Předmět Politologie pro ZSV je věnován seznámení se základními otázkami a problémy politické vědy (politologie) a politické teorie. Studující získá přehled o základních úkolech politické vědy v současné společnosti. Kromě základních znalostí z pole politické vědy je cílem předmětu poskytnout studujícím odpovídající základní vhled do moderní politiky tak, aby je připravil na případné budoucí působení v rámci pedagogické praxe.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (10.09.2022)
The course Political Science for Civics is devoted to the introduction to the basic issues and problems of political science and political theory. The student will gain an overview of the essential tasks of political science in contemporary society. In addition to the basic knowledge of political science, the course aims to provide learners with an adequate basic insight into modern politics to prepare them for possible future work as teachers.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (10.09.2022)
Cíl předmětu
Cílem předmětu je osvojení dovedností a znalostí popsaných v charakteristice předmětu. Studující získá přehled o základních úkolech politické vědy v současné společnosti. Studující bude rozumět moderní politice a problémům, které se v ní objevují.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (10.09.2022)
Deskriptory
Příprava na výuku
Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky
15 minut
Doba očekávané přípravy na 1 cvičení
45 minut
Samostudium literatury (za semestr)
40 hodin
Práce se studijními materiály (za semestr)
0 hodin
Plnění průběžných úkolů (za semestr)
10 hodin
Plnění předmětu
Seminární práce
6 hodin
Příprava na zápočet
0 hodin
Příprava na zkoušku a zkouška
12 hodin
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (10.09.2022)
Literatura
Povinná literatura:
Heywood, Andrew. Politické ideologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008.
Heywood, Andrew. Politologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008.
Doporučená literatura:
Acemoglu, Daron a Robinson, James A. Proč státy selhávají: kořeny moci, prosperity a chudoby. Praha: Argo, 2015.
Dahl, Robert A. O demokracii: průvodce pro občany. Praha: Portál, 2001.
David, Roman. Ústava České republiky; Listina základních práv a svobod: úplné znění doplněné poznámkami, úvodem do problematiky a výběrem ze soudních případů. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2005.
Fukuyama, Francis. Politický řád a politický úpadek: od průmyslové revoluce po globalizaci demokracie. Praha: Argo, 2018.
Müller, Jan-Werner. Co je to populismus? Praha: Dybbuk, 2017
Novák, Miroslav et al. Úvod do studia politiky. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2019, vybr. části.
Piketty, Thomas. Kapitál v 21. století. Praha: Knižní klub, 2015.
Sartori, Giovanni. Srovnávací ústavní inženýrství: zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2001.
Swift, Adam. Politická filozofie: základní otázky moderní politologie. Praha: Portál, 2005.
Tilly, Charles. Politika kolektivního násilí. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006.
Další literatura bude doporučována během semestru.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (25.08.2024)
Metody výuky
Přednášky a semináře.
Na přednáškách jsou představeny základní problémy, pojmy a přístupy týkající se vybraných politologických témat.
V seminářích probíhá diskuse nad tématy vztahujícími se k přednáškám. Diskuse většinou probíhá na základě textů, které jsou v předstihu k dispozici v SISu nebo jsou volně ke stažení. Pokud by došlo k tomu, že významný počet studujících nebude mít na texty s sebou, anebo by v průběhu vyšlo najevo, že významný počet studujících nemá text přečtený, tak místo diskuse nad texty bude zadán test vycházející z textu/textů na příslušnou hodinu, jehož výsledky budou započítány do celkového hodnocení.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (04.10.2024)
Sylabus
Politika a politická věda: rozdíl mezi politikou a politickou vědou, teorie v politické vědě a politická teorie (filosofie) vs. teorie v politické vědě
Politické ideologie: co je ideologie, současné ideologie, otázka konce ideologie
Státy: institucionalizovaná moc, fungující, slabé a zhroucené státy, volební systémy, státy a ekonomie
Ústavy a právní systémy: ústavní systémy a typy shromáždění
Režimy: reprezentativní demokracie, demokracie v praxi: elitismus nebo pluralismus, autoritářské režimy
Politická kultura a veřejné mínění: úpadek politické kultury, elity a masy, subkultury, politická socializace, výzkumy veřejného mínění
Politická komunikace: masová média a politika, sociální média, vztah médií a vlády
Zájmové skupiny a politické strany: všudypřítomnost zájmových skupin, strategie zájmových skupin, funkce politických stran, strany v demokracii, klasifikace politických stran, stranické systémy, budoucnost stran
Volby a politické instituce: proč lidé volí, kdo volí a kdo jak volí, volební strategie; legislativní sbory, exekutiva (byrokracie) a soudy
Politická ekonomie: vymezení politické ekonomie, vláda a ekonomika, chudoba, cena blahobytu
Násilí a revoluce: kolaps systému, typy násilí, terorismus, revoluce a porevoluční stabilizace
Mezinárodní vztahy: moc a národní zájmy, význam ekonomických vztahů, posilování míru, suverenita
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (10.09.2022)
Podmínky zakončení předmětu
Atestace: zápočet a zkouška
Podmínky úspěšného zakončení předmětu:
A) zápočet
docházka a aktivní účast - max. 1 absence na seminářích;
prezentace referátu (připraveného ve skupině) k danému tématu (podle předepsané četby) o rozsahu maximálně 30 minut; podmínky:
představení autora/autorky a dobového kontextu četby,
shrnutí obsahu s důrazem na identifikaci hlavních myšlenek textu,
analýza autorovy/autorčiny argumentace,
kritické zhodnocení textu a jeho zasazení do politologických teorií a současného kontextu,
formulace otázky pro skupinovou diskusi.
