|
|
|
||
|
Cíl kurzu: Seznámit studenty s dějinami rétoriky a teorií, vybavit studenty praktickými dovednostmi pro komunikaci mluvenou formou jazyka. Na pozadí základních teoretických znalostí jazykovědných a historických a s vědomím interdisciplinárních souvislostí produkce řeči by student měl být schopen vystavět strukturovaný, tematicky jednotný a stylisticky vyrovnaný mluvený útvar.
Kultura jazyka a kultura řeči. Technika řeči: respirace, fonace, artikulace - praktická cvičení. Ortoepie. Využití funkčních zvukových prostředků mluvené řeči. Kompozice projevu vzhledem ke komunikačnímu záměru. Prezentační dovednosti. Bezpodmínečně se předpokládá řečový projev v souladu s českými ortoepickými a ortofonickými pravidly. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (04.09.2024)
|
|
||
|
Podmínky pro udělení zápočtu: - účast a aktivita na přímé výuce - splnění zadaného zápočtového úkolu (zaslání nahrávky s mluveným projevem del zadaných parametrů). Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (04.09.2024)
|
|
||
|
HÁJKOVÁ, Eva. Rétorika pro pedagogy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 208 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-1990-0. KLAPETEK, Milan. Komunikace, argumentace, rétorika. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 247 s. ISBN 9788024726526. KRAUS, Jiří. Rétorika a řečová kultura. Vyd. 2., dopl. Praha: Karolinum, 2010, 190 s. ISBN 978-80-246-1829-6. SZYMANEK, Krzysztof, Krzysztof A WIECZOREK a Andrzej S WÓJCIK. Umění argumentace: úlohy na zkoumání argumentů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004, 148 s. ISBN 80-244-0834-1. VALIŠOVÁ, Alena. Asertivita v rodině a ve škole aneb Zásady přímého jednání mezi dětmi, rodiči a učiteli. Vyd. 3., upr. Jinočany: H & H, 1998, 181 s. ISBN 80-86022-41-2. VÁVRA, Vlastimil. Mluvíme beze slov. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 308 s. ISBN 80-7038-128-0. KRAUS, Jiří. Člověk mluvící: řečníci bez tribuny čtením i poslechem. Vyd. 1. Voznice: Leda, 2011, 241 s. ISBN 978-80-7335-258-5. KRAUS, Jiří. Rétorika v evropské kultuře i ve světě. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 248 s. ISBN 978-80-246-2001-5. LOTKO, Edvard. Kapitoly ze současné rétoriky. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, 202 s. ISBN 978-80-244-2309-8. BECK, Gloria. Zakázaná rétorika: 30 manipulativních technik. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 266 s. ISBN 978-80-247-1743-2. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (04.09.2024)
|
|
||
|
- Hlas jako pracovní nástroj učitele. Hlasová hygiena. Fyziologie produkce hlasu, nejčastější poruchy a jejich prevence. Vliv fyzické polohy na produkci hlasu a jeho kvalitu. - Učitel jako logopedický prediagnostik. Ortofonie. - Ortoepie a artikulace. Artikulace, její systematický nácvik. Ortoepie. Spisovná výslovnost jako součást spisovného jazyka. Stylistická platnost neortoepické artikulace. Typy odchylek od ortoepické výslovnosti. Regionální varianty výslovnosti. - Práce s tempem, intonací, pauzami. Role pauz ve výstavbě projevu. Mimojazyková funkce pauz. Cílená modifikace tempa řeči v závislosti na komunikační situaci. Eliminace monotonizujících opakování intonačních schémat. Syntaktická a komunikační funkce stoupavé a klesavé intonace. - Tematické členění a zvuková strukturace projevu. Zvuková výstavba věty. Souvislost syntaxe a prozodie, pravopisu a prozodie. Problematika rétorické a syntaktické interpunkce. - Mimojazyková platnost zvukových vlastností promluvy. Reflexe fyzických a psychických stavů mluvčího ve zvukových vlastnostech promluvy. - Výstavba projevu a jeho zvuková realizace jako prostředek motivace žáka. - Řečové vzory. Učitel jako řečový vzor. - Formulace. Jazyková klišé a jazykové floskule, jejich vliv na utváření kognitivního obrazu světa. - Tréma, její projevy a zvládání. Projevy trémy v postoji řečníka, v držení rukou. Připravenost. - Řečový styl. - Nonverbální komunikace. Postoj. Gestikulace. Oční kontakt. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (04.09.2024)
|
|
||
|
https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=4263, heslo akreditace Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (04.09.2024)
|
|
||
|
Student zná zásady hlasové hygieny, dovede je charakterizovat a vědomě je používá. Student vědomě působí jako kvalitní řečový vzor. Student modifikuje svůj řečový projev v souladu se svým komunikačním cílem. Student odbornými termíny charakterizuje zásady kultivované řečové komunikace na rovině verbální i nonverbální. Student detekuje a odbornými termíny pojmenuje nežádoucí jevy v percipovaných mluvených projevech. Student na základě percepční aplikace výslovnostní normy rozlišuje projevy ortoepicé a neortoepické, a to na úrovni segmentální i suprasegmentální. Student stylově diferencuje zvukové prostředky jazyka v závislosti na komunikační situaci. Tuto diferenciaci je schopen odborně terminologicky definovat. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (06.09.2024)
|