hand, about understanding the social sciences as a problem. Who else than the teacher must know not only the particular fields, but also understand their limits and the ways of methodological objectification with which they work?
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (31.01.2024)
Cíl předmětu
Student porozumí genezi a statutu společenských věd v současnosti, a dále problémům, s nimiž je fungování vědy v kontextu života společnosti spojeno.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (31.01.2024)
Deskriptory
Příprava na výuku
Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky
15 minut
Doba očekávané přípravy na 1 cvičení
0 minut
Samostudium literatury (za semestr)
60 hodin
Práce se studijními materiály (za semestr)
0 hodin
Plnění průběžných úkolů (za semestr)
0 hodin
Plnění předmětu
Seminární práce
0 hodin
Příprava na zápočet
6 hodin
Příprava na zkoušku a zkouška
25 hodin
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (31.01.2024)
Podmínky zakončení předmětu
Udělení zápočtu ze semináře bude podmíněno 1) zpracováním a prezentováním referátu o jednom z probíraných problémů a 2) aktivní účastí - max. 1 absence na seminářích.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (31.01.2024)
Literatura
BECK, Ulrich. Riziková společnost: na cestě k jiné moderně. Třetí vydání. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2018. 431 s. ISBN 978-80-7419-267-8. HAVLÍK, Radomír. Aktuální problémy společnosti z pohledu sociologie. Vydání I. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2016. ISBN 978-80-7452-121-8. JIRÁSKOVÁ, Věra. Základy společenských věd pro učitele učitelů - studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky. Díl 2, Péče o obec (O polis). 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86861-29-5. KOŤA, Jaroslav. Základy společenských věd: pro učitele učitelů, studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky. Díl 1., Péče o duši (O osobní identitu). 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. ISBN 80-86861-30-9. PELCOVÁ, Naděžda. Základy společenských věd: pro učitele - studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky. Díl 4, Vztah ke světu jako celku. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86861-27-9. PELCOVÁ, Naděžda. Základy společenských věd: pro učitele učitelů - studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky. Díl 3, Péče o jazyk a komunikaci : (péče o logos jako smysluplnou řeč). 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86861-28-7. PEŠKOVÁ, Jaroslava a Ladislava SCHÜCKOVÁ. Já, člověk: jak dělat vědu o člověku dnes a zítra. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. Učebnice a příručky pro vysoké školy. ISBN 80-04-21766-4. RYBÁK, David. Fenomenologické redukce a vzdělání. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2019. ISBN 978-80-246-4336-6. STANDING, Guy. The Corruption of Capitalism: Why Rentiers Thrive and Work Does Not Pay. London: Biteback Publishing, 2016. 352 s. ISBN 9781785900440.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (31.01.2024)
Sylabus
Obsah předmětu tvoří témata 1. Co je Evropa? Jaké jsou její zdroje a smysl? 2. Praxis a theóriá. Techné a fysis. Řecká geometrie jako paradigma vědecké idealizace a exaktnosti. 3. Axiomatická výstavba vědy: axiom, teorém, důkaz; pojem-věta-soud-systém. Definice. 4. Problém proměny filosofie a vědy na tradici. Proměna mathesis na doctrina, resp. disciplina: zrod vědeckých disciplín a jejich problematičnost. 5. Klíčová proměna smyslu a cíle vědění v novověku: ovládání přírody. Vědomí (conscientia) jako originální půda jevení jevů. Galileovsko-descartovská metoda. 6. Rozlišení mezi přírodními a humanitními vědami – charakteristika rozdílných metodických přístupů. 7. Problém specializace – specializace jako důsledek pojetí vědění jako vědění o předmětu a předmětných oblastech. 8. Protiklad rozumějícího a počítajícího vědění; protiklad teorie a technologie; problém objektivizace člověka. 9. Ztráta universální půdy rozumění – svět se rozpadá na jednotlivé předmětné obory. 10. Krize věd a věda jako krize. Krize Evropy. Kritika a krize. 11. Planetarizace a globalizace. Moderní technologie; kybernetika a management.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (31.01.2024)