B) zkouška
získání zápočtu (viz výše),
odevzdání dvou tzv. QACQ textů z četby:
jednostránkový text z četby (1600 až 1800 znaků včetně mezer),
Q: vyberte citát z textu,
A: vysvětlete hlavní myšlenku z citátu,
C: vysvětlete roli citátu v celém textu,
Q: zformulujte otázku,
podle vlastního výběru z doporučené literatury (probírané na seminářích a doporučené v seznamu literatury),
termíny odevzdání: 11. 11. 2024 a 16. 12. 2024 (termíny jsou nepřekročitelné).
absolvování písemného testu ve zkouškovém období: otevřené otázky; test je založen na obsahu přednášek, povinné literatuře a probíraných textech na seminářích,
kompozice známky:
QACQs: 50 %,
závěrečný test: 50 % (poznámka: známka 4 z testu automaticky znamená celkovou známku 4).
Pokud studující nesplní podmínku minimální účasti a bude chtít získat atestaci, bude muset napsat písemnou práci splňující následující podmínky:
max. 5 NS textu – tj. 9000 znaků včetně mezer,
korektně používaný citační a poznámkový aparát s jednotným standardem odkazů na literaturu a na prameny a s odpovídajícím seznamem použité literatury a pramenů,
studující při psaní písemné práce musí pracovat minimálně s jednou politologickou monografií,
v práci musí být jasně formulovaná výzkumná otázka (či sada otázek),
téma práce je třeba předem osobně konzultovat s vyučujícím předmětu,
práce musí být odevzdána nejpozději do konce posledního týdne výuky v semestru s to odesláním na e-mail vyučujícího.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (03.09.2024)
Výsledky učení
V obecné rovině studující:
pracuje náležitě s odbornými zdroji (vybírá a třídí podle relevance a výukového záměru);
umí analyzovat obsah odborných zdrojů.
Studující konkrétně:
vymezí rozdíl mezi politikou na jedné straně a politickou vědou (politologií), politickou vědou (filozofií) na straně druhé;
objasní obsah pojmu politické ideologie;
popíše a porovná klíčové moderní politické ideologie (liberalismus, socialismus a konzervatismus) a vybrané současné ideologie (environmentalismus a feminismus);
definuje základní pojmy týkající se státu: institucionalizovaná moc, fungující, slabé a zhroucené státy, volební systémy;
prokáže znalost základních ustanovení Ústavy ČR;
vymezí typy politických shromáždění;
definuje a správně použije následující pojmy: politická kultura a politické strany;
vyjmenuje a popíše základní funkce politických stran v reprezentativních systémech vládnutí;
objasní klasifikace politických stran a typy stranických systémů (podle Duvergera a Sartoriho);
vymezí definici zájmových skupin a vyjmenuje jejich funkce;
objasní roli voleb v demokratických (reprezentativních) systémech a vyjmenuje jejich typy v Česku;
vymezí definici politické ekonomie a vztahu mezi vládou a ekonomikou;
definuje procesy demokratizace a autokratizace;
vyjmenuje instituce mezinárodního politického systému a popíše jejich základní funkce.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (20.09.2024)
